Měsíce Sluneční soustavy

David_Vodecky · #1

To Artaban: Také jsem tomu nevěřil že to jde vidět. Známý mi tvrdil že od domu Newtonem 300/1500mm běžně vidí měsíčky Jupitera jako kotoučky? Tak jsme vzali s bratrancem 2 Newtony do auta 150/1600mm a mého 250/1500mm a vyjeli na Velký polom pod chatu. Asi 950mnm. Čekali jsme až do dvou v noci na klidný vzduch. Ale stálo to za to. V menším byl Ganyméd a Kalisto při 400 krát zřetelně Vidět kotouček bez detailů. A ve velkém při 600 krát náznaky nějakých stínů na kotoučku? Prostě paráda teď vím že nejde nikdy podceňovat tvrzení někoho že to viděl! Prostě atmosféra je velká čarodějka! Nejmenším průměrem kterým jsem to viděl byl ref. 120/1800mm ale je to takové duchovité.Chce to vyjet hodně vysoko aspoň 800-1000mnm!

mkcz · #2

To Artaban: Také jsem tomu nevěřil že to jde vidět...........Chce to vyjet hodně vysoko aspoň 800-1000mnm!
To je přesně moje zkušenost. Sledovat vývoj počasí a předpovědi seeingu pro různé lokality (využívám služeb meteoblue.com) a dle situace vyrazit do trochu vyšších nadmořských výšek nad 800m. A když to vyjde, potom jsou vidět věci.

Lukemon · #3

No já poslední léto viděl bez problémů s N 170/1200 jeden z měsíců Jupitera,nevím kterého přesně.
Ten kotouček byl zřetelně vidět jen chvíli než opustil zatemělou okrajovou část Jupiteru při zv. 170-200x.
Ted mě napadá že koupím barlow 3x a až zas bude Jupiter vysoko a supr seeing,že se mrknu na povrch některého změsíců

.

Tady je kresba kde jsem vedle stínu měsíce zaznamenal světlou skvrnu,která potom na okraji ukázala pěkný kotouček.
Pátá kresba z 20.8. 2009
http://cspp.astro.cz/jupiter/jupiter2009.htm

Ale asi se bavíte když jsou vedle Jupitera...

Achernar · #4

Když je vynikající vzduch, klidný a nehybný, pak Jupiterovy měsíčky vídám jako kotoučky i ve svém 14cm refraktoru. Poznávám pak podle velikosti, který je který. Pakliže se nějaký dostane před planetu, je to samozřejmě mnohem lépe vidět, o vrženém stínu pak nemluvě. Jen obecný dodatek: mnohokráte jsem si ověřil, že člověk má věřit tomu, co vidí, ačkoli může mít pocit, že to vidět nemůže. Nemlvím zde o případech sugesce, kdy je přání otcem myšlenky, ale o těch případech, kdy vás zarazí něco (mnohdy chvíli trvá zjistit co přesně), co jste tam či onde dosud neviděli a ono to tam opravdu je. Jednou jsem takhle viděl zvláštní strukturu v M33, takovou zhuštěninu, jakoby mlhovinu. Moc jsem tomu nevěřil, ale pak jsem se podíval vedle stojícím dobsonem 35cm a svoje pozorování jsem si ověřil. Určitě máte sami podobných příkadů dost.

Lukemon · #5

mnohokráte jsem si ověřil, že člověk má věřit tomu, co vidí, ačkoli může mít pocit, že to vidět nemůže.Stalo a není to dlouho,na Marsu,pak jsem viděl fotky místních foto-astro-borců a vidím že jsem to viděl taky,jenže já se bojím té sugesce a dál do kresby to nepřidávám.

