Astronomické fórum

Dekuji za odpoved, bohuzel to nijak nesouvisi s moji otazkou. Zajimalo by me, kdyby se rozpinani zastavilo jestli existuje nejaky jev na kterem bychom to mohli pozorovat okamzite? Veda tvrdi ze se vesmir rozpina a dokonce zrychluje ale podle tech dukazu to ve me vyvolava pocit ze to nemuze vedet. Mozna to jen sptne chapu, proto by me zajimal pohled nekoho znaleho

Vzhledem k omezené rychlosti světla by nebylo možné poznat nic okamžitě, kdyby se rozpínání zastavilo teď.

Rudý posuv nastává, když se objekt (např. galaxie) od nás vzdaluje – světlo se protahuje na delší vlnové délky (směrem k červené části spektra).
Modrý posuv nastává, když se objekt přibližuje – světlo se zkracuje na kratší vlnové délky (směrem k modré části spektra).
Takže barva posunu by se změnila až by dorazilo světlo z přibližujícího objektu podle toho jak dlouho světlo letí k nám.

Takze je mozne ze uz se davno zastavilo nebo obratilo uplne stejne tak jakoje mozne ze stale pokracuje nebo ze se zrychluje.Pokud by se zastavilo pred milionem let, stale bychom tedy videli ze se rozpina. Dekuji za odpoved

Ano v tom pripde to chapu dobre a tvrzeni ze se stale rozpina a dokonce zrychluje lze tedy vnimat jako hoax

Rudý posuv z fyzikálního hlediska nastává když:
1 varianta: - Když se objekt (např. galaxie) od nás vzdaluje
2 varianta: - Vzdalujeme se my od objektu (to není to samé jako varianta 1)
3 varianta: - Světlo se po cestě k nám zdrželo v nějakém hustším prostředí

Může to být i kombinace těchto variant a nebo všechny 3 varianty dohromady. Takže říci se 100% jistotou, že je to jedině varianta 1,2 a nebo 3 může být zavádějící.
Je třeba vše vážit.

Při každé této variantě se nám světlo posune do červeného spektra. - to je to co vidíme, a nic víc nemůžeme se 100% jistotou potvrdit.
Oficiální teorie vesmíru, ale vždy zmiňuje jen první variantu.

Take jsem jiz premyslel nad rychlosti svetla, jak zde uvadite ze ma hustota prostredi vliv na jeho posuv, napadlo me i ze by mohla mit vliv i na jeho rychlost. Z toho nejhustsiho prostredi - cerne diry neunikne ani svetlo, nabizi se tedy ze by mohlo byt zpomalovano. No a pokud my jsme tedy v galaxii coz je zhustene prostredi nabizi se rovnou myslenka ze mimo galaxii by mohlo mit svetlo vyssi rychlost protoze tam pravdepodobne bude ridsi prostredi. To by defakto znamenalo ze vesmir vubec nemusi byt tak stary jak pocitame. Problem je ze my jeho rychlost merime porad ze stejneho mista takze nikdy zasnou zmenu rychlosti neuvidime. Kdybychom vyslali sondu a pockali alespon milion let mozna bychom mohli zaznamenat nejakou odchylku. Zajimalo by si co si o tom myslite jestli je to nesmysl nebo by to tak mohlo byt?Nicmene si vzpominam ze jsem vlastne dosel k zaveru ze hustota prostredi mit moc vliv nemuze, protoze jinak by ty posuvy nebyly tak stejne ve stejnych vzdslenostech ale musely by se vice lisit

A říká ti něco termín :index lomu prostředí? Rychlost světla ( ve vaku) dělená indexem lomu prostředí, udává rychlost světla v daném prostředí. Tak se s tím ve svých úvahách nějak poper, pokud chceš měnit základní zákony o světle, které jsou lehce ověřitelné

Aby bylo možné o vesmíru, o místech kde jsme nikdy nebyli a kam ani nedohlédneme a když tak s časovým zpožděním, vůbec něco tvrdit, musíme vycházet z nějakých předpokladů. Např. že fyzikální zákony jsou všude stejné, že "teď" uběhl od BB všude stejný kosmologický čas, atd. Jsou to ty nejjednodšší možné předpoklady a na jejich základě lze činit nějaké závěry. Každý si může vymyslet jakékoliv jiné předpoklady, ale z nich získat nějaké závěry, natož ověřitelné, je marnost nad marnost.
Pokud by se někde daleko začal vesmír smršťovat, začal by i u nás v našem okolí.

Jasne chapu rychlost se nemeni spis se prodluzuje draha. Urcite nechci nijak prizpusobovat zakony a na zaklade toho prichazet se senzacemi, jen uvadim sve myslenkove pochody takove jake jsou. Chapu ze to rikam jako bych to vedel ale nemyslim to tak. Take mi pripda pravdepodobne ze se vesmir stale rozpina, ale uz ne to ze by se to stale zrychlovalo. Dekuji za vase odpovedi a trpelivost

Ale ta rychlost se skutečně s prostředím mění. Z toho vychází i celá refrakční optika (čočky)

Zajimave je ze ten foton po projiti zhusteneho prostredi a zpomaleni muze zase nabrat zpatky rychlost pokud se vrati do vakua. Zni to jakoby znovu nekde nabral energii ale spis ji vlastne nikdy neztratil. Z toho tedy vyplyva ze vesmir neni soubor castic co neco delaji, ale prostredi ktere orchestruje jejich chovani. Muzeme tedy rict ze v cerne dire svetlo skutecne zastavi? A nebo spis jen zpomali ale na extremne dlouhou dobu?

Foton má pořád tu samou rychlost. Navenek, z makroskopického hlediska se nám jeví, jakoby světlo prolétalo prostředím pomaleji ale uvnitř té látky/prostředí nejde o nic jiného než o interakci fotonů (které mají pořád tu samou rychlost) s elektrony atomů.

Hezká knížka na toto téma je: "Neobyčejná teorie světla a látky" od R. Feynmana.

Míra Pech píše: ↑22. 09. 2025, 12:04 Foton má pořád tu samou rychlost. Navenek, z makroskopického hlediska se nám jeví, jakoby světlo prolétalo prostředím pomaleji ale uvnitř té látky/prostředí nejde o nic jiného než o interakci fotonů (které mají pořád tu samou rychlost) s elektrony atomů.

Hezká knížka na toto téma je: "Neobyčejná teorie světla a látky" od R. Feynmana.

Vážně?
Myslel jste to tak, že foton nezpomalí ale odráží se jen od atomů?
Zajímavá myšlenka. Budu nad ní přemýšlet.
Když si představím odlesky diamantů....

Premyslim nad fotonem leticim smerem do cerne diry, postupne se zkracuje jeho vlnova delka az se dostane do kriticke hranice, co se stane potom? Zabali se do sebe a zacne opisovat kruznici? Nabizi se to. A co by se stslo kdybychom ho znovu uvolnili? Vrati se zpet do sinusovky nebo zistane zacyklen? A pokud se bude vracet pomalu zscne se pomalu natahovat zpatky a pokud nahle vybuchne do vsech stran? Spoustu otazek