Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[dvader]

Tzv. Žeň objevů dělá za každý rok Dr. Grygar... Např. zde:
http://www.rozhlas.cz/leonardo/cestopis ... 11--994513

[pacal]

www.youtube.com/watch?v=pmcxkClRNxE&feature=youtu.be
protuberancie,..alebo nieco cosi zvlastne od V :-/enuse,...vie niekdo o tom viac,..?

[MaG]

Na jednoduchý dotaz jednoduchá odpověď. Jedná se o obrazový artefakt vzniklý u jasného objektu přesunujícího se ke kraji zorného pole přístroje HI-1 na sondě STEREO. Žádná erupce to pochopitelně není, stejně jako ty svislé čárky vedoucí od jasných objektů nahoru a dolů, to je zase známé přetékání jasných pixelů do těch sousedních tak daleko, jak moc jasný objekt to je.

Jo a nepatří to do pozorování Venuše, to je snad jasné, ne?

[MilAN]

http://stereo.gsfc.nasa.gov/artifacts/a ... ions.shtml

[Andrej]

Potreboval by som ujasniť jednú vec
Našiel som príklad na výpočet vzdialenosti hviezdy podľa ročnej paralaxy. Znie takto: Ako ďaleko je hviezda, ktorá má ročnú paralaxu 1".
d=D/tanp, kde d je vzdialenosť hviezdy, D je vzdialenosť Zeme od Slnka (tj. 1AU) a p je ročná paralaxa.
Ďalej to pokračuje takto:
d=D/tan(1/3600°)=7,5x1012m/tan(1/3600°)=3,1x1016m čo sa rovná približne 3,28 ly
Počítam ako chcem, výsledok mi nevychádza podľa tohto príkladu ale hlavne mi nie je celkom jasné odkiaľ je číslo 7,5x1012, malo by ísť o vzdialenosť Zeme od Slnka, teda 1AU ale číslo v príklade sa mi moc nezdá ako 1AU. Ďakujem za prípadné vysvetlenie

[michal.b]

To je nejaky nesmysl, 7,5.1012m neni vubec nic. Spravne by tam mela byt opravdu 1 AU, coz je 1,5.1011m.
Jinak zadani je primo definice parseku, takze pri dostatecne drzosti staci prohlasit, ze vzdalenost one hvezdy je 1pc a neni treba nic pocitat

[Andrej]

Som rád, že som sa nenechal oblafnúť A áno, je to vlastne definícia parseku, preto mi to bolo nakoniec aj čudné, že mi vychádzajú podľa toho divné čísla. Keď dosadím správne čísla, už je to všetko v poriadku. Už som si začínal myslieť, že som sa to v minulosti zle naučil Ďakujem

[Vojczek]

Chtěl bych se zeptat, okuláry Hyperion jsou dosti chválený pro svou cenu i výkon a výrobce píše, že jsou vhodné pro afokální i projekční fotogtafii. Kdesi sem četl, že pro afokální fotografování je lepší okulár s méně optickýma členama, resp. Ploosl. Tyto okuláry mají již 8 optických členů. Jsou Hyperiony k těmto účelům vhodné?

[aston]

Chcem sa spýtať na niečo, čo načrtol JirkaF v inej téme
Asi před patnácti lety jsem se nechal nachytat v jednom jabloneckým foto-kinu a koupil jsem tak za cca 5000,- hvězdářský dalekohled. Tenkrát byla dost dlouho na nebi nějaká kometa (už si nevzpomenu jaká) a navíc mne to k vesmíru vždycky táhlo.
V tomto časovom rozmedzí si spomínam aj ja na jednu kométu ale podrobnosti z detskej pamäte sú už preč. Bola dosť jasná aj pre voľné oko a snáď bol aj viditeľný jej pohyb v reálnom čase za jednu noc (aj keď tu by som už povedal že spomienky prikrášľujú). Bola v tomto období (cca 1995-97) nejaká takáto kométa?

[Cassi]

Bola v tomto období (cca 1995-97) nejaká takáto kométa?
Hned dve Hyakutake (1996) a Hale-Bopp (1997)

[MaG]

A podle popisu to byla Hykutake kolem 25. března 1996.

[aston]

Ďakujem za odpovede, tak zrejme tie spomienky až také prikrášlené nie sú

[capcar]

jake ohnisko by ste pozili u 300ky dobsona k vyhladaniu ISS? najvacsie mam pan 24

[MMys]

I tak ti to spíš nepůjde. Na to jsou obvykle potřeba dva lidi. Ty si stoupneš k okuláru, a kolega tě navede hledáčkem. V okamžiku kdy zachytíš ISS v okuláru si ji začneš vést už sám. Pak si to můžete vyměnit a zkusit to znova.

Pokud druhého nemáš, tak je druhá možnost. Pro tvoje stanoviště si nechat najít nějaká charakteristická místa na dráze ISS, kdy prochází třeba kolem nějakých jasných hvězd, tam dobsona namířit a na ISS si počkat. A pak rychle začít sledovat. Nevýhoda je, že máš jen jeden pokus. Nebo si vytipovat víc startovacíh bodů, ale musíš je být schopný najít v případě selhnání dřív, než tam ISS doletí.

[MilAN]

Ale jo. Předpokládám tedy, že se jedná o vizuální pozorování. Problém je spíš v tom, že pokud je potom ISS blízko ( = ve větší výšce jak nějakých 70°), tak se ti přežene přes zorné pole jasná čára a nejseš schopen zaregistrovat podrobnosti. Při pozorování při přibližování se bohužel díváš proti slunci, a tak jsi většinou oslňován a zvlášť jemné detaily zanikají. Takže nejhezží pohled se naskýtá při odletu, kdy je ISS osvětlena z tvé strany. Nikdy jsem u svého 400 mm Dobsona nepotřeboval pomoc a i s 24 mm okulárem se to při ohnisku přes 2 m dá stíhat. Ale u tebe zv. 75x bude naprosto OK.