CELESTRON 10“ & NAVIGATOR & DSC
Přihlásil se ze Slovenska (SK) šťastný majitel dalekohledu CELESTRON 10“ na montáži DOBSON se záměrem instalovat na něj navigační systém NAVIGATOR-1 a čidla 2x DSC70 obdobným způsobem jako na Sky-Watcher.
Zde je fotografie jeho dalekohledu a montáže.
Na první pohled je zřejmé, že montáž DOBSON-CELESTRON konstrukčně připomíná dobsonovu montáž od firmy Sky-Watcher, na kterou již byly úspěšně nainstalovány inkrementální snímače polohy pomocí odpružených přítlačných třecích převodů „do rychla“, zdokumentovaných na URL
http://www.grecner.cz/astro/dsc/dsc_dob ... obs_lv.htm
Zjistili jsme ale, že existují konstrukční rozdíly mezi uvedenými typy montáží a to v takové míře, že nedovolují instalaci mechanických převodů určených pro Sky-Watcher přímo na montáž CELESTRON.
Výchozí situace se zatím jeví dosti komplikovaná vzhledem k následujícím okolnostem:
(a)
Převody ve variantě pro CELESTRON lze vyrobit a instalovat v Praze s využitím zkušeností z výroby převodů pro Sky-Watcher. Konstrukční dokumentace převodů pro variantu Sky-Watcher sice existuje, ale pouze v originálních konstruktérských skicách, které nelze v žádné fomě předávat. Konstruktér převodů v Praze musí mít dalekohled i montáž CELESTRON k dispozici na určitý čas, aby mohl variantu CELESTRON navrhnout, vyrobit a nainstalovat. Majitel CELESTRONu ze SK však nemá možnost dopravit svůj dalekohled do Prahy.
(b)
Převody ve variantě pro CELESTRON lze vyrobit i na Slovensku, pokud bude k dispozici kompletni konstrukční dokumentace této varianty převodů. Fotografie a popis převodů varianty Sky-Watcher na výše uvedené URL pak může sloužit pouze jako výchozí (nebo spíše jako „inspirativní“) pro vývoj na SK originální varianty prevodů pro CELESTRON. Byl by to dosti zdlouhavý a poněkud neefektivní postup.
Za této situace se obracím na návštěvníky Astro-fora i na majitele dalekohledů CELESTRON 10“ zejména v CZ jednak
- s prosbou o radu a o náměty k dalšímu postupu při řešení navigace montáže CELESTRON
- a s nabídkou provést v Praze „vzorovou instalaci“ navigačního systému na CELESTRON 10“ majitele, který může svou motáž dopravit do Prahy. Mechanické úřevody by byly zdokumentovány a výkresy dány k dispozici amatérům i na SK.
Aktualizované informace o cenové úrovni a nákladech na projekt obsahuje dokument na URL
http://www.grecner.cz/astro/nabidka_tp/ ... 2_2005.pdf
Další podrobnosti lze konzultovat E-mailem.
Přeji Vám úspěch v amatérských konstrukcích
Jan
CELESTRON 10“ NAVIGATOR DSC
- Psion
- Příspěvky: 12569
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Praha
- Věk: 62
- Kontaktovat uživatele:
CELESTRON 10“ NAVIGATOR DSC
Já jsem řešil podobnou montáž pro 8" dalekohled. Endoder pro Altitudu je vyroben z mechanické myši z rozlišením 2200 imp/ot. a převod je pomocí řemeničky přímo z čepu dalekohledu na osu encoderu. Azimutální encoder je výrobkem firmy Agilent, má rozlišení 4096 imp/ot. a převod je řešen přes čep, který je uchycen do spodní desky montáže a tuhou pružinu přímo na osu encoderu. Nic složitého, ale funguje to dobře. Fungující řešení myslím navrhne každý odborník, který se zabývá mechanikou ve strojírenství. U dobsonovy montáže nemůžeme čekat nějakou velkou přesnost navádění, ale pokud se vše "vyladí", lze navádět s přesností v 40' zorném poli okuláru.
CELESTRON 10“ NAVIGATOR DSC
Nerad bych někomu ubíral optimismus při řešení pohonu enkodérů třecím převodem, ale protože jsem s tímto řešením na Dobsonu přišel již před 12 lety, používal ho a dopiplával, nedá mi to , abych neupozornil na některé dosti podstatné problémy, sovisející s tímto řešením.Hlavním zdrojem problémů jsou gumové kladky, které trpí jak prokluzem, tak i otlačením gumy v určité poloze. Nepřesnost je dále zvětšována silnější vrstvou gumy na kladkách a s rostoucím převodovým poměrem. K nepřesnosti v ALT navíc přispívá i to, že tubus se odvaluje po 4 ložiskách, přičemž regulérně bude ve styku pouze se 3 , a to se ještě může měnit podle směru pohybu dalekohledu (nahoru / dolů), takže gumová kladka bude nerovnoměrně zatěžována.
