Porovnání a kvalita ED objektivů

[Psion]

Pěkné informace, díky za ně. Saša vypočítal také teroretické hodnoty, byť ma Číňan čím dál větší problém se na ně dostat, tak je vidět že i s ED skly se dá udělat APO dublet se skvělými parametry.

[Sasa3]

Takze TOA 130 je na tom stejne co se tyce barevne vady jako SW ED. Kdyz jsou pouzity jen dva typy skel, tak je jedno, jestli je to dublet nebo triplet. Hlavni duvod, ze jsou v TOA 2 ED skla vidim prave v mensich krivostech ploch, ktere se mi nelibily u SW f/7.5 dubletu. Nemam algoritmus na desing vzduchovych tripletu, jen olejovych. Pokud bu to mel byt objektiv |BSL7-FPL53-BSL7|, tak mi vychazi nejmensi polomer kolem 230mm. Se dvema ED skly je to uz jen 300mm, coz vede k nizke sferochromaticke vade. Zda se, ze TOA130 je po opticke strance temer bez kompromisu.

[Psion]

TOA 130 je skvělý dalekohled a je na tom podstatně lépe než SW ED80, předpokládám že máš na mysli jiný SW ED

[SIRIUS_758]

Saša to myslí v návaznosti na to, co psal výše ( #296 ) - že teoreticky dává kombinace skel FPL 53 / BK 7, použitá u SW ED, téměř nulovou barevnou vadu, stejně jako u Taka TOA 130 kombinace skel FPL 53 / BSL 7 / FPL 53. Výsledek v praxi může být pak poněkud jiný...

[Psion]

Jak říkáš teorie je často odlišná od nejen designu, ale výrobci často nedovedou ani využit potenciál použitých skel.

[Sasa3]

Saša to myslí v návaznosti na to, co psal výše ( #296 ) - že teoreticky dává kombinace skel FPL 53 / BK 7, použitá u SW ED, téměř nulovou barevnou vadu, stejně jako u Taka TOA 130 kombinace skel FPL 53 / BSL 7 / FPL 53. Výsledek v praxi může být pak poněkud jiný...
Ano, mel jsem na mysli starou optickou poucku (tusim, ze ji odvodil kdysi Abbe), ze pokud jsou v optickem systemu dve ruzna skla, tak je jedno, kolik je tam clenu (dublet, triplet, kvadruplet, atd...) a vzdy je barevna vada dana vztahem:

f/df = (V_2 - V_1) / (vartheta_1 - vartheta_2)

kde V jsou abbeho cisla skel (V=(ne - 1)/(nF-nC)) a vartheta = (ne-nC)/(nF-nC) je partialni disperze, ne je index lomu v e-care (analogicky nC a NF).

Samozrejme jde objektiv "zkazit" a nemit korigovanou zaroven cervenou a modrou barvu do stejneho ohniska. To se ale, alespon dle Rohrovych testu, s SW ED120 nedeje. Tohle ti Cinani dovedou.

Rozdil mezi SW120/900 a TOA130 neni dle meho nazoru v barevne vade, ale ve vyrazne mensich polomerech krivosti ploch u TOA130. Nejen, ze je to triplet (kde jsou ty krivosti ploch oproti dubletu prirozene mensi), ale jeste si pomohli dvema S-FPL53 skly. Oproti designu s jednim S-FPL53 je to dalsi skok. Normalne by byla cocka s S-FPL53 ta nejsilnejsi a nejvic by lamala svetlo. Tim, ze se rozdeli na dve jdou opet udelat jeji plochy vyrazne mene krive. Z mensich polomeru krivosti ploch pak plyne mensi sfericka vada v cervene a modre barve a taky velmi pravdepodobne bude mensi i sfericka vada pateho radu (to bych ale musel uz mit design a strcit ho do OSLO, sferickou vadu pateho radu na papire pocitat neumim...)

[Sasa3]

Prijde mi jeste zajimave, ze TOA je jen ze dvou druhu skel. Vsimnul jsem si toho i u jinych spickovych tripetu. Napr. onen TEC140, kdyz se vyrabel jeste z N-ZK7 skla - tohle je samozrejme neoverena informace, kterou jsem kdysi nasel na netu. Nebo Zeiss APQ: ze zacatku byl vyraben APQ100/1000 jako BaLKN3-CaF2-BaLKN3 (pokud vim, tak skla se pozdeji menila). Dokonce to ani nebyla ta nejlepsi kombinace, o ktere Zeiss vedel (ta byla totiz patentovana a Zeiss nechtel za patent platit).

