Astronomické fórum

Vcera som venoval pozornost len Saturnu, boli vynikajuce podmienky a tak som na nom otestoval so vsetkymi okularmi co som doma mal Motormax 90 , ktory som odkupil od Tomas_PN. Cassiniho delenie sa dalo zazriet pri 120x, ale supol som tam aj 4-ku okular a prekvapilo ma, ze pri zv.300x, ktore uz dost presahuje moznosti 90mm objektivu, bol stale obraz velmi pekny, cassiniho delenie omnoho vyraznejsie viditelne a obraz stale slusne ostry, skratka takto som saturn videl prvy krat.

mpe napsal: Možná se trochu rouhám, ale to co jsem na Saturnu viděl včera v Maku 150 z terasy v Brně bylo srovnatelné s tím co jsem viděl na podzim v Pavukově Dobsonu 350 na La Palmě ve výšce 2400m při seeingu 0.5".

Tam jsme ovšem na Saturn koukali jen chvíli - před východem slunce.


Ani ja som vtedy na Saturne nic prevratne nevidel, ale pripisal by som to skor k tomu, ze to bolo iba pozretie, nie pozorovanie, proste ziadny cas sustredit sa na detaily (doma si najedeny, oddychnuty, sediac na stolicke v pokoji). Navyse Saturn bol vtedy vo vyske maximalne 40 stupnov nad obzorom. Seeing dobry urcite bol, kedze sme 5 minut pred tym rozlisili Siria B.

To ze si mal skvele podmienky na vobec neprekvapuje, aj tu je to pri zhode viacerych okolnosti naozaj mozne. Ja na Saturne rozhodne nepouzivam moje maximalne zvacsenie 342x iba 1-krat za rok.

Mna skor prekvapilo, na to kolko ludi v tu noc pozorovalo Saturn, ze sa tu este neobjavila ani jedna kresba. Do pozornosti davam preto jeden clanok zo S&T, zvlast stranu 4 uplne hore:

http://www.astronom.cz/astropo/saturnik.pdf

Myzer napsal:

Mna skor prekvapilo, na to kolko ludi v tu noc pozorovalo Saturn, ze sa tu este neobjavila ani jedna kresba. Do pozornosti davam preto jeden clanok zo S&T, zvlast stranu 4 uplne hore:

http://www.astronom.cz/astropo/saturnik.pdf
No vcera som sa odhodlal Saturn nakreslit, este som nerobil vela kresieb a kreslit som zacal az po chvilu spamatavania sa z toho soku a ked som kreslil uz nebol obraz taky ako ked som sa pred tym pozeral, ale aj tak:

alex napsal:

Ja som podla meteoweb.cz alebo podla
http://pages.unibas.ch/geo/mcr/3d/meteo ... m22.en.htm
posudil, ze bude vynimocny seeing  4/5, co som sa aj presvedcil, ze to bolo super (pre juzne Slovensko):
Tak na dnešek to u nás vypadá podle těchto matematických  hříček  na to nejhorší.
Ale, pokud nepozorujete, děláte velkou chybu. Počasí se  tím vůbec nechce řídit a seeing je minimálně tak dobrý, spíše  lepší, než včera.
Jen od západu se , alespoň u nás,  něco tlačí.

Ahoj MILAN-u nás ty matematický hříčky vyšly-2 hodiny vyrovnávám teplotu zrcadla a vůbec jsem nemohl zaostřit obraz.Prostě hrůůůza.Z měsíčků Saturna jsem zahlédl pouze TITAN a to na chvíli proto,že se mi od severu začala nasouvat oblačnost.To vše v Kopřivnici kolem 20:00 hod.Vzdal jsem to :'( Ať to vyjde alespoň někomu.Ahoj Milan

U nás totální jasno a seeing perfektní. Tyto dny jsou vyjímečné a možná jedny z mála v tomto roce. Refraktorem 60/700 jsem dnes viděl při 70x pás v atmosféře Saturnu. Teda doufám, že to byl on. Podařilo se mi to vidět vícekrát za sebou. Byly chvíle, kdy jsem vůbec nepozoroval chvění atmosféry.

Jenom se přidám ke kolegům. Takový "nádherný"Saturn jsem
já ještě u mě doma neviděl. Jak ED 80 tak Dobson 250. Klid, možnost použít největší zvětšení, perfektní
ostrost a detaily. (Vixen LV 4 mm, Barlow Tal 2 x).

Zdravím Jirka

psmolly napsal: U nás totální jasno a seeing perfektní. Tyto dny jsou vyjímečné a možná jedny z mála v tomto roce. Refraktorem 60/700 jsem dnes viděl při 70x pás v atmosféře Saturnu. Teda doufám, že to byl on. Podařilo se mi to vidět vícekrát za sebou. Byly chvíle, kdy jsem vůbec nepozoroval chvění atmosféry.
Jo byl to určitě pás. V R60/700 za dobrých podmínek v pohodě!

