Nakonec o tom, že moderní DSLR může být pro astrofotografii docela dobře využitelná tak trochu svědčí přece i toto vlákno:
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 1268748404
Funguje to i s 12-ti bitovým převodníkem, tedy s 10 až 11 efektivními bity a slušný 14-ti bitový převodník by kvalitě výsledků ještě přispěl.
MP píše, že při vzorkování 12 Mpix za 0.1 vteřiny dochází k nepřesnostem kvůli velké rychlosti takového měření, ale tyto rychlosti jsou dnes už běžné a když je dostatečně přesný vzorkovací generátor (když vzorkuje s dostatečnou přesností v daných okamžicích, má nízký jitter), není v rámci 14-ti bitového převodu co řešit.
Canon EOS 1100D
Canon EOS 1100D
takže nejsou nakonec ty dnes už úplně běžné a relativně velice levné komerční i neprofesionální DSLR technicky výborné, když s nimi jdou dělat takové astrosnímky jako třeby ty Liborovy?Jasne, ze jsou vyborne. Jen se vyvoj jejich technologie ubira ponekud jinym smerem, nez je v nasem astrofotografickem zajmu 
Pred presnosti preferuji rychlost, pred nizkym sumem pocet megapixelu, pred vernou interpretaci snimanych dat ruzne "vylepsovaci" algoritmy. Vychazim ze zkusenosti se svymi ctyrmi digitalnimi fotaky - dvema kompakty a dvema zrcadlovkami. Kdyz jsem si po dlouhem opovrhovani digitalnimi fotaky pred 10 lety koupil malinky 3MPx Nikon Coolpix 880 na "rodinne cvakani", byl jsem prijemne prekvapen, jake z toho lezou obrazky, vcetne astronomickych. Od te doby, kdykoliv jsem si koupil novejsi fotak, neco mne na nem prekvapilo neprijemne. Vyssi sum, ruzne ruseni, podivne slozky sumu - ani zcela systematicke, ani zcela statisticke, horsi podani barev (neni nad CMYG masku toho stareho Nikona), nizsi dynamicky rozsah (FWC malych pixelu) ... proste stale vice se projevuji nedostatky, ktere mne dlouho drzely u filmu a jejichz vyreseni mne potesilo pred temi 10 lety ...
Jinak k te rychlosti prevodu - vsechny astro kamery, vcetne tech, ktere vyuzivaji senzory a upravenou elektroniku digitalnich zrcadlovek, maji vyrazne pomalejsi vycitani. "Cteci sum" je siroky pojem a zahrnuje spoustu faktoru. Pri vycitani snimace je vzorkovani rizeno casovacim obvodem toho snimace, takze je vzorkovano ve spravnych okamzicich, ovsem pro spravnou interpretaci signalu senzoru potrebujeme CDS. To znamena dva vzorky na kazdy pixel, ktere se od sebe lisi teoreticky treba i o cely rozsah prevodniku (jeden vzorek obsahuje prenesenou hodnotu z bunky senzoru, ty pred nim a za nim aktualni "nulovou" hodnotu horizontalniho registru). Takze je mezi vzorky potrebny dostatecny interval na ustaleni napeti. Abychom mohli pulsy na vstupu vzorkovaciho zesilovace povazovat za "obdelnikove" (tedy napeti uprostred pulsu za ustalene), musi vzorkovaci zesilovac pracovat aspon na 7. nebo 9. harmonicke frekvenci tech pulsu (a ta je dvojnasobkem vycitaci frakvence). I pak bude presnost jeste daleko od 12 bitu, natoz 14. Cili pro 12MPx za 0.1sec. nam vychazi pres 1GHz jako frekvence, kterou vzorkovaci zesilovac musi zpracovat, nez vygeneruje vzorek pro vlastni prevod.
U nekterych jednodussich kamer (Artemis, Atik), postavenych na "beznych" soucastkach se vyvojari radeji CDS vzdali, coz ale pro dosazeni aspon trochu prijatelne presnosti znamena relativne velmi pomale vycitani a take nekolik bitu prevodniku navic proti skutecnemu rozsahu senzoru, aby mohli s "nulovymi" urovnemi pracovat digitalne az po prevodu.
