Astronomické fórum

Děkuju moc, už se mi to povedlo vypočitat

Skusim pozmenit otazku. Predpokladajme jednotkovu plochu kolmu k Slnku (pre plochu rovnobeznu s horizontom snad postaci vynasobit kosinom vysky Slnka nad horizontom, to teraz zanedbame). Plocha je 1AU od Slnka (tak daleko ako Zem). Vieme (vygooglime) vykon slnecneho ziarenia, ktore vo vesmire na taku plochu dopada (napr na Mesiaci, na obeznej drahe okolo Zeme). Predpokladajme nejake lubovolne pozemske bezne nezamracene pocasie.
Aky je vztah medzi osvetlenim plochy a vyskou Slnka nad obzorom na povrchu Zeme? Postaci jednoducho vydelit nejaku konstantu pocasia kosinom uhlu? Musi sa zapocitat aj polomer krivosti atmosfery a teda rozna hrubka roznych vrstiev? Treba zapocitat nejaku nelinearnu zavislost odrazu od uhla a indexu lomu? Je toto vsetko zanedbatelne?

Je navíc potřeba počítat s proměnnou veličinou - extinkcí atmosféry v dané výšce nad obzorem.

Existují úlohy ( v praxi FV panely přímo závislé na množství dopadajícího záření ), kdy je daná plocha fixní, nebo se otáčí v jedné ose ( azimut ) či ve dvou osách ( azimut a výška ) za Sluncem. Plocha je tak v čase nejen během jednoho dne ale i celého roku osvětlena buď tak, že normála plochy směřuje přímo ke Slunci od jeho východu k západu a množství světla je dáno v roce proměnlivým časem od východu k západu Slunce, nebo se plocha otáčí jen v azimutu a v čase se mění úhel mezi polohou Slunce a normálou plochy a v třetím případě ( fixním ) je ve hře okamžitý azimut a výška Slunce. V těchto dvou případech je v každý okamžik osvetlen Sluncem jiný průmět plochy.

Předpokládejme ovšem sluneční dny bez mráčku .
Snad jsem to popsal srozumitelně.

Mam nijak neupraveneho SW 10" Dobsona. Obcas mozno bude prilezitost dostat sa k EQ6. Ma zmysel objednat kvoli tomu kruhy? Bude ich mozne nasadit na tubus, ked z jednej strany prekaza okularovy vytah a z druhej strany kotuce dobsonej alt-osi? Nikdy som si nevsimol, ci sa kruhy uplne otvaraju alebo iba navliekaju.

Ano, kruhy se zcela otevírají a nic nebrání tomu dalekohled z dobsonovské bedýnky do nich vložit a použít třeba na té EQ6.

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 043113/6#6][splithere][/link][splithere_end]
Odstranil jsem OT diskusi mě se Stanou o mém problému se soukromými zprávami.

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 3113/11#11][splithere][/link][splithere_end]

Ahoj,chtěl bych se zeptat jestli se s kinofilmovým fotoaparátem dají dělat dobré astrofotky.
Díky za odpověď

Dají, ale bude to stát ohromné úsilí (znám z vlastní zkušenosti, fotil jsem oblohu na negativ i diapozitiv). S digitální technikou to jde jednodušeji, snadněji se odhalují nedostatky v zaostření, pointaci, atd. protože máš okamžitou zpětnou vazbu, ne až za několik dní po vyvolání filmu.

Snad jedinou vyjímkou, kdy by to mělo smysl, je nějaká extrémně nehostinná krajina (vysoké hory, mráz) kde nebude použitelná elektronika díky mrazu, nemožnosti dobít akumulátor a podobně.

Když přihlédnu k tomu, že ojetá digitální zrcadlovka je za pár tisícovek, a kolik stojí vyvolání filmu a hlavně pak následné kvalitní skenování, tak se DSLR zaplatí velmi rychle.

Navíc to následné digitální zpracování snímků je v dnešní době skoro nutnost. Bez toho to na naší přesvícené obloze moc dobře nejde, kde jsou ty časy, kdy by se dala udělat ze snímku přímo zvětšenina a byla hezká.

Jak jsem si kdysi posteskl, když za mých "náctých" let byla ještě slušná obloha, škoda že nebyla dostupná taková špičková technika, co máme teď. Teď zase bohužel už skoro nemáme pořádnou oblohu.

Jestli dobré, nebo ne, posuď nejlépe sám dle vlastních kritérií, viz např. - Inaki Lizaso, Mario Cogo, já. MMys má pravdu, naučit se fotit s DSLR je určitě rychlejší a jednodušší. Na druhou stranu, naučit se fotit na film širokoúhle s objektivem záklaďákem nemusí být až tak hrozné. Na CN fóru jsem viděl jedince, kteří to zvládli velmi dobře za pár měsíců. Ze začátku doporučuji se ptát co nejvíce zkušenějších, buď tady, nebo v příslušné sekci CN fóra.

Moje obrázky jsem fotil u Votic, necelých 50 km od Prahy. Většinu jsem nechával skenovat v nejbližším fotolabu na skeneru, který měl k dokonalosti hodně daleko (Konica R2). Nedávno jsem si nechal znovu naskenovat snímky z r. 2009 na poměrně dost kvalitním skeneru (Nikon LS 8000 ED), to jsou ty s poznámkou nové zpracování. Za sken jednoho políčka jsem dal 6 Kč. Nikdy se mi nepodařilo nafotit za rok více než asi 50 snímků hvězd, i když jsem se hodně snažil. Od r. 2010 fotím na středoformát a  kinofilmovou Prakticu využívam jen k příležitostnému experimentování s focením v primárním ohnisku. Hodně mi při tom pomáhají zkušenosti získané s CCD.

Otázkou je jak dlouho ještě budou k dispozici vhodné filmy, chemie na vyvolání a cenově dostupné skenování. Zatím to ještě jde.

Fotit na film astro objekty se samozřejmě dá, ale neznám jediný důvod, proč to dnes dělat. Neznám jedinou výhodu filmu před digitálem. A  nelze k tomu  přistoupit ani z nostalgie - výsledkem  dnešního "focení na film" je stejně jen digitální fotografie .-- se všemi vlastnostmi digitální fotografie - nikoliv analogové

Ona je to nejen otázka dostupnosti vhodných materiálů, která je dnes mizivá, pokud vůbec nějaká, ale i konečné ceny. Tj. ceny filmů, nebo dia, vyvolání části filmů či dia, oskenování, paměťová media, případné dojíždění do labu na scanera já nevím co ještě. A výsledek je výrazně horší, pomalejší a náročnější na čas při zpracování než focení bazarovou zrcadlovkou, nebo i novou k běžným účelům. Já na to přišel po asi koupení 3 ks kvalitních dia á 250, vyvolání každých cca 6-ti snímků á 36, oskenování cca 10/kus medium pár kč, dojíždění do labu a nakonec stejně pokusy o vylepšení v počítači. takže jeden dia film mi přišel někde kolem 1000-1200 kč nákladů a šel jsem koupit použitou 300D

Mě vyšla návratnost nové DSLR už v roce 2006, když jsem šel do 300D za 20 tisíc. Takže dnes nevím, co řešit?

Prosim mohl bych se zeptat, jakou propstnost ma tento filtr, neni to tam uvedeno, tak spoleham na vase zkusenosti .
http://www.supra-dalekohledy.cz/filtr-s ... -4380.html