Starý refraktor

[Lukas-Q]

Zdravím.
Dostal se mi do rukou krásný a zachovalý refraktor se značkou Adolf Pertot, Hradec Králové. A osazený objektivem G. u. S. Merz Munchen.  cca 13/780.

Tubus je natřený, mosazný a hřebenový okulárový výtah je též mosazný.

Jméno Adolf Pertot je zmíněno jen zřídka. Dočetl jsem se o něm jen to, že byl vynikající optik a mechanik.

Ze své vlastní zkušenosti vím, že mezi vámi jsou tací kteří umí, nebo ví snad úplně všechno.

Jestli pak mě tedy nenavede některý z Vás na nějaké to počtení o tom všem?
Předem moc děkuji a zdravím.
Lukáš.

[MilAN]

Třeba, že A. Pertot  vyrobil montáž pro vynikajícího astrofotografa Jindřicha Zemana
http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/a ... 004-s1.pdf
str. 9

[Lukas-Q]

=)
Ano. zrovna tam jsem četl tu jedinou zmínku =)
A. Pertot, aby nedošlo k záměně.

[MilAN]

Jasně, na hradecké hvězdárně už moc pamětníků sice nebude,ale stejně bych to zkusil u Karla Bejčka.

[Sasa3]

Jestli to byl ten z Aukro.cz, tak je to moc hezky kousek.

[Lukas-Q]

Jestli to byl ten z Aukro.cz, tak je to moc hezky kousek.
Ano. To je on. Jak máte přehled 


Napsal jsem email do Hradecké Hvězdárny
uvidíme.

[Lukas-Q]

Tak toto mi odepsal.

pan Adolf Pertot byl členem Astronomické společnosti v Hradci Králové již od jejího založení

v roce 1929. Jako vynikající mechanik vyráběl pro členy společnosti hlavně takzvané montáže

pro jejich dalekohledy.

O existenci dalekohledu z jeho jménem slyším poprvé. Můžete mi prosím

poslat fotografii tohoto dalekohledu.



S pozdravem

Martin Cholasta



fotografie jsem poslal.

Dobrý den,



moc děkuji za fotografie dalekohledu. Sám se snažím

pátrat v historii Astronomické společnosti v Hradci Králové.

Pokud něco objevím tak se ozvu.

[Howking]

Celé jsem to nepročetl, ale k staré optice jeden postřeh - sklo teče!!! - tedy pokud něco dlouho leželo v poloze kdy optická osa nebyla svisle, je to s největší pravděpodobností nepoužitelné. (i když je optická osa svisle, k deformaci dojde, ale nemá tak radikální vliv na kvalitu zobrazení)

[Achernar]

no nevim, vetsina velkych refraktoru na hvezdarnach ve svete je v kupoli schovana vicemene horisontalne a porad dobry. A u takhle maleho prumeru to nebude vubec hrat roli.

[Howking]

No myslím, že vodorovně (optickou osou) je skladovat nebudou (a nebo objektiv v objímce co půl roku pootáčejí) - to varování o stečení skla ti řekne každý zkušenější fotograf - i o nepoužitelnosti starých špatně skladovaných foťáků.
(učili nás to v materiálech na VŠB)


PS: Je pravda, že už teď 10 minut googlim, abych to doložil a nic nenacházím. Tak jak je to tedy. Učili nás kravinu, nebo je to pravda. Někdo v optice kovaný by se mohl vyjádřit. (já sám jsem zrušil koupi jednoho dalekohledu po té, co jsem se dozvěděl, že 20 let ležel na půdě v bedně vodorovně)

[vla]

Sklo samozřejmě teče, ale vodorovně uloženého dalekohledu bych se zase tak dramaticky nebál, alespoň v běžných amatérských menších dalekohledech. Navíc podvaceti letech na půdě by to mohl být velmi zajímavý kousek

[MilAN]

Howking:  Jen pro zajímavost, kdo učil na VŠB  optiku před 30 lety ?
Je přeci  zásadní rozdíl  mezi uložením zrcadla a uložením  čoček, pokud jsou  zamontovány v tubusu.To je přeci čistě technický problém-síla, namáhání,deformace
Reflektor svisle, refraktor vodorovně.

[Howking]

Jen pro zajímavost, kdo učil na VŠB  optiku před 30 lety ? - ne optiku, ale materiály (nešlo jen o sklo, ale u skla a amorfních materiálů šlo o to tečení - defakto se amorfní materiály chovají jako med - dokonce to doložil experimentem - půl semesru měl uchycenu dlouhou tenkou skleněnou destičku za jednu stranu a na konci jsme měřili ohyb po uvolnění z držáku - je fakt, že poměr tloušťka délka tam byl minimálně 1:1000, ale zase jen za pár měsíců už to bylo měřitelné mikrometrem - u optiky v průběhu let to asi bude taky markantní  - tam stačí, když se povrch hne o polovinu vlnové délky světla, ne?) no to už si fakt nevzpomenu.

[Homer]

Na okraj - stará skla, historicky především sodná, rekrystalizují, matovatí až do naprosté neprůhlednosti a šupinovitě se rozpadají. Je to ovšem otázka řady staletí a současný astronom se tím naštěstí nemusí trápit  . Pro to "tečení" jsem někde četl výraz " viskózní tok".

[Lukas-Q]

Máte pravdu.
Staré sklo opravdu teče. Staré vitráže a skleněné tabulky jsou v historických budovách znatelně steklé. Prostě mají spodní tloušťku znatelně větší, než horní. Tak to je.
Ale jak to je u optického skla?
Co se týká tohoto objektivu, tak jeho stáří můžu zatím jen odhadnout na cca 100let. Jeho průměr je dost malý a je v objímce. Ještě ho nemám pořádně odzkoušený, ale o tom, že by měl být nepoužitelný nemůže být řeč.

Snad brzy doložím nějakou fotografií.
Nic méně je to spíš takový klenot, než výkonný optický přístroj.
Ještě tak sehnat pod něj originál montáž.