Astronomické fórum

larr:
pokud pominu nějaké širokoúhlé záběry oblohy (což je ale asi to, s čím bys měla začít, místo kupování dalekohledu), tak opravdu neexistuje žádné zázračné řešení za pár tisícovek. Hledáš zbytečně, hromada lidí už to vyzkoušela před tebou, včetně mě. Začal jsem naivně s montáží za 8000,- s jednoduchým pohonem. Byla to cesta neustálého boje s technikou, nekonečného DODO (dodělej doma) a stejně to skončilo nákupem lepší montáže, stavbou dalekohledu s pevným fokusérem, pořízení komakorektoru a tak dále.

Ten můj článek pro Astropis je takové realistické zhodnocení toho, co je v současnosti pro začátečníka reálné pořídit, aby to fungovalo v zásadě po zakoupení a smontování, bez nutností dalších investic. To kolik to stojí, je prostě realita, kterou je buď nutné akceptovat, nebo se na to vybodnout.

(pravda, existuje ještě třetí cesta - postavit si to celé sám, ale není to ani levnější, ani rychlejší, i když si to spousta lidí na začátku myslí).

Poradíte prosím začátečníkovi s propojením Dobsona 150/1200 a foťáku Sony a6000?

Vím, že to není ideální sestava pro astrofoto, ale oba dva stroje mám a tak bych je chtěl zkusit dát bez nějakých dalších vysokých pořizovacích nákladů dohromady. Samozřejmě počítám s tím, že Dobson bude stát na poncetce, která je těsně před dokončením.
Původně jsem chtěl fotit za okulárem pomocí nastavitelného držáku Baader, který jsem pořídil pro obyčejný kompakt, ale tuhost téhle sestavy je opravdu hrůza a navíc když má Sony a6000 výměnné objektivy, rád bych ho zkusil propojit přímo.

Chtěl jsem tedy koupit E-mount/T2 adapter (např. http://www.amazon.com/Rokinon-T-mount-A ... B0086UXT4U), ale na internetu jsem zjistil, že pokud se foťák připojí přímo, může nastat problém se zaostřením. Doporučuje se v tom případě ještě vložit Barlow člen.

Například tady: https://www.youtube.com/watch?v=reFxoF3XoaU
a nebo v téhle diskuzi: http://www.dpreview.com/forums/thread/3654010.

Máte s tím někdo zkušenosti? Jaká je nejideálnější cesta propojení „bezzracadlovky“ a SW 150/1200.

Jen bych doplnil, že mi nejde o nějaké profi snímky, prozatím neplánuji ani pořízení korektoru, který by, jak jsem se dočetl, měl také správně v podobné sestavě být. Je to zatím jen pro zábavu bez nějakých větších dodatečných nákladů vyfotit něco s tím, co už mám. Tedy Dobson a Sony a6000

Díky moc za jakoukoliv radu
H.P.

Ten adaptér je správně.Pokud budeš chtít fotit hvězdy, obecně DSO, nepotřebuješ nic. Pokud planety a měsíc, tak to chce obraz zvětšit. Buď pomocí Barlowa nebo projekcí okulárem. Barlow lze najít s T2 závitem, takže není potřena už nic dalšího. Pokud tedy projekcí za okulárem, nevyhneš se nějakému projekčnímu adaptéru . např, tomu, co je v tom videu,

Díky moc za rychlou reakci. Redukci jsem právě koupil a zjistil jsem že Barlow, který mám má T2 závit, takže snad bude dnes trochu jasno abych mohl experimentovat.

Ještě se zeptám, jaké bude zvětšení sestavy, pokud připojím foťák přímo (s vymontovanou čočkou z Barlow členu). Vím, že zvětšení je poměr ohniskových vzdáleností, ale jakou ohniskovou vzdálenost má foťák bez objektivu? Omlouvám se za možná hloupé začátečnické dotazy.

