Jednoduchá otázka - jednoduchá odpověď

[MMys]

Pokud je celokrok 0.6 sec. tak jsou oscilace od 2f motoru nejspíš mimo hru. Za 0.6s obloha ujede zhruba 9", a nelinearita i při trochu zatíženém krokáči je obvykle pod 10%, a oni ji navíc mají celkem slušně vykompenzovanou, jak jsem si pouštěl jeden motorek na stole. To nemůže být ve snímku vidět. Takže tu rychlou složku PE bych přikládal spíš nepřesnosti na zubech těch koleček.

Natoč ten průběh PE, pak budeme moudřejší.

[astar]

Martine , ano zkusím tu periodickou ,jak bude možnost i jen ve městě u garáže . Uvidím taky jak to bude stím rozvažováním , zda není zádrhel v lidském faktoru .
Převod kolečky je, co si pamatuji, 1:4 tedy 1 otočka motoru 120sec / 200 kroky je 0,6 ses krok .

[MilAN]

Martine, ale pokud předpokládáš nelinearitu na úrovni 10%, tak to může být právě někde na úrovni 1" při 1s pointační expozici. A pokud jen část z toho přičteš k seeingu. lehce bys dostal trochu eliptické hvězdy (samozřejmě ve vztahu k ohnisku a velikosti pixelu)

[MMys]

No bude to na hraně. Kolem těch 10% se to obvykle motá, pokud to není softwarově kompenzované. Což ale u SW zcela zjevně je, protože když mi motorek ležel na stole, a měl jsem na něm uchycenou pro hodnocení 30cm špejli, tak její konec jel docela hezky rovnoměrně, pokud byl motor naprázdno. Bez softwarové kompenzace bývá nelinearita krásně vidět už zde, a se zátěží se ještě zhorší.

Když jsem pak hřídel začal zatěžovat, houpání se objevilo, ale nebylo zas tak významné a hlavně se dost měnilo podle zátěže. A to SkyWatcher má výhodu, že na svých deskách používá step-up měnič z 12V na docela vysokých 30V, takže driver se pak chová opravdu blízko ideálnímu řízenému proudovému zdroji a dá se s tím něco dělat.

Enkodérem jsme to ale neměřil, abych tu nelinearitu určil přesně. Ale nějak to už tak poznám od oka. Osobně si myslím, že u EQ6 to prostě bude směska všech vlivů. Nelinearita mikrokroku, přesnost ozubených kolečka mezipřevodu, vlastní PE šnekového soukolí.

Obecně by té přesnosti měl nejvíce prospět šnek s malou vůlí, a lehké rozvážení. Aby se zbytečně nezvyšoval zatěžující moment motorku.

Jinak, ta nelinearita mikrokroku, pokud tam je, je při chodu krásně viditelná vizuálně, když je slušný seeing a dá se tam opravdu vysoké zvětšení. Hvězda pak malinko osciluje ve směru RA přesně v rytmu těch hvízdavých zvuků od pohonu. Nejlépe samozřejmě s hvězdou blízko rovníku.

[Bill]

Takže tu rychlou složku PE bych přikládal spíš nepřesnosti na zubech těch koleček.

Bohužel to tak není - větší část zůstala i po výměně za řemínky.

[pedrosanchez]

Přeji pěkný den. Chtěl bych se zeptat. Rád bych si někdy nasbíral data na mlhoviny typu IC 1396, NGC 6960, NGC 7000, ale mám trošku problém je identifikovat, jelikož na expozici 60s nevidím stále žádné barvy. Dá se tohle fotit RGB?
Pokud bych ten objekt nalezl, tak bych byl ochoten udělat třeba desítky pointovaných expozic á 300s, ale zároveň nechci mrhat časem. Když hledám na vaše astrofotky, většinou tohle fotíte v úzkopásmu nebo kvalitními chlazenými kamerkami atd. Jde mi o to, jestli mám prostě šanci tyto objekty nějak obstojně nafotit modifikovanou zrcadlovkou (Canon EOS 450D) na osmipalcovém newtonu? Ta Severní Amerika se mi samozřejmě ani nevejde do zorného pole, ale nějakou její výraznou část bych zachytil rád, ta červená se mi tam líbí.

[MilAN]

Zrovna u těhle objektů bys neměl mít žádný problém.. Je jedno, jestli je na monitoru vidíš barevně nebo ne. Na vyhledávání nastav vysoké ISO a čas 2-3 minuty a musí se ti tam objekt objevit. Ty si ho jen rozumně vycentruješ - na posun dalekohledu stačí kratší expozice a budeš se řídit okolními hvězdami. Pak už dáš nománější ISO A pointovaně 3-5 minut expozice budou slušné.

[aspius]

Dá sa az montáž nastaviť tak aby fungovala ako EQ montáž?
Nepostaví sa vodorovne ale nacentruje sa na polárku?

[MilAN]

To je v podstatě rozdíl mezi těmito montážemi.Takže to samozřejmě jde. Je ale otázku, pokud jde o elektronicky ovládanou AZ montáž, jestli dovede fungovat v RA/DEC módu, tj, jako paralaktická. To už záleží na jejím programovém vybavení.

[Vrána]

Pokud si AZ montáž postavíš na některém zemském pólu,tak ti bude AZ montáž fungovat jako EQ.Asi bych to neskoušel na obou pólech je docela chladno Nic ve zlém.

