Astronomické fórum

Je na něm uvedeno 0,9, což je jeho hustota, takže propustnost je nějakých 12,6%

Zde je tabulka s expozičními vlastnostmi šedých filtrů. Možná se to bude někomu hodit, zdroj Wikipedia.

To jo, ale dělit čísly 1 až několik se snad dá z hlavy

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 0843/64#64][splithere][/link][splithere_end]

Kojaro: Není to nějaká blbost ? Pokud se nepletu, tak denzita byla vždycky

D=-log10(Ivýst/Ivst)

kde Ivst je intenzita před filtrem a Ivýst je intenzita záření vystupující za filtrem. Tedy densita 2 - ND2 je například 1/10^2 tedy 1/100, ND5 1/100000 a podobně.

Nebo existují dva systémy značení neutrálních filtrů ?  Třeba u Baader AstroSolar folie je hustota ND5 u vizuální a ND3.8 u fotografické.

K čemu se tedy správně udává zkratka ND ? Já myslel že k optické hustotě. A ta čísla, kde se to udává jako zlomek, to vidím poprvý v životě. Fakt se to používá ? Občas bývají na wikipedii i blbosti, proto se ptám. Ale třeba je to jen moje neznalost.

Martine, já myslím že to je takhle správně, včetně tvojí definice. Problém je pouze u Baader fólie, u které se v SUPře uvádí ND, ale Baader ve skutečnosti uvádí OD ( optická denzita), u nás běžně  označovaná jako denzita.
ND se udávalo u  fotografických neutrálních filtrů, a je to tak, jak je uvedeno v tabulce
Prostě, fotografové to měli jinak než optici ve fotometrii.
.....
edit : jen v té tabulce se to někomu trochu vymklo z ruky:
Prodlužovací faktor je samozřejmě jmenovatel toho zlomku. Pokud tam je zlomek je to zeslabení

jj, tím se to vysvětluje. Dík.
A v tom případě v tom mívají dost často zmatek nejen v Supře, ale i mnoha obchodech s fototechnikou, kde se často vyskytuje ND + malé desetinné číslo. No, hlavně že tomu rozumíme, naštěstí to nejde zaměnit

Foto filtry mají opravdu většinou celé číslo za ND - já mám k foťáku na vodopády ND4.

V té WiKi to bude správně.

Bill

To jo, ale jen zčásti ( jako vždycky)

Ahoj,chtěl bych se zeptat jak na této fotce udělali,že ten Měsíc je tak veliký?
http://img.aktualne.centrum.cz/389/84/3 ... -velky.jpg

Je to foceno z velké dálky teleobjektivem (ohnisko 300 mm a výš).

Měsíc na obloze mění svoji zdánlivou velikost jen asi o jednu desetinu, toho prakticky není možné si všimnout. Všechny fotky, na kterých je měsíc "malý" či "velký" jen manipulují s tím, jak široký je záběr a jaké objekty na fotce poskytují srovnání. Všichni jsme zvyklí, že dům je velký, takže když vezmu teleobjektiv a vyfotím měsíc zapadající nad domem několik kilometrů daleko, vznikne fotka budící dojem velkého měsíce. Vtip je pouze v tom, že úhel záběru je mnohem užší, než přirozený pohled a odpovídá to spíš pohledu skrz dalekohled. Opačný extrém, tedy například širokoúhlá fotka krajiny s měsícem v záběru také působí neobvykle.

Ahoj,chtěl bych se zeptat jak na této fotce udělali,že ten Měsíc je tak veliký?Když budeš koukat třeba na dům který je 15m vysoký i široký, tak ze vzdálenosti 100m ho uvidíš pod úhlem asi 8,5°. Měsíc vedle něho na obloze však uvidíš pod úhlem 0,5°.
Když půjdeš dál a budeš na ten dům koukat ze vzdálenosti 1720m, tak ten dům uvidíš pod úhlem 0,5° ale na Měsíc koukáš prakticky pořád ze stejné vzdálenosti a tak ho zase vidíš pod úhlem 0,5°.
A najednou jsou dům a Měsíc vidět stejně velcí. Když tento pohled přiblížíš dalekohledem, budí to dojem, že jsi od toho domu zase nějakých sto metrů, protože dům zvětšíš, ale zárověň s ním zvětšíš i Měsíc. No, a pak už tu scénu stačí jen vyfotit.

Chcem sa spýtať skúsených astronomov či je vidieť hmlovinu IC 434 len na fotkách alebo aj pri bežnom pozeraní s UHC filtrom ?

Jde videt i visualne, jak s UHC filtrem tak bez nej. Chce to opravdu tmavou oblohu a trochu zkusenosti a vytrvalosti. Pro inspiraci, tady jsou zapisky z meho "denicku":

http://www-hep2.fzu.cz/~kupco/astro/www ... IC434.html