Ahoj všichni
Karle díky za Tvou anketu - je velice výmluvná. Pokusím se rozebrat předložené anketní možnosti a krátce posoudit možnosti astronomů amatérů.
Otázka: Delate se svym nadobickem vedu?
A) Ne, jen se kochám krásami vesmíru.
- Není vůbec nic špatného na tom, jenom se kochat vesmírem. Myslím, že tak začínal každý z nás a kdybychom nebyli fascinováni vesmírem a vzdálenými objekty v něm, asi by astronomie jako věda vůbec nevznikla. Otázkou zůstává, co od
pozorování očekáváme a co nás na něm naplňuje - baví...
Pro mne osobně je překvapivé, že většina zde hlasujících se spokojí s pouhým kocháním. Já jsem si vždy při kochání se nějakými vesmírnými objekty představoval jak asi vypadají ve skutečnosti, jaké jsou jejich fyzikální vlastnosti. Tato zvědavost mne ovšem nevyhnutelně posunula od pouhého "kochání se" k hlubšímu studiu a právě toto studium - výzkum - mne dokonale uspokojuje. Zdá se mi, že pokud se někdo jen kochá, tak ochuzuje sám sebe o skutečné poznání... (ale to je můj osobní názor).
B) Ne nepřipadá mi to smysluplné
- když se na to podívám hodně skepticky a přízemně, tak smysluplné je v našem životě jenom mít co jíst a pít a rozmnožovat se
C) Delal bych, ale nevím jak se zapojit
- není nic jednoduššího! čtěte dál, rozhodněte se pro oblast která vás baví / nejvíce zajímá a kontaktujte příslušnou odbornou sekci České astronomické společnosti. Nadšenec si najde uplatnění s jakýmkoliv přístrojovým vybavením.
D) Ne porizuji jen hezké obrazky / kresby
- bez hezkých obrázků vesmíru by byl internet či stránky knih jen strohým zdrojem informací. Proč ne? Ovšem i při pořizování fotografií deep-sky se brzy dostaneme na náš limit. Všechny dostatečně fotogenické mlhovinky či galaxie bude mít pozorovatel brzy ve svém archívu a ... bude se kochat těmito snímky. Zde se ale nevyhnutelně dostáváme zpět k tomu, co jsem napsal u bodu A) - pouhým kocháním se vesmíru či fotografií vesmíru se skutečně zvídavý astronom nemůže uspokojit... Ovšem pokud to někdo bere jako relax po práci, těžko mu zazlívat, že se jen dívá. Pořád je lepší, když se dívá na oblohu než na televizi
E) Snazim se, ale nejak mi to nejde
- hlavu vzhůru hlavně, že se snažíš!
F) Ano, pozoruji a odhaduji jasnost komet
- Toto je velmi bohulibá činnost a astronom amatér se při ní může dobře uplatnit. A to i bez CCD kamery. Škoda jen, že komet viditelným amatérsky dostupnými dalekohledy je tak málo do roka. Správně odhadovat jasnost komet je dost náročné -
navíc o to, že při odhadování jasnosti difůzních objektů musíme rozostřovat, abychom je mohli srovnat se okolními bodovými hvězdami. Dosah použitého přístroje se ještě o poznání sníží.
G) Ano, pozoruji zakryty hvezd a hlasim vysledky.
- Na tuto oblast zrovna moc odborník nejsem, ale párkrát jsem zákryt hvězdy planetkou pozoroval. Ale bohužel jsem byl mimo oblast totality a nic se nedělo... To mne jakožto pozorovatele poněkud odradilo. Problém vidím i v tom, že v této oblasti se kromě pozorování astronom - amatér jen těžko uplatní. K analýze trajektorie planetky z napozorovaných výsledků je zapotřebí matematického aparátu o značném kalibru...
H) Ano, pozoruji meteory a hlasim vysledky
- Vynikající oblast pro pozorovatele vyzbrojené pouhým okem. Ale nutno dodat, že i pevným zdravím... Ležet několik hodin na (často)promrzlé zemi je dost značný hazard se svým zdravím. Situace se moc nezlepší i když máme to štěstí a natrefíme na lavičku. Dlouhé nehnuté polehávání se v noci obecně moc nedoporučuje - kromě léta. Ale Perseidy jsou podle mého názoru už prozkoumány ze všech stran...