Díky moc

Jako vtip dobré   Ohnisková vzdálenost je vlastností nějakého optického členu nebo soustavy, samotný foťák žádný takový parametr nemá.. stejně jako fotka čehokoliv nemá žádné "zvětšení". U fotky se udávají obvykle rozměry záběru např. v úhlových stupních

širokoúhlé fotky dělám už půl roku

Pro HonzaPPP :
Udělej si takový malý pokus. Až bude dost šero, nebo přímo tma, tak namiř svůj dalekohled na Měsíc, nebo v nouzi na nějakou né příliž vzdálenou lampu. Vyndej z okulárového výtahu okulár, prostě ať tam nic není. Vem si nějaký papír a přilož ho k okulárovému výtahu. Na ten papír se ti promítne obraz měsíce, nebo té lampy. Ten obraz zaostříš pohybem v ose okulárového výtahu.
Na tomto krásně vidíš, že je potřeba ten obraz promítnout a zaostřit na senzor foťáku a pak cvaknout a fotka je na světě. Velikost obrazu toho Měsíce, nebo lampy je určena ohniskovou vzdáleností objektivu. Čím delší je ohnisko, tím větší se vykreslí obraz objektu v obrazové rovině.
Toto jsou základy optiky ze základní školy.

HonzaPPP: Fotak bez objektivu nema ohniskovu vzdialenost. Ohniskovu vzdialenost ma len objektiv. Zoom udavany pri kompaktoch zvacsa uvadzaju ako pomer najkratsej a najdhlsej ohniskovej vzdialenosti. A ani to nie je pravda, pretoze aj tu ohniskovu vzdialenost prepocitavaju priblizne podla velkosti pouziteho senzoru na kinofilmovy format (24 x36 mm). U tohoto formatu plati, ze uhlove pomery zobrazovania su priblizne rovnake ako ma ludske oko, ak sa pouzije 50 mm objektiv. Takze ten sa berie ako zaklad.

jaké bude zvětšení sestavy, pokud připojím foťák přímo
Většinou se to dá vztáhnout k základnímu objektivu, což je pro FF 50mm a pro APS-C cca 30mm. Ale místní borci takovou matemetiku neuznávají

Ještě se zeptám, jaké bude zvětšení sestavy, ...
cca 1200mm/50mm
Fotoaparat cez Tkruzok pripojeny k Dobsonu ma jeho zrkadlo ako objektiv teda ohnisko je 1200 mm.

Tvrdi sa, ze 50 mm fotoobjektiv je zhruba pohlad ludskeho oka, teda pomer cca 1200/50 je zvecsenie.

Uhlovu velkosť objektu u 50mm ohniska a oka som chcel premerat, ale som sa k tomu nedostal, tak to zatial beriem ako fakt.

Skor by malo byt zaujimavsie, ze velkost Mesiaca by na chipe pri ohnisku 1200 mala byt cca 11 mm, teda o nieco viac ako 2/3 vysky foto.

Pánové, prosím, smiřte se s tím, že objektiv (žádný) nemá zvětšení. Takže kolega bude fotit ohniskem 1200 mm.
O zvětšení budeme mluvit až v okamžiku, kdy se na fotku budeme dívat na nějakém médiu a z nějaké vzdálenosti. Potom můžeme porovnat pozorovací úhly bez optiky v reálu s pozorovacím úhlem toho objektu na médiu ( např. na monitoru). Protože pro zvětšení platí nejen poměr ohnisek( u dalekohledu) , ale tentýž poměr platí pro poměr pozorovacích úhlů.
Takže je jedno, jak velký bude třeba Měsíc na filmu nebo čipu, ale co z něho uděláme potom na monitoru nebo fotce a z jaké vzdálenosti se na něj budeme dívat
Např. Měsíc na monitoru má průměr 500 mm, díváme se na něj ze vzdálenosti 600 mm, takže ho vidíme pod úhlem nějakých 45 ° a neozbrojeným okem ho vidíme veliký 1/2°. Takže jsme si ho zvětšily 90x

