Astronomické fórum

Ano, na globech jsem to videl, ale toto preci je kniha, ne reprodukce globu. Ostatni stare knihy, ktere jsem videl, to maji normalne. To neni nesouhlas s vysvetlenim, jen ze porad nechapu ucel.

Podle mě je to dánou souřadným systémem. Je potřeba si uvědomit, že tyhle mapy a pomůcky sloužily dříve k výpočtům, ne k zobrazení obrázků Dnes je to naopak a na mapách většinu lidí nezajímá souřadný systém a nepoužívá ho k nějakým výpočtům. . A tam bylo logické, aby byla vlevo nula a souřadnice rostly doprava. Zrovna tak, jak se zobrazuje tok času, tak s časem rostla i délka - doprava . Nemám lepší vysvětlení.

Ono to bude ještě komplikováno tím, že jiné atlasy to mají tak, jak to zobrazujeme v současním planetáriu, tedy zevnitř glóbu. Třeba Bayerova Uranometria 1603, Bodeho Uranographia 1801 nebo i Flamsteedův Atlas Coelestis 1729. Takže nelze zobecnit, že by staré atlasy měly zrcadlově zobrazená souhvězdí. Daleko přesnější se mi jeví, že je má zrcadlová zrovna Hevelius (cca 1690) a z toho mi plyne, že výjimka potvrzuje pravidlo a musel v tom být důvod, jak uvádí Milan, třeba ten praktický, kdy mu šlo o to zakreslovat v kladném směru osy X. Nevím kolik dalších atlasů je tedy zrcadlově a nevím, proč to tak Hevelius udělal.

Možná je dobré si uvědomit, jak se v dávných dobách dělaly "výpočty" . Nejzákladnějším "strojem" se souřadnicemi byly armilární sféry. (jak na měření, tak na výpočty) . A jejich "vizualizací" k výuce a pochopení i pro laickou veřejnost byly hvězdné glóby.Takže zobrazovaly souhvězdí tak, jak je vidět z pohledu "zevnitř, zrovna tak, jako se díváme na oblohu a souřadnice nyní. Jenže na ten globus se díváme zvenčí. A Heveliova mapa má zobrazení jako na glóbu. Proč - to se asi dnes už jen můžeme dohadovat.

Prave, nevidel jsem to jinde, ani ve starsich ani v novejsich.

Ja doufal, zda to nekdo ten duvod nezna. Myslim si, ze v tech dobach bylo jeste tezsi delat veci jinak, nez jak bylo ustalenym zvykem nez dnes.

Heveliovo zobrazení ale není jediné-tady je pěkná mapa sféry od holanďana Frederika de Wita ze XVII. století .
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... 3leste.jpg
Způsob a orientace může souviset s astrologií, se znameními ...

Kniha "Souhvězdí" od Antonína Rückla konkrétně k mapám od Hevelia tvrdí: "Heveliovy mapy jsou podle tehdejších zvyklostí stranově převrácené, jakoby "z pohledu božího"...".

Dekuji, to dava smysl. Mezitim jsem nasel jinou mapu, kde jsou misto klasickych souhvezdi vyobrazeni svati, napriklad svaty Josef misto Oriona, a ta je take z pohledu Boziho. Dekuji za vysvetleni.

Kterému z těchto dvou ED refraktorů o průměru 70mm mám dát přednost na vizuální pozorování ? Nemůžu se rozhodnout....

https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... cuser.html
https://www.teleskop-express.de/shop/pr ... actor.html
S tim že cena je stejná .
Upřednostňuji skladnost, ale kvalita zobrazení rozhoduje !
Děkuji Vořech.

Spektiv a bino

Existuje neco takoveho ? Jsem pesimista, spektivy nemaji okularovy vytah . No, ale zeptat se muzu ?

I některé spektivy umožňují vložit svůj okulár ( ale také ne všechny druhy okulárů ) A vzhledem k tomu, že ve spektivech je převracení hranolová soustava - a je samozřejmě přizpůsobena jen pro vlastní okuláry, včetně backfokusu, asi se nedá předpokládat, že obecně umožní vytáhnout ohnisko o nějakých 100-110 mm, což je obvyklá potřeba pro binohlavu. A navíc, vzhledem k dost v velké světelnosti, by to šíleně vinětovalo. Nedělal bych si iluze, že něco takového je možné. (Swarovski to má u svého výrobku řešeno už od základu pro tu binohlavu, včetně hranolových soustav)

Milane, a co tak do systemu vstrcit rozptylku GWK , np. 2,6x, pak pouzit okulary s delsim ohniskem, np.32 nebo 40 mm. Pole cca 45- 50 st.
Po mechanicke strance by to nebyl problem a na ptacky etc nepotrebuji velke pole.
Totiz uvazuji o koupe toho spektivu: https://teleskopy.pl/product_info.php?c ... rrency=PLN
Prodal jsem objektiv za 5500.- a zrovna by stacilo na koupe . GWK mam. A laka mne to zkusit nanecisto.

Zbyszek

Může mi někdo osvětlit jednu věc?

Když snímám kamerkou Slunce v ohnisku Lunta, tak dostanu nějak velký snímek Slunce a protuberancí - když dám kamerku do barlowu 2× a strčím do Lunta, tak je vše detailnější. Jenže doteď jsem myslel, že to je větší 2×.

Jenže dneska jsem zkoušel snímky Canonem 6D a nějak mi tu něco nesedí.

V ohnisku FLT98, tedy v 618 mm, mi vyjde obraz samozřejmě trochu větší, než když fotím přes rovnač/reduktor, který dává ohnisko asi 500 mm (měřením ve snímku je to asi 512 mm).

Ale co mě právě zaujalo je, že když tam dám barlow, musím ho umístit dost daleko (abych zaostřil, dal jsem ho přes zenitové zrcátko). A obraz je ale ne dvakrát, ale skoro 4× větší. Vypadá to zhruba jak v ohnisku 2000 mm (měřením mi teď vychází 2400 mm). Znamená to, že barlow 2× takto funguje? A jak ale funguje s okulárem? Tam dává 2×? Přiznám se, že tomu nerozumím. Pokud to jde vysvětlit krátce, budu rád, jinak zkusím přesunout do vhodnějšího tématu, jestli je to na delší diskuzi.

Zalezi i na vzdalenosti, jako priklad je tabulka u TeleVue.

Jasně, to jsem praktickým testem taky pochopil, ale když teda tu zrcadlovku nezaostřím jinde, než když ten barlow hodně vysunu z dalekohledu (tedy zde pomocí zrcátka), tak to znamená, že s ním vlastně dosáhnu jen těch 2400 mm.. každopádně zajímavé, to se může hodit na snímání ISS nebo podobné blbiny když bude dost světla, protože v tomhle ohnisku už samozřejmě světlo hodně mizí.