Astronomické fórum

hmm... a jako vždycky, když se po hodině googlení radši zeptám, vyplave odpověď na povrch chvíli poté: http://www.stargazing.net/david/constel ... stars.html

To, že se v podstatě na každém náhodně vybraném poli oblohy vždy najdou hvězdy, které obsahují planetární systém, jen ukazuje na to, že jsou planetární systémy velice častým jevem. Samozřejmě pravděpodobnost, že najdeme planetární systém, který má právě ty vlastnosti oznámeného systému, je extrémně malá, stejně tak jako je extrémně malá pravděpodobnost, že najdeme planetární systém, který je stejný jako naše Sluneční soustava, nebo jakýkoliv jiný (konkrétní) systém. Ale pídit se po této pravděpodobnosti nemá smysl - nikdo totiž nehledá planetární systém s danými konkrétními vlastnostmi. Hledají se zkrátka jakékoliv systémy, a tenhle má shodou okolností tyto parametry, a spousta dalších má zase parametry jiné.

Pár dalších čísel, které je dobré mít na paměti při těch úvahách o HST:
Širokoúhlá kamera na HST má zorné pole 3.36'x3.36', tj. 0.0031 čtverečních stupňů.
Ke spolehlivé detekci hvězd do 30. mag vyžaduje expoziční dobu asi 10 hodin.
Celá obloha má 41253 čtverečních stupňů.
Pokud bychom tedy chtěli pomocí HST prosnímat celou oblohu do 30. mag., bude třeba pořídit celkem něco přes asi 13 milionů snímků, každý po 10 hodinách expozice, což celkem zabere asi 15 tisíc let .

Sajri píše: Pokud bychom tedy chtěli pomocí HST prosnímat celou oblohu do 30. mag., bude třeba pořídit celkem něco přes asi 13 milionů snímků, každý po 10 hodinách expozice, což celkem zabere asi 15 tisíc let .

Co si dost lidi neuvědomujou je, že by to bylo z hlediska pozorování hvězd úplně k ničemu Protože na většině oblohy prostě žádný hvězdy 30. velikosti nejsou, naše Galaxie je na to moc řídká/neprůhledná (podle toho, kterym směrem se koukáme) a cizích galaxií, kde by Hubble rozlišil hvězdy, je strašně malá hustota. Takže většinu náhodných směrů na obloze prostě nemá cenu takhle hluboko snímkovat, pokud jde člověk po hvězdách - možná s výjimkou některých směrů v rovině Galaxie by člověk při takovym pokusu viděl jenom samý nerozlišený galaxie. Proto taky to hledání exoplanet je takovou doménou relativně malejch dalekohledů - hvezd je prostě všude dost, takže lepší než dobrat se těch nejslapbších je pobrat jich hodně.

Jak změřím vlastní pupilu, jednoduše, přesně, levně ?

To, že neznám velikost pupily svého oka přizpůsobeného tmě mě znepokojovalo.
Zkoušel jsem si pupilu změřit pravítkem před zrcadlem, dle dostupných informací.
Z výsledkem jsem nebyl spokojen, pupila se při měření viditelně zmenšovala.
Pak přišel nápad.
Vyzkoušel jsem a můžete zkusit také.
Co k tomu potřebujete, vlastní mozek, digitální fotoaparát a vlastní oko.
To má skoro každý.
Je třeba, aby celý děj proběhl v absolutní tmě, tzn., že fotoaparát je v režimu, že není zdrojem žádného světla.
Fotografovat může druhá osoba.
Vše je možné přichystat za světla.
Předem promyslíme vhodný postup.
Oko s tělem umístíme v absolutní tmě na cca 20 – 30 min.
Poté oko vyfotografujeme s bleskem.
Posuvným měřítkem (šuplérou) si před zrcadlem změříme na foceném oku vzdálenost mezi koutky.
Na monitoru foto zvětšíme a změříme vzdálenost mezi koutky a velikost pupily.
Pomocí úměry spočítáme skutečnou velikost pupily svého oka.
Pokud se první pokus nepovede, můžeme opakovat, než se povede.
Výsledek Vás zcela určitě překvapí.
Je možné, že vzroste zájem o menší zvětšení skvrzevá větší pupily.

Oku zdar, pupile zejména.

Nevím, kolik ti je let a kolik ti vyšlo, ale mě to v průběhu let vždy souhlasilo s tabulkami

Proti měření pravítkem před zrcadlem i tabulkám mi vyšlo o několik mm více.
Domnívám se, že je to způsobeno provedením měření, kdy se pupila maximálně rozšíří a na blesk nestačí reagovat.

A kolik ti vyšlo v kolika letech je zřejmě tajemství

Asi tak nějak, abych to uzavřel.

A k čemu je dobré to řesně vědět?
Zraku myslím moc nepřidá záblesk blesku do plně roztařených zornic.

Zdravím, prosím majitele dobsoního dalekohledu Sky-Watcher 305/1500 celotubus o přesné rozměry tubusu a "bedýnky"
děkuji

Informace o rozměrech lze často nalézt na stránkách prodejců, namátkou např. zde.

Dobrý den. Vrtá mi hlavou otázka: jak dřív mohly sondy dělat snímky (např https://cs.wikipedia.org/wiki/Mariner_7) když CCD kamerka vzniknkla o rok pozděj? Děkuji za odpověď. Nevím kam jinam ji napsat

A jak myslíš že snímala televize, která vysílala už před II. sv. válkou ? Také bez CCD
V TV kameře sond byla elektronka - vidikon.

Pouzivali televiznu kameru a snimky rovno vysielali . V tomto clanku su aj nejake podrobnejsie informacie : http://wiki.vesmir.sk/vyskum_marsu/mariner
Edit : vidim ze Milan ma predbehol, veru stara dobra elektronka