Astronomické fórum

Teď si vzpomínám, že tam byl taky jeden pokus, kde se demonstrovalo, že křížící se paprsky se navzájem neovlivní. Astro Cabinet 90 jsem měl taky, ale u nás se v té době nedal sehnat, musel jsem ukecat rodiče, abychom ho koupili na dovolené v NDR.

Dovolím si trochu odbočit. Už jednou jsem se tu dřív ptal, zda neexistuje konstrukce zrcadlového dalekohledu, která by měla sekundární zrcátko mimo optickou osu. Myšlenka je taková, že by primární zrcadlo mělo takový tvar, že by nevracelo paprsky zpátky po optické ose, ale mimo ni. Věřím, že by neměl být problém tvar takového zrcadla vymodelovat a snad v dnešní době ani vyrobit. Pokud není jasné, jak to myslím, můžu to zkusit nakreslit

Tak napríklad aj JWST je možné chápať tak, že každý jeden segment, ktorý tvorí primárne zrkadlo, je mimoosý systém.

Mimoosých systémů je více, historicky třeba Kutter, Brachyt, Herschel. Není potřeba moc vymýšlet, výpočty těchto systémů by se našly už i ve starých ročnících Ř.H. Dvoj a více zrcadlových systémů je celá řada.

Jedno možné řešení je z rotačního paraboloidu nevzít tu část kolem vrcholu, ale kus mimo něj, pak ohnisko vyjde mimo svazek dopadající na zrcadlo, viz např. tady. Tvrdí tam, že to takhle používají antény pro satelitní televizi, ale netuším, jak moc si u nich dávají záležet na přesném tvaru.

juh píše: ↑11. 05. 2023, 09:27 Tak napríklad aj JWST je možné chápať tak, že každý jeden segment, ktorý tvorí primárne zrkadlo, je mimoosý systém.

Pokud pujdu touto cestou, mohu si primyslet logicke deleni jakehokoli zrcadla a pocitat jeho casti za mimoose. Nebo ze ma SCT v ose diru. I kdyz otazka je, zda by se tedy misto mimoose nemelo rikat nesymetricke nebo nerotacni.

mike: to je přesně to, co mám na mysli
juh: ne, JWST má centrální stínění, moje myšlenka je, aby tam toto stínění nebylo
MilAn: mrknu na tyto konstrukce, díky

To čo som napísal ja a čo napísal mike je principiálne to isté. Žiadny zo segmentov nemá centrálne zatienenie. Jednotlivé segmenty JWST sú vyrobené a tvarované presne tak, ako popísal vo svojom príspevku mike.

JWST má sice centrální stínění, ale tam, kde by to bylo primární zrcadlo zastíněné, segment zrcadla není, takže to vlastně tak úplně stínění není. Ten Green Bank Telescope už je víc klasický příklad, akorát je to radioteleskop. Možná jsou takové konstrukce u radioteleskopů oblíbenější proto, že vzhledem k delším vlnovým délkám by u nich sekundární zrcadlo nejen stínilo, ale navíc by na něm mohl škodit i rozptyl (ale to jen hádám).

Kutter a Brachyt jsou ty konstrukce, které jsem myslel. Proč se to masivně nepoužívá? Je to těžší na výrobu? Lze takto vyrobit dalekohled s f=4?

Na AF je mnoho daleko povolanějších - proto jsem jen rychle zagůglil a čtu, že mimoosové systémy jsou zatíženy nesymetrickými aberacemi a proto je jejich použití omezeno na menší relativní otvory. Eliminace nesymetrických aberací bude asi dost potíž, pokud je vůbec nějakými korektory s rozumnou cenou vůbec možná.
Ale zde se jistě ozve nějaký expert.

BertCZ píše: ↑10. 05. 2023, 22:02 Mám staženou (v němčině) takovou hezkou minipublikaci o lomených refraktorech. Vylepit ji sem určitě nemohu, protože by zaryté tubusariány asi jeblo Takže jen malá ochutnávka .....

