Chcete si pořídit profi paralaktickou robotickou montáž s nosností řekněme 100 kg pro potřeby fotografování reflektorem 40-50 cm. Mohu poprosit ty čtenáře, kteří jsou schopni poskytnout odborný názor o stanovisko, jaké řešení by zvolili? Zajímá mne minimální i maximální varianta.
Zkusme takovou situaci
Zkusme takovou situaci
Tuto situaci si predstavit nedovedu, protoze fotografovani reflektorem 40-50cm je podle mne nesmysl a obsluha takove obludy na paralaktice je konicek pro masochisty a ne pro astronomy ( Elbi promine ).
Pro foceni necim jinym, podobne velkym a tezkym, bych si koupil GM4000. Az budu velky, tak si ji koupim na chalupu
Pro foceni necim jinym, podobne velkym a tezkym, bych si koupil GM4000. Az budu velky, tak si ji koupim na chalupu
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Zkusme takovou situaci
To Homer: píšeš o fotografování. Jaký máš konkrétní pozorovací záměr (program)? Uvažuješ vážně o pořízení takového přístroje?
Montáž GM 4000 je jedno z řešení.
Aby byl takový dalekohled opravdu dobře využit, je třeba ho umístit na místo s dobrými pozorovacími podmínkami. Na území ČR má smysl uvažovat o takových lokalitách, jako je Kleť. Samozřejmě provozování dalekohledu nebude záležitost stejná, jako běžné amatérské pozorování, jízdy za tmou apod.
V. K.
Montáž GM 4000 je jedno z řešení.
Aby byl takový dalekohled opravdu dobře využit, je třeba ho umístit na místo s dobrými pozorovacími podmínkami. Na území ČR má smysl uvažovat o takových lokalitách, jako je Kleť. Samozřejmě provozování dalekohledu nebude záležitost stejná, jako běžné amatérské pozorování, jízdy za tmou apod.
V. K.
Zkusme takovou situaci
MP napsal: Tuto situaci si predstavit nedovedu, protoze fotografovani reflektorem 40-50cm je podle mne nesmysl a obsluha takove obludy na paralaktice je konicek pro masochisty a ne pro astronomy ( Elbi promine ;) ).
Pro foceni necim jinym, podobne velkym a tezkym, bych si koupil GM4000. Az budu velky, tak si ji koupim na chalupu :)
Jestli pomýšlíš na politickou dráhu, nebudeš mít zase čas na astro ;D
Ovšem montáž vypadá dobře.
Pro foceni necim jinym, podobne velkym a tezkym, bych si koupil GM4000. Az budu velky, tak si ji koupim na chalupu :)
Jestli pomýšlíš na politickou dráhu, nebudeš mít zase čas na astro ;D
Ovšem montáž vypadá dobře.
Zkusme takovou situaci
A co takhle azimuntalni s naslednou korekci obrazu? V
Zkusme takovou situaci
Velmi zcestný návrh v našich podmínkách ???
Využití robotizovaného dalekohledu /nebo jen montáže/ a jeho umístění v našich pozorovacích podmínkách (málo jasných nocí, světelné znečištění, ekonomická rozvaha a návratnost) není jistě výhodné.
Habl
Využití robotizovaného dalekohledu /nebo jen montáže/ a jeho umístění v našich pozorovacích podmínkách (málo jasných nocí, světelné znečištění, ekonomická rozvaha a návratnost) není jistě výhodné.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Zkusme takovou situaci
Habl napsal: Velmi zcestný návrh v našich podmínkách ???
Využití robotizovaného dalekohledu a jeho umístění v našich pozorovacích podmínkách (málo jasných nocí, světelné znečištění, ekonomická rozvaha a návratnost) není jistě výhodné.
Habl
Přesně tak, souhlasím. K výše uvedenému příspěvku od Pavla (Habl), mě napadlo, zda-li někdo u nás provedl průzkum, kolik je v průměru jasných noci za rok, no a poté kdy to ještě za dané situace vůbec jde, tzn. vliv měsíce, červnové noci...... ???