Pred presnosti preferuji rychlost, pred nizkym sumem pocet megapixelu, pred vernou interpretaci snimanych dat ruzne "vylepsovaci" algoritmy. Vychazim ze zkusenosti se svymi ctyrmi digitalnimi fotaky - dvema kompakty a dvema zrcadlovkami. Kdyz jsem si po dlouhem opovrhovani digitalnimi fotaky pred 10 lety koupil malinky 3MPx Nikon Coolpix 880 na "rodinne cvakani", byl jsem prijemne prekvapen, jake z toho lezou obrazky, vcetne astronomickych. Od te doby, kdykoliv jsem si koupil novejsi fotak, neco mne na nem prekvapilo neprijemne. Vyssi sum, ruzne ruseni, podivne slozky sumu - ani zcela systematicke, ani zcela statisticke, horsi podani barev (neni nad CMYG masku toho stareho Nikona), nizsi dynamicky rozsah (FWC malych pixelu) ... proste stale vice se projevuji nedostatky, ktere mne dlouho drzely u filmu a jejichz vyreseni mne potesilo pred temi 10 lety ...
Jinak k te rychlosti prevodu - vsechny astro kamery, vcetne tech, ktere vyuzivaji senzory a upravenou elektroniku digitalnich zrcadlovek, maji vyrazne pomalejsi vycitani. "Cteci sum" je siroky pojem a zahrnuje spoustu faktoru. Pri vycitani snimace je vzorkovani rizeno casovacim obvodem toho snimace, takze je vzorkovano ve spravnych okamzicich, ovsem pro spravnou interpretaci signalu senzoru potrebujeme CDS. To znamena dva vzorky na kazdy pixel, ktere se od sebe lisi teoreticky treba i o cely rozsah prevodniku (jeden vzorek obsahuje prenesenou hodnotu z bunky senzoru, ty pred nim a za nim aktualni "nulovou" hodnotu horizontalniho registru). Takze je mezi vzorky potrebny dostatecny interval na ustaleni napeti. Abychom mohli pulsy na vstupu vzorkovaciho zesilovace povazovat za "obdelnikove" (tedy napeti uprostred pulsu za ustalene), musi vzorkovaci zesilovac pracovat aspon na 7. nebo 9. harmonicke frekvenci tech pulsu (a ta je dvojnasobkem vycitaci frakvence). I pak bude presnost jeste daleko od 12 bitu, natoz 14. Cili pro 12MPx za 0.1sec. nam vychazi pres 1GHz jako frekvence, kterou vzorkovaci zesilovac musi zpracovat, nez vygeneruje vzorek pro vlastni prevod.
U nekterych jednodussich kamer (Artemis, Atik), postavenych na "beznych" soucastkach se vyvojari radeji CDS vzdali, coz ale pro dosazeni aspon trochu prijatelne presnosti znamena relativne velmi pomale vycitani a take nekolik bitu prevodniku navic proti skutecnemu rozsahu senzoru, aby mohli s "nulovymi" urovnemi pracovat digitalne az po prevodu.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Canon EOS 1100D
Jasne, ze jsou vyborne. Jen se vyvoj jejich technologie ubira ponekud jinym smerem, nez je v nasem astrofotografickem zajmu...
Naprosto souhlasím.
Mimochodem, frekvence 1 GHz už dnes začíná pomalu patřit do nízkofrekvenční techniky.
Existuje velmi jednoduchá selská úvaha, která ohodnotí kvalitu DSLR spolehlivě: Pokud výslednému astrosnímku signifikantně pomůže chlazení samotného senzoru, je DSLR navržená z hlediska signálových úrovní dobře.
Jinými slovy, pokud výsledný obrazový poměr signál-šum dominantně určuje obrazový senzor, je hardware DSLR ok.
Další věc jsou různé nenáhodné rušivé signály. Vysledovat přesně jejich původ je mnohdy velmi obtížné. Tyto signály ovšem "vylezou" až po složení mnoha expozic, kdy stochastické signály svůj odstup zvětší - ale výrobce DSLR by byl blázen, kdyby tyto jemné artefakty řešil, protože by to neúměrně zdražilo konstrukci DSLR (odstraňování elektromagnetických interferencí je obecně drahá záležitost), aniž by to v oblasti "normální" fotografie mělo jakýkoliv přínos.
Nakonec, rychlosti analogově digitálních převodníků se sice neustále zvětšují, ale zvětšuje se i počet bitů převodu zároveň se zmenšováním hodnot jeho dynamických a integrálních nelinearit. Do foťáků se cpou výkonné kontrolery, jejichž rychlost znamená vyšší spotřebu a tím i vyšší hladinu generovaného rušení jak jimi, tak spínanými zdroji - a tak to půjde pořád dokola.