[astar]

Tak chyba byla v lidském faktoru , bylo to v tom rozvážení . I posuvy jednoho závaží nebyly dostatečné na zkrácené tyči. Člověk si něco zafixuje a stále to opakuje, než mu dojde , že je to špatně . Tak omluva.
Teď je to jak by mělo být. Taky se mi stalo , že RMS v DE bylo i vyšší . Ovalita hvězd , poměr os FWHM ve středu snímku byla v průměru 0,94 při 300sec expozici . Udělal jsem i tu periodickou a zarazila mi cykličnost po cca 10 sec .,viz obrázek . Zkusil jsem to přepočítat a vychází to cca na jeden zub pastorku na motoru . Z toho by bylo patrné , že není ten pastorek dobrý nebo je to pro tak málo zubů obvyklé ? Nejsem strojař , tak to neposoudím . Pokud je, ale krok pointace 1sec , tak to stačí kompenzovat, ale trochu to taky asi může ovlivnit . Přidávám i chod pointace , FWHM bylo 2,3 pix -2,2".

[LukasNestak]

Zaznamenala by napríklad kamera ASI462MC nejaké IR žiarenie v úplnej tme? Mám na mysli že by sa v tej tme nachádzal nejaký zdroj tepla, prípadne akú teplotu by mal mať zdroj aby žiaril napríklad pod 1000nm?

[kkaarr]

Zdravím. Jaká je praktická výhoda teleskopu 150/1200 oproti 150/750? Je to jen o větším zvětšení out of the box, pro které bych na 750 potřeboval další čočky (implikující jistou degradaci obrazu) a nebo jsou i další rozdíly?

Odesláno z mého ELE-L29 pomocí Tapatalk

[g]

Otázka patří spíše do tématu "Dalekohled pro začátečníka" a tam leží i veškeré odpovědi dokonce několikrát.
Zásadním rozdílem ve prospěch delší verze bude:
- zanedbatelná koma
- větší kontrast zvláště na planetách, menší centrální stínění
- hloubka ostrosti, přesnost ostření
- snadnější kolimace
Např. 150/750 s 50mm sekundárem bude mít pole nepostižené komou jen o průměru 1,8mm (0,9mm od osy) a snesitelná koma dle Everharta dosáhne průměr 5,5mm tzn. s okuláry 60° nebude výrazná až s použitím okuláru 5mm, pole zcela bez komy nelze dosáhnout (nutný komakorektor). Rozsah hloubky ostření činí 0,067mm (při 550nm). Centrální stínění 33,3% sníží efektivní průměr na (150-50) 100mm a podle vzorce pozorovatelů planet A.L.P.O. na 86mm. Dosah na hvězdách při 91% pokovení odpovídá 136mm refraktoru (teoreticky, ve skutečnosti o něco málo méně). Přesnost kolimace 0,6mm.
Obvyklý 150/1200 s 34mm sekundárem má pole nepostižené komou o průměru 7,5mm (okulár 60° 7mm) a snesitelná koma Everhart dokonce o délce 23mm (11,3mm od osy)! Rozsah hloubky ostření až 0,172mm (550nm). Rozdíl průměru primár a malé osy sekundáru vede k ekvivalentu refraktoru o průměru 116mm a podle výpočtu A.L.P.O. pak 112mm. Dosah na hvězdách při 91% pokovení odpovídá 141mm refraktoru (teoreticky, ve skutečnosti o něco méně). Přesnost kolimace 2,5mm.

U kratší verze jsou značné rozdíly rozměrů malé osy sekundáru (SW150P=47mm, SW150PDS=52mm, GSO PhotoLine=63mm) a tím i v centrálním stínění a výkonu na planetách (jiný posudek leží ve využití pro foto). Je potřeba rovněž zvážit celkové provedení hl. výtahu (ideálně dvojrychlostní pro F5). Větší centrální stínění než SW/GSO mívají obvykle Expl.Sci. a Bresser (Bresser Messier NT-150S Hex má sekundár 55mm).
TADY máš v tabulce (v zelené části si definuj své newtony, doplň si také své okuláry a velkost pole nebo přesněji pole v mm).
A ZDE jednu z mnoha odpovědí.

hrubější, obecnější výpočet se zbytkovou komou jako úhlové pole okuláru z výsledku mocniny poměru F - tzn.
F5 (150/750) - pro okuláry 25°(monocentric)
F6 (200/1200) - pro okuláry 36° (klasická ortho okuláry)
F7 pro plőssly a F8 pak pro Radiany, DeLite Panoptik apod.
(vzorec je složitější, zde zjednodušen: http://www.telescope-optics.net/coma.htm )

[MMys]

Z toho by bylo patrné , že není ten pastorek dobrý nebo je to pro tak málo zubů obvyklé ? Nejsem strojař , tak to neposoudím . Pokud je, ale krok pointace 1sec , tak to stačí kompenzovat, ale trochu to taky asi může ovlivnit . Přidávám i chod pointace , FWHM bylo 2,3 pix -2,2".

S tím pastorkem to tak prostě je, stačí aby zuby nebyly úplně přesná evolventa, a nebo byly se zabírajícím kolem složeny v jiné osové vzdálenosti než teoreticky správné, a chod již pak není rovnoměrný.

Tohle ale opravdu může být zdroj oné ovality, protože autoguider to už kvůli nutné expoziční době nebude stíhat, a bude pořád v mírném zpoždění. Tady by možná pomohl ten řemínkový převod.