CH) Ano, pozoruji promenne hvezdy a hlasim vysledky
- Proměnné hvězdy jsou bez diskuze ideálním programem pro všechny astronomy amatéry. Pozorovat proměnné hvězdy můžete ať máte pouhý trieder nebo špičkové vybavení - velký teleskop s CCD kamerou. Proměnných hvězd jsou desetiticíse a stále se objevují nové a nové. Pozorováním zákrytových dvojhvězd můžeme zkoumat výchylky od přísné periodicity a studovat tak třetí tělesa v soustavě, únik hmoty z těsných binárních soustav a mnoho dalších jevů. Fyzické proměnné hvězdy nám zase dávají velmi dobrou informaci o vnitřní struktuře hvězdy (pulzující proměnné), o jevech v akrečních discích (kataklyzmické proměnné), o interakci hvězdného větru v dvojhvězdě (symbiotické proměnné), o chemických projevech ve hvězdném obalu (mira ceti, polopravidelné proměnné, hvězdy typu R CrB). Pozorováním projevů fyzické proměnnosti v zákrytové dvojhvězdě získáváme ideální pohled do astrofyzikální laboratoře, ve které je možné hvězdné teorie a modely kalibrovat na skutečné rozměry a hmotnosti soustavy (NSV 19448 na jižní obloze - bohužel). Vzplanutí nov a supernov jsou rovněž projevy hvězdné proměnnosti a občas se podaří zachytit opravdový skvost (V 838 Mon) zcela mimo všechny kategorie.
Mezi proměnné hvězdy patří ale i aktivní galaxie a kvazary. Dá se tedy říci, že pozorováním proměnných hvězd lze studovat téměř všechny astrofyzikální objekty. Pokud zde někomu chybí deep-sky, tak jen připomínám Hubbleovu proměnnou mlhovinu okolo pekuliární proměnné R Mon nebo Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554 - 55) okolo mladé eruptivní proměnné T Tauri.
Čili pozorujte proměnné hvězdy - vizuálně, fotograficky, CCD. Mimo objekty sluneční soustavy pokrývají téměř všechny oblasti astrofyziky!
I) Ano, pozoruji asteroidy/hledam NEO (vysledky).
- Rovněž velmi bohulibá činnost kterou nelze než podporovat. Ovšem i podle ohlasu v anketě - jde spíše o záležitost profesionálů s CCD kamerami. Vizuálně nejste schopni dostatečně přesně změřit polohu asteroidu, aby mělo Vaše pozorování nějaký smysl. Vizuální objevy asteroidů jsou rovněž obrovskou výjimkou.
J) Ano, hledam novy/supernovy
- Jak už jsem psal výše, tak toto spadá prakticky pod proměnné hvězdy. Hledat supernovy ve vzdálených galaxiích je opravdu velmi vzrušující činnost a i vizuálně můžete být úspěšní. Ale pamatujte na vybavení - 35cm dalekohled je v tomto oboru minimum. Novy v naší galaxii většinou zachytí robotické přehlídky (ASAS je v tomto oboru velmi úspěšná). Novy jsou tak dvě tři do roka. Výhodu mají pozorovatelé na rovníku - většina nov je v jižních partiích u centra Galaxie (ve Střelci).
J) Ano, pozoruji slunecni skvrny a hlasim vysledky.
- Jistou dobu jsem si každý den kreslil sluneční skvrny v projekci za okulárem a určoval relaticní číslo slunečních skvrn. Záhy jsem ovšem zjistil, že kolegové s jiným (větším či menším) vybavením hlásí podstatně jiné hodnoty slunečního čísla... Každopádně je to zajímavý program pro vizuální pozorovatele a hlavně - pro činnost ve dne O smysluplnosti zde již někteří z vás pochybovali - k tomu se moc vyjadrovat nemohu, nemám k tomu moc zkušeností.
K) Ano, porizuji spektra hvezd a hlasim vysledky.
- Úžasné téma! Nemohu než doporučit! Ovšem i podle ohlasu v anketě (0 hlasů) je tato oblast silně limitována přístrojovým vybavením. Je to oblast hlavně pro astronomy profesionály. Ale v dnešní době s vybavením v hodnotě 200 tisíc se může i astronom-amatér věnovat spektroskopii.
L) Ano, ale v jine oblasti (uvedte v jake).
- Moc jiných oblastí dostupných pro amatéry asi není. Snad možná radioastronomie. Pokud máte anténu alespoň 5m v průměru, můžete měřit rádiové záření z radiových galaxií i stelárních zdrojů. S menším vybavením můžete měřit SID (Sudden Ionosferic Disturbance) - čili šum ionosféry způsobovaný slunečními bouřemi a dalšími jevy. Velký úspěch zde nahlásil Rudo - zachytil malou anténou ozvu po GRB vzplanutí! Více viz sekce Radioastronomie.
M) nepovazuji tuto anketu za smysluplnou.
- Myslím, že tato anketa je VELMI smysluplná a děkuji Karlovi, že ji zde založil.
Čau Luboš