No, je to značný problém, a pokaždé se na to musí trošku jinak, záleží na rychlosti pohybu komenty a délce expzoic. Pomíjím funkci v DSS, která funguje dobře spíš vyjímečně. Celý postup v mém provedení sestává z několika kroků a lépe funguje, pokud se pointovalo na hvězdy, nikoli na jádro komety. Přesný postup v PI psát nemůžu, to bych tady byl ještě zíttra Takže spíš návod, který lze realizovat skoro v čemkoli, pokud s tím člověk umí zacházat.
Předpokládám precizně zkalibrované snímky s aplikoavným DF, FF, jinak se to dělá špatně.
1) všecky snímky znormalizuješ na stejný rozsah (většinou je to nutné když se mění v průběhu snímání podmínky) a ZREGISTRUJEŠ proti prvnímu NA KOMETU (u mono CCD toto zvlášť pro všechny kanály, nedoporučuju dělat si dílčí barevné snímky a pracovat pak s nimi, plynou z toho pozdější problémy).
2) vyrobíš si snímek samotné komety, bez stop hvězd. Já používal v PixInsight funkci zprůměrování s normalizací a rejection pomocí Sigma clip. Podobně poslouží i medián (s trošku větším šumem) Naprosto klíčové je skládat snímky tak, aby se hvězdy NEPŘEKRÝVALY. Jen tak zmizí takřka dokonale. Podmínkou je i slušný kontrast, bez halo kolem hvězd. To také eliminuje zbylé stopy. Pokud je to nutné, je treba skládat i ob snímek, nebo ob dva. (Mono CCD při focení přes filtry s výhodou zajistí dostatečný odstup pozic hvězd pro příslušný kanál, s OSC kamerou nebo DSLR je opravdu třeba skládat sady ob několik snímků, a ty pak ve finále složit)
Výsledkem tohoto kroku (u mě pro každý z R,G,B kanálů zvlášť a následně složeno do barevného) je něco takového:
Potom od každého zregistrovaného snímku komety s hvězdami odečteš tu samotnou kometu (v případě mono kamery na 3x, po kanáalech). Pokud to bylo dobře znormalizované, případně po lehkém tunningu (přenásobení snímku komety před odečtem nějakým koefincientem hodnotou dost blízko jedné) vzniknou dílčí obrázky pozadí, skoro bez komety:
Jelikož se struktury v ohonu pohybují, tak zprůměrovaný obraz komety je trošku jiný, a po odečtu jsou v dílčím snímku komety zbaveném vidět struktury, které jsou rozdílem průměrného obrazu komety a toho okamžitého. To zbyde vždy, když se struktury v ohonu pohybují rychle. Tedy tuto operaci uděláš se všemi snímky (s mono kamerou se všemi snímky každého kanálu)
3) Všechny snímky zbavené komety vezmeš, a ZREGISTRUJEŠ JE ZNOVU, tentokrát NA HVĚZDY, a následně zprůměruješ (medián, sigma clip a průměr, či cokoli sofistikoavnějšího). Tím zmizí i ty artefakty po odečtu komety téměř dokonale a máš snímek hvězdného pozadí bez komety:
Nějaké artefakty většinou zůstanou v místě jasné hlavy komety (tam už se uplatní nelinearity senzoru blízko saturace a podobně), ale to zase tak nevadí.
4) Zkombinuješ snímek komety a hvězdného pozadí (pro nějakou zvolenou polohu). S výhodou se dají pro správné sesazní použít hvězdy na okraji snímku komety, co nezmizely (protože na okraji je seskládáno málo snímků, jsk se kometa hýbe). jak to složit je už na každém, sečíst, či nějak přes neostrou masku, ještě se do toho nechá přimíchat i luminance, pokud je nafocená mono kamerou, čímž se zlepší odstup signálu od šumu a kontrast výsledného snímku. Nakonec ještě trochu zpracovat, limitované je to obvykle tím, že přeci jen začnou vylézat nějaké pozůstatky po stopách hvězd:
Jinak na to opravdu vřele doporučuji PI, kde jsou výborné nástroje na každý krok, a zatím se mi to nikdy v ničem nepovedlo lépe. I tak mi to trvalo několik hodin.
---------------
Mimochodem, nechápu, jak Gerald Rhemann stíhá třeba tohle, a ještě tolik polí zasebou:
http://www.astrostudio.at/2_Bright%20Co ... 23_12C.jpg
Stroj mám skoro identický, kameru taky. Asi to bude tou oblohou v Namibii, na takový výsledek mu stačí 5 minut na kanál takže to jde rychleji.