Klidně ji sem dejte, já to snesu. Ne, vážně- rád se podívám a třeba přiučím. Pouze se mi zdá, že se zde poněkud míchají jablka s hruškami- jedna věc k polemice je lomený dalekohled a druhá absence tubusu. A obě spolu nesouvisí, protože je zřejmé, že lomený teleskop může mít tubus a naopak "rovný" dalekohled nepotřebuje nutně plnou rouru.

U toho přístroje na obrázku si bude pozorovatel dýchat na optiku, což zejména v zimně jistě ocení. Také je dobré pozorovat v postavení dalekohledem proti větru, protože jinak může teplý vzduch z pozorovatele negativně ovlivňovat obraz. Ve světle těchto skutečností je namístě, abych se omluvil Psionovi za kritiku jeho aparátu, kterýžto je vlastně velmi pěkně vycloněn, též proti rose a parazitnímu světlu jest mnohem lépe zaopatřen.

V podstatě, jak tu bylo již nastíněno, tak každý segment segmentového zrcadle je mimo osový dalekohled.
Poku by se měl vyrobit takový dalekohled při velké světelnosti, tak by se jednalo o výřez z velkého přístroje, podobně jako ten segment. Pro světelnost 1:4 by návrh musel být minimálně 1:1.8.
Nerotační optické plochy jsou velice obtížně vyrobitelné a pro malé přístroje hromadné výroby,by to bylo velice nákladné. Při broušení a leštění velkých zrcadel se musí plocha předem deformovat a pak přebrousit. Po uvolnění se plocha vrátí a bude mít požadovaný tvar. To však u malých a relativně silných zrcadel není možné, proto se patřičný tvar musí odlešťovat lokálně menšími nástroji, což je velice pracné.
Kutter byl navržen tak, aby se daly použít rotační plochy, proto se výsledná světelnost pohybuje nad 1:30 a to jen malých průměru do cca 150mm. Náklony jednotných zrcadel jsou velké, tudíž se začnou projevovat vady vyšších řádů, což je hlavní důvod nízké světelnosti.

Já nevím, už delší dobu mám představu, že vezmu kotouč průměr 500 mm, do něj vyříznu mimose 5 kruhů o průměru 200mm, s tím, že řez nebude úplný, pak to vybrousím komplet a nakonec doříznu těch 5 zrcadel. Takže vznikne 5 mimoosých zrcadel o průměru 200mm, akorát s horší světelností než by mělo velké zrcadlo. A docela bych čekal, že případné vady spraví komakorektor. Nakonec stejně funguje u newtona mimoosá clona, tak proč ne.

Homer píše: ↑11. 05. 2023, 12:02 Na AF je mnoho daleko povolanějších - proto jsem jen rychle zagůglil a čtu, že mimoosové systémy jsou zatíženy nesymetrickými aberacemi a proto je jejich použití omezeno na menší relativní otvory. Eliminace nesymetrických aberací bude asi dost potíž, pokud je vůbec nějakými korektory s rozumnou cenou vůbec možná.
Ale zde se jistě ozve nějaký expert.

Ty dvakrát lomené systémy se často používají právě pro malé světelnosti a malé stavební délce. Občas se mluví o abaxialních aberacích, které bývají často kompenzování dvěma zrcadly, nicméně to bývá často přeceňováno, v praxi se dělají tyto systémy či podobné s poměrně velkou aperturou. Systémy typu Kutter a podobné se používají s úspěchem na planetární pozorování z důvodu nulového zástinu a tedy obrazem podobným apochromátu.

Systém, který vyráběl Peter Wise (pravděpodobně již zemřel) se jmenuje Zerochromat a jsem rád, že jsem ho pořídil, dnes už se nevyrábí ani nedá koupit. Je to jedinečný systém s jednou čočkou 200 mm/F19 a dvěma zrcadly, které posílají obraz do výtahu přes pětičlenný korektor, který obsahuje dva členy FPL53.