Filtry

hall3000 · #1

Ahoj všichni. ;D

Jsem začátečník a tak se potřebuji pořád na něco ptát.
Při pozorování planet , Saturn , Jupiter se mi nedaří zahlédnout pásy na planetách (u Saturnu cassiniho dělení , pásy na Jupiteru ) Je k tomu potřeba nějaký filtr k jejich zvýraznění?

A ještě jeden dotaz ohledně galaxií. Pozoroval jsem třeba galaxii v Andromedě , nebo M 101 u Velké Medvědice , ale výsledek mého pozorování byl jakýs nazelenalý podsvětlený flek.
Je taky třeba nějaký filtr pro zvýraznění alespoň nějakých detailů? Je mi jasné že nemůžu asi vidět to co je na fotkách ve fotogaleriích deep-sky objektů, ale snad nějaké zlepšení by nastat mohlo.
Dík za odpovědi a rady co třeba dělám špatně.
Výbavu mám v profilu.
JInak přeji pěkný den ........ HALL

AlesU · #2

U pozorování planet většinou bývá problémem jejich přílišná jasnost, pomohl by nějaký šedý filtr, který ti obraz celkově ztmaví a pak vyniknou detaily. Ten filtr využiješ i na měsíc.
Jakým zvětšením jsi ty planety pozoroval?Byly dobré podmínky? (seeing)
Co se týká galaxií, nečekej, že uvidíš to co na fotografiích. U takových objektů většinou svým dalekohledem uvidíš jenom ty "mlhavé fleky" Jen mě překvapuje, že jsi ty fleky viděl nazelenale.
Pro pozorování mlhovin je vhodný nějaký UHC filtr ale nevím jak moc účinný je na galaxie.
Toť můj názor.

psmolly · #3

No podívej, na planetách (teď aktuálně Jupiter) jsou vidět ve 200/1200 dva hlavní pásy a ztemnění na pólech už při asi 50 násobném zvětšení a bez filtru. Čím větší zvětšení, tím lépe bys měl vidět ony pásy (záleží hodně na seeingu) a samozřejmě to nesmíš se zvětšením přehnat. Co se týká galaxií...ve dvoustovce je už slušný světelný zisk a jasnější galaxie jsou relativně pěkně vidět. Důležité je vědět, jak se koukat a co vlastně máš vidět. Většinou musíš detaily hledat. Třeba nepravidelný tvar, zjasnění a pod. Zkus M51. Tam je ve dvoustovce a 120x vidět i náznak spirály (v průměrných podmínkách) Hodně štěstí

hall3000 · #4

AlesU napsal: U pozorování planet většinou bývá problémem jejich přílišná jasnost, pomohl by nějaký šedý filtr, který ti obraz celkově ztmaví a pak vyniknou detaily. Ten filtr využiješ i na měsíc.
Jakým zvětšením jsi ty planety pozoroval?Byly dobré podmínky? (seeing)
Co se týká galaxií, nečekej, že uvidíš to co na fotografiích. U takových objektů většinou svým dalekohledem uvidíš jenom ty "mlhavé fleky" Jen mě překvapuje, že jsi ty fleky viděl nazelenale.
Pro pozorování mlhovin je vhodný nějaký UHC filtr ale nevím jak moc účinný je na galaxie.
Toť můj názor.Ahoj, dík za odpověď.
Já ještě nějak neumím zhodnotit ten seeing, ale měsíčky u Jupitera byly vidět krásně čistě a jasně. Pozoroval jsem jej při zvětšení 48x,120x a 200x . No a ohledně té galaxie, pravdu jsem ji viděl jako nazelenalý flek. Dívali se semnou ještě dva kámoši a všichni sme se schodli že to vidíme jako nazelenalý flek. Tak nevím že by sme měli všichni něco z očima? A to je nějak nezvyklé že je nazelenalá?

hall3000 · #5

psmolly napsal: No podívej, na planetách (teď aktuálně Jupiter) jsou vidět ve 200/1200 dva hlavní pásy a ztemnění na pólech už při asi 50 násobném zvětšení a bez filtru. Čím větší zvětšení, tím lépe bys měl vidět ony pásy (záleží hodně na seeingu) a samozřejmě to nesmíš se zvětšením přehnat. Co se týká galaxií...ve dvoustovce je už slušný světelný zisk a jasnější galaxie jsou relativně pěkně vidět. Důležité je vědět, jak se koukat a co vlastně máš vidět. Většinou musíš detaily hledat. Třeba nepravidelný tvar, zjasnění a pod. Zkus M51. Tam je ve dvoustovce a 120x vidět i náznak spirály (v průměrných podmínkách) Hodně štěstíDík za odpověď určitě se na tu M51 podívám. Asi jsem od toho očekával neočekávatelné ;D. Nojo Typický začátečník.