Naprosto souhlasím.
Mimochodem, frekvence 1 GHz už dnes začíná pomalu patřit do nízkofrekvenční techniky.
Existuje velmi jednoduchá selská úvaha, která ohodnotí kvalitu DSLR spolehlivě: Pokud výslednému astrosnímku signifikantně pomůže chlazení samotného senzoru, je DSLR navržená z hlediska signálových úrovní dobře.
Jinými slovy, pokud výsledný obrazový poměr signál-šum dominantně určuje obrazový senzor, je hardware DSLR ok.
Další věc jsou různé nenáhodné rušivé signály. Vysledovat přesně jejich původ je mnohdy velmi obtížné. Tyto signály ovšem "vylezou" až po složení mnoha expozic, kdy stochastické signály svůj odstup zvětší - ale výrobce DSLR by byl blázen, kdyby tyto jemné artefakty řešil, protože by to neúměrně zdražilo konstrukci DSLR (odstraňování elektromagnetických interferencí je obecně drahá záležitost), aniž by to v oblasti "normální" fotografie mělo jakýkoliv přínos.
Nakonec, rychlosti analogově digitálních převodníků se sice neustále zvětšují, ale zvětšuje se i počet bitů převodu zároveň se zmenšováním hodnot jeho dynamických a integrálních nelinearit. Do foťáků se cpou výkonné kontrolery, jejichž rychlost znamená vyšší spotřebu a tím i vyšší hladinu generovaného rušení jak jimi, tak spínanými zdroji - a tak to půjde pořád dokola.
Canon EOS 1100D
Souhlas, jen k tem ruznym typum sumu a ruseni :
U CCD senzoru (zvlaste tech od Sony) to skoro nehraje roli, ale u CMOS je kriticky ofset jednotlivych pixelu pred vlastni expozici (a ten by mel resit prave CDS, proto je "mezi" bunky horizontalniho registru s obrazovou informaci ukladan signal ze stejnych bunek po resetu). Jenze kdyz zvysime kontrast tmaveho pozadi, na snimcich jsou obvykle vodorovne pruhy - cast po sobe nasledujicich bunek pri vycitani trochu "ujede". Duvodu muze byt nekolik - nestabilita prenosu uvnitr horizontalniho registru, nestabilita vzorkovaciho zesilovace atd. Jen je jasne, ze :
1) za to nemohou jednotlive bunky snimace, tyka se to vzdy rady bunek za sebou s jasnym nabehem a navratem na puvodni hodnoty
2) nejde o systematicke odchylky, prestoze systematicky vypadaji, pruhy se objevuji pokazde jinde, nepomuze aplikace DF, ale pomuze prumerovani vice snimku
Svisle pruhy se objevuji take, ale ty jsou spojene s odchylkami vlastnosti jednotlivych vertikalnich registru a jsou tedy systematicke - aplikace DF je odstrani. Zato ty vodorovne pruhy nejsou ani ciste statisticke (to by nebyly pruhy) ani systematicke (to by byly vzdy ve stejnych mistech).
A s rychosti vycitani to patrne souvisi - muj EOS 50D ma s temi vodorovnymi pruhy vetsi problem, nez muj EOS 20D. Vzhledem k tomu, ze to nelze svadet na velikost pixelu (nejde o ciste statisticky sum), zbyvaji dalsi dva faktory - pixelu je cca 2x vice a cely senzor se vycte cca 2x rychleji, frekvence vycitani je tedy zhruba 4nasobna.
Mimochodem, za chvili si jedu pro dalsi telo EOS 20D :). Zacina mi byt lito, ze jsem u toho sveho vymenil filtr a ten EOS 50D ho pri slabem osvetleni proste nenahradi, po 20D se mi styska ...
