Modifikace Gregoryho soustavy

[vaclav1]

To Beny:
Myslím si,že 2 zrcadla u systému Herrig bude tvrdý oříšek na centrování,ale jinak může se s tím pěkně koukat na planety - kontrast jako APO refraktor a bez barevné vady.Cena optiky by mohla být jako za dvě zrcadla 300mm nebo i nižší vzhledem k tomu že jsou sférická.Docela mě tento systém láká si nechat vyrobit (optiku) v Turnově.

[Kami]

vaclav1 napsal: To Hora: Výborný program na návrh optických soustav je MODAS - freeware! 8)
http://members.kabsi.at/i.krastev/modas/downloads.html

Tedy jestli je to ono.Nic jiného jsem na netu nenašel.

[vaclav1]

To Kami:
Jo to je ten software MODAS - fakt slušné pro návrh astronomické optiky.

[Lightsscope]

vaclav1 napsal: Více o zajímavých konstrukcích mimoosových dalekohledů na:http://bhs.broo.k12.wv.us/homepage/alum ... /weird.htm

Zajímavá je konstrukce pana Herriga - 2 zrcadla mimo osu kulová!
Ta konstrukce samozřejmě je zajímavá. Kulová zrcadla má ale i mimoosový Cassegrain (neboli Kutter) a jeho gregoryovská varianta. Kutter existuje (díky těm kulovým zrcadlům) i v meniskové podobě. Ty Kuttery a jejich varianty jsou ale celkem uzavřená záležitost.

Jediné "pořádné" zlepšení vymyslel Herrig. Je to vlastně jakési "zdvojení" Kuttera. Ten návrh uveřejněný v S&T má dokonce 1:9,3 .

To: vaclav1. Díky za ty odkazy a informace.

Hora

[vaclav1]

To Hora:
Myslím si,že Herrig systém by mohli zvládnout vyrobit v Turnově.Mě odrazuje měření tak velké vypouklé sféry na jednom ze zrcadel -16200 mm.
Nevím jak přesně se to dá změřit doma se sférometrem - tisícinový indikátor.

Vyráběl jsem v 90 letech minulého století zrcadla od 150 do 300 mm,ale jenom na Newtony s f/4-f/6.
Tam se poloměr křivosti měřil snadno.

Kulové plochy jsou výhodou.

Jaké má parametry ten gregoryho Kutter?
Jsou tam možná světelnější zrcadla,jelikož může být
faktor prodloužení 3.5x.
Při 200 mm primár f/8 - výsledné f/28.
Vzdálenost mezi zrcadly odhadem 2000 mm.

Bude to chtít vypočítat v OSLO nebo v MODAS software.

[Lightsscope]

"Gregoryho Kutter" má vpodstatě takové parametry, jak jsi napsal.

Prostě cesta k velkému dalekohledu na fotografování planet tudy spíš nevede.

Herriga by v Turnově mohli zvládnout. Sám Herrig ale ve svém článku píše, že zrcadla jsou kulová, ale musejí být velmi kvalitní. Vybíral jedno z několika stejných. Takže to možná bude trochu náročnější - dražší. Nevím. Česky článek vyšel na: http://www.astrohk.cz/ashk/povetron/povetron.html číslo asi tak 1998/3. Trochu níž na té stránce.

[vaclav1]

To Hora:
Díky za odkazy,myslím,že 200mm f/20 Maksutov-Cassegrain při centrálním stínění sekundárem 20%
bude na úrovni APO refraktoru co se týká kontrastu a
rozlišení.Ovšem cena astronomická!

Lepší na výrobu bude asi Gregory-Kutter,ale bude nutné pevné stanoviště (hvězdárna s kopulí a pevná montáž).

Pokud se vyrobí klasický Gregory,je vhodné udělat co nejmenší sekundár tak aby clonil max.do 20-25%.

Zvětšovací faktor bude někde mezi 6-7 nasobku ohniska primáru.

Např: 250 mm primár f/4 - elipsoid protáhlý.
Výsledné ohnisko 6000-7000 mm.

V programu MODAS by bylo nutné spočítat asféričnosti zrcadel - zvolit např -0.6 excentricitu primáru a k tomu dopočítat asféričnost sekundáru tak aby se eliminovala sférická vada soustavy a koma byla malá ještě přípustná třeba velikosti parabolického zrcadla tohoto průměru a f/6.

Obě zrcadla se dají kontrolovat Foucaltovou metodou nebo v jednom ohnisku pozorovat obraz ronchi čar zdroje z druhého ohniska protáhlé elipsy.

Konečný test kvality zrcadel soustavy je nutný autokolimací s rovinou nebo testem na hvězdu ronchi okulárem.

