Astronomické fórum

Jak to bylo s oblačností? Něco podobného jsem zažil při oparu, který doslova deformoval jasnější hvězdy (naposledy Arcturus) a neklid byl tak velký, že v té "granulaci" doslova mizel. Při posunu zaostření za ohnisko jsem viděl, jak jedním směrem doslova teče vzduch, aby se následně během sekundy změnil ve směru a v podstatě se obraz roztříštil. Také jsem si to nedokázal vysvětlit a pokud bych známkoval jako ve škole, dal bych tomu známku 6 i pětka by byla lepší

Oblačnost žádná, maximálně místy nějaká okem neviditelná řasová.p

Da sa seeing odhadnut z fotky prelietajuceho satelitu? Ak sa da ako by ste ho zhodnotili?

Jenže na tu stopu má vliv jak seeing, tak chod montáže. Vyhodnotit to můžeš jen tak, že si změříš rozsah "špiček " na stopě a ze známého měřřítka aparatury spočítáš velikost odchylky. Ale pokud pointuješ přes PHD , tak zastav pointování v DEC a máš tam hotovou a vyhodnocenou křivku na grafu pointace = stopa DEC.

Má veľkosť apertúry vplyv na "seeing"?
Či bude v apertúre 200mm a zväčšenie 100x vs apertúra 300mm a rovnaké zväčšenie rozdiel v pozorovaní trasu vzduchu.
Ďakujem za odpoveď, aj keď som tú otázku asi nesformuloval moc dobre

Asi se mnou nebudou někteří souhlasit, protože tu panuje jakási představa, že větší průměr dalekohledu, více ruší seeing. Jenže větší průměr dalekohledu dává větší rozlišení. Takže menší dalekohledy jsou méně rušeny seingem, ale mají menší rozlišení.Větší dalekohledy mají sice větší vliv seeingu, ale díky většímu rozlišení tam probliknou detaily, které v tom menším nemohou už být. Takže v těch větších je sice obraz divoký, ale ukáží se tam detailly, které v menším neuvidíš. Ale určitě se mnou mnoho teoretiků nebude souhlasit-

Já myslím, že není důvod nesouhlasit. Spíš bude záležet, za jakých podmínek se dalekohled provozuje. Větší průměr- delší temperace. Když se dalekohled skladuje ve vytápěné místnosti, tak temperace bude hodně dlouhá. Nebo když rychle v noci klesá teplota, tak se ani nemusí stíhat temperovat a velká zvětšení jsou pak problém. Pak se může stát, že menší dalekohled, je nakonec ten používanější.

To je také pravda, ale temperace je paralelní problém bez ohledu na seeing.
Naprosto platí to, co napsal Milan!
Sám jsem mnohokrát porovnával obraz ve svém Megrezu a CPC - když je horší seeing, tak se zdá obraz v malém refráku oproti 11” mnohem koukatelnější a příjemnější, ale pokud vydržím do velkého koukat dlouho, tak se v těch krátkých okamžicích, kdy se to zrovna ustálí, uvidí mnohem víc.

dvader píše: .... Sám jsem mnohokrát porovnával obraz ve svém Megrezu a CPC - když je horší seeing, tak se zdá obraz v malém refráku oproti 11” mnohem koukatelnější a příjemnější, ale pokud vydržím do velkého koukat dlouho, tak se v těch krátkých okamžicích, kdy se to zrovna ustálí, uvidí mnohem víc.

a nezapomínejme na kvalitní a dobře seřízený binokulární nástavec ! Měl by být součástí výbavy pro mnohé vizuální observace ! O jeho výhodách, zvláště co se eliminace seeingu týká, se tu často diskutovalo.

Ďakujem za odpovede.Takže pri rovnakom zväčšení je obraz pri väčšom priemere roztrasenejší ale v podstate detailnejší...

Platí to predpokladám hlavne na planéty, alebo aj dso?

Kontrastnější, seeing limituje rozlišení, které navíc není lineární

Má veľkosť apertúry vplyv na "seeing"?

Má a zásadní...

Temperace je také ale jedna ze zásadních okolností při pozorování. Na to se musí brát ohled vždy. A potom, je také rozdíl pozorovat a fotografovat. Nikdy neudělám dobrou fotku nebo pozorování, pokud i v nejklidnějším okamžiku stavu atmosféry v určitém pozorovacím intervalu nedosánu lepších hodnot. Větší průměr = větší rozlišení, ale také větší vliv seeingu a místních podmínek (působení rychlého schlazování, proudění, místní ráz krajiny). Takže souhlasím s Milanem, ale tady se neřeší rozlišení, jenže seeing. A ano ten bude ve větším přístroji vždy patrný více, jednoduše tam bude větší chvění. Což bylo i v předešlých příspěvcích napsáno. To tak je. Zaujal mě tenhle obrázek.

Cztwerec píše: Takže souhlasím s Milanem, ale tady se neřeší rozlišení, jenže seeing.

A já jsem si naivně myslel, že při pozorování záleží na tom, co vidím na objektu
A to je vždy kombinace vad, seeingu , rozlišení a zvětšení. Co mi je platné, že mám v malém přístroji malý seeing, když nerozliším detaily.
To, že je seeing ve větším přístroji více patrný, je snad každému známo.

Já jen odpovídal na otázku také jsem viděl nejlépe Jupiter ve 350 mm newtonu, ale bylo to jen jak říkáš v nějakém tom krátkém okamžiku kdy se něco nahoře stalo, abych zahlédl koukatelný obraz. Pro praktické použití a v našem seeingu bych volil průměr menší, ikdybych měl mít méně detailů. To chce hodně zvážit.

Z většího průměru ( vizuálně) dá někdy detaily větší práci vydolovat, ale jsou tam. Ať už z důvodu seeingu, nebo temperace. A jsou v tom další věci, ale to je debata spíš pro vlákno ,,planetární speciál.