Astronomické fórum

Tak chyba byla v lidském faktoru , bylo to v tom rozvážení . I posuvy jednoho závaží nebyly dostatečné na zkrácené tyči. Člověk si něco zafixuje a stále to opakuje, než mu dojde , že je to špatně . Tak omluva.
Teď je to jak by mělo být. Taky se mi stalo , že RMS v DE bylo i vyšší . Ovalita hvězd , poměr os FWHM ve středu snímku byla v průměru 0,94 při 300sec expozici . Udělal jsem i tu periodickou a zarazila mi cykličnost po cca 10 sec .,viz obrázek . Zkusil jsem to přepočítat a vychází to cca na jeden zub pastorku na motoru . Z toho by bylo patrné , že není ten pastorek dobrý nebo je to pro tak málo zubů obvyklé ? Nejsem strojař , tak to neposoudím . Pokud je, ale krok pointace 1sec , tak to stačí kompenzovat, ale trochu to taky asi může ovlivnit . Přidávám i chod pointace , FWHM bylo 2,3 pix -2,2".

Zaznamenala by napríklad kamera ASI462MC nejaké IR žiarenie v úplnej tme? Mám na mysli že by sa v tej tme nachádzal nejaký zdroj tepla, prípadne akú teplotu by mal mať zdroj aby žiaril napríklad pod 1000nm?

Zdravím. Jaká je praktická výhoda teleskopu 150/1200 oproti 150/750? Je to jen o větším zvětšení out of the box, pro které bych na 750 potřeboval další čočky (implikující jistou degradaci obrazu) a nebo jsou i další rozdíly?

Odesláno z mého ELE-L29 pomocí Tapatalk

Otázka patří spíše do tématu "Dalekohled pro začátečníka" a tam leží i veškeré odpovědi dokonce několikrát.
Zásadním rozdílem ve prospěch delší verze bude:
- zanedbatelná koma
- větší kontrast zvláště na planetách, menší centrální stínění
- hloubka ostrosti, přesnost ostření
- snadnější kolimace
Např. 150/750 s 50mm sekundárem bude mít pole nepostižené komou jen o průměru 1,8mm (0,9mm od osy) a snesitelná koma dle Everharta dosáhne průměr 5,5mm tzn. s okuláry 60° nebude výrazná až s použitím okuláru 5mm, pole zcela bez komy nelze dosáhnout (nutný komakorektor). Rozsah hloubky ostření činí 0,067mm (při 550nm). Centrální stínění 33,3% sníží efektivní průměr na (150-50) 100mm a podle vzorce pozorovatelů planet A.L.P.O. na 86mm. Dosah na hvězdách při 91% pokovení odpovídá 136mm refraktoru (teoreticky, ve skutečnosti o něco málo méně). Přesnost kolimace 0,6mm.
Obvyklý 150/1200 s 34mm sekundárem má pole nepostižené komou o průměru 7,5mm (okulár 60° 7mm) a snesitelná koma Everhart dokonce o délce 23mm (11,3mm od osy)! Rozsah hloubky ostření až 0,172mm (550nm). Rozdíl průměru primár a malé osy sekundáru vede k ekvivalentu refraktoru o průměru 116mm a podle výpočtu A.L.P.O. pak 112mm. Dosah na hvězdách při 91% pokovení odpovídá 141mm refraktoru (teoreticky, ve skutečnosti o něco méně). Přesnost kolimace 2,5mm.

U kratší verze jsou značné rozdíly rozměrů malé osy sekundáru (SW150P=47mm, SW150PDS=52mm, GSO PhotoLine=63mm) a tím i v centrálním stínění a výkonu na planetách (jiný posudek leží ve využití pro foto). Je potřeba rovněž zvážit celkové provedení hl. výtahu (ideálně dvojrychlostní pro F5). Větší centrální stínění než SW/GSO mívají obvykle Expl.Sci. a Bresser (Bresser Messier NT-150S Hex má sekundár 55mm).
TADY máš v tabulce (v zelené části si definuj své newtony, doplň si také své okuláry a velkost pole nebo přesněji pole v mm).
A ZDE jednu z mnoha odpovědí.

hrubější, obecnější výpočet se zbytkovou komou jako úhlové pole okuláru z výsledku mocniny poměru F - tzn.
F5 (150/750) - pro okuláry 25°(monocentric)
F6 (200/1200) - pro okuláry 36° (klasická ortho okuláry)
F7 pro plőssly a F8 pak pro Radiany, DeLite Panoptik apod.
(vzorec je složitější, zde zjednodušen: http://www.telescope-optics.net/coma.htm )

astar píše: Z toho by bylo patrné , že není ten pastorek dobrý nebo je to pro tak málo zubů obvyklé ? Nejsem strojař , tak to neposoudím . Pokud je, ale krok pointace 1sec , tak to stačí kompenzovat, ale trochu to taky asi může ovlivnit . Přidávám i chod pointace , FWHM bylo 2,3 pix -2,2".