Přesto lze tento převod realizovat a úspěšně provozovat, o čemž jsem se přesvědčil, když byl Dobson bez problémů naváděn s přesností 15 - 20´na objekt. Používal jsem však malý převodový poměr , osy o průměru 300 mm, kladky o průměru 60 mm a enkodéry 4000/ot. Řešení, které bylo realizováno Janem, pracuje s menšími průměry a větším převodovým poměrem a podle mých zkušeností bude zatíženo větší chybou. Na dovolené s dalekohledem v Pivoni nebylo příliš příležitostí k odzkoušení a tak chyba ve velikosti zhruba 40-50´ je opravdu jen orientační a zaslouží si délší zkoušení a posouzení.
Pro realizaci digitálního navádění bych všem doporučoval použít osvědčený způsob umístění a uchycení enkodérů, a to přímo na osy montáže tak, jak je ostatně doporučováno výrobci profesionálních zařízení. Potom lze snadno dosáhnout přesnosti 10-15ˇa to je přesně to, co pro svůj dalekohled pozorovatel potřebuje, a to i u značnš velkého dalekohledu.Navíc je to konstrukčně a výrobně opravdu to nejjednodušší řešení.
Přesto lze tento převod realizovat a úspěšně provozovat, o čemž jsem se přesvědčil, když byl Dobson bez problémů naváděn s přesností 15 - 20´na objekt. Používal jsem však malý převodový poměr , osy o průměru 300 mm, kladky o průměru 60 mm a enkodéry 4000/ot. Řešení, které bylo realizováno Janem, pracuje s menšími průměry a větším převodovým poměrem a podle mých zkušeností bude zatíženo větší chybou. Na dovolené s dalekohledem v Pivoni nebylo příliš příležitostí k odzkoušení a tak chyba ve velikosti zhruba 40-50´ je opravdu jen orientační a zaslouží si délší zkoušení a posouzení.
Pro realizaci digitálního navádění bych všem doporučoval použít osvědčený způsob umístění a uchycení enkodérů, a to přímo na osy montáže tak, jak je ostatně doporučováno výrobci profesionálních zařízení. Potom lze snadno dosáhnout přesnosti 10-15ˇa to je přesně to, co pro svůj dalekohled pozorovatel potřebuje, a to i u značnš velkého dalekohledu.Navíc je to konstrukčně a výrobně opravdu to nejjednodušší řešení.
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
CELESTRON 10“ NAVIGATOR DSC
Nemohli by ste sem napisat nejake tie stranky profesionalnych vyrobcov tychto zariadeni???
CELESTRON 10“ NAVIGATOR DSC
lepší rada žádná než špatná
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
milantos(šnek)centrum(puntík) cz
CELESTRON 10“ NAVIGATOR DSC
Profesionální výrobci a profesionální výrobky.
Dovolím si připomenout, že bychom se měli více snažit o jednoznačné vyjadřování zejména v oblasti astronomické techniky.
Tak například výše uvedený stručný příspěvek kolegy TASCO:
"Nemohli by ste sem napísať nejaké tie stránky profesionálnych výrobcov týchto zariadeni?"
pro mne není jednoznačný (a nic na věci nemění, že Milan si asi správně domyslel smysl položené otázky
.
Asi jde o autorovo nedopatření při použití zájmena „týchto“ , které vede k nejistotě v pojmu „profesionální výrobce“, který může ale nemusí produkovat „profesionální výrobky“.
Neboť pod pojmem „profesionální výrobce a jeho výrobek“ si můžeme např. představit:
Tovární výrobek obecně, samozřejmě výrobek z velkosériové výroby, ale i výrobek z malosériové výroby a proč ne i výrobek prototypové série a snad i profesionální stavebnice pro amatéry.. ? atd.
Domnívám se, že v principu platí:
Výrobek z tovární výroby ještě nemusí být „profesionání“.
Vždyť na našem trhu elektroniky se vyskytuje mnoho produktů hromadné sériové továrenské výroby, které postrádají profesionální úroveň, patrně nebyly vyvíjeny a vyráběny profesionály a tudíž nejsou „profesionální“ (hezky česky: jsou to spíše „šmejdy“). Na věci nic nemění, že tyto výrobky mívají pěkný vzhled, (+ ovlivňující prodej) a příznivou cenu. Ale technologie, výrobní kontrola, dosažená spolehlivost, postprodejní servis a funkční vlastnosti některých sériově vyráběných elektronických výrobků jsou na nízké (a tudíž zcela neprofesionální – přesněji „fušerské“) úrovni.
