Astronomické fórum

Presne tak,  pred filtrem nemam nic. Koukal, jsem v Supre na nejaky ten filtr. Ve 2" maji dva 12.5 a 25%. Udelam  par clonek na tubus, abych se rozhodl, jaky koupit...

edit:
ted jsem se dival v praci na skla do slunecnich bryli (pracuju ve firme, kde se vyrabi) a mame skla s utlumem 12 a 24%, takze si na zkousku vyrobim provizorni filtry...

Před chvílí jsem četl o planetě Kepler-16b. Uvádí se tam, že je to první objevená planeta, která obíhá kolem dvou sluncí. Ví se popř. máte někdo představu, jakým způsobem ten oběh probíhá? A ještě se chci zeptat na jednu věc. Ve sci-fi filmech a kresbách bývá dost oblíbený jev, kdy jsou planety poměrně blízko u sebe. Je vidět celá koule, popř. prstence apod. Jak blízko mohou být planety, aniž by hrozilo, že jedna druhou "přitáhne"?

Vzhledem k tomu, že Kepler-16 se skládá z oranžového trpaslíka, který má mnohem větší hmotnost než druhá složka dvojhvězdy, červený trpaslík, obíhají obě hvězdy (a planeta Kepler-16b) kolem společného těžiště, které je na spojnici obou hvězd blíže oranžovému trpaslíkovi.

Jak blízko k sobě mohou být planety závisí na jejich oběžné rychlosti, pokud je příliš nízká, převládne gravitace a z kruhové dráhy (v ideálním případě) se stane spirála, po které se tělesa přiblíží. Ta oběžná rychlost je většinou dána polohou tělesa v planetární soustavě (tj. z III. Keplerova zákona), ale ta podmínka se dá spočítat z rovnosti gravitační a dostředivé síly.

Jednoduchá odpověď na tuto otázku zní: obíhá po dráze, která se jen málo liší od kružnice.
Složitější odpověď vypadá asi takto: obíhá po elipse s výstředností cca 0.035 (to znamená, že poměr mezi nejmenším a největším průměrem této elipsy je 0.999387), tato elipsa ale není v prostoru pevná, ale stáčí se jednak její pericentrum (bod na dráze nejbližší k těžišti soustavy), a také se stáčí její uzlová přímka (tj. rovina dráhy preceduje). Obojí s periodou asi 42 let.
Vyplývá to z numerických simulací: http://adsabs.harvard.edu/abs/2012DDA....43.0107H

Pokud jde o otázku jak blízko mohou být planety, aniž by jedna druhou přitáhla, tak u ní mi není jasné, zda máš na mysli pouze dvě planety (bez centrální hvězdy), které pouze obíhají okolo sebe, anebo dvě planety na oběžné dráze okolo centrální hvězdy. Pokud to první, tak to závisí na jejich vzájemné vzdálenosti a rychlosti. Bude-li rychlost moc malá, planety na sebe spadnou (nikoliv po spirále jak píše BlackHole, ale buď po přímce, bude-li rychlost nulová, nebo po elipse, jejíž pericentrum ovšem bude ležet uvnitř jedné z planet). Pokud bude rychlost dostatečná, mohou planety okolo sebe obíhat v téměř libovolně malé vzdálenosti aniž by na sebe spadly. Bude-li tato vzdálenost ale menší než několik poloměrů planety (platí pro kamenné planety, u plynných je to více), tak se projeví jiný jev - slapové síly, díky nimž jedna planeta druhou roztrhá na kusy.

Pokud máš na mysli dvě planety na drahách okolo centrální hvězdy, i tam platí omezení dané slapovými silami. Jsou-li dráhy těchto planet ale velmi podobné, takže může docházet k blízkým setkáním, může docházet k velmi zajímavým jevům: planety si mohou při každém takovém setkání například vyměnit své dráhy, tak jako se tomu děje u Saturnových měsíců Epimetheus a Janus. http://cs.wikipedia.org/wiki/Epimetheus ... Bs%C3%ADc)

neviete ako je najlacnejsie / najjednoduvhsie poslat 45kg dobsom do CR z SK? Dik....

Skús sa dohodnúť s vodičom diaľkového autobusu ak je miesto odberu na jeho trase.

Presne tak,  pred filtrem nemam nic. Koukal, jsem v Supre na nejaky ten filtr. Ve 2" maji dva 12.5 a 25%. Udelam  par clonek na tubus, abych se rozhodl, jaky koupit...

edit:
ted jsem se dival v praci na skla do slunecnich bryli (pracuju ve firme, kde se vyrabi) a mame skla s utlumem 12 a 24%, takze si na zkousku vyrobim provizorni filtry...
No tak nevím. Zkusil jsem skla/filtry s propustností od 12-60% (nevím ale, pro jaké vlnové délky to je- předpokládám pro viditelné světlo; pro UV je to jistě 100%) a stále je to málo.