ladis · #6

hall3000 napsal:
Ahoj, dík za odpověď.
Já ještě nějak neumím zhodnotit ten seeing, ale měsíčky u Jupitera byly vidět krásně čistě a jasně. Pozoroval jsem jej při zvětšení 48x,120x a 200x . No a ohledně té galaxie, pravdu jsem ji viděl jako nazelenalý flek. Dívali se semnou ještě dva kámoši a všichni sme se schodli že to vidíme jako nazelenalý flek. Tak nevím že by sme měli všichni něco z očima? A to je nějak nezvyklé že je nazelenalá?

No, kdybyste pozorovali v oblasti Cernobylu, tak bych tu nazelenalou barvu chapal, takhle to vidim na atmosfericky opticky klam ci fakt nevim, treba zde nekdo zkusenejsi odpovi... Osobne ale myslim, ze mnozstvi svetla z galaxie M51 je tak male, ze v oku tezko aktivuje barvocitlive cipky...

AlesU · #7

hall3000 napsal:
Ahoj, dík za odpověď.
Já ještě nějak neumím zhodnotit ten seeing, ale měsíčky u Jupitera byly vidět krásně čistě a jasně. Pozoroval jsem jej při zvětšení 48x,120x a 200x . No a ohledně té galaxie, pravdu jsem ji viděl jako nazelenalý flek. Dívali se semnou ještě dva kámoši a všichni sme se schodli že to vidíme jako nazelenalý flek. Tak nevím že by sme měli všichni něco z očima? A to je nějak nezvyklé že je nazelenalá?
Ano, ta nazelenalá barva M31 je nezvyklá a neodpovídá skutečnosti. Určitě nemáte špatný zrak, příčina bude někde jinde. Jakými okuláry pozoruješ? Nemáš na okuláru našroubovaný nějaký filtr?

#8

Pokud máte okolo oranžové výbojky, tak je nazelenalá barva optický klam. Oko nemůže takovéto intenzity světla vidět barevně.

Pokud nevidíš vůbec žádné detaily, ale jenom mlhavý flek, pravděpodobně vidíš jenom nejjasnější jádro galaxie. Okolo něj je slabší část, ve které jsou vidět temné pásy. A v 200-ce tahle galaxie chce opravdu TMAVOU oblohu, aby vynikla. A hlavně - dívat se bočním viděním.

Nevím odkud pozoruješ (u Brna to asi nebude stát za moc), ale měj na paměti, že na galaxie žádné filtry nepomůžou (nebo jen minimálně). Nejlepším řešením je zajet někam, kde je prostě pořádná TMA. Pak teprve uvidíš, co všechno 200-ka ukáže.

Co se filtrů na planety týká, mě to nikdy nijak neoslovilo, nejlepší řešení mi připadá použít takové zvětšení, kdy už objekt neoslňuje. U 200-ky je 200x tak akorát, pokud to podmínky dovolí. Vzhledem k výšce Jupitera nad obzorem nelze většinou čekat zázraky. Kdeže jsou ty zimní noci, kdy byl v Blížencích. Bohužel to s planetami v následujících letech moc dobré u nás nebude. Jupiter se "plazí" v nejnižší jižní části ekliptiky, a Saturn tam pomalu míří také, a jeho prstence se "zavírají". Prostě to chce zkoušet, ačekat na podmínky. Ty žádnými filtry nenahradíš.

SKLP · #9

U planet je důležitá praxe. Jestliže jsi začátečník, pak nečekej, že hned napoprvé uvidíš "miliardy" detailů. A s tím seeingem ...... no zkrátka Jupiter není ve vhodné poloze, chvěje se to jako blázen, takže toto je hlavní důvod.

Regulus · #10

K té viditelnosti planet - ale aspoň Mars by na přelomu roku mohl jít vidět celkem dobře - bude vysoko, ne?