Přátelé,
nádhernej Saturnek-běžte se kuknout!

ahoj LM

SKLP napsal: Je to Enckeho minimum. Většinou viditelné ve 200mm, ale nakonec, proč by nemohlo jít vidět i ve 127mm, že? Pokud jsou excelentní podmínky ..... Pamatuji na mé časy s R60/700, při excelentních podmínkách Cassiniho dělení apod. Takže proč ne .....Obcas se tu nekdo zmini o Enckeho minimu, ale me neni stale jasne co to vlasne je. Ja vim - tmavsi pruh uprostred prstence A, ovsem ani na kvalitnich fotkach (napr. z HST) zadny takovy pruh neni. Je zde samozrejme Enckeho deleni, ale to je velmi tenke a hlavne neni uprostred, ale u vnejsiho okraje prstence A. Tak nevim, co to nekteri pozorovatele vlastne vidi. Nemuze to byt jen nejaky opticky klam?

Libor napsal:
Obcas se tu nekdo zmini o Enckeho minimu, ale me neni stale jasne co to vlasne je. Ja vim - tmavsi pruh uprostred prstence A, ovsem ani na kvalitnich fotkach (napr. z HST) zadny takovy pruh neni. Je zde samozrejme Enckeho deleni, ale to je velmi tenke a hlavne neni uprostred, ale u vnejsiho okraje prstence A. Tak nevim, co to nekteri pozorovatele vlastne vidi. Nemuze to byt jen nejaky opticky klam?
Tak to by mě taky zajímalo. O Enckeho minimu se mezi pozorovateli všeobecně mluví, ale je fakt, že na kvalitních fotkách nic takového není.
Pro ilustraci přikládám odkaz na foto prstence A sondy Voayger 2. Žádné výrazné ztmavení prstence ve středu není vidět.
http://www.planetary.org/image/PIA01988.jpg

Spíš bych řekl, že pozorovatelé vidí opravdu Enckeho dělení. Já sám jsem nic podobného zatím nepozoroval, tak se můžu pouze dohadovat, co to tam vlastně je.
Co mě napadá je, že struktura prstence A (mezi Enckeho a Cassiniho dělením) je taková, že při vhodném nasvětlení a pozorování ze Země určitými přístroji docházi ke ztmavení této části, což je potom hodnoceno pozorovateli jako ono Enckeho minimum.

Libor napsal: Obcas se tu nekdo zmini o Enckeho minimu, ale me neni stale jasne co to vlasne je. Ja vim - tmavsi pruh uprostred prstence A, ovsem ani na kvalitnich fotkach (napr. z HST) zadny takovy pruh neni. Je zde samozrejme Enckeho deleni, ale to je velmi tenke a hlavne neni uprostred, ale u vnejsiho okraje prstence A. Tak nevim, co to nekteri pozorovatele vlastne vidi. Nemuze to byt jen nejaky opticky klam?Přímo optický klam snad ne. Rozdíly v povrchové jasnosti jsou však velmi malé a navíc pouze v radiálním směru. V takové situaci pak nejspíše zapracuje způsob jakým oko takový průběh vyhodnotí.

Čím větší dalekohled a lepší seeing, tím méně je patrné Enckeho minimum. Dobře to ilustrují dvě první kresby na http://members.leapmail.net/~ericj/encke.html . Možná by stálo zato provést i následující počítačový experiment: Vzít nějakou kvalitní fotografii a program, např. Iris, ve kterém pak lze provést konvoluci s Airyho rozdělením a porovnat výsledky pro různé průměry objektivu.

Díky za toto téma a za názorný obrázek.

Protože jsem to, co označujeme za "enckeho minimum" viděl před několika dny poprvé, mohu se vyjádřit jen okrajově. To ztmavení nebylo široké jako je třeba dělení Cassiniho, tak jak si to vybavuji, jednalo se spíš o tmavý oblouček či čárku, kterou jsem viděl jen v nejvzdálenější části prstence. Když se dívám na ty obrázky z kosmické sondy a na to, jak široké je na nich Enckeho dělení vůči Cassinimu, začínám si myslet, že by mohlo být pozorovatelné přímo to dělení. Ovšem s jednou poznámkou. Ta linie je tak úzká, že se nám spíše jeví jako ztmavení, než ostře ohraničená čárka.
Raději bych to ale porovnával s kvalitní fotkou ze Země než z Voyageru/Cassini.

Na předchozí fotografii je to dobře patrné (označení prstence B ignorujte, je špatně)

Jenom doplním: Enckeho dělení je fyzická díra mezi prstenci (325km). Leží blíže vnějšímu okraji prstenců a je hodně tenké.

Enckeho minimum je vizuální změna kontrastu v prstenci a je mnohem větší. Pozoruje se uprostřed prstence A.