U CCD senzoru (zvlaste tech od Sony) to skoro nehraje roli, ale u CMOS je kriticky ofset jednotlivych pixelu pred vlastni expozici (a ten by mel resit prave CDS, proto je "mezi" bunky horizontalniho registru s obrazovou informaci ukladan signal ze stejnych bunek po resetu). Jenze kdyz zvysime kontrast tmaveho pozadi, na snimcich jsou obvykle vodorovne pruhy - cast po sobe nasledujicich bunek pri vycitani trochu "ujede". Duvodu muze byt nekolik - nestabilita prenosu uvnitr horizontalniho registru, nestabilita vzorkovaciho zesilovace atd. Jen je jasne, ze :
1) za to nemohou jednotlive bunky snimace, tyka se to vzdy rady bunek za sebou s jasnym nabehem a navratem na puvodni hodnoty
2) nejde o systematicke odchylky, prestoze systematicky vypadaji, pruhy se objevuji pokazde jinde, nepomuze aplikace DF, ale pomuze prumerovani vice snimku
Svisle pruhy se objevuji take, ale ty jsou spojene s odchylkami vlastnosti jednotlivych vertikalnich registru a jsou tedy systematicke - aplikace DF je odstrani. Zato ty vodorovne pruhy nejsou ani ciste statisticke (to by nebyly pruhy) ani systematicke (to by byly vzdy ve stejnych mistech).
A s rychosti vycitani to patrne souvisi - muj EOS 50D ma s temi vodorovnymi pruhy vetsi problem, nez muj EOS 20D. Vzhledem k tomu, ze to nelze svadet na velikost pixelu (nejde o ciste statisticky sum), zbyvaji dalsi dva faktory - pixelu je cca 2x vice a cely senzor se vycte cca 2x rychleji, frekvence vycitani je tedy zhruba 4nasobna.
Mimochodem, za chvili si jedu pro dalsi telo EOS 20D :). Zacina mi byt lito, ze jsem u toho sveho vymenil filtr a ten EOS 50D ho pri slabem osvetleni proste nenahradi, po 20D se mi styska ...
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Canon EOS 1100D
prestoze systematicky vypadaji, pruhy se objevuji pokazde jinde, nepomuze aplikace DF, ale pomuze prumerovani vice snimku
ahoj, možná trochu OT otázka - kolik snímků je tak cca zapotřebí? Mě některé pruhy nemizí ani při 20-25ti expozicích, je to furt málo? Pomáhá mi hlavně dithering, který dělám tak po 3-5ti expozicích. Ale bez něj jisté pruhy ve snímku zůstávájí. Ještě jedna otázka - jak moc jsou u toho "pruhování" důležité offset (bias) snímky? Ty nedělám, přicházím o něco podstatného? Četl jsem tu někde, že ten offset je obsažený v DF a že prý není ani zapotřebí je dělat. (mám taky 50D)
ahoj, možná trochu OT otázka - kolik snímků je tak cca zapotřebí? Mě některé pruhy nemizí ani při 20-25ti expozicích, je to furt málo? Pomáhá mi hlavně dithering, který dělám tak po 3-5ti expozicích. Ale bez něj jisté pruhy ve snímku zůstávájí. Ještě jedna otázka - jak moc jsou u toho "pruhování" důležité offset (bias) snímky? Ty nedělám, přicházím o něco podstatného? Četl jsem tu někde, že ten offset je obsažený v DF a že prý není ani zapotřebí je dělat. (mám taky 50D)
Canon EOS 1100D
Ahoj, rekl bych, ze je neco spatne v kalibraci snimku. Pokud nepomuze skladani vice light snimku, ale pomuze dithering, pak jde o systematicke pruhy, stale ve stejnych mistech. A od tech pomuze DF, ve kterem by ty pruhy mely byt take.
Pokud se bias neodecte od DF ani od light snimku, pak v tom DF zustane a odecte se s tim DF. Takze to moc velky efekt skutecne nema. Je mozne na toto tema dlouho teoretizovat, jsou situace, kdy se vyplati oddelit ten vycitaci sum (hlavni slozka biasu) od zbytku, ale v praxi je efekt skutecne maly, pokud se DF aplikuje korektne (tedy spravne se urci offset celeho snimku - "uroven cerne" apod.).
Jde o to, jestli od tech snimku nechces (vzhledem k technice) moc. Nejake pruhy tam vzdycky zbydou, zadny DF neni dokonaly a zadny program ho take dokonale neaplikuje (i kdyz se snazim ). Proste vzdycky bude nekde nejaka hranice zvysovani kontrastu pozadi, za kterou nema smysl jit.
Pokud se bias neodecte od DF ani od light snimku, pak v tom DF zustane a odecte se s tim DF. Takze to moc velky efekt skutecne nema. Je mozne na toto tema dlouho teoretizovat, jsou situace, kdy se vyplati oddelit ten vycitaci sum (hlavni slozka biasu) od zbytku, ale v praxi je efekt skutecne maly, pokud se DF aplikuje korektne (tedy spravne se urci offset celeho snimku - "uroven cerne" apod.).
