Astronomické fórum

Přesná odpověď tak snadná není, i když určitě tu jsou lidi kteří sem dokáží vysypat z rukávu poměrně přesná čísla. Rámcovou zkusím takto:

Vyvážení vlčka počítejme prakticky dokonalé, protože jinak se zblázníme. Zpomalování je tady na Zemi dáno především třením o podložku a odporem vzduchu. To první ve vesmíru odpadne úplně, to druhé vlastně také-ale protože vesmír různé částice obsahuje, určité zpomalení tu bude. Ale ještě menší než kdyby se uvažoval jen lineární pokles odporu daný hustotou částic v prostředí, protože odpor při proudění plynu okolo vlčka je něco dost jiného než občasné zavadění o molekulu tu a tam (možno rozebrat víc do hloubky, ale pro rámcovou úvahu skoro zbytečné). Pokud se budeme držet blízkosti Země, je otázkou jestli by na zpomalení neměly ve výsledku větší vliv gravitační síly a sluneční vítr, ale to je mimo můj fyzikální aparát.
Ta nejstručnější odpověď je tak od boku někde v řádu desítek milionů let u vlčka roztočeného tak, že se na stole na skle dokáže točit asi minutu. Taky mi z toho vyplývá, že musíme zjednodušit i o to, že nám vlčka nesestřelí nějaký kus smetí-protože za tu dobu je už myslím prakticky jistota, že se někde v okolí Země i při své nepatrné velikosti s nějakým zrnkem potká.

Pokud máte někdo fyzikální a matematický aparát který vás vede k nesouhlasu, prosím o drobné rozvedení-rád se poučím. Protože vliv slunečního větru si nějak odhadovat netroufám

Pokud by byl ve "volnem vesmiru", tak srazky s kosmickym smetim, at jiz pozemskeho, nebo prirozeneho puvodu, nebo atomy a molekulami, ktere se ve volnem vesmiru chovaji nikoliv jako plyn, ale jako samostatne castice, nemaji na zpomalovani rotace vliv, protoze prichazeji z nahodnych smeru, takze mohou nahodne rotaci zvysovat nebo zpomalovat, ale nevedou preferencne ke zpomalovani. To co nejvice ovlivnuje rotaci teles ve vesmiru, je tzv. YORP efekt (observacne prokazan u planetek), ktery je dan nesymetrickym vyzarovanim tepelneho zareni z povrchu, ale ten vyzaduje nesymetricky tvar (coz vlcek nema). Protoze v dotazu neni specifikovano, jak pomala rotace uz se povazuje za zastaveni, tak se da rici, ze by se tocil "na veky veku".

Pokud by byl ve "volnem vesmiru", tak srazky s kosmickym smetim, at jiz pozemskeho, nebo prirozeneho puvodu, nebo atomy a molekulami, ktere se ve volnem vesmiru chovaji nikoliv jako plyn, ale jako samostatne castice, nemaji na zpomalovani rotace vliv, protoze prichazeji z nahodnych smeru, takze mohou nahodne rotaci zvysovat nebo zpomalovat, ale nevedou preferencne ke zpomalovani. ...To znie zaujimavo a neintuitivne. Prosim, slo by to vysvetlit trochu podrobnejsie? Chapem, ze ked je prostredie povedzme miliardu krat menej huste, bude mat miliardu krat mensi odpor. Takze by sa dalo oznacit za priblizne nulu a zanedbat. Ale preco ta principialna zmena? Laicky by som odhadol, ze stale bude statisticky rozdiel v energii zrazky "rychlost castice + rychlost otacania" na jednej strane vlcika a "rychlost castice minus rychlost otacania" na druhej strane.

Jaké jsou teploty plynu v planetárních mlhovinách a ve zbytcích supernov?

Laicky by som odhadol, ze stale bude statisticky rozdiel v energii zrazky "rychlost castice + rychlost otacania" na jednej strane vlcika a "rychlost castice minus rychlost otacania" na druhej strane.
Tohle má z mého laického pohledu svoji jasnou logiku. Dovede na to zde odpovědět někdo, kdo ovládá tuto problematiku a zná případné souvislosti, které by vedly k odlišnému závěru?

Neviem najst temu o prepolovani zeme.Je realne ze by sa sever stal juhom a juh severom?

Téma tu není, ale o jevu přepólování magnetického pole Země se dá jinde najít určitě dost údajů. Je to přirozený jev, interval přepólování je v řádu stovek tisíc až několik miliónů let, takže v historii k němu došlo už mnohokrát a je na to spousta geologických důkazů.

Je mozne ze v nasej sustave je nejaka velka planeta (neobjavena)ktora sa priblizuje a narusa pole??taku teoriu som cital.je take nieco realne?

K přepólovaní magnetického pole Slunce dochází každý sluneční cyklus a také v tom není třeba hledat vlivy záhadného neznámého tělesa.

[split] [link=http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 967059/0#0][splithere][/link][splithere_end]
Pro diskutování o převozu astrovýbavy letadlem jsem založil nové vlákno.

Ahoj mam dotaz mohu koupi fotacek který foti takhle bude je vhodny na astrofoto nejaka uv/ir širokospektrální úpravě

viz zde

To přeci záleží na tom, jakým je to focené foťákem. Jak umí dlouhé expozice, jestli lze fotit do RAW formátu, jak moc šumí atd...

Z toho odkazu to zjistit nejde.

je to Olympus E-P1 v širokospektrální úpravě raw umi a dlouhe casy také a cip ma pomerne velky 13x8mm a za cenu 2000Kč to zni zajimave..porad lepsi jak muj canon A495 ;D

No já nevím, budí to ve mě trochu nedůvěru. Na druhou stranu je to za hubičku. Ověř si ale, že existuje a dá se snadno sehnet T2 kroužek pro připojení těla bez objektivu k něčemu jinému. Dále jestli to má vstup na externí spoušť v BULB módu (expozice řízená externím časovačem).

Pár lidí s tím astro fotit evidentně zkoušelo, ale výsledky teda nic moc (otázkou je, jestli to bylo nezkušeností uživatele, nebo vlastnostmi foťáku). Obecně ale takto malý senzor 13x8mm s rozlišením 12Mpx bude mít velmi malé pixely, a to povede k vysokému šumu ,který sice algoritmy ve foťáku budou maskovat při zpracování do JPG, ale pokud něčím otevřeš RAW a nenecháš ty úpravy proběhnout (což je pro astro nutnost, jinak se nedá udělat kalibrace), bude to asi bída.

Další problém bude, že s RAWem od Olympusu nebude umět většina astro SW pracovat, a kalibraci u snímků DSO budeš provádět kdovíjak, jen ne korektně.

Bazarové Canony se dají sehnat už od 3 tisíc, a myslím, že výsledek bude znatelně lepší, než s tímhle, nehledě na podporu Canonů snad ve všech astro-sw. Tak to ještě zvaž.

dobrý večer vážení,
prosím poraďte mi jako odborníci, jak se nazývá jev kdy např. na obrázku měsíce já vidím ďolík, ale někdo jiný místo toho vidí kopec? co to podle vás způsobuje?


díky moc