Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[peto]

edit: !!! toto zistenie je NEPRAVDEPODOBNE, na midarsovom videu nie je satelit !!!


Mne ChatGPT identifikoval ako najblizsi satelit NORAD 12288, ale jeho prelet by bol o cca 10 sekund skor:

cely chat - https://chatgpt.com/s/t_6a9af4525c6c819 ... 2939c2866c
Cas si cerpal z GPS alebo z PC?
Dolu v chate ponuka aj analyzu toho 10sec rozdielu... je tam uvedene aj toto:

Ak bol SER vytvorený bežnou astronomickou kamerou bez hardvérového GPS časovania, čas záznamu sa typicky odvodzuje od systémových hodín počítača.

To je zásadné. Napríklad SharpCap dokumentuje, že pri väčšine kamier používa čas PC a okamih, keď frame dorazí do programu; pri novších verziách sa z toho môže odhadovať začiatok expozície odpočítaním expozičného času. Bez hardvérového GPS však program nevie absolútny UTC okamih expozície nezávisle od PC.

[peto]

Teraz som si precital midarsov odkaz na FABLE, a argumenty su asi neprestrelne:
-------------
Co je v 16bit datech (1,0 ms, Frame 0–5):

Profil je plochý kotouč: konstantní jas od středu do r ≈ 7 px, pak pokles na polovinu v r ≈ 9 px, nula od r ≈ 13 px. Průměr ≈ 18–19 px ≈ 20″, měkký okraj ~4 px, uvnitř skvrnitá textura. To je učebnicový obraz apertury rozostřeného bodového zdroje (refraktor → rovnoměrný disk, žádný prstenec). Hvězda ani rozlišené těleso takový profil nemají.
Kruhový: poměr os 1,02–1,12, náhodná orientace — žádné protažení.
Velikost konstantní ve všech šesti snímcích (r½ = 9, 9, 9, 9, 10, 9 px) ⇒ vzdálenost se za 1,1 s neměnila měřitelně.
Rychlost z centroidů a SER časů: 232 px/s, −362 px/s ⇒ 430 px/s ≈ 480″/s, konstantní na ±3 %.
Jas klesá 3,1× za 1,13 s (tok 200k → 64k ADU16), plynule, ne skokem. Srpek se za tu dobu zmenšil jen o 28 %, takže to není odraz zbytku fotosféry — zdroj sám slábne (blikání/pulzování LED, nebo se natáčí).

Vzdálenost z rozostření: průměr kotouče 70 µm ⇒ L ≈ D·f/70 µm ≈ 10 m na každý mm apertury (při f = 700 mm, které vychází z velikosti Měsíce). Pro 65 mm objektiv je to ~650 m, pro 100 mm ~1 km. Napiš mi, jakou aperturu a ohnisko jsi měl skutečně, a bude to na desítky metrů.

Jas: 200k ADU16 v 1 ms při gain 0 odpovídá bodovému zdroji ~0 mag (±1 mag podle QE/gainu). LED o ~1 cd na 650 m dává přesně 0 mag. Fyzická velikost zdroje musí být pod ~6 cm (jinak by se kotouč zvětšil nad rozostření), tělo dronu osvětlené zbytkem Slunce vidět není — jen jeho světlo.

Závěr: malý svítící bodový zdroj ~0,6–1 km od tebe, ~100–150 m nad úrovní stanoviště (elevace 8,6°), příčná rychlost ~1,5–2,5 m/s, jas se za sekundu mění 3×. Všechny čtyři nezávislé veličiny (rozostření, jas, rychlost, blikání) sedí na dron s LED. Družice je vyloučena třikrát: ISS i Tiangong pod obzorem, cokoli menšího by bylo neviditelné v měsíčním stínu, a hlavně cokoli v nekonečnu by bylo ostré jako ostatní body ve stejných snímcích.

-----------------
takze asi to bude ten dron. Ked som tieto argumenty predostrel ChatGPT, tak uznal aj on, ze satelit to nemohol byt a navyse, co dodavam ja, na tom videu od nou su tie satelity ostre kratucke ciarky, kdezto na midarsovom to je stale kotucik.

[vla]

Takže teď tady budeme řešit co která AI vyplodí a která je blíže pravdě?

[peto]

nie, otazka bola - Co to bylo ?

[nou]

Podle směru měl skloněnou dráhu až skoro polární.

