Astronomické fórum

Oboje máš správne.

nou píše: Skracuje sa efektivna vzdialenost. Z fyzickej 55mm vzdialenosti sa stane vlozenim filtra 54mm inak povedane filter ma zapornu opticku dlzku. Tak je to napisane v tom texte od Baader co citoval Lukas.

Prosím tě , nevymýšlej teorii ani termíny. Zkus ti to nakreslit tedy do toho obrázku, který jsem sem dal. A vymysli tedy,kam ti padne ohnisková rovina- jestli blíže k objektivu nebo dále po vložení filtru.
Pro pochopení problematiky stačí brát v úvahu to, že prostě filtr posune rovinu ohniska o 1/3 své tlouštky dál. A tak to také musíš počítat. Ve skutečnosti to je jen přibližný výpočet, platící pro malé úhly a zjednodušený pro index lomu 1,5

M_V píše:Díky za vysvetlenie, že to nie je také jednoduché

Ak ten zväzok ide po povrchu kužeľa, tak tam vzhľadom k symetrii v monochromatickom svetle k žiadnemu problému nedôjde. Ale v bielom svetle by sa mala objaviť chromatická aberácia aj na osi a keby by bol ten zväzol plný kužeľ, tak sa na osi objaví tiež sférická aberácia, je to tak?

Aha, takže ten problém na kraji vznikne tým, že typický širokáč nie je telecentrický ale aj lúče prechádzajúci stredom clony dopadajú smerom ku kraju čipu pod čoraz väčším uhlom. Pre telecentrický objektív by bol teda ten efekt rovnaký v celej obrazovej rovine.

V každom prípade, v tom odkaze je ten rozdiel v hrúbke skla fakt podstatný.

Ano, pro telecentrický objektiv by to bylo v pohodě. Posun by byl v celém poli konstantní, vady by neměly vzniknout.

Chromatická aberace pro kolmou desku a osový svazek podle mě také nevznikne. Po lomu na přechodu vzduch/sklo dojde k disperzi, na další lomu na rozhraní sklo/vzduch dojde zase k opačné a vzájemně se to vyruší.

Viditelný problém nastane pouze pokud je deska hodně šikmo, a nezanedbatelně tlustá vůči ohnisku. Tam to pak zanese ještě i astigmatismus (liší se místa a úhly vstupů paprsku do skla pro různé paprsky v kuželi). Jak moc, tak to by bylo nejlepší nasimulovat v nějakém optickém SW. Ale pro běžné filtry a ohniska to bude nedetekovatelné a vyhovuje ten zjednodušený vztah pro posun.

Nojo,
ale nesmí se zaměňovat pojem optická délka a ohnisková vzdálenost. S optickou délkou je to samozřejmě přesně jak píšeš. Tedy jako kdyby tam bylo pouze těch 54mm místo 55, a proto by se senzor správěn měl dát o ten posun dál.

S měřítkem zobrazení se ale nestane po vložení desky vůbec nic, stále bude odpovídat původnímu ohnisku soustavy, byť se jeho poloha posunula dál.

nou píše:

MMys píše:Ale prosím tě, od kdy planparalelní deska zkracuje ohniskovou vzdálenost ??? Pokud vím, tak pouze posune ohnisko směrem dál od objektivu, pro běžné rozsahy indexu lomu zhruba o 1/3 tloušťky toho skla, přesně o:

(n-1)/n * t, kde n je index lomu a t tloušťka destičky.

Skracuje sa efektivna vzdialenost. Z fyzickej 55mm vzdialenosti sa stane vlozenim filtra 54mm inak povedane filter ma zapornu opticku dlzku. Tak je to napisane v tom texte od Baader co citoval Lukas.

MMys píše:Chromatická aberace pro kolmou desku a osový svazek podle mě také nevznikne. Po lomu na přechodu vzduch/sklo dojde k disperzi, na další lomu na rozhraní sklo/vzduch dojde zase k opačné a vzájemně se to vyruší.