Využití robotizovaného dalekohledu a jeho umístění v našich pozorovacích podmínkách (málo jasných nocí, světelné znečištění, ekonomická rozvaha a návratnost) není jistě výhodné.
Habl
Přesně tak, souhlasím. K výše uvedenému příspěvku od Pavla (Habl), mě napadlo, zda-li někdo u nás provedl průzkum, kolik je v průměru jasných noci za rok, no a poté kdy to ještě za dané situace vůbec jde, tzn. vliv měsíce, červnové noci...... ???
Zkusme takovou situaci
To Habl, Duk: takové robotické dalekohledy v České republice už existují, poskytují velmi dobré výsledky a dokonce v takovém množství, že je ani týmy astronomů nestíhají zpracovávat.
Příkladem je robotický dalekohled BART, http://lascaux.asu.cas.cz/cz/ .
Proč o tom píšu: BART má sice průměr "jen" 25 cm, ale ve výrobě je dalekohled s průměrem 50 cm. Proto jsem takto reagoval na původní dotaz.
Jinak v Ondřejově je kolem 120 pozorovacích nocí do roka. Nevím, jak je to na Kleti. V nějakém starším čísle Bílého trpaslíka je rozhovor M. Kolasy s M. Lehkým. Lehký uvádí 80 pozorovacích nocí za rok.
V. K.
Příkladem je robotický dalekohled BART, http://lascaux.asu.cas.cz/cz/ .
Proč o tom píšu: BART má sice průměr "jen" 25 cm, ale ve výrobě je dalekohled s průměrem 50 cm. Proto jsem takto reagoval na původní dotaz.
Jinak v Ondřejově je kolem 120 pozorovacích nocí do roka. Nevím, jak je to na Kleti. V nějakém starším čísle Bílého trpaslíka je rozhovor M. Kolasy s M. Lehkým. Lehký uvádí 80 pozorovacích nocí za rok.
V. K.
Zkusme takovou situaci
To VK:
Trochu mě to Vláďo udivuje, co jsi uvedl.
Rozdíl mezi Kletí a Ondřejovem v poměru jasných nocí. Ondřejov nějakých 528m n.m. a Kleť 1 070m n.m.
No moc se mi to nezdá, myslím, že v období inverzního charakteru počasí, jako které právě teďkom zažíváme, má Kleť zcela určitě navrch.
Uvedený rozdíl čtyčiceti nocí.... ::)
Přesto děkuji za informaci.
D.
Trochu mě to Vláďo udivuje, co jsi uvedl.
Rozdíl mezi Kletí a Ondřejovem v poměru jasných nocí. Ondřejov nějakých 528m n.m. a Kleť 1 070m n.m.
No moc se mi to nezdá, myslím, že v období inverzního charakteru počasí, jako které právě teďkom zažíváme, má Kleť zcela určitě navrch.
Uvedený rozdíl čtyčiceti nocí.... ::)
Přesto děkuji za informaci.
D.
Zkusme takovou situaci
Asi jsme si nerozuměli. V Ondřejově je (má být) 120 jasných nocí do roka (taky se mi to zdá trochu hodně). Kolik je to na Kleti, nevím.
Lehký v rozhovoru s Markem Kolasou pro Bílý trpaslík uvedl 80 nocí za rok. Lehký v té době pozoroval pouze z Hradce Králové.
V. K.
Lehký v rozhovoru s Markem Kolasou pro Bílý trpaslík uvedl 80 nocí za rok. Lehký v té době pozoroval pouze z Hradce Králové.
V. K.
Zkusme takovou situaci
No s tím Ondřejovem nevím. Teď ve Valmezu na proměnnářské konferenci byl sice dr. Škoda, který jej má na starosti a dělá tam spektra, ale nepamatuji se, že by něco takového říkal - dost možná to říkal soukromě Vláďovi (VK) a já u toho nebyl...
Kdysi jsem ale četl nějakou studii (vycházela z několikaletých záznamů), která uváděla, že v Ondřejově je nějakých 60-70 pozorovacích nocí do roka a tudíž by tam dnes díky výši investice nikdo dvoumetr nestavěl a poohlídl by se po lepších pozorovacích podmínkách, ale když už tam je, tak proč jej nevyužít...
