Astronomické fórum

Zajímá mě rozdíl mezi λ/10 a λ/20 tak jsem objednal v APM lepší zrcátko. Samozřejmě je druhá možnost objednat Vernonscope, ale to už je celkem paleta, ale o tom zlatém píšou, že na Jupiteru to ukazuje neskutečné věci. Možná by stálo za to vyzkoušet i jejich okuláry.

https://www.apm-telescopes.net/en/apm-s ... reflection

http://www.vernonscope.com/diagonals/

Opravte ma, ak sa mýlim, ale nemenia zlaté vrstvy farebné podanie obrazu? Už striebro má nižšiu odrazivosť kratších vlnových dĺžok (viz priepusnosť Schmidt-Pechan binokulárov).

Ano, zlato tvoří nažloutlý obraz, nicméně ten působí jako kontrastní filtr a zvýrazní na Jupiteru jeho struktury.

Díky za fotku, vyzerá to menej nažltlo, než som myslel. Teším sa na prípadný report (až bude zas Jupiter)!

(původní zrcadla byla bronzová) ..charakter obrazu bude jiný, ale reference, které jsem četl na zlaté pokovení menších primárů v minulosti, byly velmi dobré - obrovskou výhodou byla řádově nižší degradace vrstev za delší dobu
Výhoda zněla i na možnou velmi tenkou vrstvu pokovení. Nevýhodou vysoká citlivost na mechanické ošetření

Pokud si to z dob minulých dobře pamatuji, tak pan Don Vernon přišel s pozlacenými zrcátky proto, aby zmenšovaly modrofialový nádech klasických achromátů . Protože právě tady zlaté pokovení ořezává spektrum...
Tímto samozřejmě nezpochybňuji to, že charakter odrazivosti zlata má specifické vědecké využití.

jasně, na pozorování DSO by to bylo hodně špatné

Viděl jsem tento graf, tak to zlato tomu odpovídá, takový hezký filtr na achromáty Je to podobné, jak když se použije Baader Fringe Killer. Když se to porovná s hliníkem, tak je na tom lépe.

Tieto grafy poznám inak, s poklesom odrazivosti striebornej vrstvy už pri 400 nm. To je zodpovedné mj. za nažltlý nádych niektorých starších Schmidt-Pechan binokulárov.

Zrejme bude rozdiel v tom, že Psion-ov graf je odrazivosť čistého kovu, kdežto pri vrstvách je na vrstve kovu ešte vrstva ochranná (kremičitan?):
Zdroj obrázku: https://www.cloudynights.com/topic/6999 ... or-mirror/

Ten uvedený graf se mi moc nezdá, převážně se uvádí propad propustnosti stříbra daleko před 400 nm.

Ale tak to tam je, ne? Ta svislá čára v komentáři #9 označuje okraj viditelné části spektra, tj. asi 380 nm, a propad stříbra je ještě kus nalevo od ní. Tipnul bych si, že ty dílky jsou 300 a 400nm, takže to minumum je něco málo přes 300nm, tj. asi tak stejně jako na grafu v komentáři #10. Rozdílný tvar bude způsobený tím, že jeden graf má na vodorovné ose logaritmickou stupnici a druhý lineární.

Není, na 400 nm je již v druhém grafu výše než AL, celkem velký rozdíl, takže nelze mluvit o degradaci oproti AL pokovení.

Tady je ještě porovnání více kovových vrstev pro zajímavost.

Na tom grafe odo mňa je na 400 nm pokles na cca. 85%. Charakter grafov je viac-menej podobný, líšia sa v detailoch.

Zrejme bude záležať na tom, čo je použité ako krycia vrstva, a pod akým uhlom odrazu je graf počítaný.

Mezi námi, i kdyby to tak bylo, pokles na 400 nm je skvělá věc, oko tam sice už skoro nic nevidí, ale i ta fialová díky sférochromatismu občas na velmi jasných objektech probleskne, takže to potlačení by bylo fajn. Zároveň je na grafu vidět, co vše potlačí to zlato.

Špekulovalo sa, že staršie Meostary majú striebornú odraznú vrstvu na hranoloch, ktorá zrejme bola príčinou nažltlého nádychu obrazu. Novšie B1+ to už asi majú inak - môj B1+ 8x42 je o dosť farebne čistejší než B1.1 8x32. I keď graf priepustnosti binokuláru B1+ 12x50 (iný som pre B1+ nenašiel) by použitiu striebornej vrstvy stále nasvedčoval.