Světelnost zrcadla

[MP]

MilAN napsal:
Některé špatné zkušenosti se světelnými dalekohledy vyplývají z toho, že kvalitní světelné zrcadlo je na výrobu pracnější, že soustava je velmi citlivá na správnou kolimaci, že má větší centrální stínění a je třeba se vypořádat s komou použitím komakorektoru a vhodných okulárů.
Naprosty souhlas. Jen bych se jeste zastavil u tech okularu, korektoru komy, ale i zklenuti pole apod. Se svym Newtonem f/4 dosahnu snadno velke zorne pole, vhodne na DS - staci komakorektor od Baaderu. S malo svetelnym dalekohledem to tak jednoduche neni, zejmena u katadioptrickych systemu. Je potreba extremne dlouhy okular, pripadne reduktor ohniska, ktery pridava dalsi vady. A vetsinou ( napr. u meho Maka f/12 ) jsou okraje pole stejne mizerne - vinetace ( za to muze to relativne mensi sekundarni zrcatko ), rozdily v zaostreni stredu proti okrajum ( zklenuti pole ) apod. Takze na tom, ze na DS je vhodna vetsi svetelnost, neco bude - zkratka se da snaze dosahnout vetsiho bezvadneho zorneho pole. Zalezi samozrejme na konstrukci konkretniho dalekohledu. Ale ukazte mi nekdo treba SCT, se kterym uvidim ostre hvezdy v celem poli 2° bez viditelne barevne vady, zklenuti pole nebo vinetace. Asi takove existuji, ale budou pekne drahe.

[MMys]

Tohle je naprosta pravda, komakorektorem dobre vykorigovany a presne zkolimovany Newton predci ve vykreslenem zornem poli bezne dostupne Cassegrainy, SC a jine soustavy, ktere bezne prodava treba Meade a Celestron. Jiz jsem tady jednou daval prispevek na porovnani vykresleneho pole meho N210/1000 (f/4.75). a 8" Meade LX200 SCT (f/10). Je to ZDE

[VK]

Pojem světelnost dalekohledové optické soustavy je vysvětlen ve skriptu Klabazňa, J.: Vizuální optické soustavy III. - Dalekohledové optické soustavy, UP Olomouc 1991. Je v každé státní vědecké knihovně.

VK

[Rambo]

author=Miroslav
Pozorovali sme rôzne typy DSO a dvojviezdy s jednoznačným výsledkom - obraz na prvý pohľad rovnaký, v mojom menej jasný, ale ukázal vždy viac. Niektoré slabé objekty videné (nie tušené) v N 1:6,3 boli úplne neviditeľné v N 1:4,7! Výmena okulárov, zväčšení a pozorovateľov nepomáhala otočiť skóre ani na remízu. Môj známy nebol práve nadšený výsledkom.

Nemohla být výše uvedená skutečnost způsobená větším stíněním sekundáru (což v podstatě snižuje kromě kontrastu i dosah dalekohledu vinou menší části aktivní plochy primáru)

[Rambo]

Zeptal bych se:

- je nějaký vzorec na výpočet velikosti zastínění primáru sekundárem? (případně dáli se to spočítat jen z průměru primáru a jeho světelnosti)

- pokud vyměním na dalekohledu oku. výstup z 1 1/4" za 2" pomůžeto pro fotgrafii, nebu musí být konstrukce dalekohledu spočítaná už na 2" výstup?

díky
Radim

[MilAN]

Rambo napsal:

Nemohla být výše uvedená skutečnost způsobená větším stíněním sekundáru (což v podstatě snižuje kromě kontrastu i dosah dalekohledu vinou menší části aktivní plochy primáru)
Ani největší stínění přes 30% průměru primáru nesníží dosah o více než 0,1 mag. -to by při normálním pozorování nemělo být zaregistrovatelné.

[MilAN]

Rambo napsal: Zeptal bych se:

- je nějaký vzorec na výpočet velikosti zastínění primáru sekundárem? (případně dáli se to spočítat jen z průměru primáru a jeho světelnosti)

- pokud vyměním na dalekohledu oku. výstup z 1 1/4" za 2" pomůžeto pro fotgrafii, nebu musí být konstrukce dalekohledu spočítaná už na 2" výstup?

díky
RadimVzorečky i programy existují, zkus to řešit graficky a vyjdi z požadované velikosti pole v ohnisku, vyjde ti velikost sekundáru i clony a vstupní clona, aby nikde nedošlo k vinětaci. Obecně, pokud je OV 1 1/4", nebývá zpravidla počítáno s tak velkým polem bez vinětace jako u 2"

[Rambo]

Díky za informace.... to že zastínění má tak malý vliv na MHV přístroje jsem netušil....

Pokoušel jsem se prohledat tady fórum, ale nějaký odkaz na výpočet zastínění jsem zatím nenašel....

Ještě jeden dotaz: pokud prodloužím ohnisko barlowou čočkou (dejme tomu nějakou kvalitní APO) klesne i zastínění nebo již ne?

[MMys]

Kdyby sis to už namaloval, tak by ses neptal

Neklesne, pokud barlow nevinětuje a pojme celý svazek, nic se nezmění (kromě světelnosti samozřejmě).

Jaké vzorečky chceš hledat ??? Univerzální neexistují, musíš si to stejně namalovat v měřítku(včetně polohy OV, správného průměru), vždyť je to matematika základní a střední školy.

[Rambo]

No počítat trochu umím  ;) ale stejně nevím jak si to mám nakreslit.... prostě nejsem v tom jaksi "IN" Myslím nakreslení pro ten výpočet zastínění sekundárem... U toho barlowa to chápu, ten je až na konci soustavy.

[GaN]

Když od plochy hlavního zrcadla (poloměr na druhou krát PI) odečteš plochu sekundáru (změřit malou poloosu pokud je eliptické). Dostaneš efektivní plochu, tu vyděl PI a odmocni, vynásob dvěma - vypočetls efektivní průměr. Tak 250 mm zrcadlo s 50 mm sekundárem má efektivní průměr 244 mm. A se 100 mm sekundárem (blbost) stále ještě 230 mm (ovšem kontrast takového přístroje by byl ubohý). Obecně se uvádí, že 25% stínění průměrem snesitelně nepoškozuje kontrast.

[Rambo]

To GaN:

Díky za osvětlení..., nevycházelo mi to, protože jsem to počítal na plochu místo jednoduše na průměr.

[nacelnik]

Prosím vysvětlete mi někdo, čím je způsobeno snížení kontrastu obrazu ve světelnějším Newtonu.
To že má větší sekundár a tím se sníží jeho dosah je jasné.
Ale na základě jakého fyzikálního zákona dojde ke snížení kontrastu? Co, kde, jak se stane se světlem, že toto nastane?

[FunTomas]

Distribucia svetelnej energie do dalsich difrakcnych kruzkov. Nekoncentruje sa v strede ale viac do dif. kruzkov oproti nezatienenemu objektivu. Samozrejme aj ten zobrazuje (kvoli vlnovej povahe svetla) difrakcne kruzky, ale nie take jasne ako zatienene objektivy.