Existuje ve vesmíru střed anebo ne?

[Benyfox]

Dobrý den, v poslední době mě mou myslí rezonuje myšlenka, zda náhodou ve vesmíru neexistuje střed (současná teorie střed vylučuje) - jak jinak si vysvětlit některé teorie - například - Slunce i galaxie disponují svou rotační rychlostí - vůči čemu přesně, opravdu vůči CMB? Směrové anomálie v CMB, včetně tzv. „studeného bodu“ (Cold Spot).Velkorozměrové struktury, jako je stěna Hercules–Corona Borealis, které narušují očekávanou izotropii. Asymetrie v rozložení rudého posuvu napříč oblohou - jakoby udává směr. Směrově závislé fluktuace Hubbleovy konstanty. Výskyt supervoidů a oblastí s nedostatkem hmoty v některých částech oblohy. A pochopitelně nám dobře známá rychlostní časová dilatace.Jak si mám toto představit bez existence středu vesmíru? Můj mozek funguje úplně jednoduše - co si umí představit, platí. A co ne, tak je prostě jinak. Děkuji za vaše cenné příspěvky.

[Psion]

Samozřejmě, že existuje geometrický střed vesmíru (prostoru), vesmír není singularita, střed nemá pouze nulový prostor. Tím ale nemyslím střed, podle kterého něco rotuje. Otázka je, jaký tvar má vesmír. Ovšem já se přikláním k virtuální verzi vesmíru a ten střed samozřejmě nemá .

[seestar]

Představ si, že jsi dvourozměrná bytost žijící na povrchu rozpínající se koule. Ve svém 2D světě žádný střed nenajdeš. Střed i počátek se nachází v třetím rozměru, který ty ale vnímat neumíš.
Podobně je to s naším vesmírem. Ten se rozpíná v čase, takže střed i počátek je v čase t0, nikoli někde v námi vnímatelném prostoru.

[Benyfox]

Abych řekl pravdu, mi se daleko lépe představuje, že žiju uvnitř nerozpínající se koule. Pak tak nějak vše dává smysl.

[Benyfox]

Pamatujete si ještě, proč vlastně vymysleli (nebo museli vymyslet), že se vesmír musí rozpínat? Je to celé postavené kolem jednoho fyzikálního jevu, jako reakce na jeho interpretaci obecně přijatou v roce 1931. Myslím, že tehdy ještě po kolejích jezdily parní lokomotivy, jestli se nepletu.

[peto]

Ked si rad predstavujes, tak nam povedz, co si predstavujes pod pojmom stred...

[Benyfox]

Střed - referenční rámec, podle kterého můžeme spolehlivě definovat okamžitou rychlost jakéhokoliv objektu ve vesmíru. Tak jako má každá soustava střed, který obíhá, musí existovat i stejný princip v rámci organizace celého vesmíru. Nemůžeme bez referenčního středu tvrdit, že se objekt A pohybuje rychlosti x vůči objektu B, když nevíme, jakou rychlostí (a hlavně jakým směrem) se pohybuje soustava, ve které se objekty nacházejí. Stejný paradox platí i o rychlosti světla, o které víme, že je absolutní - čili pokud vyšleme paprsek z pohybujícího se objektu, tato rychlost objektu již bude započítána. Opět - musí existovat referenční střed.

[peto]

No a taka elementarna castica ma kde stred?

[Benyfox]

Tak to je sice otázka jiného charakteru, ale jestli se ptáš třeba na foton, kde má svůj střed, tak ten svůj vlastní střed nemá - proto je to elementární částice. Ale i ta je pochopitelně podřízena referenčnímu středu. Jinak by takový foton nevěděl, při jaké rychlosti se má změnit ve vlnu.

[armichael]

V podstate smeruješ k existencii éteru. To už bolo dávno vyvrátené.

Můj mozek funguje úplně jednoduše - co si umí představit, platí. A co ne, tak je prostě jinak.

Myslím, že by bolo vhodné odpútať sa od tohto konceptu. Len ťa zbytočne brzdí. Kiež by veci boli tak jednoduché, aby sme ich všetci chápali a vedeli si predstaviť. Ale realita je bohužiaľ iná.

[Benyfox]

Já si toho ovšem umím představit docela dost, lidskou mysl bych nepodceňoval. Éter - to je nějaká další dimenze? Já si vystačím s tou naší, ta je v pohodě, vejde se do ní statická geometrie (se svým středem), frekvenční pole (se svou předefinovanou strukturou f = 0 až Planckova frekvence, kdy t = 0) a hmotný rámec se svým plynoucím časem. Myslím, že pro éter tady již není místo.

