Astronomické fórum

Kdysi uz jsme tu o tom psali v souvislosti s tim, ze "SKLP" pozoroval Saturn se spoustou detailu "hypermarketovym" refraktorem 60/700. Ted to tema nemohu najit, tohle forum uz je tak plne blbosti, ze hledat v nem informace je za trest. Slo o to, ze ty "publikovane prumery" vychazeji z difrakcniho limitu, ktery sice plati, ale neznamena, ze by mensim pristrojem deleni nebylo videt. Zkratka bude mit maly kontrast, jeho identifikace bude obtizna, ale ne nemozna - zalezi na atmosferickych podminkach i zkusenosti pozorovatele. Se zmensovanim prumeru jsou detaily videt stale hure, ale neni tam zadna ostra hranice, od ktere by nebyly videt vubec.

Ano, ostrá hranice v tomto směru je nejednotná...Záleží zřejmě na více faktorech. Viditelná byla pro mě při klidějších okamžicích chvění atmosféry při zvětšení 175x, ale jen náznakem. Je možné, že jsem viděl i Rheu?(blízko prstenců). Podle kontroly v ročence jsem udal její polohu i na kresbě...

MilAN napsal: Řekl bych. že jsem v 16" Dobsonu  na tom byl s FWHM lépe než 0,5", ale hůře než 0,33". Dobře by to charakterisovala  hodnota 0,4" .Musí to být úžasný pohled. Jen být u takového dalekohledu a v tu správnou dobu. Možná, že jsi měl chvilkami seeing i o něco lepší, sekundár se na obrazu newtona přece jen trochu podepíše. Přidal jsem do adresáře ještě pár obrázků pro čtyřicítku newtona.

Najít nějakou spolehlivou hranici pro spatření Enckeho dělení zřejmě při tomto dost zjednodušeném modelování nelze. Nakonec, velkou měrou záleží i na schopnostech pozorovatele. Co však na modelu považuji za odpovídající skutečnosti je přechod od pozorování Enckeho dělení (u dostatečného průměru) k Enckeho minimu při postupném zhoršování seeingu.

Mám centrální stínění jen 20%. Pozoroval jsem jak plným otvorem, tak i s přicloněnými okraji ( průměr 360 mm) , tak i mimoosou clonu o průměru 155 mm. Každá varianta má svá + i -, nedá se to ale asi nějak zevšeobecnit, záleží pouze na konrétních podmínkách v daný okamžik.

KpS napsal: Nedalo mi to a vyrobil jsem pár obrázků Saturna jak by měl asi vypadat v ideálním refraktoru a při různém seeingu.

Základem je fotografie z HST. Rozlišovací schopnost daná difrakcí byla započtena v každém RGB kanálu zvlášť a následně pak byl započten seeing. Hodnoty FWHM jsem volil velmi malé, což by snad mohlo odpovídat vynikajícímu seeingu a to ještě jen v těch krátkých okamžicích zklidnění.


Obrázky jsou na http://lx.ujf.cas.cz/misc/astro/Saturn_rings/ . Podobné by bylo zhotovení i pro objektivy s centrálním zacloněním. Obrázky je vhodné pozorovat ze vzdálenosti, která by odpovídala zvětšení, např. 2D.
Bylo by možné podobně modelovat i jiná tělesa? Specielně by mne zajímalo zda a u jakých přístrojů by se na Marsu objevily proslulé kanály.

Cztwerec napsal: Ano, ostrá hranice v tomto směru je nejednotná...Záleží zřejmě na více faktorech. Viditelná byla pro mě při klidějších okamžicích chvění atmosféry při zvětšení 175x, ale jen náznakem. Je možné, že jsem viděl i Rheu?(blízko prstenců). Podle kontroly v ročence jsem udal její polohu i na kresbě...Na údaje, které se uvádějí v literatuře ohledně hranic viditelnosti, se lze dívat i tak, že se vztahují na pozorovatele stojícího u astronomického dalekohledu poprvé. V refraktoru 80/1200 jsem v okamžicích zklidnění obrazu vídával měsíce někdy i včetně Dione, přestože se v literatuře uvádí viditelnost až někde od 4". Jak už psal MP v souvislosti s kontrastem, ani zde žádné ostré hranice nejsou. To, že jste viděl Rheu, je, zvláště po následném ověření její polohy, nepochybné. Zřejmě tak i Cassiniho dělení může být ve Skyluxu viditelné. Pro zlepšení kontrastu jsou vhodné jeho úpravy pomocí velurové folie.