David_Vodecky · #6

Je velice ošemetné hodnotit pozorovací výsledky jednotlivých lidí, to jsem si vyzkoušel na vlasní kůži. Uvedu jednu vlasní úsměvnou historku: Můj kolega má lékařsky diagnostikovanou vzácnou oční vadu, která způsobuje, že má daleko větší rozlišovací schopnost a také schopnost vidět za šera. U nás v republice je jen několik lidí, s touto vadou. Paradoxně jako vada se to určuje proto, že tito lidé většinou brzo o svůj sokolí zrak příjdou, ale né vždy. Vždycky mne zaráželo, když jsem viděl jeho kresby planet, a podezíral jsem ho, že si vymýšlí. ale on v tom byl nevinně. On opradu viděl daleko více a lépe než my. Např. určoval polohy hvězd v náhodném zorném poli, které my jsme už neviděli, ale on ano. A teprve dohledáním v kalatogu jsme zjistili, že tam opravdu jsou. Takže zkušenost je taková, že velice opatrně v těchto soudech. Člověk nemusí mít ani tuto vzácnou vadu, ale jen o trochu lepší zrak a může se dostat s někým do slovní rozepře.

Psion · #7

Tak ono je logické, že to záleží dost na očích. Jestliže někdo má za šera průměr zorniček 8mm a jiný 4mm tak je jasné o kolik více světla vidí to oko s větší vstupní pupilou a jaká je potažmo rozlišovací schopnost oka. Druhá věc je, že s věkem klesá MTF křivka lidského oko a tedy zjednodušeně kontrast. Pokud někdo něco vidí a druhá ne, neznamená to, že si vymýšlí.

Artaban · #8

Tak tak, zaleži jaky kdo ma oko, štěsti na dobry seeing a nejduležitějši je zkušenost. Taky je třeba věřit tomu co vidim. Možna si nechat operativně zlepšit zrak by vyšlo levněji než obr teleskop
Taky mě napadá jak velkym dalekohledem na měsíčky Marsu a jak na přesvicený Sirius B. Ale z toho už jde opravdu strach a hrůza :-/ Ale odvažnym štesti přeje.

MilAN · #9

Možna si nechat operativně zlepšit zrak by vyšlo levněji než obr teleskop
Taky mě napadá jak velkym dalekohledem na měsíčky Marsu .Zrak Ti operativně nic nezlepší.
A na měsíčky Marsu stačí 200 mm

Homer · #10

Pokud je Artaban mladý, možná mu někdy v budoucnu za přiměřený peníz dokáží vypěstovat z kmenových buněk nové mladé oči

...

MilAN · #11

Babičko, proč máš tak velké oči ? Abych tě lépe viděla, Karkulko .....

Achernar · #12

A na měsíčky Marsu stačí 200 mm
Opravdu na Martovy měsíčky stačí takhle malý dalekohled? To mne tedy dost překvapuje. Věřím tomu, že to jde fotograficky, mám pocit, že zrovna Martin Myslivec je podobným průměrem vyfotografoval. Nechce se mi ale věřit tomu, že to jde i visuálně, víte někdo o takovém pozorování? Zcela bez ironie mne to opravdu překvapuje a tedy i zajímá. Mnohdy člověku v obtížných pozorováních pomůže znalost toho, co má vidět a kde to hledat - tedy faktor, který objevitel na své straně neměl. Martovy měsíčky ale byly objeveny mnohem větším dalekohledem a to v době, kdy kdejaký veliký refraktor na rudou planetu koukal noc co noc.

stana · #13

Nevím, ale na vizuální pozorování bych ty dva u Marsu neviděl moc že s velkou šancí něco vyšilhat..
Mars to nejspíš přesvětlí..Ale nevím, v praxi jsem nezkoušel..Jen vím, jaká je potíž vidět u Saturnu ten Enceladus s mag.12,1... :-X

KpS · #14

Opravdu na Martovy měsíčky stačí takhle malý dalekohled?V článku na alpo-astronomy.org uvádí autor R. Venable pozorování z opozice v r. 2001. Mnoho pozorovatelů vidělo Deimos přes 8"SC, přičemž se tento měsíc zdál být o magnitudu slabší než ta, kterou skutečně měl. V dalekohledu 16" bylo možné pozorovat i Phobos, ale ten už byl kvůli přezáření Marsem zeslaben o 3,5 mag.

Achernar · #15

No teda.To by mne nenapadlo.