Astronomické fórum

Při pozorování při při bližování se bohužel díváš proti slunci, a tak jsi většinou oslňován a zvlášť jemné detaily zanikají. Takže nejhezčí pohled se naskýtá při odletu, kdy je ISS osvětlena z tvé strany.Jen doplním, že to Milan myslel za předpokladu, že pozoruješ večer po západu Slunce.
Když budeš koukat ráno, tak je situace opačná.

Nikdy jsem u svého 400 mm Dobsona nepotřeboval pomoc a i s 24 mm okuláremse to při ohnisku přes 2 m dá stíhat.
Tobě se ji opravdu podařilo chytit přímo dobsonem ? Tedy zaměřit za pohybu ? V tom případě jsem asi levej A nebo to bylo tou vyčkávací metodou na dráze ?

Nebo jsi ji sledoval už od objevení se, kdy neletí po obloze tak rychle ?

Tobě se ji opravdu podařilo chytit přímo dobsonem ? Tedy zaměřit za pohybu ?
Sice má kratší ohnisko, ale takto jsem jí několikrát naháněl s 10mm okulárem (52°) . Zaměřím jí vždy díváním jedním okem na oblohu a druhým do hledáčku, chvíli kopíruju její pohyb a pak se rychle přesunu k okuláru se stálým pohybem tubusu a skoro vždy tam je a drží nějakou dobu. Ikdyž s tím 10mm okulárem je to fakt makačka, ale ten pohled za to stojí.

Za pohybu. Začnu hned , jak vyjde. V ten okamžik jde naproti a velmi pomalu. To stačí na to , aby člověk nacvičil trochu koordinaci pohybů. Ve velké výšce už člověk moc nestíhá, družice vybíhá z pole, ale dá se dostihnout . Je to v ten okamžik strašně trhavé a oko vůbec nestačí zachytit detaily. Takže v zenitu, kdy je nejblíže, je zbytečné se o něco snažit. Potom to ale chce zase co nejdříve zachytit, a i když je pohyb rychlý, dají se vysledovat detaily. Protože potom, když by vlastně to pozorování bylo už nejsnazší, družice už vletí do stínu. Tam je ještě dlouho vidět, ale rychle se vzdaluje a samozřejmě v tom polostínu se už ty detaily zase dost ztrácejí.
V současné době je asi nejvhodnější malý refraktor se zvětšením tak 80x a použít naváděnou montáž za družicí.

Já ji napoprvé naháněl v pan24,což bylo bez problémů ::),tak při druhém průletu jsem nasadil nag11.To už bylo náročnější,ale dalo se to.Krásný pohled na solární panely a celkový tvar ISS.

Tobě se ji opravdu podařilo chytit přímo dobsonem ? Tedy zaměřit za pohybu ? V tom případě jsem asi levej A nebo to bylo tou vyčkávací metodou na dráze ?

Nebo jsi ji sledoval už od objevení se, kdy neletí po obloze tak rychle ?Není to tak dlouho co jsem KaLovským 305/1500 takto chytal ISS a dokonce ji i vyfotil a to jsem si ten den zapoměl doma hledáček, takže to vlastně možné je, ale nedoporučoval bych to. Když si ji ale najdeš seřízeným hledáčkem a předsadíš kus na dráze, tak ji pak snadno sleduješ přesně jak píše Milan, jen u zenitu většinou vynechám a chytnu se zase až tak 50° vysoko, když zpomalí.

Za pohybu.Začnu hned , jak vyjde. V ten okamžik jde naproti a velmi pomalu.
Tak to jo, já vždycky, když jsem to zkoušel sám, začínal když už byla docela vysoko, a to se mi pochopitelně nedařilo.

Já jsem ISSku viděl přímo jen v hledáčku svého EOSe. Fotil sem snímek za 2s a dařilo se mi jí při odletu sledovat ve 2m ohnisku asi 30s, ale už se zmenšovala, takže málo detailů.
Snímky pak ukázaly víc.  ;)

Zdravím Vás. Mal by som otázku: čo spôsobuje problémy s ele. prístrojmi, GPS a pod. pri vysokej slnečnej aktivite? Nieje mi jasné čo to spôsobuje a prečo to tak je.

Dochází k prudkým změnám geomagnetického pole po zásahu nabitých částic ze silné sluneční erupce. Což způsobí indukci proměnlivého elektrického pole.

Aha, vďaka. A este jedna drobnosť... Kedy ma Slnko maximum (ak uz nieje) a ako dlho asi trvá, kým sa erupcie ukludnia? Zaujima ma to kvôli GPS (geodeticke), pretože vraj po nainstalovani noveho firmwaru sa zlepší rýchlosť nájdenia družíc (co je síce pekné, ale pýtajú za to 500€).

Maximum se očekává na 2012/2013 spíše až 2013. Ten pokles k minimu je pozvolnější než nástup k maximu. Stává se, že se silné erupce objeví i několik let po maximu (např. polární záře pozorovatelné z ČR r. 2005).

Podle posledních upřesněných předpovědí (čím jsme v každém jedenáctiletém cyklu dále, tím víc dat mají astrofyzikové k tomu, aby jimi proložili nějakou rozumnou křivku) by mělo maximum nastat v červnu 2013.

Typický cyklus začíná prudkým nárůstem z minima na maximum, který trvá přibližně 3 - 6 let (v průměru 4,8 roku). Trvání této fáze nárůstu je nepřímo úměrná délce maxima (Waldmeierovo pravidlo). Po dosažení maxima následuje postupný pokles aktivity trvající 5 - 8 let (v průměru 6,2 roku).

dobry den. rad by som sa spytal, ci existuju nejake pernamentne merania kmitoctu schumanovej rezonancie, ak ano, su tieto hodnoty niekde zverejnene, resp. existuje nieco ako prognoza vyvoja jej hodnot?

za odpoved vopred vdaka!

Mám FW kamerku, fungující na FW počítačovém rozhraní při 12 V.

Na notebooku je ale častokrát velký problém kvůli slotu pro kartu xpress 34, který musí být samostatně napájen. Je to nespolehlivé a často to padá. Je možné, že je to výstupem příkonu ze síťového transformátoru? Jedná se o 12 V, 1 A, jenže rozsahy jednotlivých transformátorů se liší, tedy ta hodnota Ampérů, možná to s tím nemá co dělat.

Dokázal by mi někdo znalý elektra odpovědět?