Astronomické fórum

Založil jsem tohle nové téma jelikož jsem a ještě asi budu srovnávat na planetách N150 a N250 a taky proto, že např. ve vlákně O TEC 140 se diskuse stejně otočila k porovnávání různých dalekohledů k planetárnímu pozorování. Tohle vlákno umožní porovnávat všechny dalekohledy které namíříte na planety.


Porovnával jsem dobsony Sky Watcher 150/1200 (F/7,8) a 250/1200 (F/4,8) na Jupiteru. Dobson 150 je upraven, má v tubusu černou sametku, menší sekundár a lepší okulárový výtah od TS. Dobson 250 má zacloněné zrcadlo z 254 na 246mm kvůli sleštěným okrajům, naproti okulárového výtahu je tubus vylepen černou sametkou, dalekohled je používán s korektorem komy od Tele Vue (Paracorr).

V době porovnání nebyly podmínky nejlepší, seeing 3/10 a foukal silný vítr.
Co se týče seeingu tak bylo uplně jedno jestli se dívám 150-kou nebo 250-kou, když se to více zavlnilo tak v obou jsem viděl pouze dva oblačné pásy. Při troše zlepšení seeingu jsem v dalekohledech viděl to samé, jen v 250-ce byly detaily lépe viditelné, takové brilantnější.
Do výtahů dalekohledů jsem namontoval i modrý filtr 80A. Ve 150-ce se mě zdálo, jakoby filtr obraz zhoršil, naopak v 250-ce zlepšil.
V 250-ce byl Paracorr s Naglerem 9mm (zv.153x), v 150-ce Nagler 7mm ( 171x).
Když to shrnu, tak 250-ka s Paracorrem měla trochu navrch. Paracorr jsem použil aby kvalita zobrazení byla v obou dalekohledech co nejvíce stejná (koma), šlo mě spíše o seeing vs. průměr objektivu, právě o tom se zde na AF hodně diskutuje.
Vzhledem k podmínkám jaké jsem měl, budu určitě porovnání opakovat a to i bez Paracorru.

Když to shrnu, tak 250-ka s Paracorrem měla trochu navrch

To Lukemon : No, zamer tematu urcite chvalihodny, nicmene myslim, ze bys mel trochu rozvest hodnoceni typu MELA TROCHU NAVRCH ... co je to trochu ....vlastne jsem prekvapen ze 250 mela pred 150 JEN trochu navrch.

prekvapen ze 250 mela pred 150 JEN trochu navrch.
Někoho zas překvapuje, že díky špatnému seeingu je 150-ka lepší. Někdo by taky čekal, že v 250-ce uvidí nádherný obraz, který bude mít hodně, ale opravdu hodně detailů, ale nebylo tomu tak.
Tak jak jsem psal: Při zlepšení seeingu bylo v podstatě vidět ty stejné detaily, ovšem v 250-ce byly detaily vidět lépe, obraz byl takový brilantnější, opravdu nevím jak to více rozvést, píši to co jsem viděl.
Když jsem porovnával dalekohledy tak se žádný velký zázrak nekonal, bohužel seeing byl jen 3/10.

Časem budou ta porovnání jistě zajímavá. Stejná ohnisková vzdálenost, ale jiný průměr. Jak se bude venku ochlazovat, podzim a pak zima, tak bude zajímavé sledovat chování obrazu u obou Newtonů. Někdy se nečekaně vyjasní a bude se chtít rychle kreslit. Seeing bude slušnej, ale bude málo času na temperaci. Bude třeba se rychle rozhodnout, který dalekohle tahat ven. Podobných situací bude víc a jsem zvědavej, jak se Lukemon bude rozhodovat. Než to zjistí, tak má možná dva roky co porovnávat. Kreslení planet není pozorování DSO. Tady je potřeba co nejlepší podmínky a další okolnosti. Protože jinak se kreslí šmouhy a to dlouho nikoho nebaví.
Někdy stačí málo a všechno je jinak. Lukemonovi poznatky, se především kreslířům planet určitě hodí.

