MAKSUTOV-NEWTON MN-152
Napsal: 14. 10. 2013, 01:22
Mám-li v úvodu kapitoly o detailním porovnání obou dalekohledů prozradit nějaké resumé, pak jedině takové, že souboj nemá jednoznačného vítěze.. Oba dalekohledy se chovaly v podstatě dle očekávání - také proto, že s oběma, i když zvlášť, jsme napozorovali mnoho hodin pod slušnou oblohou na severním okraji Boletického vojen. újezdu a u každého už dobře známe jeho vlastnosti, což umožňuje snáz využít a vyždímat maximum v daných podmínkách. Výborná ED120ka v porovnání s mou, taktéž vynikající, ED100kou příjemně překvapila a protože jsem před lety takovéto porovnání už dělal, mohu konstatovat, že nová generace ED120 učinila velký pokrok - barevná vada je o dost menší, v širokoúhlém poli není vidět její nárůst ke kraji pole ( jako u starší verze ) a překvapilo mne stejně marginální sklenutí pole, jako je u ED100ky ( rozuměj - nikoli fotograficky, ale vizuálně při použití 2" TV Naglerů s delším ohniskem ). Zkrátka, jakýkoli 2" Nagler a Panoptik nemusíte ze středu pole ke kraji přeostřovat a definice hvězd je příkladná i bezprostředně u clony. Brouzdání oblohou s malými zvětšeními a širokým polem je opravdu krásným zážitkem a já osobně tohle stále více zbožňuju..K úplné vesmírné nírváně mi chybí už jen to, že to nemám ve větším průměru v podání "bino - stereo". Nadprůměrné výsledky této ED120ky mne naplnily očekáváním, jak si povede vedle ní MN 152. Tento Maksutov - Newton je rovněž velmi povedený. K dokonalé temperaci na venkovní teplotu kousek nad nulou sice potřebuje cca 2 hod., ale ta hodně velká zvětšení pak stojí za to - zažil jsem krásně viditelné albedové útvary na ostrém kotoučku Marsu při zvětšení cca 600x ! - ED100ka se zvětšením 300x nestíhala..Ale i tak jsem tak nějak počítal, že na některé detaily na planetách, ale i na nějaké duchařinky, bude kontrast ED120 přeci jen lepší..
Toto se na planetách potvrdilo, zvlášť u malých a menších zvětšeních, současně byl obraz v ED120tce řezavě ostrý a Jupiter. měsíce příkladně bodové. Prostě obraz Jupitera byl v EDčku ostřejší a pásy kontrastnější. S rostoucím zvětšením se situace vyrovnávala, ale obraz v EDčku se nám všem stále líbil víc. Při velmi velkém zvětšení 3 až 4D a výborném seeingu byl obraz v MN152 barevně čistější, protože EDčko už přeci jen barvilo..
Procházky mléčnou dráhou a prozkoumání mnoha otevřenek a kulovek ukázalo rozdílnost vlastností obou typů dalekohledů - i když mají oba zástupci v podstatě ideální obraz ohybových kroužků. Při pohledu do např. Nagleru 26mm vsunutém do MN 152 ( 28 x 150 ) máte pocit v podstatě dokonalého obrazu, hvězdy jsou bodové, bez astigmatismu a komy v celém poli, a snadno odlišujete jejich barevnost. Není co vytknout.. Podíváte-li se na stejné hvězdné pole ED120kou a ekviv.zvětšením, je vše v podstatě stejné, není rozdíl ani v kontrastu a odstupu od pozadí, ale stálice jsou přeci jen bodovější..S rostoucím zvětšením se rozdíl zmenšuje, ale i na hranici, kdy se začínají objevovat ohyb.kroužky, je obraz stálice v EDčku jakoby ostřejší, resp. v Maks.-Newtonu sametovější. Pokud se s ohledem na toto zaměříme na rozlišovací schopnost - tedy domníváme-li se, že by EDčko mohlo rozlišit víc - není tomu tak, nestalo se, že by EDčko někde zvítězilo..