Jinak Láďa Šmelcer z Valmezu uváděl, že má ročně kolem 120-130 jasných nocí a já sám mohu uvést, že v Brně jsem měl od 1.12.2005 do dneška (zhruba do 30.11.2006) celkem 110 pozorovacích nocí nebo jejich částí, kdy jsem taky měřil. Snažím se vykrýt každou noc, ale ne vždy se mi to podaří.
Spíš v té statistice bude problém, co kdo považuje za jasnou noc (cirry, Měsíc, inverze atd.) a taky celkový pozorovací čas v dané noci, protože někdy je jasno jen dvě hodiny a někdy celou noc...
Kdysi jsem ale četl nějakou studii (vycházela z několikaletých záznamů), která uváděla, že v Ondřejově je nějakých 60-70 pozorovacích nocí do roka a tudíž by tam dnes díky výši investice nikdo dvoumetr nestavěl a poohlídl by se po lepších pozorovacích podmínkách, ale když už tam je, tak proč jej nevyužít...
Jinak Láďa Šmelcer z Valmezu uváděl, že má ročně kolem 120-130 jasných nocí a já sám mohu uvést, že v Brně jsem měl od 1.12.2005 do dneška (zhruba do 30.11.2006) celkem 110 pozorovacích nocí nebo jejich částí, kdy jsem taky měřil. Snažím se vykrýt každou noc, ale ne vždy se mi to podaří.
Spíš v té statistice bude problém, co kdo považuje za jasnou noc (cirry, Měsíc, inverze atd.) a taky celkový pozorovací čas v dané noci, protože někdy je jasno jen dvě hodiny a někdy celou noc...
Petr Svoboda (tribase.net@volny.cz)
Zkusme takovou situaci
To: VK
Ono opravdu záleží při statistickém údaji o ročním počtu jasných nocí, též specifikovat účel zda se jedná o fotometrické pozorování nebo astrometrické. Ten rozdíl může býti i řádový.
To: Homer
"Pokud někdo chce si pořídit profi paralaktickou robotickou montáž" musí nutně uvažovat o ekonomické stránce celého projektu, včetně návratnosti vložených finančních prostředků, realizovatelném programovém záměru a efektivním přínosu pro astronomický výzkum.
V převážné většině realizace robotických profesionálních dalekohledů hraje významnou roli pozorovací stanoviště s výbornými pozorovacími podmínkami zpravidla mimo Evropu. Proto se vyjadřuji negativně k takovémuto dotazu.Rozhodně nesouhlasím s daným nástinem v dotazu kolegy Homera.
Habl
Ono opravdu záleží při statistickém údaji o ročním počtu jasných nocí, též specifikovat účel zda se jedná o fotometrické pozorování nebo astrometrické. Ten rozdíl může býti i řádový.
To: Homer
"Pokud někdo chce si pořídit profi paralaktickou robotickou montáž" musí nutně uvažovat o ekonomické stránce celého projektu, včetně návratnosti vložených finančních prostředků, realizovatelném programovém záměru a efektivním přínosu pro astronomický výzkum.
V převážné většině realizace robotických profesionálních dalekohledů hraje významnou roli pozorovací stanoviště s výbornými pozorovacími podmínkami zpravidla mimo Evropu. Proto se vyjadřuji negativně k takovémuto dotazu.Rozhodně nesouhlasím s daným nástinem v dotazu kolegy Homera.
Habl
"Krása a rozmanitost ve vesmíru je jedinečná, ale proměnná v čase".
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
N 150/750 EQ MON2, Coronado PST, binokl 10 x 50,TV Panoptik 24 mm,Lumicon UHC
Zkusme takovou situaci
Já bych trochu doplnil a obrátil původní otázku :
1/ mám dost peněz, vůbec astronomii nerozumím a chci něco hodně velkého, asi na focení. Obrátím se tedy na katalogy
2/ jsem astronom, vím co chci, vím proč a na co. Pak mi jsou informace těch, kteří fotí něčim titěrným, naprosto k ničemu. Obrátím se na ty , kteří podobné přístroje provozují.