kavka napsal:
Bylo by možné podobně modelovat i jiná tělesa? Specielně by mne zajímalo zda a u jakých přístrojů by se na Marsu objevily proslulé kanály.
Jestli by se při nějaké kombinaci objevily na Marsu kanály, nevím. Jako předloha může posloužit cokoli, dvojhvězda, kilometr vzdálený nápis apod. Možností je bezpočet a program, který jsem použil -  Iris, je free. Jak budu mít čas, přidám do adresáře podrobný postup, který jsem u Saturnu použil.

Tak za ten návod budu vděčný. Program jsem si stáhl a nainstaloval. Postup, jakým byly upraveny snímky Saturnu by mne asi uspořil hodně času s vlastním experimentováním typu pokus-omyl.

Postup, jakým byly z předlohy získány upravené snímky Saturnu, je popsán na http://lx.ujf.cas.cz/misc/astro/Saturn_rings/Saturn.txt .

KpS napsal: Nedalo mi to a vyrobil jsem pár obrázků Saturna jak by měl asi vypadat v ideálním refraktoru a při různém seeingu.
....musim rict ze ja ve svem newtonu 150/1200 nevidim cas deleni ani pri jeho maximu (pozoruji z okna),ani k tomu 4"ref se nemuzu rovnat,,, ??? /a to ani nahodou,,, mesice vidim 3-4 ,

tokarew napsal:
musim rict ze ja ve svem newtonu 150/1200 nevidim cas deleni ani pri jeho maximu (pozoruji z okna),ani k tomu 4"ref se nemuzu rovnat,,, ??? /a to ani nahodou,,, mesice vidim 3-4 ,
Tak to musíš mít mizerný dalekohled. Já ho vidím i v 77mm refraktoru. Zkontroluj kolimaci, tvar rozostřené hvězdy před a za ohniskem. Obrazec musí být symetrický, může se lehce vlnit seeingem.

Jak vypadá obraz hvězdy při velkém zvětšení. Řekněme 200-300x ?

A nebo spíš - teď jsem si všiml toho slova Z OKNA ! - to jako z místnosti otevřeným oknem ? Tak to se nedivím. Holt budeš muset ven.

ano otevrenym oknem,,,nechavam 2 hodiny predem vetrat,,pak je obraz stejny jako na balkonu,kolimaci mam
myslim si ze spravnou,podle te metody rozostreni hvezdy,saturn je pri mem maximalnim zvetseni 240x pekne ostry,mesice bodove ostre,,, po cas deleni ani para ??? mluvim tu o svem bresseru,,je pravda ze venku sem na saturn nemel zatim stesti,,bud spatny seeing nebo mracna >:(

Tak to je nějaké divné. Pokud je to při 240x ostré, musí být dělení vidět. Ale letos je velmi dobře vidět již jen na bočních stranách prstenců, kde je vidět v plné šíři. A bude se to dále zhoršovat.

no me je to jeste divnejsi ??? ,pozoruju ho cele hodiny,postupne se ukazuji mesice ale deleni nikde,jestli ho nespatrim ani venku tak okamzite prodavam a porizuju "čočkáč"... no mozna bych si ho nechal a jen prikoupil ota,, treba m42 je i z toho okna moc moc pusobiva (no opet mozna jen pro me)

To není tím, že je to reflektor. Reflektorem 150/1200 to prostě musí být vidět. Jak je dlouhý tubus, není jen kolem 600mm ? A prodloužený čočkovým členem ? To by mohl být důvod. Primární zrcadlo by v tomto případě bylo o světelnosti f/4, to samo o sobě je dost náročné na kolimaci, nehledě na to, že vady se následně ještě vynásobí 2x tím čočkovým členem, a další vady tam ještě ten člen zanese.

V principu ta konstrukce špatná není, ale pokud jde o levný dalekohled, může to být opravdu ošizeno.

Dalekohled plné délky tedy průměr 150mm f/8 musí kreslit jako břitva. Co je tedy ten dalekohled vlastně zač ?

Je to tento ?
http://www.bressershop.de/item.php5?lan ... 54399b1a14