to Lukemon - možná bude i dobré zkusit použít do obou dalekohledů stejný okulár.Ohniska jsou stejná.
Já bych někdy rád porovnal OO N150/1600 od Orionida s mým dalekohledem.(snad jej přiměju,aby ho někdy vzal do terénu) ;DTaky jsou ohniska stejná,jen průměr a světelnost je jinde,ale četl jsem, že je ta OO 150 právě na planety výborná. ;D

Ty zkušenosti z posledních příspěvků v podstatě odpovídají níže uvedenému odkazu na příspěvek. Ještě bych k tomu dodal, že i vyšší přesnost optických ploch (myšleno kvalita optické soustavy) výrazně pomáhá použitelnému zvětšení a chování optiky za horšího seeingu.

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 8745/22#22

Ja bych se primlouval za srovnavani srovnatelnejsiho: je tu rec o dvou dalekohledech vyrazne odlisnych prumeru, kde navic jeden ma vyrazne mensi svetelnost nez druhy. Nota bene jeden ma vycerneny cely tubus a druhy jen kousek naproti okularu. Mnohem zajimavejsi - a ve zdejsi obsirne diskusi i prinosnejsi - by bylo srovnat dalekohledy totoznych (ci priblizne shodnych) prumeru, ale vyrazne jine svetelnosti. Obzvlast u planet by se to mohlo projevit vyrazne.

Oboji je zajimave - jak srovnani dvou ruznych prumeru tak ruznych svetelnosti pri stejnem prumeru.

Presne v tomhle duchu jsem nedavno porovnaval kratky apochromaticky triplet 80/480mm  a dlouhy achromat Zeiss AS-80/1200 (vlastne semi-apochromat). Ne primo na planetach, ale na Mesici (coz je blizke pozorovani planet). Jasne vyhral Zeiss, ale bojim se, ze jenom proto, ze ten triplet nebyl ani po hodine pozorovani plne vytemperovany. Detailnejsi report je ve vlakne

http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1307915560

Ke srovnávání systémů dvou různých průměrů jsem někde vyčetl takovouhle teorii:
Při optickém sledování je třeba zahrnout samozřejmě i schopnosti člověka a tady platí,že jak sluch, tak zrak zpracovávají vjemy přibližně podle logaritmické stupnice.
Důsledkem toho je, že k tomu, aby člověk bez dalšího ovlivnění řekl tenhle obraz je lepší, než tenhle je z pohledu apertury potřebné, aby bylo k dispozici asi 2,5x až 3x víc světla. Jsou - li přístroje A a B jinak shodné, pak k subjektivnímu prohlášení o tom, že A je lepší než B vede když platí, že poměr mocnin průměrů A a B je 2,5 - 3 : 1.Tedy DA2 : DB2 = 2,5~3 (Pochopitelně u větších poměrů už není o čem diskutovat.)
Lukemonovo pozorování víceměně téhle teorii odpovídá - 250. a 150. mají poměr  D2502 ku D1502 cca 2,8.
Vzhledem k empirickému charakteru vyjádření jde pochopitelně vždy o orientační hodnotu.
Možná by stálo zato, aby se k tomu vyjádřili i jiní - může to být vodítkem pro výběr dalekohledů, respektive pro přechod od jednoho k druhému.