Jde o to, jestli od tech snimku nechces (vzhledem k technice) moc. Nejake pruhy tam vzdycky zbydou, zadny DF neni dokonaly a zadny program ho take dokonale neaplikuje (i kdyz se snazim ). Proste vzdycky bude nekde nejaka hranice zvysovani kontrastu pozadi, za kterou nema smysl jit.
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Canon EOS 1100D
Jde o to, jestli od tech snimku nechces (vzhledem k technice) moc.
To je dost dobře možné, to bude asi ono. V podstatě se tak 95-98% "pruhů" odečte, ale po velkém zesílení tam prostě nějaké stopy zůstavájí a hlavně jde tak o 2-3 prhuhy ve spodní částí snímku, asi to bude prostě limit tý zrcadlovky. Špatnou kalibraci bych asi vyloučit. Dělá mi to posledních několik focení (kdy jsem se ale snažil třeba o IFN) to samé, ať už fotím darky na konci focení, nebo stylem 2x light, 1 dark, se skoro shodným výsledkem i při různých nastaveních DSS. Prostě jsem začal dělat dithering a tím se to vlastně vyřešilo. Tak díky
To je dost dobře možné, to bude asi ono. V podstatě se tak 95-98% "pruhů" odečte, ale po velkém zesílení tam prostě nějaké stopy zůstavájí a hlavně jde tak o 2-3 prhuhy ve spodní částí snímku, asi to bude prostě limit tý zrcadlovky. Špatnou kalibraci bych asi vyloučit. Dělá mi to posledních několik focení (kdy jsem se ale snažil třeba o IFN) to samé, ať už fotím darky na konci focení, nebo stylem 2x light, 1 dark, se skoro shodným výsledkem i při různých nastaveních DSS. Prostě jsem začal dělat dithering a tím se to vlastně vyřešilo. Tak díky
Canon EOS 1100D
Tak jsem vyuzil svuj novy stary dobry EOS 20D a udelal jsem si porovnani DF se svym novejsim 50D. Oba fotaky lezely vedle sebe na stole ve stejnych podminkach, naprosto stejne nastavene a cvakly si jeden DF expozici 30sec pri ISO 800. RAWy jsem jen rychle prevedl v CameraRaw s vytazenym jasem, za vsechny ovladace jsem tahal spolecne, interpretace RAWu by tedy mela byt stejna. Barvy jsem vyvazil na neutralnejsi odstin podle darku z 20D, tim jsem trochu vyrovnal to silne zesilovani cervene pri standardni interpretaci RAWu.
Tohle je z 20D :
a tohle z 50D :
Na klik plna velikost, i kdyz jen JPEG (setrim misto na serveru)
Dark z 50D je cervenejsi, prestoze vyvazeni v CameraRAW bylo nastaveno shodne. Vysvetleni je proste - senzor 50D je zrejme mene citlivy na cervenou, nez senzor 20D a tak se cerveny kanal standardne nasobi vyssim faktorem. CameraRaw ten faktor zmenil, ale zustal tam pomer podle dat od Canonu.
To mne privadi na myslenku, ponekud negujici me predchozi uvahy - mozna za to zvysene ruseni a sum u 50D nemuze elektronika, ale nizka citlivost senzoru (mensi pixely a navic vetsi pokles citlivosti k okrajum spektra) a z toho plynouci nutne vyssi zesileni signalu.
Jinak je videt, ze DF z EOS 50D je viditelne celkove svetlejsi (uz v CameraRaw mne docela prekvapil rozdil v histogramech) a ruznych vodorovnych car je tam vic. V darku z EOS 20D je zase slaby flek od elektroluminiscence, ale za tech 30 sekund pri ISO 800 to neni zadna hruza.
Posledni ukazka je z EOS 20D pri zapnute redukci sumu pro dlouhe expozice. Fotak pak sam exponuje DF se zavrenou zaverkou bezprostredne po "ostre"expozici a odecte ho. Je videt potvrzeni mych vyse uvedenych teorii : svisle pruhy zmizi, vodorovne zustavaji :
Toz tolik o me lasce k EOS 20D ...
Tohle je z 20D :
a tohle z 50D :
Na klik plna velikost, i kdyz jen JPEG (setrim misto na serveru)
Dark z 50D je cervenejsi, prestoze vyvazeni v CameraRAW bylo nastaveno shodne. Vysvetleni je proste - senzor 50D je zrejme mene citlivy na cervenou, nez senzor 20D a tak se cerveny kanal standardne nasobi vyssim faktorem. CameraRaw ten faktor zmenil, ale zustal tam pomer podle dat od Canonu.
To mne privadi na myslenku, ponekud negujici me predchozi uvahy - mozna za to zvysene ruseni a sum u 50D nemuze elektronika, ale nizka citlivost senzoru (mensi pixely a navic vetsi pokles citlivosti k okrajum spektra) a z toho plynouci nutne vyssi zesileni signalu.
Jinak je videt, ze DF z EOS 50D je viditelne celkove svetlejsi (uz v CameraRaw mne docela prekvapil rozdil v histogramech) a ruznych vodorovnych car je tam vic. V darku z EOS 20D je zase slaby flek od elektroluminiscence, ale za tech 30 sekund pri ISO 800 to neni zadna hruza.
Posledni ukazka je z EOS 20D pri zapnute redukci sumu pro dlouhe expozice. Fotak pak sam exponuje DF se zavrenou zaverkou bezprostredne po "ostre"expozici a odecte ho. Je videt potvrzeni mych vyse uvedenych teorii : svisle pruhy zmizi, vodorovne zustavaji :
Toz tolik o me lasce k EOS 20D ...
e-mail : mpec(at)cce(dot)cz&&
Canon EOS 1100D
pěkné srovnání. Přesně o těch dvou pruzích ve spodní části snímku (50D) jsem mluvil, dělá mi to podobný DF, s výraznějším pruhováním u dolního okraje. Když vyvolám DF v lightroomu (ekvivalent camera RAW) mám to ujetý úplně stejně do červena.
Edit: pokud mi to dělá ale podobné výraznější pruhy dole, pak ale musí jít torchu i o systematický šum, ne? Nebo, že by to byla náhoda u dvou různých kusů?
Edit: pokud mi to dělá ale podobné výraznější pruhy dole, pak ale musí jít torchu i o systematický šum, ne? Nebo, že by to byla náhoda u dvou různých kusů?
-
MMys
- Příspěvky: 18289
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Canon EOS 1100D
Na tohle je jediná pomoc, prostě ten snímek víc proexponovat, aby signál byl vůči těm nežádoucím artefaktům relativně silnější. Pak není třeba tolik tahat za křivky a tolik to nevyleze. Ale problém je, že tě zase může limitovat obloha. Jak vypadaly dílčí snímky ?
nasdílej jeden RAW.
nasdílej jeden RAW.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Canon EOS 1100D
Jak vypadaly dílčí snímky ?
to je na mě? Dílčí snímky čeho? nějakého objektu s "pruhováním" Nebo DF? Jinak já se snažím vždy zvolit expoziční čas, který dovolí obloha, aby byl histogram tak mezi čtvrtinou a půlkou. Moje dnešní nové poznatky mě ale přehodily dost na jinou kolej a zjišťuju, že tahat to na úroveň pruhů není výhra
to je na mě? Dílčí snímky čeho? nějakého objektu s "pruhováním" Nebo DF? Jinak já se snažím vždy zvolit expoziční čas, který dovolí obloha, aby byl histogram tak mezi čtvrtinou a půlkou. Moje dnešní nové poznatky mě ale přehodily dost na jinou kolej a zjišťuju, že tahat to na úroveň pruhů není výhra
-
MMys
- Příspěvky: 18289
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Canon EOS 1100D
Jo, jak vypadal snímek objektu. Jeden neupravenej RAW.
Pozor na ten histogram, to je ošemetný. Ten histogram, co vidíš na displeji, je podle mě už histogram snímku prohnaného gamma korekcí po zpracování ve foťáku. V RAW datech je ten histogram daleko níž. Je potřeba si ten RAW otevřít v nějakém astro SW v lineární škále. A do třetiny rozsahu v tomto lineárním zobrazení bych s ním klidně šel. Na displeji to už bude spíš za půlkou, možná i dost za půlkou.
Pozor na ten histogram, to je ošemetný. Ten histogram, co vidíš na displeji, je podle mě už histogram snímku prohnaného gamma korekcí po zpracování ve foťáku. V RAW datech je ten histogram daleko níž. Je potřeba si ten RAW otevřít v nějakém astro SW v lineární škále. A do třetiny rozsahu v tomto lineárním zobrazení bych s ním klidně šel. Na displeji to už bude spíš za půlkou, možná i dost za půlkou.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Canon EOS 1100D
takže jeden snímek s pruhy je třeba tento. http://www.ulozto.cz/8136115/pruhovani-raw-cr2
Je to dobrý exemplář?
a výsledek (ale nekalibrovaný) mám tady na astrofotkách a to zde:
http://astrofotky.cz/~Slavek/1278554559.jpg
i hodně zmenšený je to tam vidět.
Ten histogram, co vidíš na displeji, je podle mě už histogram snímku prohnaného gamma korekcí po zpracování ve foťáku.
Ano, trochu rozdíl tam je, ale je to minimální. Měl bych tedy exponovat k půlce, nebo klidně i přes půlku histrogramu (v terénu na histrogramu displeje)? A není to už moc? Třeba s CLS filtrem, jsem při f2,8/ISO800 v Teslínech v Brdech po 5-6 min ani ne ve čtvrtině, na půlku bych musel exponovat nějakých 15-20 min. bez filtru tak 6-9 min.
Je to dobrý exemplář?
a výsledek (ale nekalibrovaný) mám tady na astrofotkách a to zde:
http://astrofotky.cz/~Slavek/1278554559.jpg
i hodně zmenšený je to tam vidět.
Ten histogram, co vidíš na displeji, je podle mě už histogram snímku prohnaného gamma korekcí po zpracování ve foťáku.
Ano, trochu rozdíl tam je, ale je to minimální. Měl bych tedy exponovat k půlce, nebo klidně i přes půlku histrogramu (v terénu na histrogramu displeje)? A není to už moc? Třeba s CLS filtrem, jsem při f2,8/ISO800 v Teslínech v Brdech po 5-6 min ani ne ve čtvrtině, na půlku bych musel exponovat nějakých 15-20 min. bez filtru tak 6-9 min.
-
MMys
- Příspěvky: 18289
- Registrován: 02. 01. 2001, 05:03
- Bydliště: Běleč nad Orlicí
- Věk: 52
- Kontaktovat uživatele:
Canon EOS 1100D
vrcholek histogramu v RAW datech v MaxIm DL je někde na 1500 ADU z 16k ADU. Smysluplná data v histogramu končí někde na 8-9k ADU, pak je díra a na konci saturované hvězdy. V klidu bych dal expozici na dvojnásobek. Ať pak nemusíš tak lovit.
Když to převedu v PS bez korekcí, tak jako bylo nastaveno na foťáku, je vrchol histogramu silně za třetinou, skoro v půlce. To je velký rozdíl.
Problém je s tou délkou expozic, pokud to vychází jak píšeš, tak není dobré to tak moc prodlužovat, protože je to na DSLR už moc. Ale čtvrt hodiny klidně exponovat můžeš. V mrazu možná klidně i těch 20minut.
Když to převedu v PS bez korekcí, tak jako bylo nastaveno na foťáku, je vrchol histogramu silně za třetinou, skoro v půlce. To je velký rozdíl.
Problém je s tou délkou expozic, pokud to vychází jak píšeš, tak není dobré to tak moc prodlužovat, protože je to na DSLR už moc. Ale čtvrt hodiny klidně exponovat můžeš. V mrazu možná klidně i těch 20minut.
http://hvbo.cz/foto_astronomy_cz, http://hvbo.cz, e-mail: martin(*)myslivec(a)volny(*)cz, Dobson 400mm, N400/1600, Refraktor Borg 77ED, Montáž EQ6, Hvězdárna s montáží vlastní výroby, kamery MII C3-61000, ZWO ASI 1600MM
Canon EOS 1100D
Ale čtvrt hodiny klidně exponovat můžeš. V mrazu možná klidně i těch 20minut.
jo? tak já to přístě zkusím, hlavně když je zatím pěkně mrazivo. Dám teda nižší ISO, tu mléčnou dráhu jsem exponoval na zbytečných 1600. Už se těším, snad to bude pro mě další posun vpřed
jo? tak já to přístě zkusím, hlavně když je zatím pěkně mrazivo. Dám teda nižší ISO, tu mléčnou dráhu jsem exponoval na zbytečných 1600. Už se těším, snad to bude pro mě další posun vpřed