Astronomické fórum

Cztwerec píše: ↑15. 12. 2021, 12:29 Kdo nechá ležet dalekohled déle než rok, je barbar.

Jasně, tohle u tebe nehrozí. Ty nejdéle po roce měníš dalekohledy

Já jsem barbar, mě stoji či leží minimálně 10 dalekohledů 8-10 let

MilAN píše: ↑15. 12. 2021, 12:17 Pokud tedy nějaký důkaz, tak je obsažen v publikaci "Praktická astronomická optika" od Zdenka Řehoře ( kterého snad už z jeho funkce lze označovat za odborníka ). Z grafu měření za 5 let jasně vyplývá, že zrcadlo ze skla BK7 o průměru 350 mm postavené na hraně se za tu dobu deformuje o hodnotu la/8

Tu knižku som tu našiel viewtopic.php?t=24257 takže k deformácii dochádza. Takže odpoveď na otázku či je sklo kvapalina je asi silne zavisí od definície čo je kvapalina. Dôležité je nakoniec to praktické praktické hľadisko že pri väčších priemeroch je vhodné to skladovať horizontálne.

hades píše: ↑14. 12. 2021, 13:25A vstupuje do toho nějak i fakt, že nechávám na okulárovém výtahu připojenou kameru, nebo to nehraje roli?

Odpovědi se většinou omezují na otázku skla a jeho skladování. Ale co ty mechanické součásti, je na ně třeba taky brát ohled ve smyslu jejich orientace? Nemůže se například stát (třeba v případě levnějších výtahů) že dojde k jejich deformaci, když na něm nechám vyset vybavení? Nebo to tu všichni po focení demontujete?

Ja optiku skladuji kolmo k zemi (sct a newton), refrak mi lezi na polici. Co se tyce zda ve vytahu nechavat kameru, filtr kolo, rotator a dalsi bizuterii ... vzhledem k te vaze asi to nema cenu moc resit. Nejsem mechanik, muze nekdo nam tady odborne vysvetlit jake deformace muzou vzniknout ve vytahu a jake by muselo byt zatizeni vzhledem k pace na pohybujici se soucasti vytahu ?

Haha Barbaři

Jo já aspoň nedopadnu jako s těma sklama v oknech tabulí hradů a zámků...

No moc se mi líbí jak má každý osvědčené metody a jen ta jeho je správná. Je to pravděpodobně všude na Světě. Viděl jsem docela zajímavé příspěvky různých uživatelů dalekohledů - jeden měl všechny dalekohledy jako flašky ve skříni s vlhkoměrem, další jak štangle salámu v policích volně ložené v garáži, další SCT položený směrem na korekční desku (to když vysvětloval, že tím nenamáhá ostření a tubusek a nikde nekape mazání), no vyberte si...

nou píše: ↑15. 12. 2021, 14:42

MilAN píše: ↑15. 12. 2021, 12:17 Pokud tedy nějaký důkaz, tak je obsažen v publikaci "Praktická astronomická optika" od Zdenka Řehoře ( kterého snad už z jeho funkce lze označovat za odborníka ). Z grafu měření za 5 let jasně vyplývá, že zrcadlo ze skla BK7 o průměru 350 mm postavené na hraně se za tu dobu deformuje o hodnotu la/8

Tu knižku som tu našiel viewtopic.php?t=24257 takže k deformácii dochádza. Takže odpoveď na otázku či je sklo kvapalina je asi silne zavisí od definície čo je kvapalina. Dôležité je nakoniec to praktické praktické hľadisko že pri väčších priemeroch je vhodné to skladovať horizontálne.

U zrcadel hodně záleží na procesu ochlazování. Pokud je ochlazování kvalitní a pomalé, pak k žádným deformacím "tečením" nedochází. Tvrdit, že sklo je podchlazená kapalina, znamená tvrdit to i o titanu. Většina zrcadel se deformuje tím, že stárnutím se uvolňuje vnitřní pnutí a tam způsob uložení může hrát roli. Zrcadlo by mělo ležet vodorovně.
Měl jsem tu čest mít nedávno v ruce ruské půlmetrové zrcadlo vyrobené v 60.letech, které až do minulého měsíce leželo v originální bedně na půdě, kde v zimě je -20 a v létě 30. Je k němu i měřící protokol a nový majitel si ho nechal před koupí přeměřit, protože se bál, že za ty roky ztratilo přesnost. Neztratilo.

Zrcadla nechávám vodorovně, větší těžké objektivy co leží v kufru občas pootočím, malé objektivy neřeším. Většina lidí co znám, refr\aktory neřeší a zrcadla nechávají ležet vodorovně, tak jako asi všichni. Pamatuju, že na Petříně vždy po pozorování šla zrcadla vždy do této pozice.

V kopuli neřeším polohu žádných součástek a ani optiky. Dalekohledy parkuji v Home pozici montáží SW Je to kompromis a při průměrech do 300 mm není co řešit a zvláště u katadioptrů. Jediné, co je potřeba řešit, je rosení optických ploch. to znamená postupy po pozorování, během dlouhodobé nečinnosti a před pozorováním. Jenže tohle si musí každý odzkoušet v jeho podmínkách- tady není na místě nic univerzálního ani žádná dobrá rada.
A myslím, že podobným závěrem skončí celé tohle vlákno., které nakonec bude plné protichůdných zaručených teoretických rad.
Jediná, historicky osvědčená rada zní: čím méně se optika ošetřuje, tím pro ni lépe

Tak pokud bude dalekohled SCT, nebo zrcadlo třeba 16" a bude se používat párkrát do měsíce, jaký bude rozdíl mezi skladováním naležato (na hraně zrcadla), nebo na výšku (zrcadlo horizontálně)? Už možná melu mezi sebou jabka s hruškama... průser by asi byl několik let na boku pro zrcadlo, nebo jakýkoliv přístroj s BK7 například v nějakém prašném prostředí s vlhkostí ne? Několik (většina výrobců) zmiňuje pokojovou teplotu, s minimální vlhkostí jako ideální prostředí. Kde je ta hranice 12", že je ještě v pohodě?

Dovolím si přiložit stránku z knížky Zdeňka - Praktická astronomická optika, která je na trhu v tomto jedinečná.

Ke všemu zrcadlo SCT je "plnou" vahou na vnitřním tubusku a namáhá ostření, pokud je tubus vodorovně. Výrobce ovšem doporučuje vybrat si i tak polohu vertikální, nebo horizontální, je to jedno...

Tu knihu si přečtu.

Deformácia 4 nm za 10 rokov je rádu λ/1000/rok.

Na druhou stranu když SCT stojí korekční deskou dolů, tak váha zrcadla visí na ostřící tyči, člověk si nevybere. Ale skladuji to tak, protože zabírá míň místa a třeba CPC tak parkuje, tak předpokládám, že hrozí nejméně problémů s deformací optických členů a i mechaniky.

U těch malých průměrů, neboli lehkých komponent jsou ty deformace velmi malé, samozřejmě porostou s průměrem exponenciálně, tedy Robert by si měl dávat na to budoucí 700 mm zrcadlo už pozor