I kusová, nebo „amatérská“ výroba naproti tomu může být „profesionální“.
Zkušenosti učí, že pečlivým výběrem výrobce a s využitím referencí a zkušeností jiných uživatelů si lze pořídit kvalitní a vysoce „profesionální“ elektronický výrobek, který přitom nemusí být produktem sériové výroby. Vždyť ty nejkvalitnější a někdy unikátní (a patřičně drahé) elektronické systémy jsou vyvíjeny a vyráběny pouze v kusových sériích vysoce kvalifikovanými profesionály. Přesto, že se nejedná o hromadnou výrobu - jsou to vysoce profesionální výrobky. Záleží jen na tom, kdo, jak a s jakým cílem výrobky vyvíjí a vyrábí.
Tudíž: Kdo je „profesionální výrobce“ a co to je „profesionální výrobek“ ?
Bylo by zřejmě vhodné na prvním místě posuzovat, pečlivě hodnotit a objektivně porovnávat technické, kvalitativní, cenové a postprodejní parametry elektronických výrobků, které si pořizujeme coby příslušenství dalekohledů. Jedině porovnáním parametrů (včetně např. tzv. ergonomických pak jistě nalezneme výrobky odpovídající pojmům „profesionální výrobce – profesionální výrobek“.
P.S.
Milanem uvedené dvě URL maji podle mých měřítek profesionální úroveň.
Zdraví
Jan
Dovolím si připomenout, že bychom se měli více snažit o jednoznačné vyjadřování zejména v oblasti astronomické techniky.
Tak například výše uvedený stručný příspěvek kolegy TASCO:
"Nemohli by ste sem napísať nejaké tie stránky profesionálnych výrobcov týchto zariadeni?"
pro mne není jednoznačný (a nic na věci nemění, že Milan si asi správně domyslel smysl položené otázky

Asi jde o autorovo nedopatření při použití zájmena „týchto“ , které vede k nejistotě v pojmu „profesionální výrobce“, který může ale nemusí produkovat „profesionální výrobky“.
Neboť pod pojmem „profesionální výrobce a jeho výrobek“ si můžeme např. představit:
Tovární výrobek obecně, samozřejmě výrobek z velkosériové výroby, ale i výrobek z malosériové výroby a proč ne i výrobek prototypové série a snad i profesionální stavebnice pro amatéry.. ? atd.
Domnívám se, že v principu platí:
Výrobek z tovární výroby ještě nemusí být „profesionání“.
Vždyť na našem trhu elektroniky se vyskytuje mnoho produktů hromadné sériové továrenské výroby, které postrádají profesionální úroveň, patrně nebyly vyvíjeny a vyráběny profesionály a tudíž nejsou „profesionální“ (hezky česky: jsou to spíše „šmejdy“). Na věci nic nemění, že tyto výrobky mívají pěkný vzhled, (+ ovlivňující prodej) a příznivou cenu. Ale technologie, výrobní kontrola, dosažená spolehlivost, postprodejní servis a funkční vlastnosti některých sériově vyráběných elektronických výrobků jsou na nízké (a tudíž zcela neprofesionální – přesněji „fušerské“) úrovni.
I kusová, nebo „amatérská“ výroba naproti tomu může být „profesionální“.
Zkušenosti učí, že pečlivým výběrem výrobce a s využitím referencí a zkušeností jiných uživatelů si lze pořídit kvalitní a vysoce „profesionální“ elektronický výrobek, který přitom nemusí být produktem sériové výroby. Vždyť ty nejkvalitnější a někdy unikátní (a patřičně drahé) elektronické systémy jsou vyvíjeny a vyráběny pouze v kusových sériích vysoce kvalifikovanými profesionály. Přesto, že se nejedná o hromadnou výrobu - jsou to vysoce profesionální výrobky. Záleží jen na tom, kdo, jak a s jakým cílem výrobky vyvíjí a vyrábí.
Tudíž: Kdo je „profesionální výrobce“ a co to je „profesionální výrobek“ ?
Bylo by zřejmě vhodné na prvním místě posuzovat, pečlivě hodnotit a objektivně porovnávat technické, kvalitativní, cenové a postprodejní parametry elektronických výrobků, které si pořizujeme coby příslušenství dalekohledů. Jedině porovnáním parametrů (včetně např. tzv. ergonomických pak jistě nalezneme výrobky odpovídající pojmům „profesionální výrobce – profesionální výrobek“.
P.S.
Milanem uvedené dvě URL maji podle mých měřítek profesionální úroveň.
Zdraví
Jan