Satelity během úplného zatmění Slunce
- midars
- Příspěvky: 1362
- Registrován: 13. 03. 2018, 12:02
- Bydliště: Hlučín
- Věk: 71
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Přelet asi nějakého satelitu přes Slunce ( z leva dole uhlopříčně) během zatmění 20:28:39-44 SELČ na GPS 42.187745, -4.178536
Snímáno WO 102/703mm, ASI1600MM
Co to bylo ? Jen stretchnuto
Odpověď ChatGPT, Fable dosud běží
Snímáno WO 102/703mm, ASI1600MM
Co to bylo ? Jen stretchnuto
Odpověď ChatGPT, Fable dosud běží
Moje astro, Astrofotky , Hlucin počasí, radiace a mag.pole
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Satelity bývajú extrémne jesné kvôli odrazu slnečného svetla. Lenže toto svietilo aj v čase, keď to vletelo do mesačného tieňa, kde už nemá čo odrážať (myslím, že v tejto vzdialenosti je reflex od zemského povrchu málo pravdepodný).
Ďalšou možnosťou je, že to bol spodok lietadla (prípadne niečoho iného letiaceho v atmosfére), mohol byť nasvietený nejakým odrazom od zemského povrchu.
Extrémne málo pravdepodobná možnosť by mohla byť záblesk zanikajúceho meteoru (ako sa napríklad riešilo na spaceweather, kde sa z toho nakoniec vykľul prelet lietadla).
Ďalšou možnosťou je, že to bol spodok lietadla (prípadne niečoho iného letiaceho v atmosfére), mohol byť nasvietený nejakým odrazom od zemského povrchu.
Extrémne málo pravdepodobná možnosť by mohla byť záblesk zanikajúceho meteoru (ako sa napríklad riešilo na spaceweather, kde sa z toho nakoniec vykľul prelet lietadla).
- midars
- Příspěvky: 1362
- Registrován: 13. 03. 2018, 12:02
- Bydliště: Hlučín
- Věk: 71
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Resumé Fable 5.1 ( připlatil jsem si dnes 12,27€)
Dron ve 150 m, kilometr od tebe, letící ~8 km/h se stavovou LED — to je celé. Kdyby ses chtěl podívat, kdo to byl: v takové výšce a vzdálenosti během totality nejspíš někdo z okolních pozorovatelů natáčel krajinu; azimut 282° a 1 km od 42.187745 N, 4.178536 W dává místo, odkud startoval, s přesností pár set metrů.
Dron ve 150 m, kilometr od tebe, letící ~8 km/h se stavovou LED — to je celé. Kdyby ses chtěl podívat, kdo to byl: v takové výšce a vzdálenosti během totality nejspíš někdo z okolních pozorovatelů natáčel krajinu; azimut 282° a 1 km od 42.187745 N, 4.178536 W dává místo, odkud startoval, s přesností pár set metrů.
Moje astro, Astrofotky , Hlucin počasí, radiace a mag.pole
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
- vicky79
- Příspěvky: 264
- Registrován: 27. 02. 2020, 17:22
- Bydliště: Thüringen - Thüringer Wald
- Věk: 46
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Klidně by to mohl být ten satelit. Podle směru měl skloněnou dráhu až skoro polární.
A světlo se od něho mohlo odrazit jedině od zemského povrchu. Ten měsíční stín zase tak moc velký není. Při pohledu na naší planetu je to jen malý oválek tmy na velkém povrchu a všude okolo je to silně zalité slunečním světlem.
A světlo se od něho mohlo odrazit jedině od zemského povrchu. Ten měsíční stín zase tak moc velký není. Při pohledu na naší planetu je to jen malý oválek tmy na velkém povrchu a všude okolo je to silně zalité slunečním světlem.
Naposledy upravil(a) vicky79 dne 04. 09. 2026, 13:13, celkem upraveno 1 x.
„To že nedohlédneš na konec vesmíru, ještě neznamená že je nekonečný. Náš vesmír je totiž obrovská krabice, a hvězdy jsou dírky ve víku této krabice, abychom mohly dýchat, a až přijde Bůh, tak tu krabici otevře“
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
spytaj sa ho, nech vysvetli - ako na to prisiel... dost by ma to zaujimalo...midars píše: ↑04. 09. 2026, 12:37 Resumé Fable 5.1 ( připlatil jsem si dnes 12,27€)
Dron ve 150 m, kilometr od tebe, letící ~8 km/h se stavovou LED — to je celé. Kdyby ses chtěl podívat, kdo to byl: v takové výšce a vzdálenosti během totality nejspíš někdo z okolních pozorovatelů natáčel krajinu; azimut 282° a 1 km od 42.187745 N, 4.178536 W dává místo, odkud startoval, s přesností pár set metrů.