[seestar]

Foton je vlna a částicí se stane pouze tehdy, pokud interaguje s hmotou. Pokud je pravdivá teorie superstrun, tak i elementární částice mají svojí strukturu a tudíž až tak elementární nejsou. Když vezmeš obyčejný balónek a na povrch namaluješ fixou tečky, tak se ty tečky budou od sebe vzdalovat a budou se i zvětšovat, pokud budeš balónek nafukovat. Budou se vzdalovat všechny stejně ve všech směrech a nikde nenajdeš žádný střed, nebo naopak střed může být kdekoli. Skutečný střed a počátek je uprostřed balónku. Podobně se chová náš vesmír, jen má o jednu dimenzi víc. Ono to pochopitelně může být úplně jinak, protože fyzika se stále opírá jen o naše smysly a pro nás existuje jen to, co dokážeme vnímat, takže je možné, že pravdu mají ti fyzici, kteří říkají,že realitu si každý vytváří sám ve svém vědomí, ale to je už úplně o něčem jiném.

[Benyfox]

Seestar, myslím, že tobě jsem mířil onu otázku - zda víš, proč se v roce 1931 zavedla teorie o rozpínání? To je docela zásadní na toto nezapomínat.

[seestar]

Rozpínání vesmíru je měřitelný fakt, nikoli nějaká teorie. Teorií lze nazvat myšlenu, že když se od sebe tělesa neustále vzdalují, pak někdy dávno musela být v jednom místě a když je hodně hmoty v jednom místě, neskončí to dobře. Tak se zrodila myšlenka velkého třesku. Není důležité, jak je teorie stará. Obecná TR není taky žádné mimino a pořád je v dobré shodě s pozorovatelnou realitou. Tady nefunguje princip módy, kdy je třeba každý rok vyměnit celý šatník. Vše závisí na tom, jak pravdivé jsou ty základní principy, podle kterých měříme ve vesmíru vzdálenosti. Pokud jsou OK, pak se vesmír rozpíná čím dál rychleji, a pokud nejsou OK, pak je celá astrofyzika v loji.
Za největší problém považuji fakt, že pohled do vesmíru je pohledem do minulosti, takže vidíme neskutečnou směs různých časových období v různých oblastech vesmíru, a proto je důležité vědět, jak je co daleko, protože to určuje časový rámec toho, co pozorujeme.

[Benyfox]

Líbí se mi tvé obsáhlé odpovědi, je vidět, že se vyznáš a že tě vesmír baví. Stejně jako i mě. Začnu hned u první tvé věty - rozpínání vesmíru je měřitelný fakt.

Tady začíná právě celý problém. Jak jistě víš, rozpínání vesmíru je interpretací rudého posuvu. Výsledné "z" je ovšem složené z rudého posuvu : kosmologického (rozpínání), gravitačního (typicky kvazar - ztrátou energie při escape) a Dopplerova jevu - pohyb (mmj to už máme podruhé pohyb?). A současná věda vůbec nerozlišuje, z jakého zdroje emise pochází - například s kvazaru bude vysoké "z" gravitační, jelikož foton pochází z akrečního disku - kdežto například u SagitariusA bereme zástupný foton z obíhající hvězdy, jelikož toto je neaktivní černá díra bez akrečního disku. Což jsou ovšem diametrálně odlišné hodnoty "z". A jaktože kvazary mají max z=7 a galaxie z=14? nemělo by to být spíše naopak? Nejsou snad kvazary nejstarší objekty?

A co když existuje ještě jiná interpretace, na kterou ovšem v roce 1931 nepřišli?

Nebudu tě napínat, jedná se o čas - pokud emituješ foton z pomalejší soustavy, tak ho v rychlejší soustavě přijmeš jako rudě posunutý. Uvažoval někdy někdo, že se může epochálně měnit tempo času??? - ne nikdo. A rovnou se zeptám - když se prostor rozpíná, proč se nám nerozpíná i metr? Jak můžeme měřit rozpínající se prostor absolutním metrem? A pak jsem taky slyšel, že se nerozpíná prostor v rámci naší galaxie, ale až za ní. To je taky pěkná "kulišárna", můžeš mi to vysvětlit, jak je to vlastně s tou naší ne-rozpínající se galaxií?