Jak jsem psal, před čipem teď nemám nic, takže asi zde je problém. Může někdo potvrdit, že je to opravdu tím? Předpokládám, že řešení je v koupi IR (nebo UV/IR) blocking filtru, a nebo se pletu?

Ty tam máš fotofóli ?
Nebude jednodušší tam dát vizuální ?

capcar posli mu to vlakom ... alebo nech si preto pride osobne vlakom.... to je najistejsie...

Víš jak dlouho už dráhy neberou zavazadla - spěšninu ? Můžeš to vzít pouze jako spoluzavazadlo, pokud je ve vlaku služba " úschova během přepravy" . Samozřejmě k tomu musíš mít platnou jízdenku pro sebe !

Jak jsem psal, před čipem teď nemám nic, takže asi zde je problém. Může někdo potvrdit, že je to opravdu tím? Předpokládám, že řešení je v koupi IR (nebo UV/IR) blocking filtru, a nebo se pletuJe jasné, že teď máš foťák citlivý ve větším spektru. Problém bude zřejmě v tom, že solar folie ani tebou zkošené filtry dostatečně nesníží intezitu světla v IR oblasti. Slunce v IR předpokládám vyzařuje hodně.
Je otázka, jestli vyjmutí UV/IR cut filtru mělo pro snímání Slunce smysl.
Můžeš těď použít UV/IR cut filtr jako EOS clip, nebo to zkusit oříznout z druhé strany IRpro filtrem, což by mohlo být trošku lepší v boji se seeingem a nebo zkus třeba zdvojit Solar folii, jestli to pomůže.

nebo zkus třeba zdvojit Solar folii, jestli to pomůže. ;)Tohle je naprosto scestná úvaha.: Fotografickou fólií zeslabíš ještě 6 300x, vizuální 100 000x.
Citlivost foťáku směrem k IR nestoupá, ale klesá, zrovna tak propustnost atmosféry.

Milane, když tak rád opravuješ scestné úvahy, zkus prosím pro Fra přesně popsat kde má problém a jak z toho ven. Asi by se to sem hodilo víc. Mnou navrhované řešení vychází jen z praktických zkušeností.
Také fotím s EOSem s vyjmutým filtrem, i když Slunce zrovna né.

Že se do toho míchám, ale Milan má pravdu, pokud je folie ND5 nebo ND3.8 (či kolik má fotografická) je naprostý nesmysl řadit byť jen dvě za sebe. To už neprojde prakticky nic. ND5 znamená zeslabení 100 000x. Když za to dáš druhou ND5, tak to co prošlo tou první, zeslabíš zase stotisíckrát. A to už je nesmysl, potřebvoval by najednou expoziční časy v řádu stovek sekund.

Tudy cesta opravdu nevede. Mě to s nemodifikovanou DSLR při f/5 obvykle vycházelo podle polohy Slunce v řádu setin až tisícin sekundy. Problém je, že 300-ka má jen 1/4000 a že po vyjmutí IR blok filtru stoupne celková integrovaná citlivost v pásmu od UV až do IR více než 2x.

Tedy pokdu mu to nedá, nedá to o kousek, ne o několik řádů. Takže bych zkusil mimoosou clonu na nějakých 8cm (aby prošla díra vedle sekundáru). Rozlišení se moc nezhorší, hlavně pokud fotí celý disk, kde se stejně rozlišení 200-ky nevyužije.

další možnost je dvojice polarizačních filtrů, a naladit si jas dle potřeby, případně jakýkoli neutrální filtr, třeba i běžný fotografický (denzitu vybrat podle toho o kolik je to přeexponované, aby vycházely časy v setinách sec.), strčit kamkoli do optické dráhy.

Míru přeexponování lze zjistit postupným cloněním tubusu. Zkusil bych na polovinu apertury, a pak na čtvrtinu. Podle mě více než 4x to není přez rozsah určitě.

V zásadě pomůže i jakýkoli jiný astro filtr, který vyřízne kus spektra. Akorát to bude mít nějakou barvu (podle typu filtru) takže bych to pak prezentoval v odstínech šedi.

Mě to s nemodifikovanou DSLR při f/5 obvykle vycházelo podle polohy Slunce v řádu setin až tisícin sekundy. Problém je, že 300-ka má jen 1/4000a že po vyjmutí IR blok filtru stoupne celková integrovaná citlivost v pásmu od UV až do IR více než 2x.

Tedy pokdu mu to nedá, nedá to o kousek, ne o několik řádů. Takže bych zkusil mimoosou clonu na nějakých 8cm (aby prošla díra vedle sekundáru). Rozlišení se moc nezhorší, hlavně pokud fotí celý disk, kde se stejně rozlišení 200-ky nevyužije.
Jak jsem psal v prvním příspěvku, relativně s úspěchem jsem s nemodifikovaným foťákem používal expozici kolem 1/3200 (viz např. zde: http://bilek.astronomy.cz/astrofoto/galerie/sun_4.html ).

Nechce se mi už do 300-déčka strakat peníze, takže se mi filtry kupovat nechce=> vyzkouším tu mimoosou clonku...