- midars
- Příspěvky: 1362
- Registrován: 13. 03. 2018, 12:02
- Bydliště: Hlučín
- Věk: 71
- Kontaktovat uživatele:
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Tady je celá komunikace s FABLE i s mým nepřesným zadáním na začátku a postupným doplňováním informací.
Moje astro, Astrofotky , Hlucin počasí, radiace a mag.pole
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
Cesta je cílem, a cíl je jen konec cesty a začátek cesty nové
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Satelit
SW 150/750, TS UNC 200/800, SW EQ6-R, Canon R10, ASI220Mini, ASI1600MM Pro, ASI485MC, SW Flex 300/1500 INDI/KStars build skript FITS/XISF prehliadač
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Zcela určitě ne. Nad západním obzorem v téhle výšce by letěl skoro rovnoběžně s obzorem. Což tu evidentně není-
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
edit: !!! toto zistenie je NEPRAVDEPODOBNE, na midarsovom videu nie je satelit !!!
Mne ChatGPT identifikoval ako najblizsi satelit NORAD 12288, ale jeho prelet by bol o cca 10 sekund skor:
cely chat - https://chatgpt.com/s/t_6a9af4525c6c819 ... 2939c2866c
Cas si cerpal z GPS alebo z PC?
Dolu v chate ponuka aj analyzu toho 10sec rozdielu... je tam uvedene aj toto:
Ak bol SER vytvorený bežnou astronomickou kamerou bez hardvérového GPS časovania, čas záznamu sa typicky odvodzuje od systémových hodín počítača.
To je zásadné. Napríklad SharpCap dokumentuje, že pri väčšine kamier používa čas PC a okamih, keď frame dorazí do programu; pri novších verziách sa z toho môže odhadovať začiatok expozície odpočítaním expozičného času. Bez hardvérového GPS však program nevie absolútny UTC okamih expozície nezávisle od PC.
Mne ChatGPT identifikoval ako najblizsi satelit NORAD 12288, ale jeho prelet by bol o cca 10 sekund skor:
cely chat - https://chatgpt.com/s/t_6a9af4525c6c819 ... 2939c2866c
Cas si cerpal z GPS alebo z PC?
Dolu v chate ponuka aj analyzu toho 10sec rozdielu... je tam uvedene aj toto:
Ak bol SER vytvorený bežnou astronomickou kamerou bez hardvérového GPS časovania, čas záznamu sa typicky odvodzuje od systémových hodín počítača.
To je zásadné. Napríklad SharpCap dokumentuje, že pri väčšine kamier používa čas PC a okamih, keď frame dorazí do programu; pri novších verziách sa z toho môže odhadovať začiatok expozície odpočítaním expozičného času. Bez hardvérového GPS však program nevie absolútny UTC okamih expozície nezávisle od PC.
Naposledy upravil(a) peto dne 04. 09. 2026, 20:13, celkem upraveno 1 x.
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Teraz som si precital midarsov odkaz na FABLE, a argumenty su asi neprestrelne:
-------------
Co je v 16bit datech (1,0 ms, Frame 0–5):
Profil je plochý kotouč: konstantní jas od středu do r ≈ 7 px, pak pokles na polovinu v r ≈ 9 px, nula od r ≈ 13 px. Průměr ≈ 18–19 px ≈ 20″, měkký okraj ~4 px, uvnitř skvrnitá textura. To je učebnicový obraz apertury rozostřeného bodového zdroje (refraktor → rovnoměrný disk, žádný prstenec). Hvězda ani rozlišené těleso takový profil nemají.
Kruhový: poměr os 1,02–1,12, náhodná orientace — žádné protažení.
Velikost konstantní ve všech šesti snímcích (r½ = 9, 9, 9, 9, 10, 9 px) ⇒ vzdálenost se za 1,1 s neměnila měřitelně.
Rychlost z centroidů a SER časů: 232 px/s, −362 px/s ⇒ 430 px/s ≈ 480″/s, konstantní na ±3 %.
Jas klesá 3,1× za 1,13 s (tok 200k → 64k ADU16), plynule, ne skokem. Srpek se za tu dobu zmenšil jen o 28 %, takže to není odraz zbytku fotosféry — zdroj sám slábne (blikání/pulzování LED, nebo se natáčí).
Vzdálenost z rozostření: průměr kotouče 70 µm ⇒ L ≈ D·f/70 µm ≈ 10 m na každý mm apertury (při f = 700 mm, které vychází z velikosti Měsíce). Pro 65 mm objektiv je to ~650 m, pro 100 mm ~1 km. Napiš mi, jakou aperturu a ohnisko jsi měl skutečně, a bude to na desítky metrů.
Jas: 200k ADU16 v 1 ms při gain 0 odpovídá bodovému zdroji ~0 mag (±1 mag podle QE/gainu). LED o ~1 cd na 650 m dává přesně 0 mag. Fyzická velikost zdroje musí být pod ~6 cm (jinak by se kotouč zvětšil nad rozostření), tělo dronu osvětlené zbytkem Slunce vidět není — jen jeho světlo.
Závěr: malý svítící bodový zdroj ~0,6–1 km od tebe, ~100–150 m nad úrovní stanoviště (elevace 8,6°), příčná rychlost ~1,5–2,5 m/s, jas se za sekundu mění 3×. Všechny čtyři nezávislé veličiny (rozostření, jas, rychlost, blikání) sedí na dron s LED. Družice je vyloučena třikrát: ISS i Tiangong pod obzorem, cokoli menšího by bylo neviditelné v měsíčním stínu, a hlavně cokoli v nekonečnu by bylo ostré jako ostatní body ve stejných snímcích.
-----------------
takze asi to bude ten dron. Ked som tieto argumenty predostrel ChatGPT, tak uznal aj on, ze satelit to nemohol byt
a navyse, co dodavam ja, na tom videu od nou su tie satelity ostre kratucke ciarky, kdezto na midarsovom to je stale kotucik.
-------------
Co je v 16bit datech (1,0 ms, Frame 0–5):
Profil je plochý kotouč: konstantní jas od středu do r ≈ 7 px, pak pokles na polovinu v r ≈ 9 px, nula od r ≈ 13 px. Průměr ≈ 18–19 px ≈ 20″, měkký okraj ~4 px, uvnitř skvrnitá textura. To je učebnicový obraz apertury rozostřeného bodového zdroje (refraktor → rovnoměrný disk, žádný prstenec). Hvězda ani rozlišené těleso takový profil nemají.
Kruhový: poměr os 1,02–1,12, náhodná orientace — žádné protažení.
Velikost konstantní ve všech šesti snímcích (r½ = 9, 9, 9, 9, 10, 9 px) ⇒ vzdálenost se za 1,1 s neměnila měřitelně.
Rychlost z centroidů a SER časů: 232 px/s, −362 px/s ⇒ 430 px/s ≈ 480″/s, konstantní na ±3 %.
Jas klesá 3,1× za 1,13 s (tok 200k → 64k ADU16), plynule, ne skokem. Srpek se za tu dobu zmenšil jen o 28 %, takže to není odraz zbytku fotosféry — zdroj sám slábne (blikání/pulzování LED, nebo se natáčí).
Vzdálenost z rozostření: průměr kotouče 70 µm ⇒ L ≈ D·f/70 µm ≈ 10 m na každý mm apertury (při f = 700 mm, které vychází z velikosti Měsíce). Pro 65 mm objektiv je to ~650 m, pro 100 mm ~1 km. Napiš mi, jakou aperturu a ohnisko jsi měl skutečně, a bude to na desítky metrů.
Jas: 200k ADU16 v 1 ms při gain 0 odpovídá bodovému zdroji ~0 mag (±1 mag podle QE/gainu). LED o ~1 cd na 650 m dává přesně 0 mag. Fyzická velikost zdroje musí být pod ~6 cm (jinak by se kotouč zvětšil nad rozostření), tělo dronu osvětlené zbytkem Slunce vidět není — jen jeho světlo.
Závěr: malý svítící bodový zdroj ~0,6–1 km od tebe, ~100–150 m nad úrovní stanoviště (elevace 8,6°), příčná rychlost ~1,5–2,5 m/s, jas se za sekundu mění 3×. Všechny čtyři nezávislé veličiny (rozostření, jas, rychlost, blikání) sedí na dron s LED. Družice je vyloučena třikrát: ISS i Tiangong pod obzorem, cokoli menšího by bylo neviditelné v měsíčním stínu, a hlavně cokoli v nekonečnu by bylo ostré jako ostatní body ve stejných snímcích.
-----------------
takze asi to bude ten dron. Ked som tieto argumenty predostrel ChatGPT, tak uznal aj on, ze satelit to nemohol byt
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Takže teď tady budeme řešit co která AI vyplodí a která je blíže pravdě?
tel 608 920 902 Nemám rád tenhle stát.
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Tu animáciu treba pootočiť o 45 stupňov. Ten čiarkový filament je na iných snímkach hore. Potom ten objekt letí jemne dole.
SW 150/750, TS UNC 200/800, SW EQ6-R, Canon R10, ASI220Mini, ASI1600MM Pro, ASI485MC, SW Flex 300/1500 INDI/KStars build skript FITS/XISF prehliadač
Re: Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Předpokládám, že snímek je normálně orientován s denním pohybem.Pak do toho, aby to mohla být družice na polární dráze, chybí nějakým 20°. Ale na tom fakt už nezáleží, a ani na orientaci kamery.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz