Astronomické fórum

Jako vtip dobrý, ale stejně malým průměrem vidím a asi bych to měl dát do uvozovek jen jasné Messiéry a tím to, co se týká galaxií,  ta přehlídka končí..
Jako těžko napočítám přes dvacet obláčků jen v souhvězdí Lva a vvo tom tto je! V malokuku vidím tak 5-6 z těch dvaceti..Prostě pominu -li fotiče, tAk berte kukry 250 mm a výš..Víc nevím a jestli jsem někoho nasr..al, tak se omlouvám..Osobně bych rád čučel do nějakého čtyřkila, kdyby ten větší "krám" nebyl tak drahý a oproti tříkilu je tam holt cenový skok a to nepočítám koupi schůdků pod nohy..Ups. ;D
To Jiri_OV: Stanův příspěvek - kdyby byl napsaný standardní češtinou a lépe voleny výrazové prostředky - nejspíš bych se pod něj okamžitě podepsal.

Konkrétní závěr pro Newton 76/700, který z toho vyplývá (může vyplývat): Newton 76/700 je lidově řečeno "spíš dalekohlídek než dalekohled". Kniha Karkoscha, E.: Astronomický atlas hvězdné oblohy je určena pro pozorování oblohy Triedrem 10 X 50 od Zeisse. Ovšem poměrně kvalitní oblohy. Dá se říci, že totéž, co bys měl podle této knížky vidět triedrem 10 X 50, to uvidíš "s o něco větší zárukou" i v tomto svém dalekohledu.

Přeložený článek S. O'Meary jsem Ti poslal

V. K.

Dá se říci, že totéž, co bys měl podle této knížky vidět triedrem 10 X 50, to uvidíš "s o něco větší zárukou" i v tomto svém dalekohledu.Tak to je docela dost objektů a pokud se k tomu přidá Měsíc a planety má Jiri_OV co pozorovat celej rok.Takovej dalekohled byl můj první (když nepočítám brejlák a různé udělátory)a byl jsem sním dost spokojený.Dost lidí zde na fóru má dalekohled podobných parametrů a nechce se mě věřit ,že by nikdo znich vlastně nepozoroval.

Četl jsi TENTO článek?
Cetl jsem tento clanek
How faint can you see? Clark, R. N., Sky & Telesc., Vol. 87, No. 4, p. 106 - 108
ve kterem je pozorovani O'Meary zminovano. Zadny clanek s timto nazvem primo od O'Meary neznam, takze je otazkou, zda mluvime o tomtez clanku. Pokud muzes, posli mi ten o kterem mluvis ty.

O.K. Pro začátek to jakš takš jde, ale pak s jídlem roste chuť vidět toho víc..
Mimochodem ještě s ním pozoruješ nebo už stojí někde v koutě a koupils lepčí..

Ne,kdepak,už ho nemám, pořídil jsem si 114/900 (na to mé pokukování z balkónu to dostačuje a jsem sním spokojen).Jediné co jsem si ponechal z astrozačátků je 60/300 v papírové trubce od diplomu.

Cetl jsem tento clanek
How faint can you see? Clark, R. N., Sky & Telesc., Vol. 87, No. 4, p. 106 - 108
ve kterem je pozorovani O'Meary zminovano. Zadny clanek s timto nazvem primo od O'Meary neznam, takze je otazkou, zda mluvime o tomtez clanku. Pokud muzes, posli mi ten o kterem mluvis ty.
Ano, je to tento článek. Autorem je doopravdy Roger N. Clark a ne Stephen O'Meara.

Já jsem to Michalovi.b napsal už do soukromé zprávy. Napíšu to i tady veřejně: ten článek nikomu neublíží (tím, že si ho někdo přečte). Navíc začátečník je většinou inteligentní člověk a informace si dokáže setřídit sám.

V. K.

Dá se říci, že totéž, co bys měl podle této knížky vidět triedrem 10 X 50, to uvidíš "s o něco větší zárukou" i v tomto svém dalekohledu.
Já jsem nedávno zakoupil Newton 76/300mm jako dekoraci domů, na astronomii to fakt není, ale nebyl bych si jistý, že s 76/700 uvidíš o něco více než s kvalitním triderem 10x50 a to nejen vzhledem k centrálnímu stínění Newtonu.

Pokud by si někdo chtěl přečíst originál toho článku, o kterém se tu bavili Vláďa a Michal, pak zde je link na pdf verzi. A tady je poněkud rozvedená "hardcore" verze spojující zdroje z více článků.

Já jsem nedávno zakoupil Newton 76/300mm jako dekoraci domů, na astronomii to fakt není, ale nebyl bych si jistý, že s 76/700 uvidíš o něco více než s kvalitním triderem 10x50 a to nejen vzhledem k centrálnímu stínění Newtonu.To bych osobně radši koupil nějaký mosazný cool čočkáč..
Nic proti Newtonu, ale přeci jen časem slepne a potřeba ho poslat znovu k pokovení a taky prach, všudybyl v bytě mu taky nepřidá..
Když něco malého do bytu jako funkční dekoraci, tak refráč!
Ale proti gustu..I tak je to zajímavý počin a můžeš okukovat ulici..