Ja sam mam s pozorovanim zrcadlovymi dalekohledy sice zkusenost letitou, nicmene omezenou jen na male prumery a velmi maly pocet dalekohledu (2). Samozrejme jsem se mockrat koukal i dalekohledy jinych majitelu a to az do prumeru 45cm. V drtive vetsine pripadu se ale takova "pozorovani" omezuji jen na nekolik nahodnych pohleu ruzneho druhu - nedovoluji si z nich tedy vyvozovat jakekoli zavery, na to jsou zde jini, mnohem zkusenejsi. Ceho jsem si ale vsiml velmi rychle - a prave proto jsem napsal minuly prispevek - je vliv svetelnosti na jaksi subjektivni dojem z obrazu v danem dalekohledu. Cim nizsi svetelnost, zda se mi, tim je ten obraz kontrastnejsi, mene "chlupaty", jaksi klidnejsi, v podstate jako v refraktoru. Nyni mam cerstvou zkusenost se svym novym dalekohledem newtonova typu 100/1000, kde to vidim zcela zrererlne. Je to tedy skutecne maly prumer (na zrcadlo), ale znat to je. Jsem presvedcen, ze jakysi idealni "planetarni" dalekohled, ktery by zaroven byl velmi ekonomickym resenim, by byl nejaky newton o prumeru cca 20cm a ohnisku 160-200cm.

Světelnost samozřejmě ovlivňuje obraz velmi výrazně a to ze tří důvodů. První důvod je, že např. u zrcadla F/11 se budou projevovat optické aberace mnohem méně než u zrcadla F/5. Typickým planetárním Newtonem je tedy třeba tento dalekohled http://www.teleskop-express.de/shop/pro ... ambda.html

Druhý důvod je, že u Newtona F/11 je velmi malé centrální zastínění a tím je kontrast větší, než u světelnějšího dalekohledu stejného průměru.

Třetím důvodem je použití okulárů. Každý ví, že krátkoohniskový okulár je již problematický pro oko (nehledě na "breberky" ve sklivci). Tedy pro uvedený dalekohled mi stačí 8mm okulár na pohodlné sledování Měsíce či velkých planet, u dalekohledu F/5 potřebuji pro podobné zvětšení 3,5mm okulár.

Vlastním Newton 100/1000 s kupovým zrcadlem a obraz je velmi pěkný, pro pozorování planet naprosto výborný, takže vím o čem mluvím. Ovšem tyto málo světelné Newtony mají samozřejmě nevýhodu ve velikosti zorného pole.

Ovšem tyto málo světelné Newtony mají samozřejmě nevýhodu ve velikosti zorného pole....ktere ovsem pro pozorovani planet prilis nevadi, dodavam. Jinak dekuju za odkaz, nevedel jsem, ze neco takoveho se dela i seriove!

Jsou i jiné zajímavé dalekohledy (Orion CLANT), které jsem nezkoušel, ale zajímalo by mě, jak to ukazuje :

Tak dnes jsem po delší době sundal ze skříně "planetárníka" MAKA 200/4000 od Orion Optics a jen ,tak pro radost zkoušel kolik toho unese při velkém zvětšení na vzdálené střeše,ohnisko jsem barlowem natáhnul na 8000 mm,při použití okuláru 6mm bylo zvětšení 1333 x,takže přes 6,5 D,byl jsem velmi překvapen kvalitou obrazu i při tomto zvětšení,nepatrná barevná vada vznikající na menisku vůbec nerušila,přitom obraz měl stále slušnou kvalitu,kdybych neměl velmi kvalitní refraktor podobných parametrů,nacpal bych na montáž tento přístroj,to,jen ,tak na okraj pro zdejší planetární pozorovatele a nadšence,mezi,které se samozřejmě taky řadím.

Myslim, že vlákno nemá za lubem hledat planetární speciál. Takové vlákno tu už je.
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1190284748
Mělo by jít o dalekohledy, které už máme. Dalekohledy většinou běžně dostupné. Jde o jejich porovnání za různých, většinou povětrnostních podmínek. Každý nemáme doma 5-8 různých dalekohledů a tak se zkušenosti od ostatních můžou hodit. Když si pak někdo bude chtít koupit dalekohled na převážně planetární pozorování, tak tohle vlákno může být vodítko. Jistě by zde mohla být i rada na jednoduché vylepšení dalekohledu.
Jestli má třeba někdo dalekohled, který se ukázal na pozorování planet, jako málo vhodný, tak menší reportík by taky mohl být.
Možná jsem to ale špatně pochopil. Pak se teda vymáznu.