Astronomické fórum

To pozorovali asi někde na Maču-Pikču... ;D
/Jinak už kravina a off-topic/.. ::)
P.S. Dnes v Pv na hvězdárně přednáška o pozorování planet, toš se zeptám, ale nerad bych byl zavola... :-[ ;D

Tady máš třeba pozorování od Zdeňka Řehoře zrcadlem( = v tomto vlákně tedy fuj !) o průměru 250 mm
http://www.astro-forum.cz/cgi-bin/yabb/ ... 0829/12#10

Děkuju za ten odkaz, to mi uniklo a jsem ted o neco chytrejsi. Tak nakonec jsem to pochopil spravne: oba mesicky lze spatrit i relativne malym pristrojem, ovsem za vyjimecnych okolnosti a s nejakym forichtungem. Neni to tedy ak, ze by to bylo zkratka nejake bezne dostupne pozorovani.

. Tak nakonec jsem to pochopil spravne: oba mesicky lze spatrit i relativne malym pristrojem, ovsem za vyjimecnych okolnosti a s nejakym forichtungem. Neni to tedy ak, ze by to bylo zkratka nejake bezne dostupne pozorovani.Vzhledem k tomu, že jsou měsíčky v malé úhlové vzdálenosti od planety, hodí se průzračný vzduch, aby okolí planety moc nezářilo ( tohle ale platí i při pozorování třeba měsíčků Saturna...).
Ale ten fígl je známý a určitě se používá hodně přes 50 let.
Pokud je dobrý okulár , s menším polem a ostrou polní clonou, lze kotouček schovat tak, že je mimo pole. Daleko lepší je ale využít nejkvalitnější obraz , t.j. ve středu pole. Potom stačí třeba jen přelepit 1/2 pole páskou a tam schovávat planetu, nebo vyrobit úzký pásek přes střed pole. . Rozpůlení pole se mi osvědčilo víc, planetu lze pěkně vzdalovat mimo viditelné pole.Samozřejmě je potřeba mít pozorování připraveno, vědět, kdy je měsíc v elongaci a také tedy v které .
.........
Pro majitele Ethosů a podobných okulárů se clonou uprostřed je to nepoužitelné bez zásahu do vnitřku okuláru. U Plösslu stačí vzít černou izolační pásku a během několika vteřin je okulár připraven.

O tom fíglu jsem věděl, ostatně je to logické a velmi prosté. jen mne prostě nenapadlo, že na to stačí i tak malý dalekohled. Třeba u Saturna často používám schovávání planety za okraj zorného pole, stejně i při zákrytech hvězd měsícem, atd.

Ja bohužel neviděl Deimos a Phobos, ale dlouho vim že to de. Zkušeny pozorovatel ma šanci vidět i Sirius B. Je pravda že papir snese všechno a tak tvrzeni že byl viděn dalekohledem o pruměru jen 150mm bych nebral važně. To jsem čet zde na AF. Majitelé 250mm objektivů ale šanci maj. Krom zářivého Siria A je problem jako vždy seeing. Jednoduche to nebude. Majitelů 250mm objektivů je hodně a pozorovani Siria B je málo.

Trochu OT, koukám stana se dokonale vypracoval na takového místního exota, tak tedy gratuluji

[movedhere] Dalekohledy [move by] Martin Vyskocil.

Jinak narazil jsem i na názor, se kterým vcelku souhlasím - totiž že pro podobná pozorování je důležitá i čistota optiky. Jde o to, že všechno světlo dopadající na zrnka prachu a další nečistoty se prostě rozptýlí v tubusu a to kontrast přece jen trochu sníží.

Ja bohužel neviděl Deimos a Phobos, ale dlouho vim že to de. Zkušeny pozorovatel ma šanci vidět i Sirius B. Je pravda že papir snese všechno a tak tvrzeni že byl viděn dalekohledem o pruměru jen 150mm bych nebral važně. To jsem čet zde na AF. Majitelé 250mm objektivů ale šanci maj. Krom zářivého Siria A je problem jako vždy seeing. Jednoduche to nebude. Majitelů 250mm objektivů je hodně a pozorovani Siria B je málo.
Když v roce 1862 dokončila slavná dílna Clark a synové velký čočkový objektiv 45 cm, tak si vybrali hvězdu Sirius na otestování a Alvan Clark zjistil, že obraz Siria je dvojitý, tak byl teda objeven temný průvodce Sirius B - byl to první bílý trpaslík. Byl to ten nejlepší test objektivů z jejich dílny.

Habl

Měsíce Marsu, Phobos a Deimos byly objeveny 70 cm dalekohledem../Asi už nevím přesně snad někdy v 19. stol..
/Toliko faktů z kvalitní přednášky/

Když v roce 1862 dokončila slavná dílna Clark a synové velký čočkový objektiv 45 cm, tak si vybrali hvězdu Sirius na otestování a Alvan Clark zjistil, že obraz Siria je dvojitý, tak byl teda objeven temný průvodce Sirius B - byl to první bílý trpaslík. Byl to ten nejlepší test objektivů z jejich dílny.No, u Siria B ale také záleží KDY se díváte. Clark měl štěstí, že byl v té době Sirius B v apoastru, tedy asi 11" daleko, zatímco pokud je v periastru, je to jen necelé 3". Momentálně je Sirius B po průchodu periastem a podmínky se stále zlepšují.

A navíc jedna věc je všimnout si něčeho nečekaného a druhá hledat něco o čem víš, že tam někde je. Pak to ulovíš i v menším stroji, než jaký byl potřeba na objev.



mn

Vzhledem k tomu, že jsou měsíčky v malé úhlové vzdálenosti od planety, hodí se průzračný vzduch, aby okolí planety moc nezářilo ( tohle ale platí i při pozorování třeba  měsíčků Saturna...).
Ale ten fígl je známý  a určitě se používá  hodně přes 50 let.
Pokud  je dobrý okulár , s menším polem a ostrou  polní clonou, lze kotouček schovat  tak, že je mimo pole. Daleko lepší je ale využít  nejkvalitnější obraz , t.j. ve středu pole. Potom stačí třeba jen přelepit 1/2  pole páskou  a tam schovávat planetu, nebo  vyrobit  úzký pásek přes střed pole.  . Rozpůlení pole se mi osvědčilo víc, planetu lze pěkně vzdalovat mimo viditelné pole.Samozřejmě  je potřeba mít pozorování připraveno, vědět, kdy je měsíc v elongaci a také  tedy v které .
.........
Pro majitele Ethosů a podobných  okulárů se clonou uprostřed je to nepoužitelné bez zásahu do vnitřku okuláru. U Plösslu stačí vzít černou izolační pásku a během několika vteřin je  okulár připraven.To vzdávám!
Já jen, aby se někdo z majitelů nově koupených 200 mm strojů netěšil na dva měsíčky u Marsu...Páč tam uviděj kulový...
/Můj názor a vysvětlení nesrovnalostí/

Ahoj,

zajimalo by me, ktere mesice planet lze pozorovat dalekohledem 305/1500?