Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Říká se, že pohled dalekohledem do slunce zničí oko dříve než člověk stačí zareagovat. Proč, když krátký pohled na slunce prostým okem žádné zjevné škody oku nezpůsobí? Dalekohled sice do oka pošle celkově mnohem víc záření, ale plošný jas je podobný jako při pohledu prostým okem.
SW 305/1500 Dobson FT
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Říká se, že pohled dalekohledem do slunce zničí oko dříve než člověk stačí zareagovat. Proč, když krátký pohled na slunce prostým okem žádné zjevné škody oku nezpůsobí? Dalekohled sice do oka pošle celkově mnohem víc záření, ale plošný jas je podobný jako při pohledu prostým okem.
To co oko ničí, není plošný jas zdroje (Slunce), ale intenzita osvětlení, tedy světelný tok dopadající na jednotku plochy (na sítnici). Jestliže tedy mám triedr o vstupním průměru 5 cm, a výstupní pupila je 5 mm, světelný tok mířící do mého oka je (50/5)^2 x, tedy 100x vyšší, než při pohledu pouhým okem.
Jinak ale k tomu co se říká, je třeba dodat, jaký dalekohled máme na mysli. Já sám jsem zažil (nechtěný) přímý pohled dalekohledem do Slunce již mnohokrát přes triedr monokulár 7x35 (jako součásti sextantu) a nemohu říci, že bych měl oko zničené. To ovšem neberte jako návod k tomu to zkoušet!
To co oko ničí, není plošný jas zdroje (Slunce), ale intenzita osvětlení, tedy světelný tok dopadající na jednotku plochy (na sítnici). Jestliže tedy mám triedr o vstupním průměru 5 cm, a výstupní pupila je 5 mm, světelný tok mířící do mého oka je (50/5)^2 x, tedy 100x vyšší, než při pohledu pouhým okem.
Jinak ale k tomu co se říká, je třeba dodat, jaký dalekohled máme na mysli. Já sám jsem zažil (nechtěný) přímý pohled dalekohledem do Slunce již mnohokrát přes triedr monokulár 7x35 (jako součásti sextantu) a nemohu říci, že bych měl oko zničené. To ovšem neberte jako návod k tomu to zkoušet!

- Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3557
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Ovšem ten světelný tok se rozloží na větší plochu sítnice, protože Slunce vidíš úhlově větší, ne? Zatímco tok na jednotku plochy oční čočky skutečně vzroste 100x, tok na jednotku plochy sítnice zůstává stejný. (To je koneckonců efekt, který stojí i za tím, že některé mlhoviny prostě nejdou vidět, i kdyby se člověk na hlavu stavěl.)
Podle mě je to tim, že i když tok na jednotku plochy sítnice je stejný, tak v případě, že je zasažena malá ploška, tak se to teplo snáz odvede, protože je ho omezené celkové množství.
Podle mě je to tim, že i když tok na jednotku plochy sítnice je stejný, tak v případě, že je zasažena malá ploška, tak se to teplo snáz odvede, protože je ho omezené celkové množství.
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
myslim ze v navode na pouzitie vesmiru bola napisana prihoda kedy sa astronom pozrel cez dost velky pristroj bez akeholvek filtra. prezil to bez ujmy.
SW 150/750, TS UNC 200/800, SW EQ6-R, Canon R10, ASI220Mini, ASI1600MM Pro, ASI485MC, SW Flex 300/1500 INDI/KStars build skript FITS/XISF prehliadač
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
I zásah bleskem lze přežít, ale doporučit se nedá Celé to nejspíš bude o množství tepla a následném lokálním ohřevu. Buňky nemusíte uvařit aby odumřely, stačí výrazně méně.
Pokud civím na oblohu se sluncem v zorném poli a mám zorničku třeba 2mm, tak mi do oka nevstupuje víc, než pár mW výkonu. Při koukání do dalekohledu můžu dostat do oka o několik řádů víc. No, jestli jste jako malí taky zkoušeli něco zapálit lupou, tak máte o zdravotním dopadu koukání na slunce poměrně jasno.
Napadá mě ale otázka, jak by to bylo, kdyby se odfiltrovalo IR. Ona sice i většína světla by nakonec skončila v oku jako teplo, nicméně, jaký podíl sluneční konstanty připadá na viditelné spektrum?