Tak on je to malý dobson vyrobený při příležitosti Mezinárodního roku atronomie (IYA 2009) tedy takový výroční dalekohled, který již pak nebude v prodeji. K tomu slepnutí - dekoraci to nevadí a dnešní kvalitní zrcadla vydrží opravdu hodně dlouho.

Spekulace o tom, co ještě je vidět nebo už není vidět jsou "teoreticky zastřešeny" v článku O'MEARA, Stephen: How Faint Can You See?, Sky and Telescope 4/1994, článek jsem přeložil do češtiny a mám k dispozici.

V článku je zpochybněn pojem MHV (mezní hvězdná velikost) jako takový. Na příkladech je ukázána jeho bezpodstatnost. Dále je předložen výklad vlivu atmosféry na astronomická pozorování a z něho vyvozeny (zajímavé) závěry.

V. K.
Zdravím,
ten článek může být zajímavý, rád bych si ho přečetl. Můžu požádat o zaslání na e-mail ?

V článku je zpochybněn pojem MHV (mezní hvězdná velikost) jako takový.To bych netvrdil. To, že má MHV charakter pravděpodobnostní funkce je dobře známá věc a zkušení pozorovatelé s tím počítají. Tato skutečnost však určitě pojem MHV jako takový nezpochybňuje, jen poukazuje na to, že její určení není úplně triviální. A také na to, že z libovolného dalekohledu se při pokročilých pozorovatelských technikách dá získat mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát . Běžně se jako MHV bere jas hvězdy, která je viditelná po 50% času (k této hodnotě se zhruba dospěje i metodami sčítání hvězd v různých regionech).

Tak jsem nasel stranku, kterou jsem asi hledal. http://astronet.wz.cz/
Typek se stejnym dalekohledem popisuje, co s nim pozoroval. Bohuzel plosne DSO jsou fakt slabota, ale popisuje jich docela dost, takze mam prez leto co delat. Taky prej nasel hvezdu 11.43 mag. Snad bude pocasi.
Jeste k tomu clanku o MHV.
Cituji: "...hvězda 'blikla' v zorném poli jenom na sekundu, asi tak jednou za minutu..." Zkousel jste tohle nekdo ? Me to prijde jako hrozna nuda.
J.

Tak jsem nasel stranku, kterou jsem asi hledal. http://astronet.wz.cz/
Typek se stejnym dalekohledem popisuje, co s nim pozoroval. Bohuzel plosne DSO jsou fakt slabota, ale popisuje jich docela dost, takze mam prez leto co delat. Taky prej nasel hvezdu 11.43 mag. Snad bude pocasi.
Jeste k tomu clanku o MHV.
Cituji: "...hvězda 'blikla' v zorném poli jenom na sekundu, asi tak jednou za minutu..." Zkousel jste tohle nekdo ? Me to prijde jako hrozna nuda.
J.
Nuda to není, protože ten člověk se na to intensivně soustředí. A že jde o sekundu a minutu, to ví jen podle hodinek, protože při takovém soustředění je čas vnímán subjektivně úplně jinak, než normálně.

1.Zpochybňování mhv jako takové je zcestné, pro mě je to jeden ze základních, byť subjektivních korekčních faktorů (konec konců individuální korekce každého jedince lze stanovit)...
2. v monaru 25x60 sem při pozorování V Boo viděl (cca. 50% času) hvězdu o vizuální magnitudě 12,6, takže s Newtonem 76/700 to nuda není (mám ho ještě někde na hvězdárně)
3. pokud začínám, měl bych tomu volit adekvátní vybavení, kdysi, když sem začínal s DSO, stačil mi triedr 7x50 a na několik desítek pozorování bylo o zábavu vystaraný (byť i třeba seznamování se se širokým okolím slabších DSO objektů)
4. nevím proč je třeba vždycky začínat se 400-kou Dobsonem, když ani nevím, kde mám co hledat...

1.Zpochybňování mhv jako takové je zcestné, pro mě je to jeden ze základních, byť subjektivních korekčních faktorů (konec konců individuální korekce každého jedince lze stanovit)...
2. v monaru 25x60 sem při pozorování V Boo viděl (cca. 50% času) hvězdu o vizuální magnitudě 12,6, takže s Newtonem 76/700 to nuda není (mám ho ještě někde na hvězdárně)
3. pokud začínám, měl bych tomu volit adekvátní vybavení, kdysi, když sem začínal s DSO, stačil mi triedr 7x50 a na několik desítek pozorování bylo o zábavu vystaraný (byť i třeba seznamování se se širokým okolím slabších DSO objektů)
4. nevím proč je třeba vždycky začínat se 400-kou Dobsonem, když ani nevím, kde mám co hledat...
To napiš Rogeru N. Clarkovi.