Měření PE mě natolik zaujalo, že jsem začal intenzivně přemýšlet, jak se dopracovat k přesné metodě a nevysolit 50 litrů za enkodér s 24 bitovým rozlišením. Nakonec mě osvítil duch svatý a vzpomněl jsem si, že jsem kdysi někde četl, že firma WD má na svých discích na každé plotně nahranou tzv. kalibrační stopu, což je indexovaný signál 100 MHz. Protože nic nevyhazuju a starých WD disků 2-120 GB mám několik, vzal jsem jeden, rozebral ho, jeho 3f BLDC motor napojil přes driver od Lásky na Arduino , připojil výstup čtecího zesilovače na oscilo a začal hledat tu kalibrační stopu. Logicky jsem usoudil, že bude někde na kraji, kde je největší obvod a opravdu tam je a hned několikrát. Těch 100 MHz z toho leze při 50 ot za sekundu, takže je tam 2 000 000 bitů na obvodu plotny. To odpovídá zhruba 21 bit rozlišení a to na měření PE bude stačit. Hlavičky sice nad povrchem neplavou na vzduchovém polštáři, což mění jejich vzdálenost od povrchu disku a trochu zkresluje signál, ale větší problém bude malá životnost, protože i při malých otáčkách se mg. vrstva přímým kontaktem nejspíše brzy poškodí, ale na pár desítek měření to jistě vydrží. Teď ještě nějak rozumně vyřešit to mechanické spojení s montáží a může se vesele testovat.
Koho baví vymýšlet nemožné a hrát si, má námět na náplň karantény, nebo jiných výdobytků doby covidové.
Teď si s tím hraju a stopy na jednotlivých plotnách jsou fyzicky mírně posunuté, takže nakonec z toho možná dostanu i kvadraturní výstup, což by přesnost zvýšilo čtyřnásobně.