Habl · #11

Regulus napsal: K té viditelnosti planet - ale aspoň Mars by na přelomu roku mohl jít vidět celkem dobře - bude vysoko, ne?
Pro pozorování planety Mars jsou vhodné tzv. marsovské opozice, kdy se planeta nachází v menší vzdálenosti než 60 milionů kilometrů od Země, tehdá dosahuje průměr planety přes 23" a lze i s menšimi dalekohledy pozorovat na planetě především polární čepičku a některé výraznější povrchové detaily. Poslední tato velká opozice byla pozorovatelná v roce 2003 a 2005. Další takovéto období nastane až za 15 let. Její vzdálenost v opozici kolísá mezi 56 miliony km a 102 miliony km. Zvětšení dalekohledem se používají kolem 200 x a více.

Jinak lze planetu pozorovat na ranní obloze ráno v souhvězdí Berana, ale průměr planety dosahuje kolem 8". To znamená, že detaily nebudou dalekohledem s průměrem 120 mm pozorovatelné ani za dobrých pozorovacích podmínek.

Habl

SKLP · #12

Regulus napsal: K té viditelnosti planet - ale aspoň Mars by na přelomu roku mohl jít vidět celkem dobře - bude vysoko, ne?
Letošní opozice Marsu vychází, tuším, na Štědrý den.
Mars bude mít vysokou deklinaci (+26°), což je skvělé.
Avšak méně přiznivý je zdánlivý úhlový průměr (15,8"), což je menší než v r.2003 a 2005.
Takže nečekejme nic extra.

Kami · #13

Habl napsal:

Jinak lze planetu pozorovat na ranní obloze ráno v souhvězdí Berana, ale průměr planety dosahuje kolem 8". To znamená, že detaily nebudou dalekohledem s průměrem 120 mm pozorovatelné ani za dobrých pozorovacích podmínek.

Habl
V sobotu 14.7. jsem na Mars koukal s N170. Chvění poměrně velké,ale na malinkatém puntíku byly už náznaky detailů.
Na Mars se mi osvědčil LPR filtr. Polární čepička pěkně vylezla. (opozice 2005)

hall3000 · #14

MMys napsal: Pokud máte okolo oranžové výbojky, tak je nazelenalá barva optický klam. Oko nemůže takovéto intenzity světla vidět barevně.

Pokud nevidíš vůbec žádné detaily, ale jenom mlhavý flek, pravděpodobně vidíš jenom nejjasnější jádro galaxie. Okolo něj je slabší část, ve které jsou vidět temné pásy. A v 200-ce tahle galaxie chce opravdu TMAVOU oblohu, aby vynikla. A hlavně - dívat se bočním viděním.

Nevím odkud pozoruješ (u Brna to asi nebude stát za moc), ale měj na paměti, že na galaxie žádné filtry nepomůžou (nebo jen minimálně). Nejlepším řešením je zajet někam, kde je prostě pořádná TMA. Pak teprve uvidíš, co všechno 200-ka ukáže.

Co se filtrů na planety týká, mě to nikdy nijak neoslovilo, nejlepší řešení mi připadá použít takové zvětšení, kdy už objekt neoslňuje. U 200-ky je 200x tak akorát, pokud to podmínky dovolí. Vzhledem k výšce Jupitera nad obzorem nelze většinou čekat zázraky. Kdeže jsou ty zimní noci, kdy byl v Blížencích. Bohužel to s planetami v následujících letech moc dobré u nás nebude. Jupiter se "plazí" v nejnižší jižní části ekliptiky, a Saturn tam pomalu míří také, a jeho prstence se "zavírají". Prostě to chce zkoušet, ačekat na podmínky. Ty žádnými filtry nenahradíš.Dík za odpověď . S tím nazelenáním to byl asi nějakej optickej klam, protože když jsem se kouknul na M51 tak nazelenalá nebyla.
Bydlím sice na vesnici kousek od Brna , ale máme tu bohužel tak blbý osvětlení ( lampy bez cilindrů ) že to s tou tmou není žádná sláva. Chce to vyjet někam do větší tmy.

#15

Ahojky ::)

Mě se na Jupiter osvědčil měsíční filtr, celkově zvýšil kontrast a zajímavý byli pohled přes modrý 38A. Barva Jupíka sice úchylná ;D ale pásy hodně zvýraznil.