Hvězdářská ročenka 2011

neXor · #91

Hej, my máme vlastnú Astronomickú ročenku 2011, vydáva ju myslím Hvezdáreň Hurbanovo. Má cca 200 strán a vyšla ma na 2,67€, takže to nie je veľa (kúpená v hvezdárni).

Robio · #92

No to som netušil... nedá sa to niekde kúpiť v Bratislave ? Diky

neXor · #93

No to som netušil... nedá sa to niekde kúpiť v Bratislave ? Diky
To netuším, ak tam je niekde hvezdáreň, určite tam budú mať zopár kusov. Ak nie, tak objednať od SUH a oni určite pošlú, aj keď poštovné bude asi viac ako samotná ročenka ;D

Jacquess · #94

Ročenku jsem si koupil líbi se mi její grafická úprava v podobě barevných řádek v tabulkách. S jedním kolegou jsme se shodli na možnosti zakoupit rocenku bez cd a s cd . A rozšířit obsah na cd

stana85 · #95

Mě osobně moc ne. Líbí se mi elektronická verze ale nelíbí se mi že tak ořezali tu knižní. Snad se to příští rok zlepší...kéž by

mischu · #96

Co se týče letošní ročenky tak moje pocity jsou takové rozporuplné. Redukci obsahu ročenky považuji ze svého pohledu za pozitivní krok. Ruku na srdce - sice bylo pěkné, že ročenka obsahovala výčet všech známých periodických komet, které daného roku projdou přísluním, ale na druhou stranu když 70% z nich bylo typu "kometa má 19 mag přičemž se v době kolem průchodu přísluním očekává zjasnění na "úžasných" 17 mag" je otázkou, zda to nebyl jen nedůležitý balast. A takovýhle případů tam bylo spousty (části o meteorech, planetkách, proměnkách...). Proto si myslím, že zde rozhodně byl prostor k pročištění a výběru toho, co je v reálném dosahu přístrojů používaných na hvězdárnách a pokročilejšími amatéry. Redukce obsahu ročenky měla (aspoň podle mého názoru) za následek celkové zpřehlednění.

Ovšem na druhou stranu je nutné přiznat, že některé zásahy se prostě nepovedly - vypadly části, které podle mě měly být zachovány (např. 1000x diskutované úkazy měsíců Jupiteru), o vhodnosti barevného tisku pro použití v noci za slabého a červeného osvětlení se dá rovněž dost polemizovat apod. Uran a Neptun (natož pak Pluto) bych podle "vyhledávacích mapek" v ročence fakt hledat nechtěl a naopak u planetek, které by byly i poměrně jasné, mapky chybí úplně (tudíž se člověk při jejich hledání musí stejně obrátit na jiný zdroj)....

Suma sumárum: změny, ke kterým došlo v důsledku redukce obsahu ročenky bych šmahem neodsuzoval, ale je pravda, že některé věci by se daly do dalších let vylepšit.

Algol77 (Jakub Koukal) · #97

To mischu: líbí se mi, jak kvituješ vypuštění částí týkajících se oborů, ve kterých lze něco smysluplného dělat a naopak vypadnutí věcí, které nemají celkem žádný přínos, se ti nelíbí:-)

mischu · #98

aby nedošlo k nedorozumění - já neměl na mysli vypouštění celých částí týkajících se meťasů, komet, proměnněk apod., protže sám uznávám, že to je asi tak to jediné v čem se i v amatérském prostředí dá něco dělat. Šlo mi spíš o to, zda má smysl uchovávat (zabývat se) v ročence i "úkazy" (nazvěme to takto souhrnně), které jsou naprosto mimo reálný dosah techniky, která je tady k dispozici (a že takových bylo ve "staré" podobě ročenky víc než požehnaně)...Jenže to se zas vrátíme nakonec k otázce, komu je vlastně ročenka určena...

stana85 · #99

Asi jsem narazil na chybu v elektronické verzi na webu. U colongituda Měsíce když používám interpolátor tak u dní kdy úhel přechází přes 360st. Tak místo aby se úhel v průběhu dne zvyšoval tak klesá. Např. dne 10.5.2011 je úhel 355,4st. V interpolátoru během dne rychle klesá až k 7,6st. Následující půlnoci. Neměl by správně narůstat do 360st tedy 0st a pokračovat dál?

Habl · #100

Colongitudo neudává přesnou aktuální fázi Měsíce. Náš Měsíc je při pozorování ze Země natáčí vlivem librací...

Takže při col... 0° sice terminátor prochází nultým měsíčním poledníkem, ale librace v délce ho může pošoupnout až o několik stupňů... tam asi nepůjde použít interpolátor...

Jinak pro výpočet colongituda můžeš použít:

http://www.fourmilab.ch/earthview/pacalc.html#phtab

Habl

Sajri · #101

To co píšeš Hable, je sice pravda, ale s otázkou Stana85 to nesouvisí. On vůbec přece nezmiňuje fázi, ale jen colongitudo. A to skutečně roste až na 360 stupňů, pak se skokem mění na 0, a pak dále roste (ostatně jako každý jiný úhel vyjadřovaný v intervalu 0 až 360).

Tvá interpretace je Stano zřejmě správná - pokud nějaká aplikace dělá to co popisuješ, tak je to neošetřený přechod z 360 na 0 při interpolaci. Sám se s tím občas trápím, když programuju něco podobného

.

Habl · #102

Takže programově nezvládnuta funkce přechodu... on ten průběh hranice světla a stínu (terminátor) může i pěkně kolísat na měsíčním povrchu... účelem je odvodit pro danný bod (třeba středový vrchol kráteru Koperník) přesnější časový údaj - kontaktu.
A k tomu slouží uvedený odkaz ;D

Habl

stana85 · #103

To co píšeš Hable, je sice pravda, ale s otázkou Stana85 to nesouvisí. On vůbec přece nezmiňuje fázi, ale jen colongitudo. A to skutečně roste až na 360 stupňů, pak se skokem mění na 0, a pak dále roste (ostatně jako každý jiný úhel vyjadřovaný v intervalu 0 až 360).

Tvá interpretace je Stano zřejmě správná - pokud nějaká aplikace dělá to co popisuješ, tak je to neošetřený přechod z 360 na 0 při interpolaci. Sám se s tím občas trápím, když programuju něco podobného

.
Já mám namysli přímo webové vydání ročenky. Si to sami zkuste kdo ji máte. Vyberte den kdy colungitudo překonává nulu spusťte interpolátor a uvidíte že colungitudu rychle klesá během dne třeba z 354st na 7st během 24hod. Divím se že si toho ještě nikdo nevšiml

Sajri · #104

Jinak pro výpočet colongituda můžeš použít:
http://www.fourmilab.ch/earthview/pacalc.html#phtab

A kde je tam to colongitudo?

MilAN · #105

stana 85 : dnes to chodí správně .takže to je zřejmě už opravené.
...............
Že si toho nikdo nevšiml :
Zkus se zeptat zdejších diskutujících , kdo z hlavy umí definovat, co to vlastně je a k čemu to je A kolik jich ho při plánování pozorování používá?