Máš pravdu, k zmene ohniskovej vzdialenosti nedôjde ale ten posun ohniska závisí na indexe lomu a tým pádom je pre rôzne rôzne vlnové dĺžky iný.

Ale je možné, že v praxi to pre bežnú hrúbku filtru nespôsobuje problémy.

Jo, v tomhle máš vlastně pravdu, ale tenhle efekt bude na normálních filtrech totálně zanedbatelný. Nepatrně ale viditelně barevnou korekci ovlivňují třeba až diagonální hranoly, ale tam se bavíme spíš o centimetrech skla. Že tam dojde k jednomu totálnímu odrazu nemá na nic vliv, takže ten pravoúhlý hranol se vlastně chová jako slušně tlustá planparalelní deska.

MilAN píše:Zrovna u těhle objektů bys neměl mít žádný problém. Je jedno, jestli je na monitoru vidíš barevně nebo ne. Na vyhledávání nastav vysoké ISO a čas 2-3 minuty a musí se ti tam objekt objevit. Ty si ho rozumně vycentruješ - na posun dalekohledu stačí kratší expozice a budeš se řídit okolními hvězdami. Pak už dáš nománější ISO A pointovaně 3-5 min expozice budou slušné.

Bezva, díky Milane za odpověď! Jsem rád.

Nemuzu dohledat, jestli planetarka Motch-Werner-Pakull 1 (MWP1) https://astrodonimaging.com/gallery/mwp1/ nema nejake jine oznaceni. Mela by byt videt i vizualne http://www.deepsky-visuell.de/Zeichnungen/MWP1_27.htm

Odpovim si sam - nema,.

Motch-Werner-Pakull 1 (MWP 1, PK 080-10 1, PN G080.8-10.6 )

další označení jsou v simbad-u

Fakt, že jo. Díky, přehlídl jsem to. Už jsem si říkal, co je to za planetárku, co má jen jedno katalogový označení, když ostatní mají průměrně 2-3.

Keď je centrálne tienenie sekundárnym zrkadlom 25% znamená to že plocha primárneho zrkadla ktorá prijma svetlo napr. 10 palcoveho newtona nebude cca 506 cm2 ale 75% z toho čo je 380 cm2 ?

Ne, jde o 25% průměru (velikost málé osy eliptického zrcátka). Uváděl jsem zde excelovou tabulku s výpočtem stínění.
Tzn. vypočteš plochu primáru, pak plochu sekundáru (jako kruhovou plochu s průměrem 1/4 průměru primáru), odečteš a z výsledné plochy zpětně spočítáš nový ekvivalentní průměr. Pokud chceš odpovídající plochu refraktoru - pak ještě musíš násobit dvěma odrazy dle kvality pokovení (nejčastěji dnes 0,94 - ale takto výkonný odraz má pouze nové a čisté zrcadlo, běžně 0,9 a spíše 0,87). Refraktor také nepropouští 100% světla, netřeba však s tímto počítat, protože nezapočteš větší vliv pavouka i paciček na primáru.
tzn. v kub.cm: 506-31,7== se započítáním odraznosti primáru a sekundáru 94% přibližně odpovídá průměru 241mm (ve skutečnosti trochu méně, dopad na kontrast je významnější - popisuje A.L.P.O.: http://www.alpo-astronomy.org/jbeish/Ne ... Mirror.pdf )

Poznáte nejakého výrobcu sekundárnych zrkadiel okrem firiem Antares, Orion a Čínskych výrobcov?
Ideálne s testom a o priemeru 90-100mm, hrúbky 12-15mm + rozumným pomerom kvalita/cena.

ATC v Přerově. 95mm má v nabídce. Sice zrovna není skladem, ale jelikož je vyrábí tak určitě na zakázku vyrobí.

http://www.atc-astro.eu/eshop/elipticke ... 5x134.html