Mise Aleše Svobody na ISS

[peto]

kratke zhrnutie k financiam - pomocou ChatGPT:

ESA opakovane uvádza, že astronauti sú vyberaní podľa kvalifikácie, zdravotnej spôsobilosti, psychologických predpokladov a výsledkov výberového procesu, nie podľa národnosti alebo finančného príspevku krajiny. V nábore 2021–2022 prešli všetci rovnakými testami a kandidáti boli hodnotení centrálne ESA. ([esa.int][1])

Existuje však druhá rovina:

* ESA financujú členské štáty.
* Pilotované lety sú drahé a počet miest je obmedzený.
* ESA výslovne uvádza, že rezervní astronauti môžu byť povolaní, ak vzniknú dodatočné príležitosti na lety poskytnuté členskými štátmi ESA. ([esa.int][2])

To v praxi znamená, že krajina, ktorá je ochotná zaplatiť za misiu alebo sa výrazne podieľa na programe pilotovaných letov, môže vytvoriť príležitosť pre svojho astronauta. Príkladom sú:

* Marcus Wandt – jeho let financovalo Švédsko.
* Sławosz Uznański-Wiśniewski – Poľsko financovalo program IGNIS a jeho let na ISS.
* Aleš Svoboda – Česká republika pripravuje vlastnú národnú misiu, ktorá má vytvoriť príležitosť pre jeho let.

Fáza	Vplyv príspevku krajiny
Výber astronauta do ESA	Prakticky nie
Zaradenie do rezervy	Nie
Šanca dostať konkrétnu misiu	Áno, často významne
Rýchlosť, s akou sa astronaut dostane do vesmíru	Áno

Historicky sa dokonca v 90. rokoch robili najprv národné predvýbery a až potom finálny výber ESA, takže národný faktor bol silnejší než dnes. ([esa.int][3])

Ak sa pýtaš konkrétne na Aleša Svobodu, existuje názor mnohých ľudí v európskej kozmickej komunite, že keby Česko nebolo ochotné investovať do vlastnej astronautickej misie, mohol by zostať v rezerve veľmi dlho. Naopak, aktívna podpora českej vlády a priemyslu výrazne zvýšila jeho šance na skutočný let. To už ale nie je otázka výberu astronauta, ale financovania misie po jeho výbere. ([esa.int][2])

Zaujímavé je aj porovnanie s Poľskom: Poľsko nemalo v minulosti vlastného astronauta ESA, ale po zvýšení investícií do programov ESA sa podarilo dostať na ISS práve Sławosza Uznańského-Wiśniewského. To naznačuje, že peniaze síce nerozhodujú o tom, kto prejde testami, ale výrazne pomáhajú pri tom, kto sa nakoniec dostane do vesmíru. ([esa.int][2])

[1]: https://www.esa.int/About_Us/Careers_at ... hatgpt.com "ESA - Astronaut selection 2021-22 FAQs"
[2]: https://www.esa.int/Science_Exploration ... hatgpt.com "ESA - Astronaut definitions"
[3]: https://www.esa.int/Science_Exploration ... hatgpt.com "ESA - A history of European astronaut selection"

[josr]

V Německu je situace úplně jiná. Ti mají na orbitě každou chvíli někoho a před rokem tam měli i první ženu. Průměrný Němec ani neví, že nahoře je zrovna nějaký germánec.

Česká republika je z hlediska rozpočtu a vlivu v Evropské kosmické agentuře (ESA) menším hráčem ve srovnání s velmocemi, jako je Německo. Jakožto člen záložního týmu má proto Aleš Svoboda jen minimální šanci, že by ho ESA v dohledné době nominovala na standardní misi. Cestou k jeho letu na oběžnou dráhu se tak stává komerční projekt, což je model, který pro svého zástupce úspěšně využilo například Maďarsko.

[MaG]

Až doslouží ISS, a to bude už za chvilku, budou lety na orbit zase v hlubokém útlumu. A lety na Měsíc? Tato euforie už tu byla několikrát a vždy následoval útlum. Lety do vesmíru byly vždy výjimečné a tak to bude i nadále. Komerce se nekoná – nepočítám Virgin Galactic a jeho krátké suborbitální skoky s influencery.

A teď tu máme Aleše Svobodu a další kandidát zase dlouhé roky nebude. ČR je malinká země a moc šancí na zviditelnění nemá.

Společnost Vast, s kterou mimochodem vlastně Aleš poletí, nestaví svou orbitální stanici Haven-1 jen tak pro nic za nic, předpkládám, že kromě této stanice se za chvíli objeví další a větší, kam budou Crew Dragony vozit turisty a jiné komerční mise.

Virgin Galactic není jediná, ještě jsme tu měli úspěšnějšího hráče Blue Origin, byť obě společnosti podle mě nenaplnily potenciál a množství vynesených turistů na skok za hranici kosmu.

V Německu spousta lidí neví, že jim nad hlavou létá jejich astronaut. V Česku drtivá většina lidí neví, kdo je Aleš Svoboda. V Česku je navíc spousta lidí, která neumí a nechce docenit význam a cenu kosmických letů a tak je logické, že dáváme do rozpočtu ESA tak málo. Já jsem hrdý na to, že tam dáváme aspoň tu trošku a že jsme stále víc vidět na bezpilotních misích a podobně. Let Aleše Svobody beru jako obrovský úspěch jeho i lidí, kteří se na České cestě do vesmíru podílejí. A na rozdíl od Maďarska nebo Polska je tu ještě jedna věc - u nás nedávno proběhl nad naším územím unikátní Zero-G let - kdo tohle může říct? A kdo může říct, že se to dokonce zopakuje v příštím školním roce? Jsem vážně rád, že se ledy hnuly. Vím, že z toho budou čerpat budoucí generace inženýrů a vědců. Chleba za to levnější asi nbeude. Spíš naopak.

[vicky79]

Zdravím, MaGu, díky za podrobné a optimistické info. Vím, že o tématu víte strašně moc – neopovažuji se s vámi přít. Musím přiznat, že je mi sympatický i ten váš optimismus.
Té zapálenosti rozumím. Já jsem v tomto směru paradigmaticky zaměřený vzhledem k minulosti, kdy všechno až doteď podléhalo státním kasám, a ne dravým soukromníkům. Upřímně si moc přeju, abyste měl pravdu vy a já se spletl.

Blízká budoucnost ukáže, kam se komerční kosmonautika posune a jestli nás čeká takový skutečný boom, nebo zase ten tradiční útlum, třeba vlivem změny globální politiky či zase nějakých válek.
Aleše Svobodu budu sledovat, nicméně já mám tak smíchané předky, že mě ta česká hrdost, kterou z vás cítím, tak nějak minula.
K tomu levnějšímu - dražšímu chlebu: lety do vesmíru, např. výzkum biologických mutací ve stavu beztíže lidstvu už vícekrát zlevnily mnoho věcí - a ve finále někdy i ty potraviny.