Astronomické fórum

Pak by to Karle ale u obou kamer mělo být teoreticky stejné ne?

Barevná kamera má jistě nižší rozlišení . Už jen z toho důvodu , že pro modrou a červenou je citlivost ob jeden pixel , tedy rozlišení je poloviční . Ta interpolace pak může trochu to zlepšit odhaduji tak na 1,5 místo 2. Toto se pak zmenšuje s množstvím pixelů na Ayri disk . Při 10 už to nebude patrné , neboť pro maximální možné rozlišení platí 0,4 Ayri , to znamená 4 pixely , tedy efekt ob jeden pixel se už neuplatní .

Pepo, mělo by to být stejné, ale takové nejsou podmínky testu. Jiný čas, jiné filtry, mono vyžaduje derotaci... V každém případě je AutoStakkert jediný software, který takto postupuje.

astar: Nevim přesně co a jak dělá AutoStakkert, ale jisté je, že pro debayerizaci žádnou interpolaci nepotřebuje.

Karle a co je debayerizace? Prostě se musí dopočítat hodnota tam kde není a to z okolních pixelů . Já to nazval interpolace, asi nesprávně ? Jak jsem napsal výše,musí byt dostatečný počet pixelu na Ayriho , pak už je jedno jestli je to barevná nebo mono kamera .

Na jednom snímku chybí pro určitý bod objektu barevná informace a debayerizace ji dopočte ze sousedních pixelů interpolací. AutoStakkert tuto informaci nedopočítává, ale změří ji, až konkrétní bod objektu daný pixel osvítí. To nelze provést pro jeden snímek, ale až po vyhodnocení celého barevného videa. Dejme tomu, že mám jeden snímek statického objektu a vezmu R kanál. Z R pixelů mohu vytvořit zaplněný snímek, ale poloviční velikosti s dvakrát menším samplováním. Mohu jej sice dvakrát zvětšit, ale s rozlišením si tím nepomůžu. Lze však postupovat i jinak: Nasnímat objekt čtyřikrát a mezi expozicemi pootočit fotoaparát vždy tak, aby došlo k posuvu o jeden pixel. Nyní mohu setavit celý R snímek v původní velikosti.

Zní to zajímavě. A jak dlouho musí být snímaný objekt statický, aby se mi hodnota pixelu, který nebude snímán první expozicí ale až některou z dalších, nezměnila? A jak moc přesně budou pixely mezi jednotlivými expozicemi vůči sobě posunuty? Co zajistí, že to bude přesně ten jeden pixel? Nebo to probíhá na subpixelové úrovni?

Na tyto otázky by mohl odpovědět pouze E. Kraaikamp. V předchozím příspěvku jsem se snažil nastínit princip, který, zdá se, lze díky seeingu využít.

Zdravím, nevím, jestli někdo z místních má taky tuto kameru, chci se zeptat na jednu věc.
Ačkoliv je tato kamera barevná, využívá se i pro NIR, lze použít k této kameře i např U-Venus filtr/Astrodon U Venus?
Moc díky
Tomáš

Zkušenonosti s ní nemám, ale z grafů spektrání citlivosti je vidět, že na vlnové délce 350nm, kde má maximum U-Venus filtr, mají barevné kamery citlivost maximálně v jednokách % . - Na rozdl od monochromatických , kde např. ASI 183 MM má na té vlnové dílce citlivost nějakých 50%

Díky Milane za vysvětlení

Ani ja ji nemam, ale pokud jsem neco neprehledl, tak tento obrazek z webu by mel byt primo pro tuto kameru.

Máš pravdu toto je přímo k této kameře, podle tohoto grafu bych usuzoval, že by to mělo s tímto filtrem být relativně ok, ale nejsem v tomto směru nikterak vzdělaný narozdíl od místních profíků

Verim ze to nekteremu z tech profiku muze pomoci, ze nemusi diagram hledat.
Jen nepokryva tech 350 nm.

No a ja se tu budu moci kochat jeste lepsimi fotkami, ten posledni Mars byl uzasny.

Ale vždyť je jasně z toho grafu vidět, že tam je citlivost někde u 0 % , maximálně v jednotkách procent.

To Peta62: vždyť ten graf citlivosti je na každých stránkách u prodejců kamer, zrovn tak jako graf propustnosti U.Venus filtru na stránkách filtru. To se snad nemusí hledat

Milan má pravdu kouknul jsem se na špatnou vlnovou délku