Vsimnete si, ani jeden z techto designu nekombinuje treti sklo, aby nejak vice vylepsil barevnou vadu. Triplet byl zvolen proto, ze umoznuje oproti dubletu mene zakrivene plochy a tedy lepsi kontrolu sfericke vady, coz nakonec umozni vyrobit svetelnejsi objektiv.

Jsou samozrejme objektivy, kde je kombinace tri skel dulezita, ale i tady mam podezreni, ze to vetsinou neni kvuli kontrole barevne vady, ale spis z jinych praktickych duvodu. Napr., kdyz sklo N-ZK7 nebylo k dispozici, neni mozne u olejoveho tripletu 140/980 prejit jednoduse na N-BK7/S-FPL53/N-BK7 kombinaci. Barevna korekce bude podobna, ale objektiv uz bude mit viditelnou sferickou vadu, pokud se pouziji kulove plochy. Pak mam jako vyrobce dve moznosti, bud objektiv asferizovat nebo nahradit jeden N-BK7 disk podobnym sklem, ktere umozni pouzit sfericke plochy.

[Psion]

Sašo mě se to opravdu nezdá. Korekce chromatická aberace je u tripletu úplně jinde než u dubletu a RC index TOA130 a ED120 je v poměru 0,4:2 (v tom lepším případě). Někde musíš dělat chybu.

[Sasa3]

Nemuzu to ted na netu nikde najit, ale je to jednoduche odvozeni, kdyz mas proste system jen ze dvou skel, tak je jedno na kolik kousku je rozsekas (dublet, triplet, kvadruplet). Vzdy je posunuti spolecneho ohniska v F a C vuci e-care stejne. Tohle je obecne znamy fakt a jak jsem psal, tusim, ze ho odvodil Abbe spolu se svoji formulkou pro relativni barevny posun f/df. Ona velicina pak vstupuje do formulky, ktera charakterizuje barevnou vadu objektivu, Zeiss pouzival

SN2=920/(f/df) * D[mm]/F

kde F je svetelnost.

Tohle odvozeni plati pro paraxialni paprsky. U apochromatu, kde je df velmi male pak hraje roli jeste sfericka vada, respektive sferochromatismus. Misto spolecneho paraxialniho ohniska v C a F se to udela tak, aby tyhle dve vlnove delky mely spolecne ohnisko pro paprsky dopadajici v 70% vzdalenosti od osy (presneji 1/sqrt(2)).

U apochromatu s vybornou korekci primarni barevne vady je pak sfericka vada vyrazne vetsi nez posunuti ohniska v barve. Viz. treba barevny diagram pro TEC:

http://www.teleskop-express.de/shop/Bil ... C_Spot.gif

Vsimni si, ze posuniti ohniska v zavislosti na vzdalenosti od osi je stejne jako posunuti ohniska mezi modrou a cervenou carou. Proto jsou uvahy o kvalite apochromatu na zaklade jednoho cisla (faktoru popisujici barevnou korekci, treba onen SN2, coz je myslim i definice, kterou pouziva Rohr) zavadejici. Z obrazku je taky pekne videt, ze je podstatna i sfericka vada vyssich radu (jinak by byly cary pro jednotlive barvy paraboly).

Cili i ten muj zaver, ze SW120 a TOA130 maji stejnou barevnou korekci je treba brat trochu jako nadsazku. Tim chci rict, ze ten dublet muze byt udelany tak, aby mel v paraxialnim ohnisku presne stejne f/df, jako triplet (pri stejnem prumeru a svetelnosti). Takhle to ale nikdo samozrejme nedela, objektiv se kvuli sfericke vade koriguje pro paprsky ~70% od osy.

Nicmene jsem to nemyslel jako "popichovani" a legraci. To co mi na TOA130 (a nejen na nem, viz. muj predesly prispevek) prijde z hlediska designu zajimave, ze se proste nesnazi korigovat (primarni) barevnou vadu (to by jinak mel tri ruzna skla) a ze z tohoto hlediska je na tom stejne jako SW ED doublet (pokud je tedy opravdu ze stejne dvojice skel, jak psal Sirius). Jde jen o to "udrzet na uzde" sferickou vadu ve vyssich rade a sferochromatismus.

