Astronomické fórum

Ten test byl vždy jen s jednou kamerou 294.
Tady je test kdy všechny 3 běží se .SER Mono16 docela v pohodě Záloha bude SeeStar S30 Pro

Edit:
zpřístupnil jsem prezentaci o focení slunečního zatmění, co jsem měl na Brněnské hvězdárně.
https://docs.google.com/presentation/d/ ... ac1_0_157

Martine, díky za to. Po několikerém přečtení té prezentace stále více nabývám přesvědčení, že s sebou vezmu jen Dwarf3 a brýle a pojedeme se prostě "jen podívat". Případná fotka bude jako bonus na památku.

Presne ako píše MMys v prezentácii: zobrať trieder a dívať sa! Takto som poňal zatmenie v 2017. Z vlastného úsudku a po skúsenostiach, z augusta 1999 a marca 2006, keď som to fotil a zamestnalo ma to natoľko, až som bol na konci prekvapený, že už je po všetkom.
Doplním len: trieder s rýchlo odnímateľnými filtrami z Astrosolar fólie. Pohľad na diamantový prsteň bol fantastický i keď krátky, potom miznúce Baileyho perly a pár minút koróny... To vám fotka nenahradí.

Přesně!
A k tomu sluneční brýle a dobrou židličku…

Zdravím. Prosím o radu jak nejpřesněji nasměrovat poncetku na sever. Samozřejmě mám na spodní plošině přidělaný kompas, ale jak srovnat jižní stranu?

Poncetka je spočítaná a udělaná pro nějaký sklon /zeměpisnou šířku, Pro ni by měla být základna ve směru S/J vodorovná. Takže vodováhou. Pro jiný sklon se dá vodováha o nějaký úhel vypodložit /naklonit nebo použít místo vodováhy sklonoměr.

Díky za odpověď. Ta vodováha je mi jasná úhel k polárce 50 stupňů také, výška těžiště a vzdálenost od jižního čepu také. Ale i když mi severní část poncetky bude pořád ukazovat na polárku tak s jižním čepem mohu hýbat do stran a kompas bude pořád ukazovat na sever. Jinak když se údaje např. pro vyříznutí segmentů zadají Al zažijte dva dny omluv a oprav, velmi zábavné.

Karel1 píše: ↑18. 07. 2026, 16:03 . Ale i když mi severní část poncetky bude pořád ukazovat na polárku tak s jižním čepem mohu hýbat do stran a kompas bude pořád ukazovat na sever.

,
To snad nemyslíš ani vážně, ne ?. Pokud je kompas pevně svázaný se základnou, tak její jakýkoliv pohyb rozhodí koincidenci.

Asi se blbě vyjadřuji, samozřejmě nemyslím jižní čep jako takový ale nepatrný pohyb jižní části poncetky doleva či doprava asi zkrátí čas objektu v okuláru.

Pokud je vše dobře spočítáno a uděláno, tak křížení os Dobsona leží na polární ose a zůstává na ní i při pohybu,To je přeci princip fungování Poncetovy plošiny.

Uděláno i spočítá je vše správně, pozoroval jsem přes poncetku naposledy někdy v květnu a právě osa jih sever se mi projevovala která byla srovnání kompasem (asi ne úplně přesně) různou dobou než začal objekt pomalu ujíždět z okuláru. Někdy stačilo vyváženou poncetku posunout na jižní straně o cca 2mm a doba pozorování se prodloužila, někdy až na 45minut, záleželo na zvětšení.

Chtěl bych jen připomenout, že kompas míří na magnetický pól a ten se ve Vlašimi od zeměpisného pólu odchyluje o 5,2°, což je hodně.

Zdravíčko, prosím, ví někdo o někom, kdo by mi mohl za úplatu modifikovat bezzrcadlovku? Děkuji

Při opravě plošek pro výškové šrouby u EQ5 mě zaujalo, proč stupnice zeměpisné šířky na mé krytce sice končí na 90, ale fyzicky na obvodu krytky zabírá přes 100 stupňů. Má tato nelinearita nějaký konstrukční účel, nebo je ten potisk jen pro srandu?
Na fotkách krytek z webů pro nákup tohoto dílu je to stejné jako u této mé krytky.

Protože to je špatně nvyfocené, zkus to vyfotit skutečně kolmo, nebo sizsměř skutečnou délku po obvodu těch 90°a ze změřeného průměru a Pí vychází, že to je přesně 1/4 kruhu ( v rámkci měřerní na obrazovce !')