Pokud civím na oblohu se sluncem v zorném poli a mám zorničku třeba 2mm, tak mi do oka nevstupuje víc, než pár mW výkonu. Při koukání do dalekohledu můžu dostat do oka o několik řádů víc. No, jestli jste jako malí taky zkoušeli něco zapálit lupou, tak máte o zdravotním dopadu koukání na slunce poměrně jasno.
Napadá mě ale otázka, jak by to bylo, kdyby se odfiltrovalo IR. Ona sice i většína světla by nakonec skončila v oku jako teplo, nicméně, jaký podíl sluneční konstanty připadá na viditelné spektrum?
- Honza Ebr (honza42)
- Příspěvky: 3557
- Registrován: 20. 10. 2004, 14:48
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Napadá mě ale otázka, jak by to bylo, kdyby se odfiltrovalo IR. Ona sice i většína světla by nakonec skončila v oku jako teplo, nicméně, jaký podíl sluneční konstanty připadá na viditelné spektrum?
Většina. Proto je to spektrum viditelný (lidský oko se přizpůsobilo na tu část spektra, kde svítí Slunce nejvíc).
Taurus 500/2100, Paracorr, 24 a 14 mm ES 82 st., Nagler 9, Radian 6, Kasai 4, UHC, OIII a Hbeta. 250D a R50, Canon 10-18/4.5-5.6, 24/2.8, 50/1.8, 85/1.8, 70-200/4L, 400/5.6L, Meopta S2 82HD, TAL MT-3S
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
To bych právě netvrdil, našel jsem si tenhle obrázek na wikipedii a jen tak od oka mi připadá, že integrál přes viditelný rozsah bude odhadem tak 40% z celkové plochy.
Ca II triplet je v IR oblasti, hranice viditelného spektra jsou zhruba od H-alfa až k Ca II dubletu.
Tedy, samozřejmě, odpověď zní, že i bez IR oslepneme jedna radost.
Ca II triplet je v IR oblasti, hranice viditelného spektra jsou zhruba od H-alfa až k Ca II dubletu.
Tedy, samozřejmě, odpověď zní, že i bez IR oslepneme jedna radost.
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Dnes jsem sledoval na stanici National Geographic pořad o vzniku naší rodné hroudy a zaujala mě tam jedna věc. Vím, že naše rodná planeta vznikla postupným sloučením prachových častic a větších objektů, z disku, který rotoval okolo našeho Slunce, až se utvořila do dnešní velikosti. Vím, že k sloučení došlo v důsledku gravitace, ale zajímá mě, co způsobuje, že tak malé částice, jako je prach a i větší kameny mají dostatečnou gavitaci, aby se mohli sloučit a utvořit mnohem větší tělěso. Chápu, že dostatečně velké těleso už je natolik hmotné, aby začalo přitahovat jiná tělesa, ale u tak málo hmotných těles, z nichž vznikla naše země je mi to záhadou. Jsou snad nějaké elementární částice, která způsobují natolik dostatečnou gravitaci, aby toto bylo možné? A nebo jdu na to špatně a správná odpověď je někde jinde? Dík za odpověď Miloš.podivej se na tohle video, co dela sul ve vesmiru ... hoooodne zajimavy
a ted si to samy predstav u plynu ::)
a ted si to samy predstav u plynu ::)
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
No, jestli jste jako malí taky zkoušeli něco zapálit lupou, tak máte o zdravotním dopadu koukání na slunce poměrně jasno.Jenomže při tom se sluneční světlo koncentruje do co nejmenší plošky, což dalekohled při běžných zvětšeních nedělá. Když se slunce pozoruje dalekohledem průmětem na papír, tak ten papír neshoří. Až bude svítit, vyzkouším jak moc hřeje, když dám ruku těsně za Turist 3 (20x50).
Možnost lepšího odvodu tepla při jen malé osvícené plošce zní logicky, navíc při pohledu prostým okem se tato ploška po sítnici pohybuje, zatímco při pohledu dalekohledem je osvícena velká plocha pořád. Jen mi pořád nejde do hlavy to "okamžité" zničení zraku.
Nemůže jít ještě o jiný jev než teplo na sítnici? Proč jsou vlastně nebezpečné optické lasery jako kolimátor nebo ukazovátko, kvůli přeměně světla na teplo nebo něčemu jinému?
Možnost lepšího odvodu tepla při jen malé osvícené plošce zní logicky, navíc při pohledu prostým okem se tato ploška po sítnici pohybuje, zatímco při pohledu dalekohledem je osvícena velká plocha pořád. Jen mi pořád nejde do hlavy to "okamžité" zničení zraku.
Nemůže jít ještě o jiný jev než teplo na sítnici? Proč jsou vlastně nebezpečné optické lasery jako kolimátor nebo ukazovátko, kvůli přeměně světla na teplo nebo něčemu jinému?
SW 305/1500 Dobson FT
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
A čo takto čočka oka pri maximálne rozšírenej zreničke? Neskoncentruje na sietnicu svetlo na jeden maličký bod?
65/420 Quadruplet, Triplet APO 80/480
- MMys
- Příspěvky: 18238
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Obraz Slunce na sítnici i přes dalekohled bude mít několik milimetrů, a bude dopadat na stále skoro stejné místo sítnice (na rozdíl od pozorování pouhým okem, kde ta fixace není, a obraz slunce je v desetinách mm). Při pokusu podívat se do dalekohledu bez filtru, to nebude tak vážné, protože se uživatel do toho dalekohledu podle mě nakonec nepodívá, už při přiblížení k okuláru mu to bude nepříjemné a nejspíš ucukne.
Daleko horší situace je, pokud k tomu dojde náhle (upadnutí filtru před objektivem, prasknutí okulárového - proto je tak nebezpečné ho používat). Pak opravdu záleží na průměru dalekohledu a reakční rychlosti pozorovatele. U větších průměrů (reflektory v desítkách cm) to zcela spolehlivě bude destruktivní, u malých refraktorů myslím, že je šance, že uživatel stihne ucuknout a bude jen silně oslněný.
Daleko horší situace je, pokud k tomu dojde náhle (upadnutí filtru před objektivem, prasknutí okulárového - proto je tak nebezpečné ho používat). Pak opravdu záleží na průměru dalekohledu a reakční rychlosti pozorovatele. U větších průměrů (reflektory v desítkách cm) to zcela spolehlivě bude destruktivní, u malých refraktorů myslím, že je šance, že uživatel stihne ucuknout a bude jen silně oslněný.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Zrenica je premenlivým účinným otvorom, ale priemer môže byť najviac 7 mm pri maximálnom rozšírení. Fokusovaný obraz na sietnici zodpovedajúci takejto zrenici môže dosahovať priemer od 10 do 20 mikrometra. Zvýšenie intenzity ožiarenia medzi rohovkou a sietnicou je v rozmedzí od 2x10 na5 do 5x10 na5. Absorbovaná energia spôsobí lokálne prehriatie, spáli pigmentové buňky ako aj susedné tyčinky a čapíky citlivé na svetlo. Toto spálenie alebo poškodenie môže mať za následok stratu videnia. V závislosti od veľkosti expozície táto strata môže ale nemusí byť travalá.
Príklad: Výkon na vstupe 1mW s priemerom zväzku 2 mm
Na sietnici obraz 20 mikrometra a intenzita na sietnici 2,5 . 10 na 7 W/m2
Intenzita žiarenia zo Slnka je 1,03 . 10 na 10 W/m2
Príklad: Výkon na vstupe 1mW s priemerom zväzku 2 mm
Na sietnici obraz 20 mikrometra a intenzita na sietnici 2,5 . 10 na 7 W/m2
Intenzita žiarenia zo Slnka je 1,03 . 10 na 10 W/m2
65/420 Quadruplet, Triplet APO 80/480
- MMys
- Příspěvky: 18238
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
Zrenica je premenlivým účinným otvorom, ale priemer môže byť najviac 7 mm pri maximálnom rozšírení. Fokusovaný obraz na sietnici zodpovedajúci takejto zrenici môže dosahovať priemer od 10 do 20 m. Zvýšenie intenzity ožiarenia medzi rohovkou a sietnicou je v rozmedzí od 2x105 do 5x105.
10-20m je myšleno zřejmě mikronů ? a zvýšení intenzity asi 2x105 až 5x105
To jistě, předpokládám, že tohle je vytažené z nějakého pojednání o laserech. Ale to platí pouze při fokusování rovnoběžného svazku z bodového zdroje. Toto ale není případ slunce v dalekohledu. Obraz slunce promítnutý na sítnici má velikost, odpovídající průměru slunce na sítnici bez dalekohledu, vynásobeném zvětšením dalekohledu. Soustava dalekohled-oční čočka-sítnice je afokální konfigurace, stejná jako se používá při afokálním snímání foťákem s objektivem. Akorát místo sítnice je senzor.