S tím pastorkem to tak prostě je, stačí aby zuby nebyly úplně přesná evolventa, a nebo byly se zabírajícím kolem složeny v jiné osové vzdálenosti než teoreticky správné, a chod již pak není rovnoměrný.

Tohle ale opravdu může být zdroj oné ovality, protože autoguider to už kvůli nutné expoziční době nebude stíhat, a bude pořád v mírném zpoždění. Tady by možná pomohl ten řemínkový převod.

kkaarr : Jsou odpovědi a rady rychlé obecné a né moc řikající. A pak jsou ty kvalitní užitečné a doslova vymazlené. A ta od kolegy g je ten druhý případ, který by si zasloužil do nerátek poslat láhev něčeho dobrého, neb při dlouhém psaní už může vyschnout v krku

LukasNestak píše:Mám na mysli že by sa v tej tme nachádzal nejaký zdroj tepla, prípadne akú teplotu by mal mať zdroj aby žiaril napríklad pod 1000nm?

Odhadom by to mohlo byť tak od 300°C ak predpokladáme, že voľným okom vidno, že objekt začína žiariť temne červene zhruba okolo 500°C. Spektrum tepelného žiarenia si môžeš spočítať tu:

https://www.spectralcalc.com/blackbody_ ... ckbody.php

Martine díky za objasnění . No řemínky nebudu předělávat . Ta ovalita r 0,94 je v pohodě. Pokud to bude stálé , tak budu spokojen .

Filter skracuje alebo naťahuje efektívnu optickú dĺžku o 1/3 hrúbky skla?

Posunuje polohu ohniska dál od objektivu

Ano, to som si myslel a tak som si vždy všetko prepočítaval, ale toto vyjadrenie Baaderu ma zmiatlo:

The filter is the answer. Although it does not alter the focal length, it shortens the effective length by approx. 1/3 of its thickness. The optical rays follow a different path inside the filter. As the Baader filters are 3 mm thick, 1/3 of this amount is 1 mm. So the glass path of the filter shortens the optical length from 11.5 to 10.5 mm. You are inside the corrector´s tolerance with this value.

Preložené googlom:
Filter je odpoveďou. Aj keď to nemení ohniskovú vzdialenosť, skracuje efektívnu dĺžku o cca. 1/3 jeho hrúbky. Optické lúče sledujú inú cestu vo vnútri filtra. Pretože filtre Baader majú hrúbku 3 mm, 1/3 z tohto množstva je 1 mm. Sklenená dráha filtra teda skracuje optickú dĺžku z 11,5 na 10,5 mm. S touto hodnotou ste v tolerancii korektora.

To je ale spolu konzistentné, pretože keď do optickej cesty vložíš 3 mm skla, ktoré má optickú dĺžku 2 mm tak musíš ten milimeter o ktorý sa skrátila optická dĺžka nahnať tým, že posunieš okulár/senzor o milimeter ďalej od objektívu.

Staci sa pozriet na obrazok lomu svetla v plochej doske https://cs.wikipedia.org/wiki/Lom_vln%C ... 3%AD_desce a je hned jasne preco sa posuva ohnisko dalej. Tym padom filter efektivne skracuje opticku vzdialenost.

Ale prosím tě, od kdy planparalelní deska zkracuje ohniskovou vzdálenost ??? Pokud vím, tak pouze posune ohnisko směrem dál od objektivu, pro běžné rozsahy indexu lomu zhruba o 1/3 tloušťky toho skla, přesně o:

(n-1)/n * t, kde n je index lomu a t tloušťka destičky.

Ale ohnisková vzdálenost zůstane identická, pouze obraz vzniká o kousek dál.

Samozřejmě za předpokladu, že je relativně tenká ve srovnání s ohniskem. U větších tloušťek a kratinkých ohnisek tam kromě posunu začne zanášet optické aberace. Zrovna tak při náklonu (hlavně větším).

nou píše:Staci sa pozriet na obrazok lomu svetla v plochej doske https://cs.wikipedia.org/wiki/Lom_vln%C ... 3%AD_desce a je hned jasne preco sa posuva ohnisko dalej. Tym padom filter efektivne skracuje opticku vzdialenost.

Doufám, že obrázek od ruky na to stačí.Původní ohnisko F, nová poloha F1, posuv = delta. Ohnisková vzdálenost zůstává.