Astronomické fórum

svitkový Fomapan (zelený odstín) a viděl jsem tak poprvé Sluneční skvrny vlastníma očima, ale nešlo to pořádně zaostřit. Zajímalo by mě, do jaké míry je to způsobeno dalekohledem (Bresser Arcturus 60/700)
člověče! ty si pozoroval slunce dalekohledem přes film? to vůbec nedělej, to by sis mohl vážně poškodit zrak! od toho jsou speciální folie

edit: možná by to bylo dobré úplně smazat aby se o totéž nepokusil ještě někdo jiný.

No to mi stačí, už to dělat nebudu a koupím si tu fólii, ale ten příspěvek bych ponechal jako varování, přestože jsem si oči nevypálil

elone, tohle přece je lepší ponechat i s tvým komentářem. Jinak přes různé ČB a dokonce barevné filmy a diskety jsem se taky něco napozoroval a to i přes triedr. Klíčové je jaký přesně filtr si vyrobíš a jak to otestuješ, nemusím se přece hned dívat a nemusím se dívat hned přes dalekohled. Jinak naprostý souhlas, není to nijak doporučené a bezpečné. Navíc dnes, kdy je k sehnání speciální kvalitní a bezpečná fólie pomalu na každém rohu je to i dost kontraproduktivní, jak ukazuje i přiložený snímek.

No je fakt, že na neostrosti snímku má převážně podíl chybějící montáž fotoaparátu, i při dostatku světla se moc z ruky fotit nedá. To jsem si ověřil i při včerejším fotografování Měsíce a Saturnu

Ahoj mam dotaz

A to zda je nejaky astro program co my s fotografie rozpozna co je na ni nafoceno?

J.

Pravděpodobně hledáš toto:

http://nova.astrometry.net/

ok diky jen sem doufal ze my to ukaze vice informaci treba magnitudu objektu atd...

tak sem nasel i tohle to

http://larryo.org/astronomy/software/un ... _star.html

OK, já myslel že nejdřív identifikuješ pole a pak vemeš program s mapou a údaji

Ahoj lidičky, dneska jsme se v práci dohadovali, jak by jste si nařídili hodinky, kdyby jste byli na severním, nebo na jižním pólu. Můj názor je, že by se tam měl nařídit greenwichský čas. Ví někdo přesnou odpověď? A jak je to tedy?. Děkuji za odpověď.

Já bych si nechal ten, který mám a neřešil bych blbosti

Tady asi neexistuje "přesná odpověď" . Ruská expedice pojede podle svého času, americká asi také podle svého. Astronomové asi podle UT .

Co jsem viděl dokumenty ze stanic umístěných za polárním kruhem, tak z občanského hlediska tam asi to podle jakého se jede času nemá příliš význam. Pokud totiž mají v jídelně nástěnné hodiny, tak tyto mají ciferník s rozsahem 1 - 24h. To proto, aby o polárním dni za svitu slunce věděli kdy mají jít spát a o polární noci zase kdy se potmě naobědvat. Asi nejdůležitější je tam neztratit běžný rytmus.

Mám dotaz ohledně nov a supernov Ia. Obojí vzniká nabalováním hmoty ze souputníka. U novy dojde k zapálení termonukleárních reakcí na povrchu a u supernovy k překročení chandrasekharovy meze a k výbuchu. Jak to že před tím nedojde k zapálení reakcí na povrchu jako u novy? Jak to že někdy je z toho nova a někdy supernova?

Ondrej Pejcha bohuzel nema momentalne cas zde odpovedet, ale s jeho svolenim sem zkopiruji jeho odpoved, kterou psal kdysi me:

Vybuchnout bileho trpaslika jako supernovu Ia neni jednoduche. Supernova Ia je zapaleni uhliku v BT a k tomu je potreba, aby BT dosahnul urcite hmotnosti, ktera je velmi blizka Chandrasekharove mezi (ale neni s ni totozna). Pak je teplota a hustota pobliz centra dostatecna k zapaleni uhliku. Hmotu lze ziskat akreci z druhe hvezdy - ta je vetsinou tvorena vodikem a ten ma tu "neblahou" vlastnost, ze jeho relativne mala vrstvicka na povrchu (cca 10^-5 hm. Slunce) staci k jeho explozivnimu zapaleni - vybuch novy. Tenhle vybuch s sebou odnese priblizne stejne mnozstvi hmoty jako bylo akretovano - muze i o trochu vic a pak by byl dokonce BT postupne "ohlodavan" misto aby pribyval na vaze. Jedno reseni je to, ze k akreci dochazi presne takovou rychlosti, ze vodik "hori" ustalene stejnou rychlosti jako je akretovan a je tak ihned premenovan na helium, uhlik apod. a k vybuchum novy nedochazi - to jsou takzvane supersoft x-ray sources. Druhou moznosti je, ze se akretuje primo helium nebo uhlik, ale to klade specialni pozadavky na druhou hvezdu - napr. dvojhvezdy typu AM CVn. Tohle jsou tzv. single-degenerate modely (pouze jeden BT v systemu). Treti moznosti je, ze dojde ke splynuti dvojhvezdy tvorene dvema bilymi trpasliky (opet AM CVn), jejichz soucet hmotnosti je vetsi nez hmotnost nutna k zapaleni uhliku - double degenerate model. Problem se vsemi temito vysvetlenimi je to, ze nepozorujeme dostatek systemu, ktere by mohly v Hubbleove case vyrobit supernovu Ia, k vysvetleni pozorovane produkce supernov Ia.

Samotne modelovani vybuchu supernovy Ia je tez problematicke - podle zpusobu postupu vlny horeni se jedna bud o detonaci, deflagraci nebo jejich kombinaci a i pres znacne usili nebyl ani tento aspekt dosud vysvetlen.

Cili strucne: supernova Ia je termonuklearni horeni uhliku v BT, ktere nastane pri dosazeni hmotnosti BT blizke Chandrasekharove hmotnosti. Jak tohoto efektivne dosahnout neni uplne jasne. Novy zpusobuje termonuklearni horeni vodiku v tenke povrchove vrstvicce na BT obecne libovolne hmotnosti.

Dodatek: v poslednich dvou letech se zacina pozornost venovat i tretimu zpusobu vzniku supernov typu Ia a to primym srazkam dvou bilych trpasliku v huste hvezdokupe nebo pusobenim Kozaiovych cyklu.