Cele to zoomovanie je prakticky nezmysel a je to len obchodny tah na ohurenie zakaznikov. Nic viac. Tych 50 mm na FF vyjadruje len to, ze cela opticka sustava na tomto formate fotoaparatu je nastavena tak, ze ak sa jednym okom pozriete do hladacika fotoaparatu na matnicu na nejaky premietany objekt a druhym okom sa volne pozerate na ten isty objekt, tak ho obidvomi ocami vidite zhruba rovnako velky. Kvoli tomu sa tych 50 mm povazuje za zaklad. V podstate to nic ine nevyjadruje. Je tam kopa inych dolezitejsich parametrov, lenze tym obycajni ludia zvacsa nerozumeju a preto sa pri fotakoch hovori o nejakom zoome a megapixeloch. Dokonca aj ten pomer "ohnisko dalekohladu"/50 nic nevyjadruje. Da sa to pouzit len ako orientacny udaj, ak si chcete predstavit, ako vykresli dalekohlad objekt v porovnani s objektivom o ohniskovej vzdialenosti 50mm.

ohnisko je 1200 mmTu je porovnanie 50 mm a 1200 mm ohnisko, objekt o uhlovej velkosti napriklad 30 minut /Mesiac/ je 24x vetsi ako na 50 mm.


tu je to v detiale:

Velkost 30 minutoveho Mesiaca na snimacoch /fotkach/ od 4/3 Olympus az po kinofilmovy format a na ohnisku od 18 mm az po 2400 mm.

a samostatne:
50 mm

1200 mm

To je jasné, názorně a pracně jsi ukázal , že 1200/50 =24
(promiň, musel jsem to tak napsat).
To ale není nic proti ničemu - zvětšení z toho nevydoluješ - ohnisko 1200 je oproti 50 24x delší, zrovna tak jako proti 24 je 50x delší. A zrovna tak to bude z obrazem na snímači.
Ale pro nás je důležité, jak ten Měsíc vidíme očima- a tam pro zvětšení platí poměr pozorovacích úhlů ( který se dá vyjádřit též poměrem ohnisek objektiv/okulár). Takže, pokud fotografujeme a pak si tu ten Měsíc zobrazíme ( například na ten monitor) ve velikosti např. těch 500mm, je - z hlediska zvětšení - naprosto jedno, jakým ohniskem objektivu jsme to fotili, jak velký byl snímač a jak velké byly pixely.
Pro nás je podstatné, že ten Měsíc vidíme 90x větší když se díváme na monitor, než když se díváme na oblohu. Jedině tady má význam mluvit o zvětšení

ještě jste si to zapoměli "zkomplikovat" velikostí pixelů    Je veliký rozdíl, jetsli kamera (foťák) v ohnisku má pixely veliké třeba 3um, nebo 9um.  V prvníp případě bude obraz kotouče v nějakém výsledném obrázku, (pokud ho budeme pozorovat v plném rozlišení - tedy pixel v obraze bude odpovídat pixelu na monitoru) při stejné optice 3x větší.

Jediný smysluplný parametr při astrofotografování je měřítko zobrazení v arcsec/pixel.  V něm je již schované vše (ohnisko dalekohledu, třeba i nějaké ekvivalentní při projekci či afokální konfiguraci, i velikost pixelů).

Má to svůj důvod, velikost objektů ne obloze se též udává v obloukové míře, a takto popsané měřítko dává možnost okamžitě zjistit, jak velký bude objekt na snímku.

Příklad: moje soustava N300/1200 s komakorektorem a kamerou G2-8300 má měřítko (rozlišení) 0.8 arcsec/pixel.  Měsíc je velký řekněme 30 arcmin tedy 1800 arcsec. Při rolišení 0.8"/pix tedy bude na výsledném snímku velký  1800/0.8=2250 pixelů. Co s tím obrzákem uděláš potom (jak velký si ho zobrazíš na monitoru, nebo vytiskneš, to už je tvoje věc). Když ho zvětšíš víc než 1.1, datily už nepřibudou. Když ho zmenšíš, nebo se na něj budeš koukat na moitoru z druhé strany místnosto, okrádáš se o rozlišení.

Chápeš už, že nic jako zvětšení není při focení definované ?