Několikrát jsem na AF psal, že jsem vždy obdivoval ruské Intes - Micro Maks. - Newtony, zvlášť poté, co jsem na srazu v Rakousku - Korutanech pořádaném TS mohl detailně porovnat jejich kvality jak s výbornými Newtony, tak velkým APO refraktorem. Uchvátil mne tehdy jejich nádherně klidný a sametový obraz hvězd, jiný než dávaly Orion Newtony ( i když se zdálo, že tyto mají kapku lepší kontrast ). Fantastický byl pohled s nimi i na Měsíc. MN 152 má podobně sametový obraz hvězd, i když ne tak krásný, jako Intesy - ty mají také cca poloviční centrální zástin. Absence pavouka sekundáru je prostě u Maks.-Newtonů znát, uzavřený tubus je k nečemu taktéž dobrý.. Můj MN 152 mne ale zklamal na Měsíci - tomu obrazu pořád nemohu přijít na chuť - ani nevím, co mi nejvíc na něm vadí. Stejně tak se to chová fotograficky - ve dne produkuje MN brilantní snímky krajiny, ostré a kontrastní, barevně velmi čisté...líbí se mi víc než z ED 100/120. Ale foto Měsíce je o dost horší,než z EDček - nějak to nemá šťávu. ED 120 je na Měsíc výborná i vizuálně.
Toto se na planetách potvrdilo, zvlášť u malých a menších zvětšeních, současně byl obraz v ED120tce řezavě ostrý a Jupiter. měsíce příkladně bodové. Prostě obraz Jupitera byl v EDčku ostřejší a pásy kontrastnější. S rostoucím zvětšením se situace vyrovnávala, ale obraz v EDčku se nám všem stále líbil víc. Při velmi velkém zvětšení 3 až 4D a výborném seeingu byl obraz v MN152 barevně čistější, protože EDčko už přeci jen barvilo..
Procházky mléčnou dráhou a prozkoumání mnoha otevřenek a kulovek ukázalo rozdílnost vlastností obou typů dalekohledů - i když mají oba zástupci v podstatě ideální obraz ohybových kroužků. Při pohledu do např. Nagleru 26mm vsunutém do MN 152 ( 28 x 150 ) máte pocit v podstatě dokonalého obrazu, hvězdy jsou bodové, bez astigmatismu a komy v celém poli, a snadno odlišujete jejich barevnost. Není co vytknout.. Podíváte-li se na stejné hvězdné pole ED120kou a ekviv.zvětšením, je vše v podstatě stejné, není rozdíl ani v kontrastu a odstupu od pozadí, ale stálice jsou přeci jen bodovější..S rostoucím zvětšením se rozdíl zmenšuje, ale i na hranici, kdy se začínají objevovat ohyb.kroužky, je obraz stálice v EDčku jakoby ostřejší, resp. v Maks.-Newtonu sametovější. Pokud se s ohledem na toto zaměříme na rozlišovací schopnost - tedy domníváme-li se, že by EDčko mohlo rozlišit víc - není tomu tak, nestalo se, že by EDčko někde zvítězilo..
Několikrát jsem na AF psal, že jsem vždy obdivoval ruské Intes - Micro Maks. - Newtony, zvlášť poté, co jsem na srazu v Rakousku - Korutanech pořádaném TS mohl detailně porovnat jejich kvality jak s výbornými Newtony, tak velkým APO refraktorem. Uchvátil mne tehdy jejich nádherně klidný a sametový obraz hvězd, jiný než dávaly Orion Newtony ( i když se zdálo, že tyto mají kapku lepší kontrast ). Fantastický byl pohled s nimi i na Měsíc. MN 152 má podobně sametový obraz hvězd, i když ne tak krásný, jako Intesy - ty mají také cca poloviční centrální zástin. Absence pavouka sekundáru je prostě u Maks.-Newtonů znát, uzavřený tubus je k nečemu taktéž dobrý.. Můj MN 152 mne ale zklamal na Měsíci - tomu obrazu pořád nemohu přijít na chuť - ani nevím, co mi nejvíc na něm vadí. Stejně tak se to chová fotograficky - ve dne produkuje MN brilantní snímky krajiny, ostré a kontrastní, barevně velmi čisté...líbí se mi víc než z ED 100/120. Ale foto Měsíce je o dost horší,než z EDček - nějak to nemá šťávu. ED 120 je na Měsíc výborná i vizuálně.