Astronomické fórum

Zdravim

.. nemate nahodou nekdo predstavu, jak velke pole ten Vixen 110 vykresli ..?

... myslite, ze by byl s reduktorem 0,63 pouzitelny na foceni DSLR ..? .. nebo bude pole s reduktorem uz moc male..?

me se libi:
http://www.vixenoptics.com/packages/VC200_sphinxD.html

nebo pro fajnsmekry rovnou:
http://www.vixenoptics.com/packages/VMC260_Atlux.html

ale to uz neni prenosny ale prevozny

malim9am napsal: Zdravim

.. nemate nahodou nekdo predstavu, jak velke pole ten Vixen 110 vykresli ..?

... myslite, ze by byl s reduktorem 0,63 pouzitelny na foceni DSLR ..? .. nebo bude pole s reduktorem uz moc male..?  :)Poměř si ten obrázek.To bude strašně vinětovat i bez reduktoru, takže na DSO focené přes DSLR určitě ne. To by bylo použitelné tak na TV kamerku nebo malé CCD. Určitě ale bez reduktoru.

to Konihlav : To jsi tazateli moc nepomohl.
To se nadře a nachodí víc než s tím Dobsonem ;D

Děkuji za kupící se názory, na Vixeny jsem se díval a kdybych byl kulturně zhýralý bursián šel bych do nich, ale jsem živitel rodiny a tak mám jasný finanční strop... Vixen 110 mne zaujal a s centrálním zasníněním bych si hlavu nelámal, rozhodující bude "přijatelná" rozlišovací schopnost, ta ale pochopitelně roste s průměrem.
Každý má svoje kritéria pro minimální velikost dalekohledu ,jde jen o to jak kdo umí z utopie udělat realitu. Já jsem realista.

centrální stínění zde na fóru mělo vývoj od zatracování až po současné podceňování. Význam má. Dělal jsem nedávno pokus u newtona 150/1600 s centrálním stíněním 16,5% průměru s maskou 40% stínění průměru. Velmi výrazné snížení kontrastu pozorovatelné hlavně při šíraní na Měsíci. ...takže za hlavu bych to pro vizuální pozorování planet neházel..

Centrální stínění v jistém smyslu rozlišovací schopnost zvýší. Je to tím, že Airyho disk je o něco menší a třeba dvojhvězda se stejně jasnými složkami bude patrnější. Zmenšení disku ale má svůj rub v tom, že více světla se přeleje mimo tento centrální disk a tím naopak utrpí kontrast, který zvláště při pozorování planet je podstatný.

g napsal: centrální stínění zde na fóru mělo vývoj od zatracování až po současné podceňování. Význam má. Dělal jsem nedávno pokus u newtona 150/1600 s centrálním stíněním 16,5% průměru s maskou 40% stínění průměru. Velmi výrazné snížení kontrastu pozorovatelné hlavně při šíraní na Měsíci. ...takže za hlavu bych to pro vizuální pozorování planet neházel..
Nejsem rozhodne odbornik na dalekohledy, ale nesrovnaval bych centralni stineni u newtona a u katadioptru. U katadioptru muze vady v obraze (ohybove jevy) poresit korekcni deska. Hlavni dusledek centralniho stineni u katadioptru by mel byt mirne ztmavnuti obrazu oproti treba refraktoru stejnyho prumeru.

Doufam, ze moje pripominka neni prilis zavadejici - jde o cistou spekulaci

phobos napsal:
Doufam, ze moje pripominka neni prilis zavadejici - jde o cistou spekulaci  :)Jde !!!

Zpravodajství Asociace lunárních a planetárních pozorovatelů vypracovalo rovnici pro závislost kontrastu na centrálním stínění takto:
Kontrast = 5,24-5,1x-34,1xx+51,1xxx
x= průměr sekundáru v procentuálním zlomku
Kontrast je pak:
obstrukce kontrast
0 5,25
10% 4,46
20% 3,28
30% 2,03
40% 1,02
50% 0,55
z webu: http://www.dustymars.net/Newt_Sec_Mirror.htm

Centrální stínění v jistém smyslu rozlišovací schopnost zvýší.No tohle by mě zajímalo v praxi.Planety pozoruji dobsonem 254/1200,ale i ted za dobrých podmínek ho cloním na 170mm kvůli seeingu a že to dá F/7,ale proč chtějí všichni na planety velký objektiv který dá velké rozlišení,ale co z toho když mě seeing nepustí na zv. 500x a i ten 170mm objektiv zvládne zv. přes 300x.
Chci se zeptat jestli jít do malého dobsona 150/1200, F/8, kde sekundár nezabere tolik místa jako na mém dobsonu 254/1200 F/4.7 kde sekundár velkého objektivu zacloněného na 170mm zabere dost místa.
Vyplatí se to na zvýšení kontrastu,katadioptr nechcu jsou dražší a horší na temperaci.

Stínit tímhle způsobem Newton není zrovna moc šikovné. Možná se trochu zmenší vliv seeingu, a rapidně se zhorší rozzlišovací schopnost v poměru 170/254 a rapidně to zasáhne do kontrastu, kvůli abnormálnímu centrálními stínění. To, že při centrálním stínění nepatrně naroste rozlišení platí pro tyto systémy všeobecně, čili již to, že máš Newtona dává samo o sobě proti nestíněnému zrcadlu napatrně vyšší rozlišení na vysokých frekvencích . Ale Ty jednak zvětšuješ centrální stínění nad rozumnou hranici, (vliv vyššího centrálního stínění by to rozlišení již viditelně nezdvihl), ale hlavně tím svým nelogickým zacloněním snižuješ celkovou rozlišovací schopnost o 50% a velmi snižuješ kontrast.
Křivky vlivu velikosti centrálního stínění najdeš ve vláknu o velkém refraktoru.

lukemon "Chci se zeptat jestli jít do malého dobsona 150/1200"
Ne, měl jsem podobnou kombinaci, kup si raději paracorr.
Pokud je mizerný seeing je i 150-ka velká. Na horší seeing máš přece ED80. Vliv seeingu je znatelnější při horší optice. Špičková optika a dobrý kontrast umožní lépe zachytit prchavé okamžiky s detaily.

Stínit tímhle způsobem Newtonnení zrovna moc šikovné.Možná se trochu zmenšívliv seeinguNo já vím jak to vše je jenže když cloním na 170mm tak obraz je ostřejší a není tak přepálené jako při 250mm,taková je moje praxe,ten seeing je fakt svi...
To g: když použiji ED80 to ten seeing musí být fakt hnus,protože jsem ED80 a dobsona zacloněného na 170mm postavil vedle sebe a zacloněné dobson vyhrál.
Tak jaký newton na planety?

Klidně nech tohohle, ale určitě ho necloň. Aby obraz nebyl přepálený, na to jsou neutrální filtry, nebo pdvojice polarizačních. Potom možná zjistíš, že tu paseku Ti nedělá seeing, ale iradiace.