Astronomické fórum

Jednu malou poznámku k tomu měření .
Tubus je plech s roztaností kak 11-13e-6 /m/ °C .Rozdíl teploty v grafu je cca 12°C . Pokud by se změnila délka jen tubusu, cca 1m, tak to bude 12 *12e-6= 0,144 mm . Tak nevím kde jsi vzal hodnoty až 0,8mm ??
Další nesrovnalost. Při té rychlé změně 0,5° tak není možné aby se rozostřilo o 0,2mm viz výše . Při takovém rozostření by si měl hvězdy při světelnosti 1/4 kolem 0,05mm což by bylo průměrně tak 10 pixelů ???

astar píše:Jednu malou poznámku k tomu měření .
Tubus je plech s roztaností kak 11-13e-6 /m/ °C .Rozdíl teploty v grafu je cca 12°C . Pokud by se změnila délka jen tubusu, cca 1m, tak to bude 12 *12e-6= 0,144 mm . Tak nevím kde jsi vzal hodnoty až 0,8mm ??

Když to nemůže být tubus tak zbývá zrcadlo.

astar píše:Další nesrovnalost. Při té rychlé změně 0,5° tak není možné aby se rozostřilo o 0,2mm viz výše . Při takovém rozostření by si měl hvězdy při světelnosti 1/4 kolem 0,05mm což by bylo průměrně tak 10 pixelů ???

To odpovídá. Když jsem na ostření nesahal, tak se mi občas stávalo, že jede snímek byl ostrý a další rozmazaný na 10 pixelů.

A máš nějakou teorii na to, jak pracuje zrcadlo při změně teploty o 0,5°C ?
Podle mě nejsou tyhle skoky zapřičiněny změnou ohniska zrcadla. Kdysi jsem to počítal, a bylo to celkem málo i při daleko větší teplotní změně.
Tohle vypadá na nějakou triviální mechanickou chybu.

Myslím, že je to důsledek toho, že zadní strana zrcadla má jinou teplotu než přední. Spočítat to ale neumím.

Tepelné změny skla jsou mnohonásobně pomalejší než toho plechu . Ale i po delší době dojde ke změně v tomto případě ke zkrácení f . Tak ta diferenciace bude ještě menší. Efekt okraje mění tvar plochy k hyperbole což by rovinu zaostření mírně posouvalo dozadu . Vůbec si netroufám odhadnout kolik u takového zrcadla. Skoušeli jsme to s kamarádem počítat ve speciálním programu pro deformace, ale tam se zaměřili jen na okrajové podmínky , ne na přechodný stav , což je případ chladnutí zrcadla .

Já většinou na začátku zaostřím a už na to nesahám (nám taky plech). Jen výjimečně jsem přeostřoval, ale nakonec jsem zjistil , že se tak rapidně zhoršil sing , že sem nepoznal změnu v 0,1mm a FWHM 4.5 pixelu , tak jsem to ukončil .

To mívám taky , že jeden snímek dobrý následný špatný, pak dobrý. Změna v FWHM 2,8(2,5") a pak klidně 3,8 pixelu. Každý snímek hned měřím . Změně teploty by jsem to nepřipisoval. Jen jedinkrát se mi stalo , že jsem měl průměr za noc 2,2 (1,9-2,6) 50*300sec..

Deformace není jen ve změně teplot zadní a přední strany ,ale i okrajů , tam je vyrovnání nejrychlejsí .

Zdravím, potřeboval bych radu ohledně výběru Bahtinovy masky, pro můj pevný objektiv Canon 200mm. Průměr na konci objektivu je zhruba 75 mm. Mám možnost sehnat masku pro 72mm objektiv a pro 100mm. Předpokládám, že by měla bohatě stačit ta menší, když to bude stejně uchycené jen za ty packy.
Důvodem proč chci zkusit masku je ten, že s tímto objektivem se vcelku špatně ostří, poněvadž má velice malý ostřící rozsah, hodně malý. Na pevné "padesátce" je ostření oproti tomuto jedna báseň, ale tady u té "dvoustovky", je to fakt strašně citlivé.
Tak předem díky za tip, zda bude ta menší maska dostačovat.