Uvedený popis sedí právě pro ten laserový svazek, tam je nebezpečí větší. Porovnávání s intenzitou záření slunce je trochu mimo. Protože do oka (neozbrojeného) se dostane zlomek z té intenzity. Zornička je velmi malá. Při použití dalekohledu jsou pak rozhodující 2 parametry.
1) průměr objektivu - ten určí celkovou shromážděnou energii
2) zvětšení - to určí výslednou velikost obrazu na sítnici, tedy plochu, na kterou se rozloží objektivem pobraná energie (předpokládám, že projde celá zorničkou, že pupila je dostatečně velká, což při rozumném zvětšení platí)
celkový tok ve w/m2 se pak musí vypočíat jako podíl těchhle dvou údajů.
Nikde jsem nenašel, kolik a jak dlouho sítnice vydrží. Každopádně je tedy lepší nic nepočítat ani nezkoušet a ne všechny dalekohledy lepit varovné nálepky ;)
---------------------
edit, koukám, že už jsi ta čísla opravil do správného tvaru ;)
nicméně to na konci je stejně blbost: Intenzita žiarenia zo Slnka je 1,03 . 10 na 10 W/m2
to není. Sluneční konstanta mimo atmosféru je 1 367 W/m2
kdyby to bylo 1.03x1010 W/m2, tak je země asi celá tekutá, nebo spíš vypařená ;)
ta blbost pochází asi odsud, že (strana 5) ?
http://www.kme.elf.stuba.sk/kme/buxus/d ... sery08.pdf
10-20m je myšleno zřejmě mikronů ? a zvýšení intenzity asi 2x105 až 5x105
To jistě, předpokládám, že tohle je vytažené z nějakého pojednání o laserech. Ale to platí pouze při fokusování rovnoběžného svazku z bodového zdroje. Toto ale není případ slunce v dalekohledu. Obraz slunce promítnutý na sítnici má velikost, odpovídající průměru slunce na sítnici bez dalekohledu, vynásobeném zvětšením dalekohledu. Soustava dalekohled-oční čočka-sítnice je afokální konfigurace, stejná jako se používá při afokálním snímání foťákem s objektivem. Akorát místo sítnice je senzor.
Uvedený popis sedí právě pro ten laserový svazek, tam je nebezpečí větší. Porovnávání s intenzitou záření slunce je trochu mimo. Protože do oka (neozbrojeného) se dostane zlomek z té intenzity. Zornička je velmi malá. Při použití dalekohledu jsou pak rozhodující 2 parametry.
1) průměr objektivu - ten určí celkovou shromážděnou energii
2) zvětšení - to určí výslednou velikost obrazu na sítnici, tedy plochu, na kterou se rozloží objektivem pobraná energie (předpokládám, že projde celá zorničkou, že pupila je dostatečně velká, což při rozumném zvětšení platí)
celkový tok ve w/m2 se pak musí vypočíat jako podíl těchhle dvou údajů.
Nikde jsem nenašel, kolik a jak dlouho sítnice vydrží. Každopádně je tedy lepší nic nepočítat ani nezkoušet a ne všechny dalekohledy lepit varovné nálepky ;)
---------------------
edit, koukám, že už jsi ta čísla opravil do správného tvaru ;)
nicméně to na konci je stejně blbost: Intenzita žiarenia zo Slnka je 1,03 . 10 na 10 W/m2
to není. Sluneční konstanta mimo atmosféru je 1 367 W/m2
kdyby to bylo 1.03x1010 W/m2, tak je země asi celá tekutá, nebo spíš vypařená ;)
ta blbost pochází asi odsud, že (strana 5) ?
http://www.kme.elf.stuba.sk/kme/buxus/d ... sery08.pdf
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
MMys:
Je to z T. listu laseru. Som myslel, že k poškodeniu sietnice pri pohľade cez dalekohlad môže prísť z podobného dôvodu.
Je to z T. listu laseru. Som myslel, že k poškodeniu sietnice pri pohľade cez dalekohlad môže prísť z podobného dôvodu.
65/420 Quadruplet, Triplet APO 80/480
- MMys
- Příspěvky: 18238
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď
což o to, důvod je stejný, prostě tepelná destrukce sítnice. Ale ten laser je horší, protože dokáže způsobit bodové, lokální poškození sítnice i při malém výkonu, a dokonce ho ani člověk nemusí zaznamenat, a může se projevit až komplikacemi později.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM