Astronomické fórum

Tak tak. To mi tvrdil i pan Zahajský, že na Slunce je to v podstatě jedno, zvlášť když se to ořezává nějakými filtry.

Doporučil by jsem spíše použít jako objektivový filtr folii Astrosolar a okulárový modrý filtr #82 a žlutý filtr #8. Zvýrazní to pozorování fokulových polí a slunečních skvrn.

Habl

P.S.>MilAN > opraven Heršlův hranol na Heršlova prizma. Milane je ale rozdíl u sekundárnáho spektra achromatického a ED objektivu, zde
se použije zpravidla vhodný filtr. Jedná se o bíle světlo. Zpochybňuji použití achromatickího objektivu a Heršlovy prizmy. Měl jsem možnost podívat se na Slunce též přes Heršlovu prizmu, takže nemám k ní žádné pochybnosti.

Habl   

Kloním se názorově k těm, kteří dávají přednost hranolu. Rozdíl mezi hranolem herschelovým a pentagonálním lze spatřit v tom, že u pentagonálního dochází ke dvěma odrazům ve hmotě hranolu, u herschelova k jednomu odrazu na jeho vnějším povrchu. To má dva dopady - pentagonální hranol ovlivňuje procházející světlo sklem ze kterého je vyroben, na druhé straně ale daleko více dvěma odrazy zeslabuje intenzitu světla, které dál pokračuje do okuláru. Neumím posoudit co je při kvalitních výrobcích lepší...Oba ale určitě předčí folii obrazem, životností - i cenou .

Těch 150,- euro je asi zbytečných, zázrak od toho "speciálního pentagonálního hranolu" bych též neočekával.

Habl  Pavle, přestaňme tu psát o pentagonálním hranolu. Herschelova prisma není pentagonál, netvrdí to na svých stránkách ani Lunt, ani Baader, zůstalo to jako jakýsi relikt v popisu na Supře. Neopakujme tu,prosím, ten nesmysl.

Nevím, proč bych od toho hranolu měl očekávat něco špatného. Nevím, jak by měl vypadat zázrak, ale nikdy jsem neviděl lepší Slunce než přes Herschelův hranol.

Napsal jsem do Supry, aby to tam opravili, ať to nemate další lidi.

Jinak také nevím, jakým způsobem by mohl být nekvalitní. Udělat jednu dostatečně rovnou plochu ve velikosti 1.25" zenitového hranolu dnes umí prakticky každý solidnější výrobce, a zbytek (způsob rozptylu tepla)  již nemá na kvalitu zobrazení vliv. Mechanicky to takhle od pohledu na obrázku vypadá slušně, a nevěřím, že firma, která je schopná dělat chromosférické dalekohledy by nedokázala udělat herschelův hranol.

Ta cena je moc pěkná, a vůbec bych neměl obavy. Tazatel má refraktor (teď už to na rozdíl od prvního dotazu víme) a tak hranol může být velmi dobré řešení místo té folie.

Já jsem před nedávnem Herschel hranol Lunt 1,25 " sháněl a byl nedostupný .

Ještě k Hershelovu hranolu na zrcadlových dalekohledech. Stejnou argumentaci lze použít i proti projekci. Používal jsem projekci na Newtonu 8" a žádné přehřívání sekundáru jsem nezaznamenal. Je pravda, že že ztráty na běžných zrcadlech bývají 5-10%, ale to nejsou převážně ztráty absorbcí, která by způsobovala zahřítí sekundáru, ale rozptylem.

Ještě jsem zapomněl zeptat, jaká je optická délka toho Herschelova hranolu? Mám ten achromát říznutý na bino a při použití s amici hranolem už zbývá rezerva jen tak půl cm. A když použiju dvoupalcové zenitové zrcátko v kombinaci s binohlavou, tak už to nezasunu. Bojím se abych ho ještě nemusel kvůli tomu Herscheláku přiřezávat.

Vzhledem k tomu, že jde o odraz na první ploše, tak počítej, že je to zhruba stejné jako u 1.25" zenitového hranolu.

Dík, tak to je v pohodě.

Takže hranol už mám asi týden. Ze začátku mě překvapilo kolik světla propouští, jde s ním i normálně terestricky pozorovat, i když teda obraz je tmavý. Docela dobře by mohl fungovat i jako měsíční filtr. Samotný hranol rozhodně nestačí. Je nutné ho doplnit o dvojici polarizáků, přidal jsem ještě Solar Continuum a obraz nádhera. Lepší než s nějakou folii. U skvrny krásné vidět umbra i penumbra. A hlavně s tím Solar Continuum krásně vynikne granulace a při troše soustředění lze spatřit i fokulová pole. Mám ho s binohlavou na svém řízlém lídlskopu (ještěže jsem ho neprodal), okuláry 20mm. Jen malá výtka. Když se tam má dávat tolik filtrů, tak ten výstup z hranolu mohl být delší.

Pardon za off-topik, ale jaká je přibližně v % odrazivost od skla...

Tak to fakt těžko odhadnu. Tipl bych, že by to mohla být až čtvrtina světla, která projde. Ale fakt těžko říct. Terestricky je to jako dívat tak půl h po západu Slunka. Také mě to docela zezačátku překvapilo. Myslel jsem, že přes to uvidím jako přes svářečské brýle. Asi nejde ani tak o zeslabení světla, jako o to, že to odlifruje teplo. Ale s těma polarizákama fakt pohoda. Obraz daleko propracovanější než s Astrosolar folií.

No, ptám se proto, že se mi neustále vrací myšlenka "použít" 160 mm už slepé zrcadlo na pozorování Slunce..Teda po odstranění staré hliníkové odrazné vrstvy..Tuším, že odrazivost by mohla být někde mezi 5-10 % a pak nějaký okulárový filtr..Ale nevím.
Jisté je, že pohled přes Bááder fólii je dost nezáživný.. :-[

Teď jsem se díval na stránky TS a píšou, že by mělo zeslabit o 95% a zbytek právě udělat těma polarizákama. Já to měl nejvíc na chvíli na 127 maku a tam to šlo. S tím zrcadlem fakt nevím. Je to zas větší průměr. Možná ho ještě trochu zaclonit. Ale myslím, že pokud by se do toho nehledělo souvisle hodinu, tak by to ty filtry vydržet. Já se dívám tak po chvilkách, max minutu vkuse. A mám to jen na fotohlavě s jemným pokybem, takže žádná motorizovaná paralaktika.