Zcela určitě ne. Nad západním obzorem v téhle výšce by letěl skoro rovnoběžně s obzorem. Což tu evidentně není-

Tu animáciu treba pootočiť o 45 stupňov. Ten čiarkový filament je na iných snímkach hore. Potom ten objekt letí jemne dole.

[MilAN]

Předpokládám, že snímek je normálně orientován s denním pohybem.Pak do toho, aby to mohla být družice na polární dráze, chybí nějakým 20°. Ale na tom fakt už nezáleží, a ani na orientaci kamery.

[vicky79]

Tu animáciu treba pootočiť o 45 stupňov. Ten čiarkový filament je na iných snímkach hore. Potom ten objekt letí jemne dole.

Podle všeho to vypadá na NOAA 21 - speciální polární dráha. Výška cca 820 km od povrchu. Její sklon vůči rovníku je 98,7°.
Je to nejpravděpodobnější varianta - neříkám, že je to tutovka.

[juh]

Čo takto vylúčiť zo špekulácií všetky satelity, ktoré sú obtiažne pozorovateľné zo Zeme pri priamom nasvietení slnečným svetlom? Nie to ešte uvažovať o ich nasvietení odrazeným slnečným svetlom od zemského povrchu.

[MilAN]

Přesně tak. A stačí se podívat, kolik hvězd na obloze pozorovatelé zatmění viděli, a jakou měly magnitudu. A kolik tak jasných satelitů existuje. Je to více jak 3, nebo 5 ?

[vicky79]

Juh: Můžeme to vzít i opačně. Při tomto zvětšení a zaostření na detail Slunce/Měsíce a při přítomnosti NOAA 21 v dané oblasti by bylo spíše s podivem, kdyby na snímcích nebyla.

Její jasnost při přímém odraženém slunečním světle je cca 5,5 mag. Tady to bylo samozřejmě mnohem méně. Proto jsme ji na snímcích viděli tak slabou.

Ale asi to tady s jistotou nevyřešíme.

[MilAN]

Prosím, přestaň psát úplné nesmysly. Viděl jsi při zatmění na obloze Merkura (-1mag) ? A něco 100x slabší je vidět ? Jak dlouhop trval půřelet a jaký byl expoziční čas ? Opravdu mi tu chybí ten palec dolů, teoretici navíc s pomocí hloupé AI jsou tu k řešení k ničemu- jen exhibují

[vicky79]

V dalekohledu se zvětšením bych ho viděl, pokud by byl v dobré pozici - a to je možná i tento případ.
Zbytek nekomentuji pane Antoš.

[juh]

Juh: Můžeme to vzít i opačně ... Její jasnost při přímém odraženém slunečním světle je cca 5,5 mag...

Intenzita odrazeného slnečného svetla od zemského povrchu je v tejto výške asi 7x menšia, ako je intenzita priameho slnečného svetla. To je niečo viac, ako zníženie jasu o 2 mag pri veľmi vhodných pozorovacích podmienkach. Takže pri tomto pohľade by tento satelit nedosahoval ani 7.5 mag. Na priamy odraz slnečných lúčov môžeme pri tejto pozícii satelitu zabudnúť.

[vicky79]

Juh: Pravda, ale zeptám se:

Jas korony můžeme přirovnat k Měsíci v úplňku. A vedle toho „úplňku“ je objekt o magnitudě 7,5. Je Midarsova aparatura schopná tento objekt v těchto podmínkách vidět a vyfotit? (spíše otázka na Midarse a nebo na Nou)

Rozumějte – jen čistě hypoteticky.

Dost možná se jednalo ve finále pouze o smítko letící před teleskopem a teď je z toho půlka AF na nohou.

Na dron mi to nesedí z praktického důvodu. Pokud někdo má v úmyslu filmovat/fotit zatmění Slunce dronem, tak určitě ve fázi C2 nezačne létat jak blázen, ale spíše dron ustálí na jednom místě kvůli co možná nejlepší stabilizaci obrazu. Pokud tedy nefilmuji lidi, což musím také zmínit.

[MilAN]

Takže pri tomto pohľade by tento satelit nedosahoval ani 7.5 mag.

Navíc se k tomu přidává silná extinkce v této výšce nad obzorem a jas pozadí, který dosahuje hodnot, jaké jsou na začátku nautického soumraku.