Honza

Nějaké 3 mm nevadí, nakonec lze ten okraj masky zakrýt clonou, kdyby to dělalo nějaký bordel v ostřícím obrazci.

Psion: Díky moc za info.

Ostření je pro mne prozatím taková noční můra. Tohle z dneška je asi mé momentální maximum.
Výřez z Lightu, exp = 300s, Newton 12'', Paracorr 2, f = 1.75m, binning 1x1, pointace OAG, M13.
Je to výsledek pracného a pečlivého zaostřování po setinách mm.

Dá se takto zaostřený snímek už v praxi použít? Měsíc, pouliční lampu, vinětaci apod. teď neřeším, pouze ostření.
Děkuji.

No a co bys čekal lepšího. Na tom ohnisku tě na ostřejší obraz pustí seeing už jen velmi vyjímečně. Hlavně se ti to i v průběhu ostření stejně bude měnit, jak se mění podmínky.

Tak to snad bude OK, děkuji.
Já všude vidím jen hezké hotové složené, doostřené a co já vím snímky s bodovými hvězdami. Nemám tedy představu, kde je hranice kombinace mé pointace a seeingu s ohniskem 1.75m. Když se ti tedy ten můj vzorek zdá OK, mám to teď nastaveno.

Částečně odbočím - teď piluji ostření i kvůli konečnému nastavení teplotní kompenzace Steeltracku II, to je má "odpověď" na vnější vlivy. Teplotní roztažnost je takto alespoň částečně řešitelná a už teď, po prvním, víceméně pokusném nastavení pár bodů před měsícem, se to zdá docela funkční.
A teď už jen potřebuji pár bodů (teplota + poloha výtahu s perfektně zaostřenou kamerou).
Seeing moc nevlivním.
A chci samozřejmě jako každý co možná ostré snímky, když už to trochu rozmatlává pro mne nezbytná pointace.

Tohle je fakt úplně OK, tak o třetinu (možná až polovinu) to ještě doženeš dekonvolucí. Ta funguje až když má snímek dobrý poměr S/N, a bacha na to, musí se s citem.

Ještě mi to nedalo, a vyhrábnul jsem z archivu snímek pořízený kamerou se stejně velkými pixely (G21-8300). Dávám sem dva výřezy, luminace. Nejhorší z celé sady, a nejostřejší z celé sady. Dalekohled byl N300/1200 + Paracorr Type2. Montáž je ze hry (je extrémně přesná), tedy uvedené vlivy jsou an vrub seeingu.

Dej si to otevřít v novém panelu, ať to máš v plném rozlišení. Stretchnuto je nelineárně (gamm=3) ve Fits prohlížeči, uloženo do JPG, bez jakýchkoli úprav.

Děkuji za ukázky,
přesně něco takového jsem potřeboval k porovnání, jak jsem na tom.
Pěkný je pro mne i ten "nejhorší".

MilAN píše: ↑27. 05. 2020, 20:16 A máš nějakou teorii na to, jak pracuje zrcadlo při změně teploty o 0,5°C ?
Podle mě nejsou tyhle skoky zapřičiněny změnou ohniska zrcadla. Kdysi jsem to počítal, a bylo to celkem málo i při daleko větší teplotní změně.
Tohle vypadá na nějakou triviální mechanickou chybu.

Čo tak zmeny šírky atmosféry vzhľadom na rotáciu zeme ? Je aj tento lom svetla zanedbateľný pri ostrení ? Pri objektoch ďalej od stredu osy prekonáva svetlo atmosféru vždy pod iným uhlom vzhľadom na čas pozorovania.

Refrakce atmosférou jen posunuje objekt ve výšce. Ten je z hlediska ostření stále pro naše dalekohledy v nekonečnu