[Sasa3]

Sašo mě se to opravdu nezdá. Korekce chromatická aberace je u tripletu úplně jinde než u dubletu a RC index TOA130 a ED120 je v poměru 0,4:2 (v tom lepším případě). Někde musíš dělat chybu.
Koukam se na RC index (prakticky onen SN2, ktery pouzival Zeiss) na stranky Rohra. Zadny pomer 0.4:2 nevidim. Naopak, jsou prakticky stejne, presne, jak bych ocekaval:

TOA130: RC=0.77 (zde

SW ED120 (tri kousky): RC=0.61, 0.62, 0.71

Docela konzistente. Ma tam jeden ctvrty ED120, kde uvadi RC~0.1

[Sasa3]

Jinak pro predstavu, dle katalogovych cisel dava kombinace S-FPL53 se sklem N-BK7

f/df~40000

a tedy SN2 index (coz si myslim, ze je stejne jako RC index Rohra) je u 120/900

SN2~0.4

To je potencial onech dvou skel. Je videt, ze designeri v obou pripadech ani plne nevyuzili potencialu, ale to je pochopitelne. Jakmile se SN2 dostane pod jednicku, hraje pak vyraznejsi roli sferochromatismus a vyssi rady sfericke vady a je potreba optimalizovat tyto vady a ne barevnou.

[Psion]

Ja jsem koukal na tyto testy

http://astro-foren.de/index.php/Thread/ ... stID=37670

http://astro-foren.de/index.php/Thread/ ... stID=42386

Jen doplním, že celou dobu mluvíme o SW ED 120 a ne o Equinox APO. Pak už chápu, že RC index vychází stejný. Na druhou stranu stačí udělat jedno foto přes TOA a jedno přes Equinox a rozdíl je velmi patrný.

[Sasa3]

Pochopil jsem ze Siriova prispevku, ze skla N-BK7 a S-FPL53 maji soucasne SW ED dublety, ty cerne. Tyhle SW inzeroval s tim, ze maji v sobe sklo od Schotta (je paradoxni, ze tim mini to zakladni, levne, sklo N-BK7; holt marketing je marketing). Pokud si to dobre pamatuji, tak ty starsi zlate SW dublety mely jine objektivy z jinych skel (a je to videt i v tech Rohrovych testech).

Jinak hraje jeste roli variace vlastnosti skel pro jednotlive varky. V pripade N-BK7 a S-FPL53 je vynikajici korekce dana tim, ze obe skla maji prakticky stejnou parcialni disperzi. Rozdil je pouhych 0.0008. Otazkou je, jak moc se partialni disperze lisi mezi varkami.

Kdysi jsem po tom patral, ale nenasel jsem poradne cislo. Jen obecne, ze u klasickych Fraunhoferovych dubletu se muze dle varek korekce barevne vady lisit tak o 10%. Zde je rozdil mezi parcialnimi disperzemi kolem 0.016.

V pripade lepsi barevne korekce v AS skace f/df mezi hodnotami 2700 az 3500, tedy o 25%. Zde je rozdil mezi parcialnimi disperzemi 0.0048. V pripade apochromatu ten rozptyl bude jeste vetsi. Ani bych se nedivil, kdyby ta barevna korekce skakala mezi jednotlivymi objektivy faktorem 2 (to je pripad onech dvou TOA130 z Rohrovych mereni).

[Psion]

Asi to tak bude, že SW ED 120 PRO už má stejnou optiku jako Equinox, cena se moc neliší. Původní SW ED 120 měl FPL-51 a bylo to nic moc, ve srovnání s dnešním. Ovšem cena se z původních 35 tis. v r. 2011, vyšplhala o 40% výše.

[Jiri_Skalsky]

Srdečně vás zdravím
a rád bych se zeptal jakou metodou posuzujete větší nebo menší vhodnost kombinace skel pro korekci barevné vady dubletu nebo tripletu. Používáte k posouzení jenom podílu relativní disperze ku Abbého číslu nebo počítáte i celé objektivy?

Zdraví JS