Astronomické fórum

Aha, myslel jsem si, že to nebude pouze polohou, avšak nesledoval jsem tak detailně její vývoj. Každopádně dnes již se blíží kategorii "do očí bijící" a dobře viditelná je i AR 3716. U 3712 se zdá být rozeznatelný i protáhlý tvar.

O teleskopické sledování se dnes, ač jsem zavalen prací, pokusím (byť pouze ve viditelné části spektra).

AR3719 jsem právě pozoroval volným okem. (Pochopitelně s filtrem DIN 14.) Skvrna není až tak velká, ale je poměrně kontrastní a relativně dobře viditelná.

Včera večer sa urobila diera v oblakoch a tak som pred západom Slnka pozoroval ako zvyčajne v kontinuu i Ha.
Na protiľahlých stranách boli krásne veľké protuberancie.
- cca na deviatej hodine (odhadujem severozápad) hustý chuchvalec hmoty, rôzne prepletené vlákna
- na opačnej strane veľmi široká sľučková protubka zaberajúca priestor medzi štvrtou a druhou hodinou, odhadom juhovýchod
Poslednú polhodinu pred západom Slnka som zameral pozorovanie na tú druhú. Pridal zväčšenie na 50 - 70x, vyšroboval modrý ITF filter (keďže intenzita slnečného žiarenia pred západom už nie je tak vysoká) a pozoroval ako sa pomaly rozsvecujú a pohasínajú vlákna protuberancie. Pritom sa z času na čas dvihol kopček hmoty alebo malé vlákno z povrchu pod protuberanciou. Inak ona samotná bola rozdelená na dve časti, tá južnejšia - veľmi výrazná a členitá, chumáč žiariacej plazmy uprostred a jemné vlákna v oblúku od prostriedku smerom k severu. Táto polovica protubky zrejme vychádzala z aktívnej oblasti, ktorá podľa momentálnej snímky (3.7.2024) na SpaceWeather ešte nemá číslo, ale škvrna je pomerne veľká, bolo ju pekne vidno v kontinuu i fakulovými poliami naokolo. Moc pekné!

Skupina 3738 je viditelná pouhým okem. Dokonce se zdá patrný protáhlý tvar, nebo dva body? Nemám teď ideální podmínky (jemný zákal), budu ještě zkoušet. Pozorováno několikrát během dne, svařovací sklo č. 14 https://soho.nascom.nasa.gov/data/synop ... s_1024.jpg

Včera jsem ji zkoušel přes Baaderovské brýle na pozorvání Slunce a okem jsem ji neviděl.
Vyzkouším znovu, jsem zvědavý, jestli jsem se špatně díval nebo má Baader folie horší vlastnosti, než svářečské sklo, každopádně díky za tip.

Mimochodem, kvůli ní má rozhodně smysl vytáhnout dalekohled s filtrem.
Ačkoliv jsem ji neviděl okem, v triedru 25x100 to byl skvělý pohled.

Tak potvrzuju, že okem vidět je i přes Baader brýle, včera mi asi vadila nějaká řídká oblačnost (ani dnes nebyla vidět úplně stabilně).
Rovněž potvrzuju protáhlý tvar.

Já používám jedině kvalitní svářečské sklo, brýle s folií mám dvoje a vidím přes ně jednoznačně hůře. Také když jsem zkoušel folii, kterou jsem dříve používal na dalekohled, bylo to citelně horší. Je pravda, že nevím, jaká folie je v těch brýlích. V objímce mám sice tu od Baaderu, ale kupovanou před mnoha lety a netuším, zdali může nějak degradovat, nebo jestli není současná produkce třeba kvalitnější.

Pozn.: V první větě jsem zvýraznil slovo kvalitní. Nedávno jsem totiž kupoval další sklo ve své oblíbené prodejně se svařovací technikou a překvapila mě nízká cena (cca 15,- místo obvyklých asi 30,- Kč). Bohužel to nebylo jediné překvapení- až doma jsem se hlupec přes sklo podíval a docela se polekal. Sklo je viditelně křivé a různě silné a deformace obrazu značná, což by mi dost vadilo i při svařování. Ovšem pro detekci malých detailů na Slunci je to naprosto nepoužitelné! Sklo letělo do popelnice a o něco více si teď považuji těch co mám a jsou kvalitní.

Dobrá poznámka. Zjistili jsme s Alešem, že kvalitní svářečské sklo je fakt nejlepší a objednali várku na letní akci na JIzerce, kde z toho chceme vyrábět brýle pro pozorování Slunce s dětmi. Tak snad ta skla z Kamenického Šenova budou kvalitní, sázíme na české ruce.

