Astronomické fórum

CELESTRON 10“ & NAVIGATOR & DSC

Přihlásil se ze Slovenska (SK) šťastný majitel dalekohledu CELESTRON 10“ na montáži DOBSON se záměrem instalovat na něj navigační systém NAVIGATOR-1 a čidla 2x DSC70 obdobným způsobem jako na Sky-Watcher.



Zde je fotografie jeho dalekohledu a montáže.

Na první pohled je zřejmé, že montáž DOBSON-CELESTRON konstrukčně připomíná dobsonovu montáž od firmy Sky-Watcher, na kterou již byly úspěšně nainstalovány inkrementální snímače polohy pomocí odpružených přítlačných třecích převodů „do rychla“, zdokumentovaných na URL

http://www.grecner.cz/astro/dsc/dsc_dob ... obs_lv.htm
Zjistili jsme ale, že existují konstrukční rozdíly mezi uvedenými typy montáží a to v takové míře, že nedovolují instalaci mechanických převodů určených pro Sky-Watcher přímo na montáž CELESTRON.

Výchozí situace se zatím jeví dosti komplikovaná vzhledem k následujícím okolnostem:

(a)
Převody ve variantě pro CELESTRON lze vyrobit a instalovat v Praze s využitím zkušeností z výroby převodů pro Sky-Watcher. Konstrukční dokumentace převodů pro variantu Sky-Watcher sice existuje, ale  pouze v originálních konstruktérských skicách, které nelze v žádné fomě předávat. Konstruktér převodů v Praze musí mít dalekohled i montáž CELESTRON k dispozici na určitý čas, aby mohl variantu CELESTRON navrhnout, vyrobit a nainstalovat. Majitel CELESTRONu ze SK však nemá možnost dopravit svůj dalekohled do Prahy.

(b)
Převody ve variantě pro CELESTRON lze vyrobit i na Slovensku, pokud bude k dispozici kompletni konstrukční dokumentace této varianty převodů. Fotografie a popis převodů varianty Sky-Watcher na výše uvedené URL pak může sloužit pouze jako výchozí (nebo spíše jako „inspirativní“) pro vývoj na SK originální varianty prevodů pro CELESTRON. Byl by to dosti zdlouhavý a poněkud neefektivní postup.

Za této situace se obracím na návštěvníky Astro-fora i na majitele dalekohledů CELESTRON 10“ zejména v CZ jednak
-      s prosbou o radu a o náměty k dalšímu postupu při řešení navigace montáže CELESTRON
-      a s nabídkou provést v Praze  „vzorovou instalaci“ navigačního systému na CELESTRON 10“ majitele, který může svou motáž dopravit do Prahy. Mechanické úřevody by byly zdokumentovány a výkresy dány k dispozici amatérům i na SK.

Aktualizované informace o cenové úrovni a nákladech na projekt obsahuje dokument na URL
http://www.grecner.cz/astro/nabidka_tp/ ... 2_2005.pdf
Další podrobnosti lze konzultovat E-mailem.
Přeji Vám úspěch v amatérských konstrukcích
Jan

Já jsem řešil podobnou montáž pro 8" dalekohled. Endoder pro Altitudu je vyroben z mechanické myši z rozlišením 2200 imp/ot. a převod je pomocí řemeničky přímo z čepu dalekohledu na osu encoderu. Azimutální encoder je výrobkem firmy Agilent, má rozlišení 4096 imp/ot. a převod je řešen přes čep, který je uchycen do spodní desky montáže a tuhou pružinu přímo na osu encoderu. Nic složitého, ale funguje to dobře. Fungující řešení myslím navrhne každý odborník, který se zabývá mechanikou ve strojírenství. U dobsonovy montáže nemůžeme čekat nějakou velkou přesnost navádění, ale pokud se vše "vyladí", lze navádět s přesností v 40' zorném poli okuláru.

Nerad bych  někomu ubíral  optimismus při  řešení  pohonu enkodérů třecím převodem, ale protože jsem s tímto řešením  na Dobsonu přišel  již  před 12 lety, používal ho a dopiplával, nedá mi to , abych neupozornil na některé dosti podstatné problémy, sovisející s tímto řešením.Hlavním zdrojem problémů jsou gumové kladky,  které trpí jak prokluzem, tak i otlačením gumy v určité poloze. Nepřesnost je dále zvětšována silnější vrstvou gumy na kladkách a  s rostoucím převodovým poměrem. K nepřesnosti v ALT  navíc přispívá i to, že tubus se odvaluje po 4 ložiskách, přičemž regulérně bude ve styku pouze se 3 , a to se ještě může měnit podle směru pohybu dalekohledu (nahoru / dolů), takže gumová kladka bude nerovnoměrně zatěžována.
Přesto lze tento převod realizovat a úspěšně provozovat, o čemž jsem se přesvědčil, když  byl Dobson bez problémů naváděn s přesností 15 - 20´na objekt. Používal jsem však  malý převodový poměr ,  osy o průměru 300 mm, kladky o průměru 60 mm a enkodéry 4000/ot. Řešení, které  bylo realizováno Janem, pracuje s menšími průměry a větším převodovým poměrem a podle mých zkušeností bude zatíženo větší chybou. Na dovolené s dalekohledem v Pivoni nebylo příliš příležitostí  k odzkoušení a tak  chyba ve velikosti zhruba 40-50´ je opravdu jen orientační a zaslouží si délší zkoušení  a posouzení.
Pro realizaci digitálního navádění bych všem doporučoval použít osvědčený způsob umístění a uchycení enkodérů, a to přímo na osy montáže tak, jak je ostatně doporučováno výrobci profesionálních zařízení. Potom lze snadno dosáhnout přesnosti 10-15ˇa to je přesně to, co pro svůj dalekohled pozorovatel potřebuje, a to i u značnš velkého dalekohledu.Navíc je to konstrukčně a výrobně opravdu to nejjednodušší řešení.

Nemohli by ste sem napisat nejake tie stranky profesionalnych vyrobcov tychto zariadeni???

http://www.wildcard-innovations.com.au/

nebo

http://www.jimsmobile.com/list_search.htm

Profesionální výrobci a profesionální výrobky.

Dovolím si připomenout, že bychom se měli více snažit o jednoznačné vyjadřování zejména v oblasti astronomické techniky.

Tak například výše uvedený stručný příspěvek kolegy TASCO:

"Nemohli by ste sem napísať nejaké tie stránky profesionálnych výrobcov týchto zariadeni?"

pro mne není jednoznačný (a nic na věci nemění, že Milan si asi správně domyslel smysl položené otázky .

Asi jde o autorovo nedopatření při použití zájmena „týchto“ , které vede k nejistotě v pojmu „profesionální výrobce“, který může ale nemusí produkovat „profesionální výrobky“.

Neboť pod pojmem „profesionální výrobce a jeho výrobek“ si můžeme např. představit:
Tovární výrobek obecně, samozřejmě výrobek z velkosériové výroby, ale i výrobek z malosériové výroby a proč ne i výrobek prototypové série a snad i profesionální stavebnice pro amatéry.. ? atd.

Domnívám se, že v principu platí:
Výrobek z tovární výroby ještě nemusí být „profesionání“.
Vždyť na našem trhu elektroniky se vyskytuje mnoho produktů hromadné sériové továrenské výroby, které postrádají profesionální úroveň, patrně nebyly vyvíjeny a vyráběny profesionály a tudíž nejsou „profesionální“ (hezky česky: jsou to spíše „šmejdy“). Na věci nic nemění, že tyto výrobky mívají pěkný vzhled, (+ ovlivňující prodej) a příznivou cenu. Ale technologie, výrobní kontrola, dosažená spolehlivost, postprodejní servis a funkční vlastnosti některých sériově vyráběných elektronických výrobků jsou na nízké (a tudíž zcela neprofesionální – přesněji „fušerské“) úrovni.

I kusová, nebo „amatérská“ výroba naproti tomu může být „profesionální“.
Zkušenosti učí, že pečlivým výběrem výrobce a s využitím referencí a zkušeností jiných uživatelů si lze pořídit kvalitní a vysoce „profesionální“ elektronický výrobek, který přitom nemusí být produktem sériové výroby. Vždyť ty nejkvalitnější a někdy unikátní (a patřičně drahé) elektronické systémy jsou vyvíjeny a vyráběny pouze v kusových sériích vysoce kvalifikovanými profesionály. Přesto, že se nejedná o hromadnou výrobu - jsou to vysoce profesionální výrobky. Záleží jen na tom, kdo, jak a s jakým cílem výrobky vyvíjí a vyrábí.

Tudíž: Kdo je „profesionální výrobce“ a co to je „profesionální výrobek“ ?
Bylo by zřejmě vhodné na prvním místě posuzovat, pečlivě hodnotit a objektivně porovnávat technické, kvalitativní, cenové a postprodejní parametry elektronických výrobků, které si pořizujeme coby příslušenství dalekohledů. Jedině porovnáním parametrů (včetně např. tzv. ergonomických pak jistě nalezneme výrobky odpovídající pojmům „profesionální výrobce – profesionální výrobek“.

P.S.
Milanem uvedené dvě URL maji podle mých měřítek profesionální úroveň.

Zdraví
Jan