[ceres]

MilAN napsal: Ale jak je vidět, zatím k takové Liborově fotce máme hodně daleko, a tak můžeme klidně zapomenout na poučky o centrálním stínění, o pavouku, o reflexech a podobně, protoře ten důvod je úplně někde jinde : je totiž v nás samotných, v našem neumění.
MilAN ma pravdu. Trochu som pogoogloval a dospel som k malemu zhrnutiu:

1. najlepsie snimky planet (na nete) su robene priemermi od 25 cm vyssie
2. nezalezi na type optickej sustavy, i ked typicky su to C11 a viac s kvalitne natiahnutym ohniskom (3- az 5-krat)
3. podstatny je image processing, hlavnu ulohu zohrava spravne nastavenie vyberoveho filtra a pocet snimok, z ktorych sa vybera
4. seeing ovplyvnuje pocet pouzitelnych obrazkov a mnozstvo detailov
5. istu ulohu zohrava aj zaznamova technika, teda kamera, jej cip a farebna hlbka obrazka
6. pri monochromatickom snimani mozno ziskat kontrastnejsi obraz

A este jeden postreh: >99 % kvalitnych obrazkov bolo ziskanych klasickymi optickymi sustavami.

Z toho vyplyva, ze vymyslat special pre planety, konstrukcne i opticky komplikovanu sustavu je nezmysel. Navyse, uz to nie je o pozorovani a foteni planet, ale o konstrukcii dalekohladu, co je uplne ine zameranie...

Apropos, tu je planetarny special od Orion optics (MC 200/4000):
http://www.celestron.cz/phpscripts/obra ... &vyska=199

[ceres]

Este jeden postreh, asi sa to tu uz napisalo:

kvalitny pristroj = drahy pristroj
menej ploch = nizsia cena, viac ploch = vyssia cena

Tieto rovnice budu v optike platit vzdy. Navyse, treba si uvedomit, aka je svetova cena za 1 cm2 kvalitnej optickej plochy. Dnes to vychadza na zhruba 0,5 az 1 euro. Od tohto sa daju odvodit aj mantinely pre cenu kvalitnej optickej sustavy...

[vaclav1]

To Beny:
1/Bude možná i konstrukce Gregory systém se sekundárem sférickým a primárem ve tvaru protáhlého elipsoidu.sférická vada nebude,koma asi jako u systému Dall-Kirgham.pokud bude světelnost
pod f/20 koma vadit nebude.

2/Při konstrukci systému bych volil Herrig kvůli kompaktnosti a 2 sférickým zrcadlům, obě zrcadla
o 350 mm průměru - efektivní průměr 250 mm.
Světelnost soustavy f/10.Ohnisko bych pro snímání planet prodloužil pomocí Powermate Tele Vue 2.5x.

3/Planetarny special od Orion optics (MC 200/4000).

4/Schmidt-Cassegrain 250/2500 Meade nebo Celestron pro snímání planet prodloužit ohnisko pomocí Powermate Tele Vue 2.5x.

[Stratus]

vaclav1 napsal:

3/Planetarny special od Orion optics (MC 200/4000).

Tady bude vedle vysoké ceny vadit také velmi dlouhá doba temperace (u SW MAK180 se uvádí z praxe min. doba 2,5 hod, spíše 3 hod.), což může znamenat, že než se mi vytemperuje dalekohled zkazí se seeing.

[vaclav1]

To Stratus:
Máš pravdu mě trvá temperace menisku u 152 Mak-Cassegrainu skoro 2 hodiny.
Bude lepší klasický gregory - temperace tak 1 hodinu.
Schmidt-Cassegrain se temperuje kratší dobu při stejném průměru než Maksutov-Cassegrain.

[Stratus]

Jak jsem se teď díval ORION nabízí také OMC 250, OMC 300 a OMC 350. To jsou Klevcov - Cassegrainy, s ventilátorem pro urychlení temperace (uvádí 5x kratší dobu oproti MC stejného průměru). Ceny ale značně vyšší než uvažuje Beny.

[vaclav1]

To Stratus:
Obecně jsou lepší na pozorování planet uzavřené systémy dalekohledů - Maksutov nebo Schmidt Cassegrainy,neprojevuje se u nich turbulence vzduchu uvnitř tubusu.
Klevcov nebo jiné katadioptry s otevřeným tubusem nemusejí vždy být lepší než uzavřené systémy dalekohledů.

[MilAN]

Je to opět jedna hezká mystifikace astrofóra : turbulence v tubusu.
Kdyby nebylo turbulence v tubusu, kam by se dostalo teplo ze zrcadla ? Prostě nikam a musí se vyzářit druhou stranou a - a to trvá déle - viz uzavřený MAK. Takže výhoda uzavřeného tubuse je v tom, že sice nemá turbulenci, ale zato se temperuje daleko déle.Otevřený tubus trpí turbulencí - ale pouze do doby, než je dalekohled správně temperovám a připraven k použití. Což rvá daleko ménší dobu , než u uzavřeného tubusu. Domnívám se, že počet lidí, kteří tady už o turbulenci v tubusu psali, daleko převyšuje ty, kteří se s ní již setkali a jsou schopni ji při pozorování identifikovat.