Pridám ešte k diskusii o AR3738:
Včera 9.7.2024 som ju pozoroval od cca desiatej až do západu Slnka, Pochopiteľne nie neustále, prerušovne. A od jedenástej do šiestej to kvôli seeingu i tak za moc nestálo. Zaujali ma hneď na začiatku asi tri výrazné svetelné mosty, ktoré postupom času mizli, alebo sa menila ich poloha aj intenzita. A večer tam rozhodne neboli tri. V istej chvíli som dokonca videl jede z nich v tvare malej sľučkovej protuberancie, pričom jedna jeho polovica v umbre škvrny bola svetlá a druhý koniec v penumbre zasa tmavší. Celá škvrna mi pripadala že postupne počas dňa menila tvar. Myslím, že málokedy je to tak viditeľné. Vie mi toto pozorovanie prosím niekto potvrdiť, prípadne vyvrátiť?

Stanislavxyz píše: ↑09. 07. 2024, 23:01 Já používám jedině kvalitní svářečské sklo, brýle s folií mám dvoje a vidím přes ně jednoznačně hůře.

Moje zkušenost je, že Baader brýle jsou o poznání horší, než když se dívám přes foliový filtr na dalekohled (taky Baader). Ta folie, kterou dávají do papírových brýlí, podle všeho není nic moc v porovnání s tou na filtry.

Tohle dává smysl - u klasické fólie na filtry uvádí upozornění, že nemá certifikaci pro pozorování pouhýma očima a lze ji použít jen pro filtr na dalekohled.
Musí se tedy lišit a u certifikace pro přímé pozorování bych očekával právě menší propustnost, když to filtrová folie nesplňuje.

Vyzkouším výše zmíněné svářečské sklo úrovně 14, jakmile ho seženu.
Jsem zvědavý na srovnání s brýlemi.

Jak jsem psal a co v podstatě potvrzují kolegové- brýle jsou asi nejhorší, navíc nestíní obličej a kolem nich proniká do očí světlo z boku, což mi vadí. Sklo mám ve štítu, co se drží v ruce- https://www.promex.cz/ochranne-pracovni ... 567/49565/ (který je na svařování nevhodný, protože ubírá jednu ruku, ale pro pozorování je to výborné řešení). Pak mám jedno v rámečku ze sololaku formátu cca A4 (bílou stranou ven, vnitřní začerněná), což je krapet horší, ale skladnější a citelně levnější varianta.

Jak je to s kvalitou a jinými parametry u folií opravdu netuším. (A nehodlám se tím ani moc zabývat- na dalekohledu mám Herschelův hranol a "volné oko" chráním svař. sklem.) Vím, že se rozlišuje folie pro fotografické účely a pro vizuální užití (ta zeslabuje více). Ale kvalitní svařovací sklo mě nic nepřekonalo, navíc je levné a pasuje do toho štítu.

U takto nápadných skvrn, jako je AR3738 je to skoro jedno, asi půjde vidět i přes láhev od piva (TO ALE NIKDO NEZKOUŠEJTE!), včera jsem ji detekoval i bez filtru, během západu slunce, kdy jas zeslabila silná vrstva atmosféry u obzoru (TO PŘÍPADNĚ ZKOUŠEJTE POUZE S VELKOU OPATRNOSTÍ!) Ovšem pokud chci pozorovat i menší (a častější) skvrny, je (ne)kvalita filtru to, co může rozhodnout o úspěchu či nezdaru snažení.

Ještě se dá laborovat s tmavostí filtru. Jako první bezpečná se běžně uvádí tmavost č. 13. Já používám skoro vždy č. 14, u třináctky se mi obraz jeví příliš světlý a zdá se mi, že malinké skvrny jsou hůře viditelné. Každému ale může vyhovovat něco jiného a i vzhledem k ceně doporučuji vyzkoušet. Chtěl bych někdy zkusit i tmavost č. 15, ovšem tu nemají ani v mém oblíbeném obchodě se svař. technikou. (I 13 a 14 se hůře shání, jelikož se na běžné svařovaní tak tmavé filtry nepoužívají.)

Připomínám, že všechny Baader solar folie mají povrch chráněný velmi tenkou ochranou folií, kterou je nutné před umístěním folie do objímky sejmout. Ta ochrana je velmi tenká a mnohdy ji uživatel přehlédne a obrazová kvalita se zhorší, nemá optickou kvalitu srovnatelnou se solar folií. Nejlepší jsou tzv. fotografické folie, neboť jsou pokovené pouze jednostranně. Vizuální mají pokovení na obou stranách.
Ale jak píše Stanislav, nejlepší obrazovou kvalitu, i když dražší, poskytne u menších apertur Herschelův hranol:
http://www.supra-dalekohledy.cz/hranol- ... 18685.html

To je Bedřichu dobrá připomínka, s tou ochrannou folií. Ale když jsem si dělal filtry na dalekohledy, vždy jsem ji sundával- vím o ní. Z brýlí ovšem ne, takže jestli je tam z výroby taky, mám ji tam doteď...

Používám levnější variantu Lacerta 1.25" Herschel hranol verzi T2 ( využívá Brewster úhel) s polarizačním Optolong IF/IR/UV-Block ND3-polarfilter ve verzi 1.25" ( teď nemůžu na něj najít odkaz na webu).