Jupiter

[PetrŠ]

Tak ale ty planety v mono budou vždy detailnější proti color verzi, protože tam degraduje obraz bayerova maska. Nebo se pletu?

[KpS]

Ne vždy. Při snímání barevnou kamerou se exponuje na jednom snímku videa vždy jen čtvrtina pixelů R a B, v G pak polovina. Debayerizace tohoto jednoho snímku by znamenala interpolovat zbývající pixely. Tak to ale, aspoň v Autostakkertu, není. Seeing se postará o to, že na složeném snímku je planeta samplovaná celá v každé barvě. Převládá shoda v tom, že snímat LRGB sekvence mono kamerou má smysl při seeingu aspoň osm z deseti a to na velkých dalekohledech. Podívejte se na detailní snímky Jupitera od Chris Go barevnou kamerou. Něco jiného je použití mono kamery v R, nebo blízkém IR z důvodu obvykle lepšího seeingu na těchto vlnových délkách.

[DejvStorm]

Já jsem v zahraničních diskuzních fórech narazil na info, že s novými čipy kamer v posledních cca. 5 letech už se ten rozdíl hodně stírá a LRBG monokamerou už moc informací navíc nepřidá, snad jen v případě jemných a málo kontrastních struktur, ale že prý už ty snímky třeba s čipem 585 jsou téměř identické. Já používám mono kameru na planety jen v případě pokusů s IR, UV, CH4 apod. kde mi bayerovská maska může sebrat hodně fotonů.

[PetrŠ]

Děkuji za vysvětlení, pánové .

[Pavebo]

Zkusil jsem ještě fotku z jednoho videa z 27.2.2026. Jako pokus vyvoláno v drizzle 3 a následně zmenšeno na 50% - voz Astrofotky:



je to z mého pohledu velice mírně vytaženo. Koncem února a začtkem března jsem natočil v několika dnech více jak půl tera videí a teď se tím probírám, abych se poučil...

K diskuzi výše: mono versus RGB z hlediska rozlišení je myslím odvislé od "dostatečného" owersamplingu. Dnes jsou běžné čipy s 2,4 um takže určitě není problém. Já pužil ASI183 právě s touto velikostí pixelu. Jelikož jsem opravil filtrové kolo, zkusím dělalt barvu s RGB filtry. Asi už se nevrátím k ASI224. Ideální by asi byla ASI585, ale to je další investice...

Určitě důležity moment je délka expozice videa. Chris Go při svém C14 a barlowu (nevím zda 1,5 nebo 2x) dělá expozice 30 sec. Takže díky podobné sestavě zkusím také zkrátit (z 60 na 30 sec). A samozřejmě jednotlivá expozice - dělal jsem 5 nebo 6 ms. Možná, že bude lepší prodloužit expozici a snížit gain s výsledným menším šumem.

[Howking]

Parádní. Naprosto skvěle zpracováno. Lepší, jak Damian Peach, který na to tlačí jaxfiň a vytváří struktury, které na Jupiteru nejsou. Mrzí mě, že lidi oceňují toho patlala a neocení tuhle dokonalost zvlášť když podmínky (seeing), které má Damian jsou sakra jinde, než to co má Pavel.

[Pavebo]

Howking: díky za komentář , nicméně v porovnání s Damianem kopu okresní přebor a určitě nemám na to, abych mu mohl zavázat střevíc…(tedy kopačku)

[Howking]

No nedávno se ke mě dostal obrázek Damiana: https://nyx.cz/files/000/030/3065398_0d ... =image.png a když vidím ty vymyšlené detaily jako ty dlouhé rovnoběžné brázdy, které jsou fyzikálně extrémně nepravděpodobné, tak tvoje snímky jsou daleko věrohodnější. Vůbec bys před ním neměl mít respekt. Bombastických detailů dosahuje za cenu přetěžování filtrů. Nejdůležitější na postprocessingu planet (a vlastně postprocessigu obecně) je vědět, kdy přestat tahat a tobě se za to klaním. (Astrofotografie je dokumentační fotografie a neměla by vymýšlet obraz skutečnosti, která neexistuje)

[DejvStorm]

Jako Damian Peach ty snímky umí zpracovat na pohled velmi pěkně, ale vždy mi přišlo, že to zároveň dělá tak, aby se to tvářilo, že to je stále pěkně ostrý snímek, přitom realita je taková, že ty ostře zobrazené struktury už mu optika z fyzikálních důvodů zobrazí neostře a reálné útvary tak splynou do jedné mlhavé šmouhy. Tu ale on přeostří tak nějak aby se to tvářilo jako reálný ostře zobrazený útvar, což ale on není.
Co je ale z jeho fotek jasné je to, že tam u moře má mnohem lepší seeing než my v naší zatuchlé vnitrozemské díře, kde interakce proudění s komplexním terénem a četné inverze dělají pěkný bordel na tom seeingu Přitom on je ve stejné šířce jako my, kde bude ty často zatracované jet streamy mít stejně často jako my. Nene, ta část atmosféry dole bude dělat většinou horší problémy než jet streamy.

@KpS S tím větším průměrem uvidím... snad se povede už v nejbližším roce. Je to ale dost velký výdaj a uvidíme co bude.

Jinak jsem opravil ty mapky z C8 a zvedl kontrast tak, aby to vyniklo lépe. Škoda, že nemám delší řadu před a ještě po tom období, protože počasí nepřálo a teď znovu nepřeje. Někdy ale zkusím postahovat a namapovat snímky z ALPO, abych vidět detailněji vývoj těch konvektivních systémů třeba otočku po otočce za několik týdnů. Ty systémy musí být fakt něco, když to je takhle vidět i odsud na ty stovky mega km.

2026-02-25_03-07_MAP_sign.png (295.95 KiB) Zobrazeno 462 x

[Pavebo]

Na odkazovaném snímku jsou opravdu nepravděpodobné struktury (brázdy), těžko říci, jakým filtrem se mohou vytvořit nebo tak zvýraznit. Nicméně, pravda je, že snímek obsahuje drobné detaily o kterých se mi ani nezdá, holt “dobrej oddíl”…ano, náš seeing je zjevně robustnější.

[Vojtěch Jančura]

Dobrý den,

na Jupiter jsem se podíval tuto sezónu docela pozdě, ale pár fotek mám. Z mé lokace mám vytrvale katastrofální seeing, možná blízkostí Labe? Výjimkou byl večer 5. 3., kdy bych mu dal ~7/10. Následující noci klesnul tak na 3-4/10, a použitelné tak byly pouze snímky v IR.

Pro začátek ten v barvě. Poměrně nudná strana planety, GRS není k vidění a z bílých oválů v SSTB pouze jeden. Ve fotce je docela dost barevného šumu, možná ji někdy ještě přepracuji.

Jupiter_05-03-26_1945_3_RGB_derot_signed.thumb.png.3cad97f20fecdbecbb5f4bd073cd6ce1.png (285.86 KiB) Zobrazeno 325 x

Dále z 10. 3., už v IR, konkrétně 685+ nm. Seeing tak 5/10. Io v transitu. Co mi přijde nejzajímavější když porovnávám RGB a IR snímky je kompletní neviditelnost NTZ v IR. Ostatní zóny jsou jasně viditelné. O Jupiteru toho nevím dost abych si to uměl vysvětlit.

Jupiter_10-03-26_1826_1_IR_derot_signed_3.thumb.png.2d3d3f39b94a86bf6fbf825111f73716.png (108.68 KiB) Zobrazeno 325 x

Další fotka z 13., není moc o čem psát, seeing se dále zhoršuje. V posledních dnech však pozoruju že se překvapivě zpravidla zlepšuje s časem od západu, Jupiter tak bývá nejkvalitnější někde v ~55° nad obzorem. Toto bylo první sezení s novou kamerou, proto větší imaga scale.

Jupiter_13-03-26_2120_8_IR_derot_signed.thumb.png.6991a6210114a6909da04c31ea1ffc24.png (76.19 KiB) Zobrazeno 325 x

Na závěr dvojitý transit ze 17. Io a Callisto. Přidal jsem i menší srovnání se simulací z WinJUPOSu, a její rozmazanou verzí. Na Io bych si dovolil tvrdit korelaci, na Callisto už asi nikoliv, její albedo features jsou málo kontrastní na takové podmínky.

Jupiter_17-03-26_2046_8_IR_derot_signed.thumb.png.268df600840d9fd31190a535c255c7c4.png (84.22 KiB) Zobrazeno 325 x

Děkuji za podívání se / omlouvám se za spam

[MaG]

To jsou opravdu krásné snímky. Podmínky kupodivu nejsou poslední obou moc dobré, přestože planeta je vysoko. Chytit něco tak velkým dalekohledem chce štěstí na podmínky. Cením si té krásné přehlídky a detailních popisů.

[aston]

Počas posledného obdobia splnu som sa po dlhej dobe vrátil k planétam a využil obdobia dobrého seeingu, tak po spracovaní pripájam výsledky.

SW 200/1200 na EQ6, ASI224MC + UV/IR cut, Barlow TV 3x
Spracovanie: PIPP, AS4, Registax, Gimp

28/2/2026, 24x120s

2026-02-28-1821_4-U-L-Jup_pipp_lapl3_ap29_pipp.gif (1.38 MiB) Zobrazeno 245 x

3/3/2026, 57x120s, kvôli veľkosti odkaz na astrofotky. Prechádzajúca oblačnosť, tak je tam pár dier a premenlivá svetlosť.


9/3/2026, 60x120s, kvôli veľkosti odkaz na astrofotky

[vlastofka]

No to je parada

[KpS]

Nádherné animace, zvlášť pro 8". Gratuluji!