1/ mám dost peněz, vůbec astronomii nerozumím a chci něco hodně velkého, asi na focení. Obrátím se tedy na katalogy
2/ jsem astronom, vím co chci, vím proč a na co. Pak mi jsou informace těch, kteří fotí něčim titěrným, naprosto k ničemu. Obrátím se na ty , kteří podobné přístroje provozují.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
Zkusme takovou situaci
pesvo napsal: No s tím Ondřejovem nevím. Teď ve Valmezu na proměnnářské konferenci byl sice dr. Škoda, který jej má na starosti a dělá tam spektra, ale nepamatuji se, že by něco takového říkal - dost možná to říkal soukromě Vláďovi (VK) a já u toho nebyl...
Mluvil jsem o tom s dr. Šlechtou 16. února 2006. Číslo 120 mě udivilo, tak jsem se zeptal ještě jednou a dr. Šlechta to potvrdil.
Kdysi jsem ale četl nějakou studii (vycházela z několikaletých záznamů), která uváděla, že v Ondřejově je nějakých 60-70 pozorovacích nocí do roka a tudíž by tam dnes díky výši investice nikdo dvoumetr nestavěl a poohlídl by se po lepších pozorovacích podmínkách, ale když už tam je, tak proč jej nevyužít...
RNDr. Jaroslav Pícha v článku Vliv počasí na astronomická pozorování, Povětroň 1998, č. 1 nebo 2 (je to záznam jeho poslední přednášky v životě) uvedl, že umístění dvoumetru v Ondřejově bylo politické rozhodnutí neodborníků, a že takový dalekohled patří jednoznačně na Kleť.
Jinak Láďa Šmelcer z Valmezu uváděl, že má ročně kolem 120-130 jasných nocí a já sám mohu uvést, že v Brně jsem měl od 1.12.2005 do dneška (zhruba do 30.11.2006) celkem 110 pozorovacích nocí nebo jejich částí, kdy jsem taky měřil. Snažím se vykrýt každou noc, ale ne vždy se mi to podaří.
Spíš v té statistice bude problém, co kdo považuje za jasnou noc (cirry, Měsíc, inverze atd.) a taky celkový pozorovací čas v dané noci, protože někdy je jasno jen dvě hodiny a někdy celou noc...
Dr. Pícha ve svém článku činí určitý pokus o zavedení normy v hodnocení pozorovacích podmínek. Zveřejňuje statistiku nocí za r. 1993 - 1997.
V. K.
Mluvil jsem o tom s dr. Šlechtou 16. února 2006. Číslo 120 mě udivilo, tak jsem se zeptal ještě jednou a dr. Šlechta to potvrdil.
Kdysi jsem ale četl nějakou studii (vycházela z několikaletých záznamů), která uváděla, že v Ondřejově je nějakých 60-70 pozorovacích nocí do roka a tudíž by tam dnes díky výši investice nikdo dvoumetr nestavěl a poohlídl by se po lepších pozorovacích podmínkách, ale když už tam je, tak proč jej nevyužít...
RNDr. Jaroslav Pícha v článku Vliv počasí na astronomická pozorování, Povětroň 1998, č. 1 nebo 2 (je to záznam jeho poslední přednášky v životě) uvedl, že umístění dvoumetru v Ondřejově bylo politické rozhodnutí neodborníků, a že takový dalekohled patří jednoznačně na Kleť.
Jinak Láďa Šmelcer z Valmezu uváděl, že má ročně kolem 120-130 jasných nocí a já sám mohu uvést, že v Brně jsem měl od 1.12.2005 do dneška (zhruba do 30.11.2006) celkem 110 pozorovacích nocí nebo jejich částí, kdy jsem taky měřil. Snažím se vykrýt každou noc, ale ne vždy se mi to podaří.
Spíš v té statistice bude problém, co kdo považuje za jasnou noc (cirry, Měsíc, inverze atd.) a taky celkový pozorovací čas v dané noci, protože někdy je jasno jen dvě hodiny a někdy celou noc...
Dr. Pícha ve svém článku činí určitý pokus o zavedení normy v hodnocení pozorovacích podmínek. Zveřejňuje statistiku nocí za r. 1993 - 1997.
V. K.